Brno – Poté, co na začátku dubna z Okrouhlíku odjelo pětadvacet iráckých křesťanů do Německa, jejich brněnští druzi začali pochybovat, jestli je také nemají následovat. Nadace Generace 21, která jejich příjezd zorganizovala, pro ně měla připravené městské byty k nastěhování, děti už byly zapsané do škol.
Šestnáct Iráčanů se nakonec 14. dubna překvapivě vzdalo českého azylu. Uprchlíci požádali o vrácení pasů a z Brna odcestovali. Pokusili se taky dostat do Německa – v Ústí nad Labem je ale zadržela policie a po krátkém pobytu v uprchlickém táboře v Zastávce u Brna se vrátili do Iráku.
Nyní deník Aktuálně.cz zjistil, že v rozhodnutí běženců odjet z Brna sehrál zřejmě roli ministerský úředník.
Pracovník ministerstva vnitra se se skupinou brněnských uprchlíků sešel týden předtím, než vyrazili do Německa. Podle několika zdrojů redakce z okolí iráckých uprchlíků jejich odchod přinejmenším uspíšil.
Iráčanům na schůzce, která z větší části proběhla o samotě jen s tlumočníkem z arabštiny, poradil, jak se vzdát azylu, a pomohl zařídit odjezd.
Nečekaná návštěva v citlivý čas překvapila i dobrovolníky nadačního fondu, kteří Iráčanům pomáhali. "Nikdo nevěděl, že dojede, nedali nám písemně vědět s předstihem, což předtím vždy udělali. Přístup ministerstva byl prudce neprofesionální," zlobí se Bohumil Hampl, brněnský spolupracovník Generace 21.
Úředník z vnitra za uprchlíky přijel v době, kdy se dlouho rozhodovali, jestli nemají z Brna odejít. "V tu dobu zažívali určitou krizi, my jsme s nimi asi deset dní hovořili a do toho tam vstoupil člověk, který vůbec nevěděl, jaká je situace. Bez nás to tak trochu rozvířil," popsal Hampl s tím, že Iráčané dlouhá léta žili pod tvrdým nesvobodným režimem a často ještě nejsou zvyklí se sami rozhodovat. Na nejisté běžence, kteří často měnili názory, měl velmi důležitý vliv.
Vnitro: Schůzku si vyžádali Iráčané
Oním pracovníkem ministerstva vnitra, který se s Iráčany sešel, je Martin Šípek. Pracuje v Zastávce u Brna v oddělení mezinárodní ochrany patřící pod vlivný odbor azylové a migrační politiky.
Deník Aktuálně.cz Šípka kontaktoval s dotazy na jeho roli v odjezdu Iráčanů, nicméně odpovědi se nedočkal. "Po telefonu vám nic neřeknu nebo oficiálně neodpovím," sdělil a odkázal na tiskový odbor.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá schůzku jednoho z jejich zaměstnanců s brněnskými uprchlíky potvrdila. Říká, že o ni požádali sami Iráčané, protože ztratili důvěru k pracovníkům Generace 21. "Chtěli konkrétní odpovědi na své konkrétní dotazy ohledně pobytu v ČR ze strany kompetentního státního orgánu, jímž je ministerstvo vnitra," oponuje Malá.
Spolupracovník nadace Bohumil Hampl ale tvrdí, že o žádné žádosti uprchlíků o schůzku se zástupci ministerstva nevěděl. "To je pro mě nová informace. Z vedení jsme o tom nevěděli," reaguje Hampl. Podle něj je to nelogické i kvůli tomu, že v ten samý den se podobné schůzky ministerských úředníků s uprchlíky odehrály i na dalších místech, kde běženci přivedení Generací 21 bydleli - v Praze a Třinci. Den nato - 7. dubna - pak vláda rozhodla o ukončení projektu na přesídlení dalších Iráčanů, "protože neplní svůj účel".
Úředník Šípek podle verze Chovancova úřadu Iráčanům vysvětloval, co obnáší status azylanta v Česku, a chtěl si vyslechnout důvody, proč zvažují odchod ze země. "Zástupce ministerstva s celou skupinou diskutoval o jejich představách dalšího života v České republice včetně možnosti ukončení mezinárodní ochrany a odcestování," popisuje Malá s tím, že se uprchlíci na možnost vzdát se azylu opakovaně dotazovali.
„Iráčané jsou důkaz, že kvóty nebudou fungovat“
Nadace Generace 21 odchod Iráčanů oficiálně komentovat příliš nechce. Její mluvčí Martin Frýdl říká, že se ministerstvo po celou dobu spolupráce chovalo korektně. "Návštěvu úředníka nehodláme hodnotit už proto, že ani neznáme obsah jeho rozhovoru s uprchlíky," reagoval Frýdl.
Nadace Iráčanům ještě pro případ, že by chtěli rozhodnutí o pobytu v Česku oddálit, nabízela možnost přechodně bydlet v jednom z hotelů na jižním okraji Brna. Do 14. dubna se totiž museli z hostelu, do kterého měli přijít jiní hosté, vystěhovat.
Nakonec se definitivně rozhodli odejít z Česka jen den předtím, než se měli nastěhovat z hostelu do bytů.
Odchod iráckých křesťanů z Česka také dostal politický přesah. Ministr vnitra Milan Chovanec Iráčany, kteří se vzdali azylu a odjeli z Česka, tvrdě kritizoval. Uvedl například, že Česká republika není cestovní kancelář ani "hřiště pro hraní azylové rulety". Premiér Bohuslav Sobotka sdělil, že na projektu nadačního fondu bude při jednání na evropské úrovni ilustrovat nefunkčnost navrhovaných kvót na přerozdělování migrantů v rámci EU.
V Česku se rozhodlo zůstat 40 z 89 Iráčanů, které přivedla Generace 21. "Projekt není mrtvý. Část uprchlíků se již přestěhovala do bytů a začínají vést normální život," doplnil mluvčí Frýdl. Čtyřicítka běženců bydlí v Praze, Soběšicích a na Frýdecku-Místecku.
