Praha/Herrnhut – Loni v červenci se skupina sedmnácti iráckých křesťanů vyhnula deportaci z Německa zpět do Česka, kam je téměř před rokem přivedl nadační fond Generace 21. V městečku Herrnhut v Sasku na česko-německém pomezí je přijala Evangelická jednota bratrská a poskytla jim šestiměsíční církevní azyl.
Iráčtí uprchlíci původně měli zůstat v Česku, bydleli v Okrouhlíku u Jihlavy, ale kvůli nespokojenosti odjeli do Německa. Vynucenému návratu do českého detenčního zařízení se vyhnuli až právě díky církevnímu azylu. Ještě loni v létě je chtěl deportovat i saský ministr vnitra Markus Ulbig.
Nyní se běžencům z Iráku otevřela možnost, jak v Německu zůstat legálně. Na konci roku uplynula lhůta církevní ochrany, po které skupina může legálně požádat o azyl. Žádost úřady podle pravidel Dublinské úmluvy vyřídí jako každou jinou od migrantů, kteří chtějí do Německa utéct ze země, ve které jim hrozí nebezpečí. Že do země přicestovali z Česka, kde se azylu dobrovolně zřekli, nehraje roli.
Iráčani už dřív uvedli, že v Německu chtějí zůstat. „Předpokládám, že tam o azyl požádali. Jinak by museli ze země odejít,“ řekl ředitel Generace 21 Jan Talafant s tím, že běženci po odchodu s nadačním fondem zpřetrhali vazby. O tom, co s nimi nyní je, nevědí ani dobrovolníci, kteří se o ně na Vysočině starali. „Nejsme s nimi v kontaktu. Víme jen, že dvě rodiny, jež v Česku zůstaly, se mají dobře a daří se jim,“ uvedla Dana Fiedlerová, ředitelka jihlavského Centra multikulturního vzdělávání.
Jestli se po uplynutí církevní ochrany skupina křesťanských uprchlíků o azyl uchází, nechtějí německé úřady oficiálně potvrdit. „Podrobné informace nemohu bohužel poskytnout s ohledem na závazek mlčenlivosti,“ odpověděla deníku Aktuálně.cz mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Kira Gehrmannová.
„Obecně řečeno, nelze deportovat cizince před uplynutím lhůty o vyřízení žádosti podle Dublinské úmluvy,“ doplnila. Iráčané, pokud o azyl skutečně požádali, tak budou moct v zemi zůstat, než úřady jejich případ posoudí, což obvykle trvá několik měsíců.
Velká šance pro Iráčany
Skupina sedmnácti běženců nicméně podle všeho má velkou šanci, že jim německé úřady ochranu přiznají. Všichni pocházejí z oblasti Iráku, kde běžně dochází k útokům na křesťany nebo únosům. V severním Iráku, odkud uprchlíci odešli, operují teroristé z Islámského státu.
Azyl Iráčanům navíc dřív přiznalo české ministerstvo vnitra, které je při posuzování azylu cizincům velice přísné, před příchodem do Česka je také prověřily tajné služby.
Že skupina křesťanů má velkou šanci, ostatně potvrzuje i německý úřad pro migraci. „Mezi lednem a listopadem 2016 získalo azyl přes 70 procent Iráčanů, kteří o něj v Německu požádali,“ vyčíslila mluvčí Kira Gehrmannová.
Do Německa loni v dubnu z Okrouhlíku odešlo 25 křesťanů přivedených Generací 21. Pět z nich mohlo v zemi legálně zůstat, protože tam měli příbuzné. Tři Iráčané se z dohledu německých úřadů ztratili a sedmnáctičlenné skupině se podařilo získat útočiště na církevní půdě v Herrnhutu, městečku, které shodou okolností na začátku 18. století založili pronásledovaní členové Jednoty bratrské z Moravy.
Ostatní se úspěšně integrují v Česku
Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesidlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesidlování křesťanských uprchlíků byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.
V Česku nakonec zůstalo 36 iráckých křesťanů, žijí v Praze a na severní Moravě a úspěšně se začleňují do společnosti. Bydlí v bytech, jejich děti již chodí do škol. Deník Aktuálně.cz s jednou rodinou žijící v Praze v prosinci hovořil.
“Chtěli jsme mír a tady mír je. Nevidíme pro náš život žádný rozdíl mezi Českem a Německem, Itálií, Holandskem. Lidé jsou na nás milí, Česko se k nám zachovalo moc dobře, společnost nám nabízí vše, co potřebujeme,” řekl Iráčan Firas Kamil, který od loňského září začal pracovat jako IT technik, jeho žena od února nastupuje jako kuchařka do školní jídelny.
