Letos v Česku opět zažíváme vlny veder, které podle odborníků souvisí s klimatickou změnou. Budou taková vedra v roce 2050 častější?
Extrémní teploty budou podstatně vyšší než dnes, tím pádem mohou vlny veder trvat i měsíc. To je naprosto jisté. Ale samozřejmě to v roce 2050 závisí na tom, jak rychle přestaneme používat fosilní paliva. Oteplování se zastaví až tehdy, když je přestaneme používat celosvětově. Ale do té doby se ještě oteplí. O kolik, závisí na tom, kolik se toho ještě spálí.
Dokážete klima v Česku v roce 2050 přirovnat k podnebí v některé ze současných zemí?
Já si myslím, že to úplně nejde. Ano, bude v průměru o hodně tepleji. Sníh v zimě bude dost vzácný. Často se říká, že u nás bude jako ve Středomoří, ale to není dobré přirovnání. Středomoří má vlhké zimy s velkými srážkami, často ve formě bouřek. Je to blízko moře. To my nejsme a klima tak bude jiné. Já jsem kdysi říkal Kazachstán, ale ani to není dobrá analogie. Budeme mít sice sucho a horko jako v Kazachstánu, ale v žádném případě nebudeme mít tak tvrdé suché zimy. Najít analogii je tak dost těžké.
Změny, které nastanou, nevyplývají z výpočtů, ale z pozorování. Před padesáti lety v naší části Evropy, to jest od severní Itálie až po Skandinávii, bývaly teploty v letním období nižší, ale pak každé desetiletí vzrostly. Statistika teplot je nyní posunuta k vyšším hodnotám o "jeden a půl standardní odchylky".
Jan Hollan (66)
- Český astrofyzik a environmentalista. Věnuje se problematice globálního oteplování, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb.
- Působí v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vyučuje na Masarykově univerzitě.
- Mezi lety 2002 až 2018 byl zastupitelem v městské části Brno-střed, původně za Stranu zelených, od roku 2014 za hnutí Žít Brno.
- Vystudoval obor fyzikální elektronika na Přírodovědecké fakultě Masarykova univerzity.
Co to znamená?
To, co u nás bývalo studené léto, se dnes vůbec nevyskytuje. To, co bylo léto obyčejné, je vzácné. A to, co bylo léto velmi teplé, je dnes normální. Kromě toho se ale vyskytují superhorká léta. Ta se dříve na daném místě vyskytovala jednou za tisíc let, jinak řečeno na jednom promile regionu. Dnes jsou ale naprosto běžná a vyskytují se ve dvaceti procentech případů. A letní období, co se dříve nemohlo vyskytnout ani za milion let, se dnes vyskytuje také. A oteplování bude pokračovat nezměněným tempem, možná dokonce zrychleně.
Ničivá tornáda mohou být častější
Jaké extrémy nás tedy čekají kromě horkých let?
Horká léta jsou naprostá jistota. Druhým aspektem je, že průměrné srážky za rok by mohly zůstat stejné. To je ale průměr, někde bude velké sucho, někde zase velmi mokro. To, že úhrny neporostou a že budou nerovnoměrné, znamená, že sucho bude za třicet let nesrovnatelně horší než dnes. To bude skutečně drsné.
Dá se počítat, že v mnoha vesnicích nebude ve studnách voda, že naše zemědělství spoléhající na dešťové srážky, bude hodně selhávat. Plodiny nepůjde pěstovat tak jako v současnosti, výnosy budou nižší. Už dnes se to týká horkých a suchých oblastí, jako je jižní Morava, ale postupně se to začne týkat i třeba Vysočiny.
Budou časté například přívalové deště?
Ty se do budoucna čekají ve větší míře. Během jednoho dne či jedné hodiny se mohou vyskytnout velké srážky, jaké dříve nebyly. To je věc bezesporu nebezpečná. U nás se o tom moc nemluvilo, ale loňské tornádo bylo jen jedním z projevů velikých bouřek. Nebýt tornáda, mluví se o obrovských bouřkách. Tornádo je věc náhodná, ale v obrovských bouřkách se může vyskytnout snadněji než v minulosti. A to i tak ničivé, jako bylo to loňské od Břeclavi k Hodonínu.
Počasí tedy bude dosahovat různých extrémů?
Ono se často říká, že s klimatickou změnou se počasí chová jako na steroidech. Je podstatně divočejší, podstatně drsnější. Druhým aspektem je, že se mění proudění na celé severní polokouli vinou teplejší Arktidy. Ta se otepluje rychleji než zbytek zeměkoule a teplotní kontrast mezi námi a Arktidou klesá.
Rostou škody způsobené větrem i požáry
Jaké to má důsledky?
