Mapy, které ukazují, jakým druhem alkoholu si v jednotlivých zemích světa ničí lidé své zdraví nejčastěji, vychází z posledních dostupných dat Světové zdravotnické organizace (WHO). 

Nejoblíbenějším alkoholickým nápojem je s náskokem pivo. Z něj dostanou do těla nejvíce čistého alkoholu obyvatelé a návštěvníci více než 90 zemí světa.

V jeho konzumaci jsou Češi stále na prvním místě, i když jejich náskok se v poslední době o něco ztenčil. Stále ale platí, že na jednoho Čecha staršího 15 let připadá více než pět půllitrů piva týdně.

Na dalších místech pivního žebříčku se nachází sousední země - Rakousko, Polsko a Německo. Značně oblíbené pivo je ale i v exotičtějších státech, jako je Gabon, Kongo či Panama.

Ani do vinných států to není ze střední Evropy daleko. Na špici ve výrobě i spotřebě jsou Francouzi. Spolu s Portugalci si dopřávají přibližně litr vína týdně.

Na dalších místech figurují další středomořské národy, Slovinci a Italové. Silnou tradici má pití vína také v dalších regionech, kde se hojně pěstuje, jako je Austrálie nebo Chile.

V konzumaci lihovin vedou Cookovy ostrovy, které leží na třetině cesty mezi Novým Zélandem a americkou pevninou. Druhé je Lotyšsko a za ním Svatá Lucie náležející do souostroví Malých Antil.

Češi jsou na tom v tomto směru s týdenní spotřebou 62 mililitrů alkoholu, což odpovídá čtyřem velkým panákům, podobně jako Rusové nebo Ukrajinci.

Po sloučení všech kategorií se největší množství alkoholu na obyvatele pije na Cookových ostrovech, v Lotyšsku a následně Česku. Z 245 mililitrů alkoholu, kterými průměrný Čech starší 15 let zatěžuje svůj organismus každý týden, pochází více než polovina z piva. Typická týdenní spotřeba v Česku tak odpovídá pěti velkým ležákům, více než dvěma sklenkám vína a čtyřem velkým panákům lihovin. 

Nadměrná konzumace alkoholu, za kterou lékaři považují 100 mililitrů čistého lihu týdně, nicméně trápí prakticky všechny vyspělé země. Konzumaci pod touto hranicí evidují v Číně, Indii nebo Turecku. Nejméně se alkohol pije v muslimských zemích, neboť islám jej zakazuje.

Podle Světové zdravotnická organizace ale neexistuje žádná bezpečná úroveň pití alkoholu. "Nezáleží na tom, kolik vypijete. Riziko pro zdraví začíná od první kapky jakéhokoli alkoholického nápoje. Jediné, co můžeme s jistotou říci, je, že čím více pijete, tím je to škodlivější," vysvětluje Carina Ferreira-Borgesová z evropské kanceláře zdravotnické organizace.