Být v jiném prostředí, pravděpodobně by si dredů předsedy pirátské strany Ivana Bartoše nikdo ani nevšiml. Ovšem tady, v kavárně kousek od pražského Karlova mostu, čekají na besedu s ním převážně starší lidé, kteří vzhled jednoho z favoritů voleb často hodně řeší.
"Pane předsedo, kde máte dlouhé dredy?" zazní první poznámka na Bartoše, sotva se objeví ve dveřích kavárny. Není vyslovena nijak zle, spíše pro pobavení ostatních, ale je hned zřejmé, že to přítomné zajímá. "Když je vedro, tak je v létě trochu šmiknu. Za dva měsíce to doroste," zareaguje Bartoš, ještě než se vůbec posadí a dočká se uvedení.
Na setkání s ním jsou zvědaví hlavně senioři, s jejichž větší částí je dlouhodobě v kontaktu organizátorka besedy Irena Koutská. Tlumočnice v Evropském parlamentu a také aktivní žena, která kromě jiného například vaří obědy pro bezdomovce.
Besedy pořádá už téměř 25 let, během kterých pozvala velmi různorodou sestavu hostů. V posledních měsících se ale soustřeďuje především na Piráty, protože patří k hlavním tvářím jejich projektu Senioři na palubě. Od něj si strana slibuje, že naváže podstatně bližší vztah s touto důležitou voličskou skupinou, přiblíží jí svůj program a prohloubí spolupráci mezi generacemi.
"Proč jsem si je vybrala? Protože z toho výběru, který máme, mi vycházejí nejlépe. Já jim prostě věřím," vysvětluje pro Aktuálně.cz 67letá Irena Koutská. Patří k nejviditelnějším tvářím projektu, oslovuje další lidi, organizuje různé akce a podílí se i na samotné kampani například roznášením Pirátských listů. Než se ovšem straně ozvala, pečlivě svůj krok zvažovala.
"Velmi mě zajímalo, jak si poradí s tím, že byli zvolení v roce 2017 do Poslanecké sněmovny. Hodně lidí tvrdilo, že je to semele, že to nezvládnou, že se ztrapní. Tak jsem je sledovala a nic takového jsem neviděla. Vedou si velmi dobře," míní.
Piráti jako strana s převážně mladými členy i příznivci nemají mezi seniory zdaleka tolik voličů jako například hnutí ANO či některé další strany. "Mezi seniory máme podporu asi sedm procent," podotýká Bartoš. Věří, že projekt, který připravila a letos v dubnu odstartovala první místopředsedkyně strany Olga Richterová, procenta výrazně navýší. Ostatně Richterová přišla na besedu také.
Piráti přitom podle posledních průzkumů zažívají po několikaměsíčním nárůstu mírný úbytek potenciálních voličů. V nejnovějším volebním modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi si jejich koalice se starosty sice udržuje první místo, ale oproti květnu se na ně dva hlavní soupeři dotahují. Pirátská koalice ztratila dva procentní body a má 24 procent, koalice Spolu si naopak o dva body polepšila na 23,5 procenta. Mírně posílilo i ANO, které by podle modelu bylo třetí s 21,5 procenta. Kantar v podrobné zprávě také uvádí, že zatímco popularita hnutí ANO s věkem voličů významně roste a se vzděláním naopak klesá, u Pirátů je to přesně opačně - nejvíce je podporují mladší a vzdělanější.
Je to běh na delší trať
Irena Koutská debatu s Bartošem a Richterovou moderuje a snaží se, aby se přítomní co nejvíce ptali. Řadu z nich zná, však někteří z nich jsou už také "seniory na palubě", takže atmosféra je navzájem vstřícná. Z některých otázek a diskusí je ale zřejmé, že je zajímají stejné věci jako seniory, kteří by Piráty nikdy nevolili.
"Kolik máte členů? Jaký je váš postoj k přijetí eura? Jaký je váš postoj k NATO? A jaký je váš postoj k uprchlíkům?" vystřeluje otázky pan Ladislav. Bartoš odpovídá, že členů je nyní 1150, o přijetí eura strana momentálně neuvažuje, členství v NATO podporuje a naopak je proti uprchlickým kvótám. Počet otázek rychle narůstá, dvojice čelných pirátů nikam nespěchá, zůstává přes tři hodiny. Reakce na jejich vystoupení jsou s postupujícím časem stále pozitivnější.
Někteří senioři místo otázek volí slova podpory, ale také například přibližují, jak vypadá vztah k Pirátům na vesnicích. "Když za vás na venkově bojuji, tak mi lidé pokládají takové ty jednoduché otázky: 'Jak může být Bartoš premiér, když má dredy? Bude nám dělat ostudu.' Nebo namítají, že Piráti budou dělat mezinárodně ostudu kvůli svému názvu. Také tvrdí, že nám určitě seberete slevu na dráze," pokračuje další účastník, kterého Bartoš ujišťuje, že sleva zůstane a dredy ještě nikomu nevadily, když jedná například s cizími diplomaty či zástupci Evropské komise.
