Zatímco před Vánoci laboratoře v Česku odhalily jen jednotky případů covidové varianty omikron, první lednový týden už tvořily 35 procent všech nákaz. Vzhledem k tomu, že omikron je dosud nejinfekčnější známou variantou viru, odborníci očekávají, že bude brzy zcela dominantní. Podle Státního zdravotního ústavu by k tomu mohlo dojít zhruba za týden.
"V určitých lokalitách již nyní může přesahovat 50 procent všech pozitivních vzorků odebraných v posledních dnech. O plošnou dominanci na území Česka zatím, dle nám dostupných dat, nejde," uvedl ve čtvrtek zdravotní ústav.
Ústav zdravotnických informací a statistiky upozorňuje, že narůstající počet infekcí omikronem se již začíná projevovat na epidemické situaci v Česku. Po několika týdnech poklesu začíná počet nových případů znovu narůstat. Podle takzvaného realistického scénáře by na konci ledna mohlo v týdenním průměru přibývat více než 16 tisíc nakažených denně, rizikový scénář počítá až s 50 tisíci nakaženými za den.
Výrobce testů Diana Biotechnologies předpokládá ještě horší vývoj. Podle jeho modelů za předpokladu, že se nezavedou žádná další proticovidová opatření, může na konci ledna epidemie v zemi vrcholit při 200 tisících nových případů za jediný den.
"Apelovali bychom na to, aby se zavedla nějaká opatření a lidé důsledně nosili respirátory. Pokud se podaří šíření viru i relativně málo zpomalit, může to mít dramatický dopad na to, kolik bude na vrcholu této vlny infikováno lidí. Místo 200 tisíc nakažených denně může jít o 100 tisíc denně, takže opatření mají smysl," říká biochemik Martin Dienstbier z Diana Biotechnologies.
Vláda dosud opatření typu uzavírání podniků či omezení hromadných akcí neoznámila. Rozhodla však o zavedení plošného testování všech zaměstnanců od 17. ledna, které se bude týkat i očkovaných a lidí po covidu. Už od 3. ledna se dvakrát týdně testuje také ve školách. Zároveň budou muset do karantény nově chodit i očkovaní, kvůli obavám firem z nedostatku pracovníků však stát zkrátil karanténu a izolaci na pět dní.
Omezení se může týkat třeba hromadných akcí
Podle Romana Chlíbka, vedoucího vakcinologické skupiny nově vzniklého Národního institutu pro zvládání pandemie, který bude radit ministerstvu zdravotnictví, je nutné mít vzhledem k rozšíření omikronu připravená razantnější opatření, pokud se situace zhorší.
"Musíme pro to mít dvě věci. Zaprvé si ujasnit, jaké jsou ukazatele významného zhoršení. A nemůže to být jen prostý nárůst pozitivních, ale je to i otázka obsazenosti nemocnic, závažných průběhů a úmrtí. Není to jednoduché. Nikdo na světě neumí určit jeden ukazatel, který by byl tím spouštěčem restriktivnějších opatření," říká Chlíbek.
I v případě, že dojde na tvrdší opatření, by podle Chlíbka měly zůstat otevřené školy a "běžný život". "Ale může se stát, že se to dotkne hromadných akcí. Diskutuje se, kde všude používat respirátory a podobně. To jsou všechno věci, které se zvažují, aby se snížila mobilita. Nedovedu si například představit, že v době, kdy se budou plnit nemocnice a řada lidí bude v karanténě nebo izolaci, by se konaly třeba akce za účasti tisíce diváků," dodává Chlíbek.
Počty nakažených v době, kdy bude převládat omikron, nelze srovnávat s obdobím, kdy v zemi dominovala varianta delta, která pro pacienty představovala větší bezprostřední nebezpečí. "Dostupná data z literatury ukazují na nižší, zhruba poloviční až třetinové riziko hospitalizací omikronu ve srovnání s variantou delta," uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky v prezentaci pro Asociaci krajů, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Ústav však varuje před podceněním této varianty viru, protože její nižší nebezpečnost kompenzuje vysoká nakažlivost, kvůli které se může nakazit velké množství lidí a i tak má podle ústavu "potenciál přetížit nemocniční péči". Ostatně i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na dotaz Aktuálně.cz připustil, že se zahlcení nemocnic obává.
Očkování zůstává ochranou proti těžkému průběhu
Zdravotní statistici pro tento případ připravili dva scénáře. Realistický počítá s tím, že by se nakazili zejména lidé, kteří nejsou očkovaní a v uplynulém půlroce neprodělali covid. Předpokládaný počet nakažených by v takovém případě odpovídal loňskému podzimu, ale zásah nemocnic by byl zhruba poloviční. Rizikem tohoto scénáře je však to, že už nyní se nemocnice potýkají s vysokou obsazeností.
Podle druhého, rizikového, scénáře by počet nakažených významně překročil počty z loňského podzimu a nemocnice by se potýkaly s podobným náporem pacientů jako při vlně varianty delta. "Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko nezvladatelné zátěže," varuje ústav zdravotnických informací. Ten v tomto scénáři počítá s tím, že by omikron infikoval až s padesátiprocentním rizikem průlomu imunity lidi, kteří jsou očkovaní a mají šest měsíců po prodělaném covidu
Z dostupných dat totiž vyplývá, že kromě toho, že omikron je zhruba třikrát infekčnější a méně nebezpečný, má také vyšší schopnost obcházet imunitu vytvořenou očkováním i proděláním covidu. Podle ústavu to však neznamená, že vakcíny jsou zbytečné. "Klesne efektivní ochrana dvoudávkových vakcín až na úroveň 35 procent, ale posilující dávka ochranu opět navýší až k více než 70 procentům," uvádí ústav s tím, že jedinou zásadní ochranou proti těžkému průběhu nemoci je právě očkování.
To potvrzuje také genetik Jan Pačes z Akademie věd, který upozorňuje, že omikron se svými protilátkami mírně liší od předchozích variant. "Špatná zpráva to je z toho důvodu, že imunita, kterou jsme získali proděláním nemoci nebo očkováním, není tak dobrá proti variantě omikron. Zejména pokud jsme covid prodělali nebo získali protilátky z očkování před delší dobou. Dobrou zprávou však je, že pořád dobře funguje třetí dávka. Ta výrazně zvýší protilátky, které i když nefungují tak dobře, pořád je ochrana na docela dobré úrovni," říká Pačes.
