Ta úmluva čítá 16 stránek, oficiálně se nazývá Dohoda o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. Fialova vláda její znění schválila minulý týden, ministerský předseda a ukrajinský prezident k ní přidali podpis právě v britském hrabství při zasedání společenství čítajícího 45 států.
"Nezávislá, svobodná a demokratická Ukrajina v mezinárodně uznaných hranicích, která je schopna odstrašit jakoukoliv budoucí agresi a bránit se proti ní, je v bezpečnostním a obranném zájmu České republiky," zní jedna z klíčových pasáží dokumentu, jejž redakce získala a prostudovala.
Úmluva v devíti částech shrnuje, popisuje a nastavuje podobu vzájemných vztahů v oblasti obrany, průmyslové spolupráce, technologií či politických styků. Za českou stranu její přípravu koordinovalo ministerstvo zahraničí, obsah se s Ukrajinou ladil písemně a přes videokonference. Obě země by se dohodou měly řídit deset let.
Aby i Ukrajina mohla pomoci Česku
"Dohoda je manifestací toho, co Česká republika dělala, dělá a bude dělat. Součástí je náš závazek, že pokud dojde k nové vlně ruské agrese, Česká republika bude jednat a navyšovat vojenskou pomoc," řekl Aktuálně.cz Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky, nevládní organizace, jež se zabývá zahraničí politikou.
Úmluva uvádí, že Česko poskytne rychlou a stálou bezpečnostní pomoc, vojenskou techniku a ekonomickou podporu. Současně by na úrovni Evropské unie usilovala, aby úhrada nákladů směřovala za Ruskem. Dokument popisuje, jak by měla vypadat první reakce české strany, když režim ruského vládce Vladimira Putina konflikt vyhrotí.
"V případě budoucího ruského ozbrojeného útoku na Ukrajinu budou účastníci, na žádost kteréhokoli z nich, do 24 hodin společně konzultovat, a to bilaterálně nebo jinou cestou, kterou oba uznají za vhodnou, za účelem stanovení příslušných dalších kroků," stojí v úmluvě, jejíž obdobu podepsalo s Ukrajinou před Českem už 19 zemí.
Se @ZelenskyyUa jsme dnes podepsali obrannou a bezpečnostní dohodu mezi ČR a Ukrajinou. Je to důležitý symbol, který rámuje dosavadní partnerství a vytváří prostor pro budoucí spolupráci. 🇨🇿 🇺🇦 pic.twitter.com/Vy60hy9TP1
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 18, 2024
Motivací Česka přispět k rozvoji vojenských schopností Ukrajiny je i to, kdyby se situace obrátila, tedy "aby v případě vnější vojenské agrese vůči České republice byla Ukrajina schopna poskytnout účinnou vojenskou pomoc. Podmínky, formu a rozsah této spolupráci určí účastníci."
Sepětí tajných služeb
Významnou kapitolu paktu představuje průmyslová spolupráce. Obě strany počítají s tím, že Česko vytvoří podmínky, aby se ukrajinské výrobní kapacity ve spolupráci s tuzemským obranným průmyslem mohly dočasně přesunout na zdejší půdu. Na Ukrajinu by se vrátily, jakmile to vývoj konfliktu umožní.
"Česká republika podpoří úsilí Ukrajiny o začlenění jejího obranného průmyslu do obranného a bezpečnostního rámce NATO a EU. Česká republika hodlá zejména podporovat začlenění obranného průmyslu Ukrajiny do evropské obranné technologické a průmyslové základny," uvádí dohoda. Stěžejní je navýšení kapacit pro výrobu munice.
Česká strana v dokumentu potvrzuje, že letos je připravená vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků. Ve stejném tempu by měla pokračovat i roky další. Spolupráci obou zemí v oblasti obrany a bezpečnosti má posílit strategický dialog na nejvyšší úrovni, jenž se má konat pravidelně každý rok.
