Chrudim je výstavní královské město v Pardubickém kraji s dochovaným a rekonstruovaným historickým jádrem, se zbytky městského opevnění, se středověkými uličkami či monumentálním gotickým chrámem. Má ale i svou stinnou stránku - zejména několik panelových sídlišť, nejen nevzhledných, ale i nevhodně položených. Předrevoluční architekti je umístili do oblasti, kde býval rybník a stéká sem voda z polí.
Město trápí podprůměrné množství srážek, vysoký podíl zastavěných ploch, málo souvislé zeleně či zemědělsky intenzivně využívaná krajina. Potýká se pak s erozí půdy, povodňovými stavy během přívalových srážek, vlnami veder a četnějšími a intenzivnějšími obdobími sucha. Aktuální studie "Adaptační strategie města Chrudim na klimatickou změnu" zmiňuje i nízkou kvalitu povrchových vod, zvýšené znečištění potoků, popřípadě nedostatek menších vodních prvků na území města. Ale bývalo tu podstatně hůře.
Proto se zdejší radnice už v roce 2001 zapojila do Národní sítě zdravých měst a začala se snažit o udržitelný rozvoj. Řadu ekologických projektů již realizovala, některé právě probíhají a další plánuje. Snahy přečkaly i politickou výměnu v roce 2018 poté, co skončila 28 let dlouhá éra Petra Řezníčka (SNK ED), jenž působil ve vedení města od roku 1990 nejprve jako místostarosta, od roku 2010 pak jako starosta města.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
Na tomto postu ho vystřídal František Pilný zvolený za hnutí ANO. Vystřídal ho i ve vedení projektu Zdravé město a Místní Agenda 21, což je nástroj pro zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. A ve velké části "zděděných" ekologických projektů nakonec i on pokračuje.
"Většinu strategických a koncepčních materiálů týkajících se těchto projektů všichni zástupci dnešní koalice bojkotovali a hlasováním nepodpořili. Někteří v předvolebních sděleních dokonce slibovali i ukončení projektu Zdravé město a Místní agenda 21," říká Petr Řezníček. Ještě za jeho vlády vznikla v roce 2017 například zmiňovaná adaptační strategie Chrudimi na klimatickou změnu či energetická politika města.
"Je jistě chvályhodné, že u dnešní koalice došlo k prozření, k přehodnocení odmítavých postojů a že projekty připravené minulým vedením realizuje," pokračuje Řezníček.
Nynější starosta František Pilný se nijak netají tím, že není "klasický zelený politik", ani "oddaný bojovník za zelené myšlenky či proti globálnímu oteplování", řídí se prý spíše selským rozumem. "Pokud máte dlouho sucho a neprší, je velká pravděpodobnost, že ta voda pak spadne najednou. Když je sucho, tak tu vodu potřebuju někde mít - a když jí je hodně, tak se jí potřebuju bezpečně zbavit. Když je horko, potřebuju se nějak ochladit. Je dobré se co nejvíce přiblížit přírodě, umět na ni reagovat a efektivně využívat zdroje, které mám," vysvětluje svou strategii.
Zatímco dříve se Chrudim soustředila především na revitalizaci městských lesů či rozvoj městské zeleně, dnes je vzhledem k období sucha jejím hlavním tématem voda a její vsakování či využití dešťovky a tzv. šedé vody. Ale myslí tu i na povodně, které pravidelně období sucha střídají.
Pole jsou stále ještě plná melioračních trubek pro odvod vody, v lesích stále narážíme na odvodňovací strouhy. Jenže nyní, v době sucha, má člověk úplně opačné starosti - jak udržet vodu v krajině či jak omezit pokles podzemních vod.
Voda se má vsakovat, ne zbytečně téct do kanalizace
"Do politiky jsem vstoupil před deseti lety a na městském úřadě byla tehdy mantra, že všechna dešťová voda může skončit v kanalizaci. Když se stavěl rodinný dům, tak se musela dát voda ze střech či ze zpevněných ploch do kanalizace," vzpomíná současný starosta Chrudimi František Pilný.
Město má jednotnou kanalizaci, to znamená, že splašky i dešťová voda jdou v jedné trubce a vše pak skončí v čističce. Pilný, původním povoláním stavař, je již řadu let zastáncem vsakování vody. Přijde mu zbytečné čistou dešťovou vodu pustit do kanalizace, platit za ni a zbytečně ji čistit. Jde podle něj v podstatě o návrat ke kořenům, neboť než se začalo ve velkém betonovat a asfaltovat, voda se tu stovky let vsakovala do země.
V Chrudimi postavili již několik vsakovacích parkovišť. Tehdy se ještě jednalo o starší typ betonové zámkové dlažby s trávou uprostřed. Jenže tráva v betonových dílcích moc nerostla, protože ji auta rozjezdila, rozpálený beton jí také příliš nesvědčil. Přecházejí proto na plastové rohože s trávou či štěrkem. Získají tak nové parkovací plochy a zároveň nepřijdou o podzemní vody.
