Před volbou generálního ředitele jste hodně věřil ve své vítězství. Věděl jste už, že máte pro zvolení dost hlasů?
Dlouho před volbou bylo zjevné, že v Radě ČT existuje docela silná skupina, která si nerozumí s tehdejším generálním ředitelem Petrem Dvořákem a on s ní. Neuměli spolu mluvit a došlo to do roviny osobní antipatie. Vnímal jsem poptávku po změně.
Z vašich slov jsem měl pocit, že jste si vítězstvím jistý. Proto mě zajímá, jestli jste náhodou nebyl domluvený s většinou radních už před volbou.
Rozhodně to nebylo tak, že bych věděl, nebo dokonce měl jistotu, že většina radních bude hlasovat pro mě. Věděl jsem jen to, že je poptávka po změně, což jsem si dokázal vyhodnotit zjevně lépe než Petr Dvořák. Nakonec se ukázalo, že v tomto jsem se nemýlil. Pro mě ale bylo velké překvapení už první kolo volby, kdy jsem já získal osm hlasů a on pět.
Nepochybně jste ale přemýšlel, jakými sliby si většinu radních získat. Vylučujete, že byste se, lidově řečeno, "upsal ďáblu" za to, že budete novým šéfem České televize?
Jak bych se upsal ďáblu? Tím, co jsem napsal do projektu, jak chci řídit Českou televizi? Nebo tím, co jsem řekl při výběrovém řízení? Nikde jsem neřekl a neudělal nic, za čím bych si nestál a o čem bych nemohl veřejně mluvit.
Ptám se i proto, že od chvíle zvolení vás část veřejnosti i médií podezřívá, jestli nejdete na ruku těm radním, kteří kritizovali Českou televizi a Petra Dvořáka. A ve chvíli, kdy jste ředitelem své kanceláře udělal Igora Němce nebo kdy jste kritizoval moderátora Václava Moravce, jste některé radní patrně potěšil.
Pokud jde o Igora Němce, tak jsem hledal člověka, jemuž budu moci svěřit koordinaci několika útvarů, které dostanou za úkol kompletní pročištění a reformu interních předpisů České televize. Proto jsem letos v létě rozhodil ve svém profesním okolí dotaz, jestli neznají ve svém okolí někoho, kdo by takovou práci zvládl. Jeden z životopisů, které jsem dostal, byl Igora Němce.
Ale jde jen o shodu náhod, že to je někdo, kdo má blízko k místopředsedovi rady Pavlu Matochovi? Nebo že má svou blízkostí k alternativní scéně sympatie některých radních, kteří jsou kritičtí k ČT?
(Bývalý poslanec ODS a pozdější šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec například vystoupil v roce 2020 na akci proruské dezinformační scény, později obvinil ČT ze strašení covidem, vymezoval se proti EU a NATO nebo prohlásil, že Česko není právní stát - pozn. red.)
Já jsem některé názory pana Němce dopředu neznal. Pro mě byly podstatné jeho odborné znalosti, protože pracoval v několika důležitých funkcích, kde získal zkušenosti pro nynější práci. Navíc při našem domlouvání o jeho nástupu nedával najevo žádnou výhradu k činnosti České televize.
Pokud vám záleží na tom, aby ČT měla co největší důvěru diváků, neohrozil jste ji angažováním Němce?
Ano, důvěra v ČT je pro mě velmi důležitá. Ale popravdě řečeno, Igor Němec je člověk na druhém stupni řízení uvnitř ČT. Není to člověk, který by vedl nějakou divizi, rozhodoval o vysílání nebo třeba o zpravodajství.
S Moravcem a Železným dál počítáme
Zastavme se u moderátora Václava Moravce, kterého část radních dlouhodobě kritizuje. Když na něj nedávno přišla stížnost z Institutu Václava Klause za to, že Klause označil v rozhovoru pro slovenský Deník N za gubernátora ruského prezidenta Putina v Česku, dal jste najevo, že by se Moravec takto vyjadřovat neměl.
Byla to shodou okolností první vážnější stížnost, jakou jsem dostal na stůl v pozici generálního ředitele. Jestli někteří radní v minulosti Václava Moravce kritizovali, nemělo na mé posuzování věci žádný vliv. Už před nástupem do funkce jsem dával najevo, že lidé, kteří jsou tváří ČT nebo mají vliv na její obsah, se musí podle toho vyjadřovat ve veřejném prostoru. A je jedno, jestli se vyjadřují na sociálních sítích nebo třeba v rozhovoru pro jiné médium jako Václav Moravec.