"Česká republika hodlá podporovat rozvoj schopností Ukrajiny bojovat s informačně-manipulativním a vlivovým působením. Účastníci přijmou společná opatření s cílem bojovat proti dezinformacím ze strany cizích států," stojí také ve smlouvě s tím, že se vytvoří společné vzdělávací programy pro experty z oblasti strategické komunikace.
Česko a Ukrajina prohloubí spolupráci v odhalování nepřátelských kybernetických útoků a obraně proti nim. Sbližovat se budou i tajné služby obou zemí, především kontrarozvědky, aby "dokázaly odhalit jakoukoli agresi a hybridní válku ze strany Ruska nebo jiných nepřátelských státních či nestátních aktérů, zabránit jí a odstrašit od ní".
Podmínky míru stanovené Ukrajinou
Česká strana se na ekonomické obnově Ukrajiny plánuje podílet především v Dněpropetrovské oblasti, soustředit se bude na stavebnictví, strojírenství či dopravu. Za tímto účelem chce Praha zřídit ve městě Dnipro diplomatické zastoupení. Česko také posílí odolnost ukrajinské energetické, tepelné a vodní infrastruktury.
"Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti za škody, ztráty a újmy na zdraví způsobené v důsledku jeho válečné agrese a musí zaplatit dlouhodobou obnovu Ukrajiny. Aktiva ve svrchovaném vlastnictví ruského státu by měla zůstat imobilizována, dokud Ruská federace nezaplatí za škody, které způsobila," uvádí dohoda.
"Veškeré pokusy o násilné překreslování hranic jsou protiprávní. Bezpečnost Ukrajiny je nedílnou součástí euroatlantické a globální bezpečnosti. Ukrajina hájí nejen svou suverenitu a právo rozhodovat o svém osudu, ale i základní zásady Charty OSN a mezinárodního práva."
V této souvislosti je velkým posunem to, že Ukrajina na základě dohody přistoupí k Římskému statutu, jenž sdružuje státy uznávající Mezinárodní trestní tribunál v Haagu. Právě tam by se zodpovídali za ruské válečné zločiny ti, kteří je způsobili. Česko k tomu chce na diplomatické úrovni maximálně přispívat.
"Účastníci uznávají, že Ukrajina a celá Evropa nebudou v bezpečí, dokud nenastane spravedlivý mír respektující práva Ukrajiny podle mezinárodního práva a Charty OSN. Účastníci tedy budou spolupracovat na nastolení spravedlivého a trvalého míru za podmínek stanovených Ukrajinou, který má širokou celosvětovou podporu," stojí ve smlouvě.
Právně nezávazná dohoda
Zastřešující pro úmluvu je příslib České republiky, že podpoří reformu Ukrajiny napříč jejím hospodářstvím, státní správou a politikou, aby se mohla stát členem Evropské unie a NATO. Ostatně v tomto duchu už se Česko a dalších 31 zemí připojilo k prohlášení zemí G7 v litevském Vilniusu loni 12. července.
Úmluva není právně závazná. Stanovuje "jen" mantinely, v nichž se stávající politické reprezentace obou zemí chtějí pohybovat. Nejde o smlouvu ratifikovanou parlamentem či prezidentem. Bude proto na budoucí české vládě, jak se k ní postaví a co si z ní pro svůj vztah k Ukrajině vezme za své.
"Ambicióznější smlouvu mají s Ukrajinou Poláci, kteří v ní dali najevo, že mají větší odhodlaní, kdyby došlo při větší eskalaci na lámání chleba. Ale Poláci jsou v tomto výjimkou proti všem, ne jen proti České republice. Jsou zkrátka napřed," vysvětluje Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Opatrnost plyne z toho, že Spojené státy a Velká Británie byly spolu s Ruskem na základě dohod z Budapešti roku 1991 garantem hranic Ukrajiny. Ačkoliv byly právně závazné, ruská invaze je vyvrátila. "Nezávazná povaha této dohody je reakcí na to, že se Američané a Britové strašně spálili a nedodrželi své mezinárodní závazky," podotkl Havlíček.
