Českem se dále šíří varianta omikron. Jako nejúčinnější zbraň proti dosud nejnakažlivější mutaci covidu ministerstvo zdravotnictví i odborníci opakovaně doporučují posilující dávku vakcíny. Ta má imunitu, která několik měsíců po základním očkování postupně klesá, opět posílit na maximum a podle dosavadních poznatků funguje dobře také proti mutacím.
K přeočkování ministerstvo nabádá zejména seniory, u kterých hrozí těžší průběh. Jak ale ukazují data ministerstva, část seniorů posilující dávku vakcíny stále nemá, ačkoli už na ni má drtivá většina z nich nárok. Celkem na ni zatím nešlo 379 tisíc lidí starších šedesáti let, kterým už od druhé dávky vakcíny k této středě uplynulo alespoň pět měsíců.
Například mezi staršími osmdesáti let je naočkováno dvěma dávkami 83,4 procenta lidí, třetí dávku má zatím jen 67,8 procenta. A v kategorii lidí mezi 60 a 64 lety není třetí dávkou očkovaná ani polovina.
A to je podle odborníků problém. "Pokud se starší senioři a další zranitelné osoby očkovali proti covidu začátkem minulého roku, jejich imunita po dvou dávkách vakcíny mezitím klesla na úroveň, která je nemusí spolehlivě chránit před těžkou formou nákazy vyžadující hospitalizaci na jednotce intenzivní péče," uvedl pro Aktuálně.cz epidemiolog Rastislav Maďar.
"Může to opět výrazně zhoršit situaci v domovech pro seniory a ve svém důsledku přispět i k zahlcení nemocnic," obává se biochemik a šéf Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.
Znepokojení vyjadřuje také Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti a vedoucí imunologické skupiny nově vzniklého Národního institutu pro zvládání pandemie, který ustavil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). "Pro mě je překvapivé, že se tito lidé snažili udělat maximum pro prevenci a správně šli na dvě dávky, ale teď se zastavili na půli cesty a nedotáhli to do konce. Bez třetí dávky v současné epidemii s nástupem omikronu jejich imunita klesla a v tuto chvíli nejsou příliš chráněni," říká Chlíbek.
Většina posilující dávku chce, ukázal průzkum
Vysvětlení nabízí sociolog Daniel Prokop, který se ochotou Čechů jít na přeočkování zabýval v rámci projektu Život během pandemie. Podle průzkumu se jen malé procento lidí staví k posilující dávce vyloženě odmítavě. "Z lidí, kteří jsou očkovaní a zatím na třetí dávce nebyli, ji chce asi 82 procent. Deset procent neví a jen minimum třetí dávku nechce," říká.
Z dat vyplývá, že z lidí nad 55 let již byla na třetí dávce většina vysokoškoláků, lidí bez maturity ale v řadách očkovaných posilující dávkou přibývá značně pomaleji. Prokop to přičítá tomu, že pro tyto lidi může být obtížné zvládnout registraci, a protože častěji bydlí v menších městech či na vesnicích, mají to daleko do center, kde se očkuje bez registrace.
Jejich děti navíc mnohdy patří mezi chudší vrstvy, u kterých je větší podíl odpůrců očkování. Mohou tedy odmítat svým rodičům pomoct s registrací nebo je na očkování doprovodit, vysvětluje.
Skutečnost, že starší lidé neměli problém nechat si dát dvě dávky, ale na třetí už nejdou, Prokop přičítá zejména odlišné dostupnosti očkování i epidemické situaci oproti loňskému roku. "Hlavní fáze očkování byla v květnu a červnu, kdy téměř nebyla epidemie a nemocnice měly kapacitu hodně očkovat, bylo mnohem víc center v regionech. Navíc když je epidemie nahoře, tak se část lidí bojí chodit k lékařům," říká.
Důvodů je ale více. K přeočkování nejsou podle průzkumu příliš ochotní lidé, kteří měli po prvních dvou dávkách vedlejší účinky - například několikadenní teploty nebo bolesti hlavy, kvůli čemuž nemohli chodit do práce. Na posilující dávku nespěchají ani ti, kteří po očkování prodělali covid a jsou tedy proti onemocnění imunnější než lidé, kteří mají například jen dvě dávky. To potvrzují i experti, nicméně doporučují, aby se i lidé po prodělání covidu šli přeočkovat.