To mění jet stream, který má zatáčky dál na jih a dál na sever. Znamená to, že může přivést extrémně teplý vzduch na sever nebo naopak velmi studený vzduch na jih. Což se už stává. To by ještě nebyla tak zlá věc jako to, že ony zatáčky, které jet stream dělá, mohou uváznout na jednom místě. To vede k tomu, že někde je dlouho horko a sucho a někde naopak mohou být strašné záplavy. To už se také děje. Velmi nápadné je to například ve Spojených státech. A jsou to jevy, které se budou vyskytovat i u nás.
Co vítr?
Ten se těžko modeluje, ani na to u nás není pořádná statistika. Světově však statistiky jsou. Celosvětově například dramaticky rostou škody způsobené větrem, rostou i statistiky požárů. Požár, jako byl v Českém Švýcarsku, by nemohl nastat v takovém rozsahu bez toho, že bylo tak moc horko a sucho. Požáry jsou sice součástí přírody, dnes je ale většina asi způsobená lidmi. Tu a tam se u nás v budoucnu vyskytne nějaký, který bude obrovský. V jihoevropských zemích je to bohužel už běžné.
Jak bude vypadat klima v roce 2100?
V nejlepším případě, pokud bychom zastavili oteplování, tak stejně jako v roce 2050. Dokonce by u nás mohlo být o něco chladněji. Ale pouze v případě, že fosilní paliva během třiceti let skončí.
A pokud neskončí?
Změn může být mnohem víc. Následky spalování fosilních paliv jsou dnes naprosto zřejmé například v Číně či Indii. Čína přitom za posledních 150 let, bráno na jednoho obyvatele, přidala do ovzduší šestkrát méně oxidu uhličitého než my, a i dnešní emise má jen dvoutřetinové.
Ale ty státy jsou tak postižené klimatickým rozvratem, že se budou snažit jej zastavit. Třeba co se týče vln veder, Indie či Pákistán jsou na tom nesmírně zle. Posun je u nich ještě výraznější než u nás. Mívají též velmi vlhký vzduch, a to pak lidé umírají přehřátím, i když leží ve stínu. Pokud by se tedy oteplovalo po roce 2050 stejným tempem jako teď, jsou regiony, kde to bude smrtelné.
Co se bude dít?
Tamní obyvatelé budou muset opustit svá území, protože nebude možné přežít horké období horší než to, které letos v oněch dvou zemích začalo už v březnu. V každém případě by šlo o rozvrat států, kde nepůjde bydlet a nebude úroda. Což může nastat i v současnosti v určitých státech jen proto, že nebudou mít dost obilí. Je to hrozba, která je reálná. A do budoucna je to jistota. Budou roky, kdy i globálně nebude úroda, a státy závislé na dovozu se zhroutí.
Oteplování povede k rozpadu států
Můžete dát nějaký příklad ze současnosti?
Třeba arabské jaro (vlna protestů, povstání a revolucí v arabských zemích v letech 2010 až 2012, pozn. red.) bylo způsobeno právě tím - bylo moc drahé obilí. Stejně tak rozbuška syrského rozvratu byla klimatická. Čtyři zimy - mezi lety 2007 a 2010 - ve vnitrozemí takřka nic nenapršelo, takže nic nevyrostlo. Museli pobít dobytek a venkované odešli na periferie měst, kde přežívali. Pak se začali bouřit, stát se o ně nestaral a vznikl konflikt. Podnět k němu byla ztráta živobytí na venkově. V Súdánu to zase vede k tomu, že kočovní obyvatelé, pastevci, vyvražďují vesnice zemědělců.
To jsou věci, které budou v roce 2050 mnohem horší než dnes. Pokud by se tedy klima zhoršovalo a oteplilo i po roce 2050, podstatná část zemí se rozpadne.
Jaké je řešení? Mluvil jste o nutnosti přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie.
Fosilní paliva budou nakonec nahrazena obnovitelnými zdroji, což je technika, kterou máme plně zralou a rozvinutou v malém měřítku. Je ale třeba to udělat ve velkém. Jediné zdroje energie do budoucna budou vítr a slunce. Možná některé jaderné elektrárny. V převážné míře by ale mělo jít o větrné elektrárny.
Proč větrné?
Fungují totiž ve dne v noci a mají největší výkon v zimě. Je tak potřeba zdesetinásobit tempo jejich výstavby, třeba u nás je jich směšně málo. Je to jediná možnost jak nahradit fosilní paliva. Mimochodem, samotná elektřina může pak být levnější než dnes. Ale je potřeba ohromně navýšit kapacitu, i tu přenosovou. A mnohem rychleji, než jsou dnešní plány.
