Anglický trávník je pro krajinu smrtící, varuje ekolog. Radí změnit Česko v zahradu

Vojtěch Štěpán Vojtěch Štěpán
15. 7. 2022 14:26
S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.
Krátce střižený anglický trávník znamená nejen úbytek hmyzu a následně ptáků a dalších živočichů, kteří se hmyzem živí, ale také přispívá k vysušení krajiny.
Krátce střižený anglický trávník znamená nejen úbytek hmyzu a následně ptáků a dalších živočichů, kteří se hmyzem živí, ale také přispívá k vysušení krajiny. | Foto: Shutterstock.com

Co může pro zadržení vody udělat každý z nás, přímo kolem svého domu?

Na venkově vidím, jak to vypadá, když noví vlastníci koupí chatu. V zimě nebo na jaře vykácí stromy a v létě zjistí, že je tam horko. Tak začnou nakupovat slunečníky a postaví bazén, který většinou naplní pitnou vodou. To není ideální. Člověk si do budoucna bude muset rozmyslet, jestli chce bazén, nebo pitnou vodu. Navíc Česko je skutečně bazénová velmoc. 

Jak by tedy měla vypadat zahrada?

Je třeba mít na ní co nejvíce keřů a stromů. Ke zvýšení potravinové soběstačnosti by to měly být jedlé keře a stromy. To nasytí i ptáky. Dobré jsou i jahody, maliny, ostružiny nebo brambory. Je také důležité, aby zahrady byly multifunkční, stejně jako celá krajina. Aby byla zahrada nejen jedlá, ale aby se na ní střídaly keře se stromy. Ty poskytují stín. Květnaté louky pak podporují hmyz. V české krajině jsou na kopcích lesy, v rovinách ale stromy nejsou, a vznikají tak ohromné tepelné ostrovy. Myšlenka chránit se před vedrem zahradou je dobrá, je ale potřeba si uvědomit, že to nestačí.

Pomůže třeba méně časté sekání trávníku?

Jakýkoliv stín je lepší než žádný. Proto je špatné sekat zahrady na anglický trávník, který stíní úplně minimálně a jeho biodiverzita je téměř nulová, protože nepodporuje opylovače. Když se to navíc dělá strojově, sekačka hmyz nasaje a semele. Angličák je smrtící nejen pro biodiverzitu, vysušuje také krajinu, i když je lepší než asfalt. Zahrady v Česku zaujímají asi pět procent rozlohy, což není málo.

Podobně je tedy třeba postupovat i jinde v krajině…

Nejvíce půdy je zemědělské, pak jsou lesy. Jestliže chceme zadržet vodu a zamezit tepelným ostrovům, města a obce nestačí. Obrovské lány zemědělské půdy způsobují, že se horko přelije dál. Mezi posečenou a neposečenou loukou jsou rozdíly 15 i 20 stupňů. Zeleň chladí krajinu. Pojímá oxid uhličitý, poskytuje stín a zachytává horizontální srážky, tedy mlhu, rosu nebo jinovatku. Na to se budeme muset do budoucna zaměřit. Zjednodušeně - strom, keř či vyšší tráva je nejen chladnička, ale i kropička, drží vlhkost.

Jak tedy postupovat, aby krajina zadržela co nejvíce vody?

Celou ji potřebujeme převést do takového módu, aby se z Česka zase stala zahrada. Nejvíce nás odvodňuje zemědělská půda. Co dříve fungovalo, například meliorace, bude přítěží. Musíme opustit konvenční průmyslové hospodaření, které půdu ničí. Většina dnešní zemědělské půdy zadrží maximálně 40 litrů na metr čtvereční. Kdyby byla dobře obhospodařovaná, zadržela by tak 350 litrů. Když se to přepočítá na celé Česko, kde je až 90 procent půdy poškozeno, dal by se zadržet objem až deseti Orlíků. Potřebujeme také větrolamy, nové meze a vrácení potůčků do krajiny. To vše je třeba udělat najednou.

Co je příčinou tak silného vysušení?

Klimatická změna postupuje velice rychle, je narušený jet stream, tedy proudění vzduchu v atmosféře ze západu na východ. Zároveň je Golfský proud v Atlantickém oceánu zpomalený o 15 procent. Určité oblasti budou kvůli klimatické změně vysychat, jiné budou naopak daleko více mokré a zaplavované povodněmi než v minulosti. Evropa je na globální mapě na vysušené pozici. Kromě narušeného jet streamu a Golfského proudu je to způsobeno i zvýšeným odpařováním vody.

V Česku tedy nebude problém s nedostatkem srážek, ale s velkým odpařováním?

I kdyby tu zůstaly stejné srážky jako v minulosti, stejně se budeme dostávat do problémů, protože se víc vody vypařuje - až o 40 procent. Přestanou téct řeky, přehrady přestanou plnit svoji funkci. Je to jeden z nejhorších scénářů, který mohl Česko potkat. Pokud bychom v takové situaci chtěli stejný vodní komfort jako dříve, muselo by daleko víc pršet.

A bude v Česku více pršet?

Klimatické modely ukazují, že nebude. Srážky také budou méně časté, ale intenzivní. To je nepříjemné, protože naše země, která je na střeše Evropy, potřebuje spíše zahradní deště a hodně sněhu. A toho se nám kvůli oteplování nebude dostávat. Většina vody odteče už na jaře, protože sníh nebude, nebo hned roztaje.

Proč se srážky tak silně mění?