Zkouší také instalovat vsakovací tunely, které jsou schopné pojmout i přívalové deště. Nyní chtějí vyzkoušet novinku - vodopropustný beton, který by opět pomohl nesnižovat hladinu spodních vod. A také, jak již bylo řečeno, by se omezil průtok dešťové vody kanalizací, za niž pak zbytečně platí. Starosta vyčísluje tyto zbytečné ztráty na maličké budově s veřejným záchodem. Zde platí za dešťovku, která steče ze střechy do kanalizace, 650 korun ročně. "Přitom stačí za dvě stě korun přesměrovat jednoduchým kolínkem svod vody do trávy. Návratnost investice je za necelý půlrok," říká starosta.
Nicméně i vsakování vody se podle něj musí dělat s mírou. Město totiž zčásti leží na jílovém podloží, které vodu nepropouští. Řešením by mohly být hloubkové vrty až na podloží s pískem, vrty by však mohly ohrozit čistotu podzemních vod. "Jedna kapka oleje vám v hloubce zničí tisíce litrů pitné vody," upozorňuje.
"Ukazuje se, že města, která mají kvalitní a pestrou modrou a zelenou infrastrukturu, jsou daleko odolnější vůči projevům extrémního klimatu," konstatuje studie odborníků Adaptační strategie města Chrudim na klimatickou změnu. A doporučuje odrazivé materiály a povrchy, stínící prvky, propustné povrchy, zaplavitelné plochy, sběr a nakládání s dešťovou vodou, výstavbu oddělené kanalizace, výsadbu zeleně, městské zemědělství či vznik jezírek a kanálů.
Školka s nádrží na dešťovku, cesty s tůněmi
Druhý týden v červenci se rozjela stavba v mateřské škole Svatopluka Čecha, která má potíže s podmáčeným suterénem. Umístí zde proto nádrž, která bude vodu jímat. Vodu z nádrže pak použijí na zalévání u školky, popřípadě pro cisternu, která zalévá městskou zeleň.
V základní škole Dr. Peška zase při rekonstrukci připravili dvojí rozvody vody, aby mohli dešťovou vodu používat na splachování toalet.
Chrudim již dříve revitalizovala městské lesy. Nyní v nich zbudovala cesty pro svážení dřeva, které se zároveň staly i oblíbenými cyklostezkami. Cesty však bylo potřeba odvodnit. Dříve se voda z příkopů odváděla do potoka, nyní se však rozhodli pro užitečnější řešení - tůně.
"Stojí to pár korun, pouze drobnou práci bagru, který tůňku vyhloubí a přehradí původní tok. Voda pak v lese zůstává, dochází k samovolnému zavlažování, v době povodní nezvyšujeme průtok v potoce a má se i z čeho napít zvěř, což je v době sucha také důležité," vyjmenovává Pilný.
Vrátit život rybníkům i potokům
Ve Vlčnově, který spadá pod Chrudim, se na návsi nachází rybník typu "nebesák", tedy bez přítoku, odkázaný na déšť. V okolních polích zavedli za komunismu melioraci a vodu to stahovalo do rybníka. Jenže pak se postavila ve velké hloubce kanalizace a zpřetrhala prameny, které rybník napájely. Ten je nyní poloprázdný a nenaplnil se ani při nedávných bohatých srážkách. Navíc se ukazuje, že některé meliorační trubky vedou vodu do kanalizace, místo do rybníka.
Zbytečně se tak plní kanalizační potrubí, kam patří výhradně splašky, a platí se za čištění, zatímco v rybníku voda chybí. Plány na jeho revitalizaci tak zahrnují i správné přepojení trubek, utěsnění hráze či vybagrování bahna. "Rybník je vyprojektovaný, máme dotaci, blížíme se k realizaci," říká starosta.
Až získají zkušenosti z Vlčnova, pustí se do podobně poloprázdného rybníka ve vesnici Topol. "Dříve se neřešilo, že špatným stavidlem odtekl litr za vteřinu, když další dva litry přitekly, znamenalo to, že stejně ještě litr šel vrchem. Když dnes litr odteče a přitéká půl, tak už to problém je," vysvětluje.
Za třináct milionů tu zrevitalizovali vodní tok v parku Střelnice, odtěžili toxické bahno a migračně jej zprůchodnili. Přilákali tak spoustu vodních živočichů, kteří zde dříve nemohli žít.
Stavět se bude také kanalizace v Medlešicích, další vesnici patřící pod město Chrudim. Dosud tam totiž funguje dešťová kanalizace s přepady ze septiků do Jesenčanského potoka. Kvůli suchu a malému průtoku vody v korytě si pak lidé oprávněně stěžují, že potok zapáchá.
Sídliště vybavené proti suchu i povodním
Chrudim také chystá výstavbu nového sídliště Skřivánek vedle toho stávajícího. To už by mělo být zkonstruováno tak, aby dešťová voda ze střech a zpevněných ploch stoprocentně zasakovala do země, kanalizace by byla pouze splašková.
"Já jsem na původním sídlišti Skřivánek vyrůstal a pamatuji si, jak z tohoto území několikrát přišly povodně, protože stojí na nepropustných jílových půdách. Když území nyní rozparcelujeme na rodinné domy s ploty, tvoří to přirozenou tůni, z níž voda nikdy nepřeteče," líčí František Pilný.
Důležité je podle něj nejít proti smyslu přírody, jak se to dělalo především v době komunistického režimu, jenž razil heslo "poručíme větru, dešti", odkláněl potoky a řeky a stavěl sídliště v záplavových územích či přímo na místě vysušeného rybníka.
Například přítoky Chrudimky se rušily tím, že se svedly do trubek pod povrch a stavitelům zůstal velký rovný pozemek. Z těchto trubek pak vznikly kanalizace. V 70. letech minulého století se tu dokonce uvažovalo i o zatrubnění Mlýnského náhonu, který se měl přesunout do velkých betonových trubek, protože ho na povrchu lidé nechtěli. S koncem totality zmizel i tento nápad a na přelomu tisíciletí se náhon naopak dočkal rozsáhlé revitalizace. Dnes podél něj vede naučná stezka a je chloubou města.
Každopádně po všech umělých zásazích a odvedení přítoků se nyní často nemá voda z polí jak do Chrudimky dostat. Mezi řekou a poli se mezitím postavily domy, silnice a zahrady, a že regulace vodních toků nebyl dobrý nápad, se většinou ukáže jednou za čas při povodních.
Zálibu komunistického režimu v poroučení větru a dešti dokládá i chrudimské panelové sídliště Na Šancích z 80. let. Aby si na něj udělali místo, nechali projektanti zasypat zdejší rybník a silnici vedoucí podél něho odklonili do kopce. Občas tu deště vyplaví parkoviště s auty i sklepy domů, naposledy v roce 2015. Minulé vedení chtělo řešit situaci vybudováním protipovodňového polderu za 80 milionů korun. Ten ale kvůli technickým problémům kraj zamítl a město dál přemýšlí, jak problém vzniklý nesmyslným plánováním proti rozumu i proti přírodě vyřešit.
"Jedním z řešení by mohlo být zalesnění pole, odkud voda přichází, popřípadě vyzvednutí ulice nad současný terén, která by se tak stala přirozenou hrází," uvažuje starosta.
Projekty si částečně platí město samo, dále pak z dotací ministerstva životního prostředí, například z programu Dešťovka, a část z dotací na nakládání s vodou v krajině z dotací ministerstva zemědělství.
V Chrudimi se ekologicky nesnaží řešit jen vodu, ale také energii. Na některých městských budovách radnice umístila solární panely, nyní je chystá i na vybraných historických stavbách, což vzbudilo nesouhlas části veřejnosti. "U komerčních a administrativních budov na rozdíl od domácností kopíruje křivka spotřeby křivku výroby. Zkrátka sluníčko svítí přes den, a to jsou lidé v práci, ne doma," vysvětluje starosta.
Motivovat developery
Pokukují i po zelených střechách, obrostlých trávou či keři. Ty rovněž dokážou zachytit dešťovou vodu, čímž odlehčují kanalizačnímu řadu, ale hlavně díky odpařování zachycené vody prostřednictvím listů rostlin ochlazují a zvlhčují své okolí a v létě významně přispívají k ochlazení budovy. Dělají tak zadarmo téměř totéž, co energeticky velmi náročná klimatizace.
Jedna věc jsou ale dobré nápady a vize, druhá již jejich realizace. Aby se v Chrudimi objevilo více ekologických prvků jako vsakovací parkoviště nebo zelené střechy, František Pilný uvažuje, že by se mohly započítávat do koeficientu zeleně. Na ten si podle něj developeři stěžují jako na příliš vysoký. "To si nemyslím, ale říkám jim, že se můžeme domluvit, co tam všechno bude započítáno a jakým poměrem. Co kdyby se třetinou započítávalo i propustné parkoviště nebo zelená střecha? A takto by mohli starostové developery motivovat, aby tyhle prvky realizovali."
Starostům, kteří by chtěli jít do podobných staveb, radí nebát se, řídit se selským rozumem, naslouchat krajině a přírodě a dát pozor na realizátory staveb, aby zbytečně neplýtvali penězi na "stavbu vzdušných zámků". Zároveň si je František Pilný vědom svých limitů. "Na všemožných školeních jsem zjistil, že nikdy nemůžu být připraven na vše. Když přijde do Chrudimi stoletá voda, tak nezmůžu nic, neexistuje technické řešení. Když tady rok nezaprší, tak budeme vděčni za každou kapku," uzavírá.
Video: Voda odtéká z Česka příliš rychle. Je třeba vrátit řekám a potokům původní koryta
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