Bartoš i Richterová cítí, že na takové besedě nemusí nikoho moc přesvědčovat, protože tady jsou jim lidé nakloněni. Však také projektu Senioři na palubě se nejvíce daří v hlavním městě, i když ani tam nejde o žádné velké počty.
"Já to vidím jako běh na delší trať. Nejde o něco, co by bylo zaměřeno jen na letošní říjnové volby," upozorňuje Koutská. "Pro mě je důležité, že tento mezigenerační projekt vznikl a postupně se rozvíjí. V rámci něj jsme začali například chodit společně na vycházky a já vidím, jak strašně moc lidem chyběl kvůli covidovým opatřením kontakt. Taková setkání jsou pro všechny balzám," vysvětluje. Dodává, že podobně začali organizovat aktivity v přírodě i senioři ve Středočeském kraji.
Procházky i další aktivity jsou důležité, ale nejpodstatnější pro vedení Pirátů je to, aby počet spřízněných seniorů narůstal. Kolik jich je v této chvíli? V projektu Senioři na palubě je registrovaných kolem 300 seniorů a seniorek z celého Česka. "Z tohoto počtu je zhruba dvacet velmi aktivních a další desítky se pravidelně účastní různých akcí. A to v situaci, kdy se mohly donedávna akce konat jen on-line," upřesňuje Koutská.
Seniora tu máme jednoho
Ovšem když Aktuálně.cz zjišťovalo situaci v regionech, ukázalo se, že tam se počítají registrovaní příznivci z řad seniorů spíše na jednotky či desítky. "Zkuste se zeptat v jiných krajích, my to zatím rozjíždíme velmi pomalu. Měli jsme tady jednoho důchodce a ten nechtěl ani na Facebook," přiznává Yveta Martinková, koordinátorka Pirátů ve Zlínském kraji. Podle jejích slov ví o třech seniorech, kteří jsou v regionu přímo členy strany, ale ani ti nechtějí být příliš vidět, natož aby byli ambasadory strany.
"Tady je zatím hrozně málo seniorů, kteří by do toho chtěli jít. Když už jsem s někým komunikovala, tak mi řekli, že si chtějí psát jen po mailu. Je to fakt těžké, v našem kraji většina seniorů volí už tradičně lidovce. Nutně bychom potřebovali právě seniorského ambasadora, který by byl schopný mluvit na tuto věkovou kategorii jejich jazykem. Těžko jim bude něco vykládat 'mladá buchta', jako jsem já," říká Martinková
Zároveň ale ujišťuje, že se rozhodně nevzdává. "Snad se to časem zlomí," doufá. Piráti by přitom mohli být pro seniory důležití v tom, že na Zlínsku mají výrazný vliv na veřejné dění. Po loňských krajských volbách se dostali do vedení kraje, a drží dokonce post zástupce hejtmana.
V některých dalších krajích jsou na tom lépe, i když rozhodně zatím nejde o nějakou masovější záležitost. Například v sousedním Jihomoravském kraji existuje skupinka, která se schází a ví o sobě i díky Facebooku.
"Řekla bych, že máme tak padesát seniorů, se kterými jsme v pravidelném kontaktu. Do projektu Senioři na palubě se jich nahlásilo kolem dvaceti, polovina z nich je hodně aktivní," vyjmenovávání krajská koordinátorka Martina Tvrdá a jmenuje řadu aktivit, které už stihli absolvovat. Senioři měli například hodiny angličtiny, učili se užívat chytré telefony a účastnili se přednášek třeba o návykovém užívání legálních léčiv, paliativní péči, mediální gramotnosti nebo boji proti dezinformacím.
Právě na dezinformace senioři narážejí velmi často, protože cílem nepravdivých informací jsou především oni. A jak se ukazuje, tyto informace se v posledních měsících nejčastěji šíří o Pirátech. I proto na webu Senioři na palubě existuje stránka s názvem Košík lží, kde jsou nejčastější dezinformace vyvraceny.
Martina Tvrdá je optimistka, podle zkušeností z minulosti je přesvědčena, že s blížícími se volbami bude narůstat také zájem podporovatelů strany různých věkových skupin, který bude gradovat po volbách. "Šla jsem do toho s tím, že budeme moci přece jen více přiblížit seniorům náš program - už proto, kolik nesmyslů a lží o naší straně koluje. Lidé mají zkreslené informace," stěžuje si. Naopak ji těší, když slyší od seniorů, proč se k Pirátům hlásí. "Často nám říkají, že nás chtějí volit kvůli budoucnosti svých dětí a vnuků."