Jeho zastánci namítají, že stejně jako každý člověk má právo se vyjadřovat svobodně. A tedy že váš zásah proti němu není správný. Zastal se ho i Etický panel ČT.
Když se podíváme na renomované světové mediální společnosti, je zřejmé, že jejich novináři musí dodržovat pravidla, včetně svého veřejného vystupování. Když vstupujete do řady profesí, nese to s sebou jistá omezení. Rád bych, aby se ČT přiblížila zahraničním standardům a například ještě jasněji formulovala pravidla adekvátně rozvoji sociálních sítí.
Takže by se podle vás nemělo stávat, aby se někdo dopouštěl výroků typu gubernátoři, jinými slovy, aby novináři dávali najevo své názory?
Novináři, editoři, dramaturgové a další mají privilegium zprostředkovávat lidem pohled na život kolem nás nebo otevírat okna do světa. Za tohle privilegium platí tím, že by neměli veřejně dávat najevo svoje osobní preference a názory.
Zůstane Václav Moravec moderátorem diskusního pořadu, který nese jeho jméno?
Já jsem se s ním setkal, vše jsme probrali. A zároveň jsem mu řekl, jak budu postupovat, pokud by se taková situace opakovala.
Co by se stalo? Stáhli byste ho z obrazovky?
Otázky Václava Moravce jsou pořad, který dlouhodobě utváří politickou debatu v České republice. Málokdo za takové situace dělá nějaké zbrklé kroky.
Co když ale bude chtít nadále říkat to, co si myslí třeba o Václavu Klausovi či jiných lidech?
My jsme spolu mluvili několikrát, jsem člověk, se kterým je možné o všem debatovat. Věřím tomu, že pochopil mou motivaci - že mi nejde o nic jiného než o prospěch ČT.
Další výraznou a také názorově vyhraněnou osobností ČT je moderátor Jakub Železný, který podle svých slov skončil ze zdravotních důvodů. Vrátí se?
S Jakubem Železným jsem měl už taky možnost si některé věci vyříkat a musím říct, že si jeho přístupu vážím. Měl v plánu nějaké věci, které nechci konkretizovat, ale upozornil jsem ho, že by podle mě byly v rozporu s kodexem ČT. Byť trval na tom, že by podle svého přesvědčení kodex neporušoval, tak řekl, že mé stanovisko bude respektovat, a podle toho se i zachoval.
A vrátí se na obrazovku? Protože už avizoval, že by tak rád brzy udělal.
To ale není na mém rozhodnutí, je to v pravomoci vedení zpravodajství a publicistiky.
Tomu rozumím, ale určitě s vámi podobné věci probírají a váš názor je důležitý.
Ano, já jsem s Petrem Mrzenou (novým ředitelem zpravodajství a publicistiky, pozn. red.) mluvil o jeho rozhodnutí, že Jakub Železný teď nebude moderovat Události ani Události, komentáře. A pokud jsem Petra Mrzenu dobře pochopil, tak zpravodajství s Jakubem Železným počítá v týmu, který připravuje nové pořady pro příští rok.
Takže nebude bránit tomu, aby se Železný vrátil na obrazovku?
Žádné takové rozhodnutí o něm nikde nepadlo. Ani ve zpravodajství, ani v jiné divizi.
Ještě dotaz na případ redaktora Ondřeje Stratilíka. Mimochodem z redakce Reportérů ČT, což je další pořad, který vadí některým radním i části politiků. Bylo správné ho potrestat za loňskou reportáž ze Švédska o zbrojních zakázkách, jestliže sice cestu platila švédská zbrojařská asociace, ale reportáž byla profesionálně zpracovaná?
Já vám ukážu článek 22 kodexu České televize, kde je popsaný střetu zájmů, co může a nemůže zaměstnanec ČT. A to, co udělal Ondřej Stratilík, kodex jednoznačně zakazuje.
Byl nutný zásah proti němu, jestliže cestu schválili jeho nadřízení a tato praxe v ČT existovala dlouhodobě? Nechtěl jste uspokojit kritiky pořadu?
Chápu všechny souvislosti případu, ale to, že vám někdo něco schválí, neznamená, že sejme vaši zodpovědnost za porušení kodexu. Článek 22.2 takovou možnost nepřipouští. Touto zaplacenou cestou se diskvalifikoval pro zpracování zmiňovaného tématu. Navíc rozhodnutí o jeho stažení z Reportérů ČT nebylo moje, bylo to na řediteli zpravodajství a publicistiky a jeho zástupkyni pro publicistiku.