"Další skupina jsou lidé, kterým ubylo obav. Nebojí se dalších vln, říkají, že omikron bude slabší. Na jaře se báli hodně, takže se šli očkovat," říká Prokop. "A značnou část méně ochotných jít na posilující dávku tvoří také ti, kteří brali očkování čistě jako vstupenku k cestování nebo na kulturní akce. Ti teď pro posilující dávku nemají motivaci," doplňuje.
V jiném průzkumu agentury Newton Media, která v září a říjnu analyzovala postoje k třetí dávce v komentářích na sociálních sítích a zpravodajských webech, vyšlo, že na třetí dávku zvažuje nejít třetina očkovaných diskutujících. "Často se v diskusích objevovalo zklamání z toho, že autority slibovaly, že půjde o jednorázovou akci a bude pak navždycky pokoj. Třetí dávku vnímají jako to, že autority lhaly či selhaly nebo že vakcína nefunguje," uvádí analytička Alena Zachová. Početné byly také pochyby o bezpečnosti posilující dávky.
Zachová však upozorňuje, že výsledky průzkumu vzhledem ke složení skupiny lidí diskutujících na internetu nelze vztahovat na celou společnost, odpůrci očkování jsou tam zastoupeni výrazně silněji. "Podstatná část lidí ale tyto komentáře čte. Diskutující tak působí i na lidi, co si to jen přečtou a na základě toho si tvoří názor," vysvětluje.
Na sport nebo kulturu jen s třetí dávkou? Vláda zvažuje zpřísnění
Lidé, kteří se šli očkovat, aby mohli bez omezení například chodit na kulturní akce, by mohli motivaci k přeočkování brzy znovu získat. Ministr zdravotnictví Válek v pátek uvedl, že jednal se zástupci kultury a sportu o možném omezení hromadných akcí. Po dobu šíření varianty omikron by na ně mohli nově chodit jen lidé s posilující dávkou očkování.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob zatím nepotvrdil, zda se resort k opatřením uchýlí. "Případné změny protiepidemických opatření jsou vždy předmětem debaty expertní skupiny, Centrálního řídicího týmu a všech ministrů zainteresovaných do řešení epidemie covid-19, a následně o nich rozhoduje vláda," sdělil pouze.
Návrh, aby mohli na kulturní nebo sportovní akce chodit jen lidé se třetí dávkou, schvaluje vakcinolog a šéf vládní skupiny Roman Chlíbek. Podle něj by na akce neměli mít právo chodit ani lidé, kteří mají čerstvě druhou dávku.
Jiní experti ale radí dát šanci pozitivní motivaci. Genetik Jan Pačes například navrhuje spojit očkování třetí dávkou s podporou nejvíce zasažených oblastí podnikání. "Lidé by za očkování dostali třeba lístek do divadla nebo na koncert, pobyt v lázních. Mladší ročníky třeba vstupenku na letní festival nebo slevu do fit-centra nebo bazénu," říká. Biochemik Grubhoffer vidí možné řešení v trpělivé osvětě.
"Ochota k posilující dávce je. Ohromně bychom ji posílili, kdyby například Všeobecná zdravotní pojišťovna poslala seniorům bez očkování dopis," říká sociolog Prokop. Radí také zapojit do očkování lékárny, jak to funguje v některých evropských zemích, a zvýšit tak dostupnost posilující dávky. Vláda by měla podle něj také zavést stoprocentní nemocenskou pro lidi, kteří po očkování pocítí vedlejší účinky.
Podle Chlíbka však opatření založená na pozitivní motivaci nejsou namístě. "Lidé si musí uvědomit, že se neočkuji kvůli návštěvě kina, ale aby nebyli nemocní. Nikdo nemůže říct, u koho bude průběh mírný a u koho ne - i některé děti mají komplikované průběhy a složité následky," dodává.