Změnil se průběh vanoucích větrů, dnes je chaotický. Dostává se k nám suchý vzduch například z Afriky a vysušuje více, než předpokládaly klimatické modely. A když už k nám přichází srážky například z Atlantiku, jdou mnohem více z jihu a musí přejít Alpy. Dostali jsme se do srážkového stínu Alp, to nikdy předtím nebylo. Nedostane se k nám proto tolik vody. A když už něco přijde, je to voda ve vyšších sférách. Kapky padají z větší výšky, mají větší energii a způsobují větší erozi.

Je tedy potřeba, aby opatření proti suchu byla opravdu široká?

Ano, typický příklad je, když si lidé myslí, že udělají tůň a vše bude v pořádku. To je velký omyl. Udělat jen tůň a neřešit její povodí je chyba. Nejvíce vody kromě lesa zadržuje mokřad, ne volná vodní plocha, která se rychle odpařuje. V Česku se musíme pokusit obnovit malý vodní oběh, to se nám v současné krajině nepodaří. Máme obrovské tepelné ostrovy, spoustu asfaltu a zastavěné plochy bez zeleně. Krajina se ale musí napravit v celé Evropě.

Jak by měla Evropa postupovat?

Stejně jako celý svět musí přistoupit na to, že se nebudou vypouštět skleníkové plyny. Zároveň je třeba adaptovat krajinu, kterou chladí zeleň. Jen v Česku potřebujeme miliony stromů. Pak také nebudou účinky vichřic či tornád tak význačné. Rozhodně se sníží vliv bleskových povodní. V krajině jsou třeba travnaté pásy a vsakovací průlehy.

A co české lesy?

Musí v nich být listnaté stromy s hlubokými kořeny. Musí být patrovité a nesmí to být smrkové monokultury. Těžba nesmí mít podobu mýcení, musí být pouze výběrná. V lesích by neměly být cesty po spádnici, pokud jsou, měly by mít terénní vlny. Pak se z nich při přívalových deštích nebudou stávat potoky a říčky.

K nápravě krajiny pro zadržení více vody směřoval i váš oceněný projekt Zdoňov. 

Model Zdoňov byla první pilotní studie proveditelnosti v Česku, jak zadržet vodu a adaptovat krajinu na změnu klimatu. Takže nešlo jen o zádrž vody. Dělali jsme to s vědomím, že vytvoříme model, který nakonec pokryje celou Evropskou unii. Rozhodli jsme se opravit krajinu všude, kde je to možné. Stát tehdy neměl nástroje a dotace na tak velké území. Nemůžeme si myslet, že občané, lesníci a zemědělci jednotlivými opatřeními bez jednotného plánu krajinu napraví. V zemědělském půdním fondu máme tři miliony vlastníků, ti se mezi sebou nedohodnou. Musí existovat krajinný plán adaptace na klimatickou změnu. To je náš cíl. 

Nyní pracujete na dalším projektu adaptace krajiny. Můžete ho popsat?

Jakmile jsme měli pár dalších studií různě po Česku, tak jsme vymysleli projekt Model Živá krajina. Jsme s ním na pracovním seznamu 15 nejlepších praxí adaptace na klimatickou změnu Evropské unie. Jde o studie proveditelnosti adaptace Česka na změnu klimatu. Krajina se mapuje pomocí mobilu a místních lidí, kterým předáváme naše know-how. Za dva roky jsme vyškolili 170 lidí a máme zmapováno asi 1500 kilometrů čtverečních. Spolupracujeme i s kraji a soukromými firmami. Míříme k tomu, že pilotní obnova pro Evropskou unii bude spuštěna v Česku. Stát by mohl nabídnout náš model celé Evropě. Bude výhodné, pokud ho zavedeme v sousedním Polsku, Rakousku, Německu či na Slovensku, tak by se voda z malého oběhu mohla vracet i k nám.

Video: Tropická zahrada u Brna (6. 10. 2020)

Planeta v nouzi - Tropická zahrada u Brna | Video: Jakub Zuzánek, Helena Truchlá
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

V Indonésii bude hrozit až rok vězení za nemanželský sex

Indonéský parlament v úterý schválil nový trestní zákoník, který mimo jiné zakazuje nemanželský sex a soužití nesezdaných párů. Nová norma, která se bude vztahovat na Indonésany i cizince, počítá s trestem až jednoho roku vězení za pohlavní styk osob, které neuzavřely manželství. Zákon musí ještě podepsat prezident, uvedly agentury AP a Reuters. Platnost zákazu i pro cizince kritizují mimo jiné firmy podnikající v cestovním ruchu.

Nový trestní zákoník má vstupovat v platnost postupně v příštích třech letech. Nyní je v Indonésii trestná manželská nevěra, ale nikoliv předmanželský sex.

Nový zákoník kritizují zástupci firem podnikajících cestovního ruchu. Místopředseda jejich sdružení firem Maulana Yusran označil zákon za "zcela kontraproduktivní". Podnikatelé se obávají, že tresty za nemanželský sex a soužití nesezdaných párů by mohly odradit zahraniční turisty v době, kdy se cestovní ruch vzpamatovává po pandemii covidu-19. V Indonésii je řada populárních turistických destinací, například ostrov Bali.

Schválení zákoníku podle agentury ukazuje na posilování konzervativních sil v nejlidnatější muslimské zemi na světě. Podle kritiků nové paragrafy posílí policejní kontrolu nad morálkou, napsal Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy