Počet hospitalizovaných pacientů s covidem na jednotkách intenzivní péče začíná růst. Zatímco v červenci bylo v Česku v jednu dobu zhruba deset takových lidí, nyní je jich už téměř čtyřicet. Značnou část přitom tvoří pacienti, kteří mají už nejméně 14 dnů po druhé dávce očkování.
Ze 118 hospitalizovaných na běžných odděleních, kteří jsou pozitivní na covid-19, je hned 36 po druhé dávce očkování. Podobná situace je i u vážnějších případů na jednotkách intenzivní péče, kde ve čtvrtek ráno leželo 36 pozitivních, z toho rovná třetina je více než dva týdny po druhé dávce vakcíny. Mnohem větší část těchto pacientů však tvoří ti, kteří nebyli očkovaní vůbec, a to hned dvě třetiny, ačkoliv jsou v české společnosti v menšině.
Většina oslovených nemocnic tvrdí, že měly jen velmi málo takových pacientů, aby mohly hodnotit, čím je to způsobené. Některé však rovnou upozorňují, že část očkovaných pacientů sice vyžaduje intenzivní péči, ale důvodem jejich hospitalizace je jiné závažné onemocnění, nikoli covid.
"Ve Fakultní nemocnici Olomouc není v současné době (v úterý) hospitalizovaný jediný covidový pacient ve vážném stavu po plném očkování. Pokud se tak stalo v minulosti, byli to pacienti se sekundárními onemocněními, jejichž vážný stav způsobovalo především toto onemocnění," vysvětluje mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher.
Riziko se týká především seniorů
I nadále však platí, že vakcína před nákazou i vážným průběhem covidu chrání, a to výrazně. Potvrzují to i počty nově nakažených, kdy v denních přírůstcích tvoří plně očkovaní patnáct až dvacet procent nakažených, ačkoliv jich je v české populaci již více než polovina.
Vakcíny mají ale chránit především před těžkým průběhem. Mluvčí ostravské fakultní nemocnice Petra Petlachová upozorňuje, že skutečně mají případy, kdy závažný průběh covidu mají i lidé plně naočkovaní. Jde však především o seniory, jejichž imunitní odpověď je oslabená, což lékaři nazývají termínem imunosenescence. V takovém případě si tělo ani po očkování nevytvoří dostatek protilátek, aby se mohlo později, až se případně setká s virem, účinně bránit.
Druhou skupinou jsou pak pacienti se závažným onemocněním, které imunitní systém postihuje, jako je například leukemie, případně pacienti, kteří berou léky významně tlumící imunitní systém. "Na JIP se mohou z řad očkovaných dostat ti pacienti, u kterých jsou přítomné popsané vysoce rizikové faktory, zejména pokud od očkování uběhla delší doba. Proto je právě těmto skupinám obyvatel prioritně doporučeno očkování třetí dávkou," říká Petlachová.
I podle vedoucího lékaře kliniky intenzivní medicíny v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Martina Balíka se vážnější průběhy covidu mezi naočkovanými týkají této specifické skupiny. "Přestože je vakcinujeme, nemusí být jejich ochrana dostatečná a budou tvořit velmi významný podíl lidí v nemocnicích i na intenzivní péči. Toto zřejmě vynikne v zemi s vysokým stupněm získané přirozené imunity proti covidu díky promořenosti a proočkovanosti, jako je Česko," míní Balík.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve své středeční prezentaci pro poslance uvedl, že Česko dosud mělo 196 plně očkovaných pacientů s těžkým průběhem, jejichž nákazu nelze vysvětlit tím, že se s virem potkali jen krátce před nebo po vakcinaci. Jen v devatenácti případech se však jednalo o lidi, kterým bylo méně než 65 let.
Osm měsíců po očkování na třetí dávku
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka se potvrzuje to, co už pozorují v Izraeli. "A to je oslabení účinnosti vakcíny v čase u starších lidí i proti závažným formám covidu. Izraelci zavedli přeočkování třetí dávkou právě z důvodu, že u šedesátiletých jim po půlroce od zahájení očkování klesla účinnost z původních 97 procent na 81 procent," říká Chlíbek.
Třetí dávka vakcíny se začne od příštího pondělí podávat také v Česku. Ministerstvo ji doporučuje zejména seniorům, ale dostat ji mohou všichni lidé, kteří mají již osm měsíců od druhé dávky. "Tato data by měla být jasným signálem, aby zejména lidé v kategorii starších 60 let, jakmile se přiblíží k intervalu osmi měsíců, na nic nečekali a šli znovu na očkování," tvrdí šéf vakcinologické společnosti.
Podotýká však, že ztráta účinnosti vakcín s přibývajícím časem není nic zvláštního ani znepokojujícího. "Každá vakcína v čase slábne, proto se u každé vakcíny přistupuje v různých časech k přeočkování. Je to poměrně běžná praxe. Některé očkování vydrží pět let, některé patnáct a některé - třeba jako chřipka - jeden rok," vysvětluje.
Podle něj se dá ale očekávat, ačkoliv pro to ještě neexistují žádná data, že třetí dávka by mohla udržet tělo imunní déle a na případnou čtvrtou dávku by se nemuselo rok po třetí, ale až později. "Ukazuje se, že třetí dávka raketově vystřelí hladiny protilátek a počty paměťových buněk, a to pěti- až jedenáctinásobně více než po dvou dávkách," dodává Chlíbek.