Velké naději Piráti spojují například také s Táborskem, kde mají dalšího ambasadora, Vladimíra Šípa. "Už brzy vyrazím na cestu za voliči, věřím, že řadu seniorů přesvědčím, aby nevolili Babiše, ale Piráty," hlásí s evidentním optimismem v hlase Šíp.
Piráti jsou stranou mladých, říká politolog
Profesor politologie z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček je ale přesvědčený, že přes všechnu snahu se Pirátům větší podíl seniorů oslovit nepodaří. "Nechci tvrdit, že je nebudou volit senioři, ale upřímně, Piráti jsou strana mladých. Takto vznikli a podle mě z logiky témat i volebních kandidátů takto zůstanou," míní Kopeček.
Poukazuje například na pirátský poslanecký klub, jehož věkový průměr je nejnižší ze všech klubů. Jeho většinu tvoří mladší poslanci, kteří jdou do voleb na prvních místech kandidátky. "Na těchto místech téměř nevidím kandidáty, kteří by byli generačně blízcí seniorům, jde většinou o lidi mezi třicítkou a padesátkou," uvádí politolog.
Podle něj ale mají Piráti velkou výhodu ve spojení se Starosty a nezávislými, s nimiž jdou do voleb v koalici. "Mezi členy a příznivci STAN je hodně seniorů. Starostové mají hodně velkou podporu i mezi staršími v obcích do tisíce obyvatel, potom podpora klesá. U Pirátů je to naopak, nejvíce příznivců různých věkových skupin mají v Praze a velkých městech. Takže se doplňují se STAN a těží i z toho, že mnozí voliči STAN koalici s Piráty přijali. Rizikem pro koalici je ale to, že STAN má spíše vlažnější příznivce, kteří se mohou, ale také nemusí rozhodnout nakonec volit někoho jiného," míní Lubomír Kopeček.
Dlouho jsme nevěděli, kudy do toho
Bartoš a Richterová tvrdí, že jsou s projektem během prvních pár měsíců spokojeni. Už proto, že vše se rodilo v době přísných opatření proti covidu a omezených možností setkávání. "Skvěle se to rozjelo v okamžiku, kdy se rozjeli lidé jako Irena Koutská," potvrzuje důležitost výrazných osobností staršího věku Richterová.
V Praze vidí naději i pro co největší postupné zapojení regionů. "Věřím, že přes hodně aktivní pražskou buňku se podaří to správné napojení seniorů na naši stranu. Jde o to, aby si každý našel takový druh aktivity, který je mu nejbližší. Chtěli bychom vytvořit co nejlepší seniorskou partu," přeje si Richterová.
Přiznává, že na úplném začátku nevěděla, jak tuto voličskou skupinu oslovit. "Na začátku jsem si nebyla vůbec jistá, jestli dáme nějaký projekt dohromady. Přiznám se, že dlouho jsme nevěděli, kudy do toho. Protože on to v Česku takto nikdo neudělal. Ale věděli jsme, že jako straně, která chce být pro všechny věkové skupiny, nám pohled určité generace chybí," říká.
Podle Bartoše je znát, že Piráti před dvanácti lety začínali především jako projekt mladých, kteří hodně komunikovali přes internet a se seniory se spíš míjeli. "Určitě se to ale zlepšuje. Existuje mýtus, že nedosáhneme na voliče v menších místech, ale to není pravda. Ukazuje se, že my máme v malých obcích poměrně dobrá čísla, v místech nad pět tisíc obyvatel máme pokles a pak máme podporu ve větších aglomeracích," popisuje šéf strany.
"Děláme spoustu aktivit, Senioři na palubě je jedna z nich. Ale velký zásah mají například Pirátské listy, v Praze jich rozdáváme desítky tisíc a dostaneme se s nimi i do městeček a malých obcí," dodává.
Bartoš i Richterová přitom mohou vycházet i z osobních zkušeností, protože oba mají rodiče v seniorském věku. A první místopředsedkyně přiznává, že se u nich doma nesmiřovali lehce s tím, že dvě ze tří dětí jsou u Pirátů - její bratr Mikuláš Ferjenčík je poslancem stejně jako ona. "Táta naše členství u Pirátů těžce skousával," přiznává Richterová.
Bartoš to má snadnější, jeho matka v místě, kde žije, několik měsíců usilovala o to, aby mohla na jednu z nástěnek umisťovat pirátské materiály. "Nakonec získala všechna potřebná povolení, nástěnku pravidelně doplňuje - a možná i proto tam máme jednu z pirátských bašt," směje se Bartoš.
A už vážným hlasem dodává, že na rodičích vidí, jak není pro lidi jejich věku jednoduché se orientovat v záplavě informací. "Svět se velmi rychle mění, ani to nestačí sledovat. Věci, které včera platily, už dnes neplatí. Masáž informacemi je obrovská, rodiče hodně sledují televizi, a když v ní jely v období covidu neustále zprávy o tom, kolik lidí zemřelo, byli vyděšeni," říká.