Snižme daň z loterií, navrhl minulý týden předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda s tím, že daň 35 procent je příliš vysoká. A rovnou podal ve sněmovně pozměňovací návrh, aby poslanci změnu odhlasovali. Následovalo překvapení nejen u koaličních stran, ale i u některých poslanců samotné ODS. Benda nakonec tento čtvrtek oznámil, že svůj návrh stahuje.
I když šlo jen o jeden z mnoha námětů politiků na změnu daní, Bendův návrh ukazuje na zásadní problém vládní pětikoalice. Tím je to, že jejich politici přicházejí bez konzultace mezi vládními stranami s různorodými návrhy, kterými se vzájemně překvapují. Někteří vládní poslanci navíc tvrdí, že kabinet Petra Fialy musí přijít s návrhy na zvýšení daní, a ne daně snižovat. V koalici tak roste napětí, opoziční poslanci a i někteří ekonomové tvrdí, že vláda nemá jasno v tom, co chce dělat.
"Vláda neumí jednat koncepčně, neumí spolu mluvit, jsou neshody uvnitř koalice," prohlašuje například šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Jako bývalá ministryně financí nejvíce sleduje a kritizuje práci svého nástupce Zbyňka Stanjury (ODS). Nedávno ho dokonce vyzvala k rezignaci, protože do připravovaného státního rozpočtu zahrnul desítky miliard korun, přestože zákony, které je mají přinést, ještě nevstoupily v platnost.
Šlo zejména o daňový balíček, ve kterém Stanjura počítá s novou daní z neočekávaných zisků souvisejících s energetickou krizí vyvolanou Ruskem. Sněmovna ji projednávala v pátek a nakonec ji schválila. Daň ve výši 60 procent mají po příští tři roky platit hlavně energetické, petrolejářské či těžební firmy, které mají v důsledku zdražení energií mimořádné zisky. V příštím roce má daň vynést 85 miliard korun. Stát peníze použije na náklady spojené se stanovením maximálních cen energií.
Opoziční kritika je součástí každého vládnutí, ovšem slova Schillerové o neshodách ve vládě potvrzují i někteří politici pětikoalice. Když například Benda předložil zmiňovaný návrh, zástupci KDU-ČSL nebo Pirátů byli velmi zaskočeni. "V situaci, kdy hledáme každý milion v rozpočtu, nepovažujeme za šťastné navrhovat jakékoli restrikce na příjmové straně státního rozpočtu," ohradil se lidovecký poslanec Marek Výborný. Podobně reagoval předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek, podle kterého koaliční dohoda letos s žádným takovým návrhem nepočítala.
Fiala: Nebudeme zvyšovat daně. Tečka
Vládní strany se zatím nedokážou shodnout na tom, jestli daně zvýšit. Zejména ODS v čele s předsedou a premiérem Petrem Fialou staví svou politiku na tom, že se daně zvyšovat nebudou, což opakují už mnoho měsíců. "My nepotřebujeme další zvyšování daní, naopak potřebujeme zkrotit provozní výdaje a potřebujeme rozumné investice," prohlásil Fiala loni v květnu, když startovala předvolební kampaň, která ho vynesla do křesla předsedy vlády. "Lidem garantujeme, že daně nebudeme zvyšovat," konstatoval.
"Je možné se vyrovnat s rozpočty, aniž bychom zvyšovali daně," potvrdil svůj slib loni v září těsně před tím, než šli lidé k volebním urnám. A v minulých týdnech zásadu nezvyšovat daně opět několikrát zopakoval. "Nebudeme zvyšovat daně. Tečka. Do budoucna musíme udělat štíhlejší stát," sdělil v televizi Nova. Výjimkou je právě daň z neočekávaných zisků. "To je velmi mimořádný nástroj, nesáhli bychom k němu, kdyby nebyly tak mimořádné okolnosti," vysvětluje Fiala.
Někteří ekonomové i poslanci, včetně těch vládních, však tvrdí, že je nemožné pomoci státní kase bez zvýšení daní. Často jsou v tomto směru k Fialovi kritičtí, ale nechtějí vystoupit veřejně, aby ho proti sobě a své straně nepopudili. "Když jsem slyšel, jak zase vylučuje zvyšování daní, tak jsem nechápal. Tento slib je prostě nemožné splnit, bez zvýšení daní se neobejdeme," řekl Aktuálně.cz jeden z ekonomů vládní strany, který si nepřál být jmenovaný.
"Bez snížení výdajů a zvýšení příjmů to ekonomika nevydrží"
Také Národní ekonomická rada vlády (NERV), která je poradním orgánem vlády, volá po zvyšování některých daní a dalších opatřeních, kterých je celkem 28. Je mezi nimi návrh na zvýšení daní z příjmů fyzických osob, zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák či daně z nemovitosti.
"Bez snížení výdajů, ale hlavně bez zvýšení příjmů to dlouhodobě česká ekonomika nevydrží. Rostoucí strukturální deficit může jednoho dne zcela uzavřít toky peněz třeba do škol nebo na sociální služby," tvrdí například ekonom a člen NERV Daniel Münich. Podobně mluví další členové rady.
Jenže už jen debata o "válečné dani" ukázala na rozpory mezi vládními stranami. Když ministr financí Stanjura minulý týden přišel s návrhem do sněmovny, požadoval daň 60 procent z čistého zisku bank po dobu tří let. Koaliční TOP 09 ale přišla s vlastním návrhem, aby se daň od roku 2024 snížila ze 60 na 40 procent. Piráti zase chtěli, aby daň platila už pro letošní rok. Přestože návrh po debatách v koalici stáhli, ještě ve čtvrtek večer nepanovala shoda. Ta přišla až v pátek ráno, kdy se už poslanci chystali návrh projednávat.
Premiér Fiala i mnozí jeho vládní kolegové už několikrát upozorňovali, že při zvažování návrhů ekonomů musí brát v potaz také to, co mohou lidé v obtížné sociální situaci unést. "I oni sami vědí, že všechno to, co navrhují, není realizovatelné a použitelné," řekl tento týden v televizi CNN Prima k návrhům ekonomické rady vlády.
Nicméně zároveň připustil, že na začátku příštího roku začne některé jejich návrhy na vládě detailně probírat. "Kolegové z NERVu připravili velmi kompetentní návrh, prošli všechny možnosti, které slouží k tomu, abychom konsolidovali veřejné rozpočty, některá jejich opatření můžeme zakomponovat," avizoval Fiala. Které návrhy by to mohly být, však nechtěl upřesnit, dokud se na nich ministři nedomluví.