Pozvání na oběd od Babiše bych odmítl
Pochybnosti o tom, do jaké míry budete zárukou nezávislosti ČT, se objevily i ve chvíli, kdy vyšlo najevo vaše setkání s předsedou ANO Andrejem Babišem. O čem jste s ním mluvil?
I kolem tohoto setkání je mnoho nepravd a zcela bezdůvodných podezření vůči mé osobě. Je to úplně vykloubené z reality a já se tomu musím smát.
Takže jak toto setkání proběhlo podle vás?
Když jsem se v Praze scházel po zvolení generálním ředitelem se svými spolupracovníky, jeden z nich, konkrétně Milan Fridrich (ředitel programu ČT, pozn. red.), byl mimo Prahu. Zavolali jsme si, a když jsem mu říkal, že se chystám jet o víkendu z Brna do Jeseníku, tak mi odpověděl, ať se za ním stavím v Prostějově na tenise, který vysílala Česká televize. A když jsem tam přišel na tribunu, sedělo na ní několik lidí včetně Andreje Babiše. Podali jsme si ruce a stihli jsme si vyměnit dvě věty.
Jaké?
Prohodil, že vládní koalice chce zvýšit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a on že je chce naopak zrušit. To bylo všechno.
Vnímáte, že to může vzbuzovat pochybnosti?
Není k nim žádný důvod. Potkali jsme se na veřejném místě, navíc to bylo velmi letmé setkání. Organizátoři nás představovali a já mu ze slušnosti podal ruku. Kdyby to bylo tak, že by mě například pozval na oběd, tak bych s poděkováním odmítl.
Vy jste před volbou ředitele několikrát upozorňoval, že chcete, aby se ČT pokusila získat i ty diváky, kteří jí nedůvěřují. Nesnažíte se o to právě větší vstřícností ke zmiňovaným radním, k Babišovi nebo dalším kritikům?
Určitě ne. Považuji za přirozené, že kritiků naší veřejné služby se najde docela hodně, Andrej Babiš v tom není sám. Je to i docela pochopitelné, protože rolí médií je věnovat se kriticky činnosti politiků. Myslím, že v mnohdy až teatrální kritice médií veřejné služby sehrává velkou roli proměna společenské atmosféry i technologický pokrok. Sociální sítě způsobují, že předvolební kampaně politiků nikdy nekončí.
Myslíte, že budete mít podporu novinářů v ČT? Nebojíte se vzpoury? Dokážete skutečně udržet vůči politikům i radě nezávislost televize?
Vzpoury se určitě neobávám. Dělám všechno pro to, abych udržel nezávislost a důvěryhodnost ČT.
Přesto při vašem nedávném setkání s redaktory dávali někteří nespokojenost s vámi poměrně emotivně najevo.
Česká televize je svým způsobem jako korporát hodně konzervativní. Navíc já do ní přišel z Brna a ještě k tomu po dvanáctileté éře Petra Dvořáka. Každá taková změna je zaměstnanci vnímána s určitým rozechvěním, možná i obavami. Trvá nějakou dobu, než lidé pochopí, kdo jste a kam míříte.
Takže skutečně nechyběly emoce?
Chvilkami to bylo ostřejší. Seděli jsme u piva, byla to otevřená debata, setkání proběhlo z mé iniciativy. Bylo vidět, že zpravodajství dělají lidé, kteří svou prací žijí, ptali se mě na řadu věcí a já jsem se jim snažil pravdivě odpovídat. Velmi mi záleží na tom, abychom všichni stáli za Českou televizí.
Nezačínáte litovat svého rozhodnutí jít do Prahy řídit ČT?
Byl bych blázen, kdybych toho litoval. Když máte za sebou třicet let v nějaké branži, tak se v ní chcete nějak výrazně uplatnit. Toto je pro mne nejvyšší meta a já si velmi vážím toho, že můžu ČT vést. Věděl jsem dopředu, že první měsíce budou extrémní zápřah, což se taky potvrdilo. Ale nelituji toho.
Jan Souček (49)
- od října 2023 generální ředitel České televize, v letech 2014 až 2023 ředitel Televizního studia Brno
- v letech 2002-2007 pracoval v agenturách New Deal Communications lobbisty Marka Dalíka a Transparent Communications
- v médiích začal pracovat už ve 20 letech, například jako redaktor v televizi Nova a Rádiu Krokodýl, externě spolupracoval s Českou televizí či Rádiem Alfa, několik let působil také v Českém rozhlase a České televizi
- vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně
