Praha - V soutěži na dostavbu Temelína - zakázce v odhadované hodnotě půl bilionu korun - si nejlépe vede ruské konsorcium MIR.1200.
Uvádí to rozšířená neveřejná verze závěrečné zprávy BIS za loňský rok. Aktuálně.cz to řekl zdroj, který je s jejím obsahem obeznámen.
Zpráva BIS však podle téhož zdroje označuje případné ruské vítězství za potenciální hrozbu pro energetickou bezpečnost Česka.
"Nabízejí know-how, počítají s maximální účastí našich firem. Bezpečnostní hledisko tomu ale brání," řekl zdroj o postoji BIS k předběžné ruské nabídce.
I z tohoto důvodu dal vloni v prosinci ministr průmyslu Martin Kocourek naději americkému Westinghousu.
O vítězi tendru, jehož zpoždění bylo podle premiéra Nečase jedním z důvodů odvolání bývalého generálního ředitele ČEZ Martina Romana, by se mělo rozhodnout v roce 2013.
"Zadávací dokumentaci vydáváme koncem října, nabídky přijdou v létě příštího roku," uvedl energetický zmocněnec vlády Václav Bartuška, který běžící soutěž odmítl blíže komentovat. "K žádnému ze tří účastníků by to nebylo fér."
Experti: Nečas jede do USA i kvůli Westinghouse
V soutěži o Temelín jsou oficiálně tři uchazeči. Podle kuloárových informací má nejmenší šance francouzská Areva. "Ta je mimo hru. Francouzi navíc asi ani nemají skutečný zájem, mají hodně zakázek jinde," řekl zdroj.
A protože americký Westinghouse se dosud pořádně nevyslovil, jednání s jeho zástupci je jedním z důvodů, proč se premiér Nečas chystá koncem října na návštěvu USA.
"Rusové to vyhmátli. Američané si proto pozvali Nečase a chystají se udělat to samé, co oni," řekl zdroj Aktuálně.cz.
"To je jasné. Jestli je americká politika v něčem výkonná, tak je to tradice efektivní podpory amerického průmyslu," nezpochybňuje účel Nečasovy cesty do USA také expert poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.
"Samozřejmě se bude jednat o oblasti jaderné energetiky," řekl serveru iHNed velvyslanec v USA Petr Gandalovič.
Podle Jiřího Gavora je ale ruská nabídka "objektivně nejlepší", a Američané tak budou mít co dohánět.
Stáhne Westinghouse americký hendikep?
"Spolupráce mezi českou a ruskou jadernou energetikou má nejsolidnější základ. Reaktory, které tu fungují, jsou ruské, ale s vysokým stupněm českého know-how a českých dodávek. Byly doplněny moderními komponentami západní provenience, hlavně řídicími jednotkami. Základem je ale rusko-česká technologie," jmenuje Gavor.
"Je tedy na co navazovat. Škoda JS (jaderné strojírenství) už sice není v českých rukou, ale je to subjekt, který tady platí daně, a bylo by s ním počítáno jako s jedním z hlavních dodavatelů. Takže žádné překvapení: ruská nabídka má z pohledu českého průmyslu nejlepší výchozí předpoklady," dodává.
"Francouzská a americká nabídka by tento hendikep musely zohlednit. Třeba tím, že by se v rámci kontraktu zavázaly třeba k předání know-how, k minimálnímu podílu zakázek pro českou stranu. To je běžné všude na světě. Podle mě ale bude dost podstatný i případný závazek spolupráce na dalších projektech ve třetích státech. A to nevím, jak je která strana ochotná udělat," uvažuje dále Gavor.
Václav Bartuška ale proklamovaným ruským výhodám velkou váhu nepřisuzuje. "Poměřuju spíš výsledky než slova. Škoda JS byla pořízena ruským subjektem v roce 2004 a od té doby nedostala v Rusku jednu jedinou zakázku. Zakázky dostává jedině od Francouzů," řekl.
Ruské riziko v českém energetickém koláči
Gavor si ale zase myslí, že přeceňované je naopak bezpečnostní riziko připisované případnému vítězství Rusů. Důvodem je podle něj právě tlak lobbistů konkurence.
"Stačí se podívat na provoz Dukovan a Temelína, kde je ruská technologie, a zeptat se, jaká rizika tím vznikla. Odpověď provozovatelů bude, že žádná. Elektrárny působí autonomně, protože česká strana má k dispozici veškerá data," tvrdí Gavor.
A podobně věc vidí i František Bublan (ČSSD) z bezpečnostního výboru Parlamentu. "Zase tak velké riziko to podle mě není. Rusové mají s Američany spoustu společných projektů, včetně Temelína. Jsme soběstační v těžbě paliva. Rusové nám je sice čistí, uvažuje se ale o tom, že v Česku postavíme vlastní provoz," tvrdí Bublan.
Stavba provozu na přeměnu uranu v palivo pro elektrárny je ale podle Gavora "za hranicemi aktuálních problémů." Ani v závislosti na ruských palivových tyčích ale problém nevidí. "Co se týče paliva, bylo nejdříve ruské, potom americké a teď zase ruské. Závislost v tom nevidím," tvrdí Gavor.
Někteří bezpečnostní experti včetně BIS ale upozorňují, že nevyzpytatelné Rusko si z českého energetického koláče nenápadně ukrajuje stále větší díl. Příkladem nejsou jen pravidelné zimní tahanice o ruský plyn, ale třeba dodávky paliva pražskému letišti v rukou ruského Lukoilu nebo právě Škoda JS.
Tahanice o Temelín
- Konsorcium MIR.1200 vzniklo před třemi lety, 14. října 2009. Jeho název je shodný se jménem reaktoru o výkonu tisíc megawatt, který je na stránkách Škody představen jako "český produkt s ruským designem." Právě tyto reaktory chce konsorcium dodat jako plánovaný třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Temelín.
- Zájem má ale i americký Westinghouse. "Jeho nabídka samozřejmě bude muset být konkurenceschopná s těmi ostatními," řekl vloni v prosinci ministr průmyslu Martin Kocourek, když v USA podepsal s tamním ministrem obchodu deklaraci o spolupráci v jaderné energetice.
- "Dopředu teď předvídat není možné nic. Nicméně vzhledem k těm zkušenostem, které s Westinghousem máme, se může považovat za jednoho z favoritů," podotkl ministr. Zdůraznil přitom, že hlavními kritérii budou bezpečnost, kvalita a efektivnost nabízených projektů.
Jaderná Škoda v rukou plynařského gigantu
Škoda JS vyrábí zařízení pro jaderné elektrárny a kontejnery ke skladování jaderného paliva.
Firmu v roce 2004 koupila ruská společnost OMZ (Spojené strojírenské podniky), kterou předtím koupil finanční dům Gazprombank ovládaný ruským státním energetickým gigantem Gazprom.
Veřejně přístupná zpráva BIS za rok 2010 pouze zmiňuje, že "na energetickou bezpečnost ČR měly nadále významný vliv aktivity zahraničních subjektů" zejména z Ruska a že některé z nich "dále upevňovaly své postavení mezi průmyslovými podniky, které mají potenciál podílet se na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín."
To sedí mimo jiné právě na konsorcium MIR.1200 tvořené společnostmi Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.
"Rozvoj a posilování vztahů mezi českou a ruskou jadernou energetikou je pro nás velkou prioritou, nejen v souvislosti s nadcházejícím tendrem na dostavbu Temelína", podotkl Alexandr Gluchov, výkonný prezident společnosti Atomstrojexport, když letos v dubnu oficiálně stvrdil spolupráci konsorcia MIR.1200 s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava v oblasti vzdělávání a výzkumu v jaderné energetice.
