Damašek - Bylo mu sotva 20 let, když se přidal k bojovníkům tzv. Islámského státu (IS) v Sýrii. Nebyla to ideologie, co ho k rozhodnutí vedlo. S radikály měl jednu společnou věc: nepřítele.
Zpověď syrského mladíka Mohameda, kterou přinesla agentura AP, poodhaluje realitu mladých lidí v zemi zmítané občanskou válkou.
Už od svých 18 let Mohamed bojoval po boku povstalců proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. O dva roky později ho touha po osvobození rodného města zavedla mezi islamisty.
Jak sám říká, dostat se mezi ně pro něj nebyl žádný problém a velmi brzy se mu podařilo získat si jejich důvěru. Stačilo si zapamatovat pár pasáží z Koránu, některé body z práva šaría, nechat si narůst vousy a obléci se do co nejskromnějšího oděvu.
Po boku extremistů bojoval proti syrským jednotkám v rodném městě Dajr az-Zaur, kde protivládní protesty propukly už v roce 2011.
Dnes svoji identitu ze strachu tají. Rozhovor totiž poskytl v Turecku, kam od islamistů zběhl.
V interview zdůrazňuje dvě věci: oddanost své matce, potažmo rodině, a své zbrani. "Za těch pět let bojů se stala součástí mého těla," vysvětluje mladík.
Nikdy jsem nebyl jako oni
Mohamed trvá na tom, že se nikdy nestal plnohodnotným členem obávané teroristické organizace. S islamisty prý nikdy nesympatizoval.
Složil sice přísahu, ale trvá na tom, že technicky nemohla být nikdy platná: nestvrdil ji podáním ruky emírovi, jak IS vyžaduje.
A ve výčtu porušování "pravidel" s úsměvem pokračuje. Vypráví o lásce ke své dívce, jak tajně kouřil nebo jak si vždycky nechával v kapse jeden náboj navíc - aby se mohl zabít, kdyby padl do zajetí. Sebevražda je totiž pro IS těžký hřích, pokud nejde o mučednictví atentátníků opásaných výbušninami.
Mohamedovou jedinou motivací ale podle jeho slov bylo osvobodit své rodné město od syrských vládních sil. "My z Dajr az-Zauru jsme jiní. Cítíme instinktivní lásku k místu, kde jsme se narodili," vysvětluje, proč ve městě zůstal i poté, co ho obsadily jednotky IS.
Přesto je na něm vliv militantní ideologie znát. Je například pyšný, že zvládl zkoušky z práva šaría. S radikální ideologií islámu se dokázal ztotožnit.
"Budu upřímný: jsou to nelítostní bojovníci. Jdou do toho beze strachu, s odhodláním a silným srdcem," popisuje až obdivně své bývalé spoluválečníky. "Jdou na smrt."
Hlavní je bojovat
Bojovat bylo pro Mohameda takřka samozřejmou věcí. Už coby teenager byl svědkem toho, jak v občanské válce zahynuli jeho bratranci.
Starší bratr vstoupil do protiasadovské Svobodné syrské armády, švagrovou zabil nálet vládních letounů. Druhý Mohamedův bratr je ve vězení a jeho sestra na útěku.
Město Dajr az-Zaur bylo frontovou linií pro střety mezi povstalci a armádou. V létě roku 2014 se ale situace změnila.
Přišel Islámský stát a obsadil povstalecká území. Zmasakroval všechny, kdo se mu chtěli postavit. "Buď by to udělal režim, nebo Daeš," vysvětluje Mohamed, který pro IS používá označení obvyklé v arabských zemích. "Obě strany byly našimi nepřáteli," dodává.
Ačkoliv mnoho povstalců uprchlo, Mohamed se rozhodl zůstat a dobrovolně se k IS přihlásil.
Bojoval v jeho řadách několik měsíců. Při jedné akci měl dokonce za úkol krýt sebevražedného atentátníka, který se odpálil u vojenské základny.
Útěk do Turecka
Na začátku roku 2016 ale přišel od vedení Islámského státu rozkaz odjet na sever bojovat proti kurdským jednotkám. Mohamed odmítl. "Řekli mi na to, že džihád není o volbě," vzpomíná.
Rozhoupal se proto k troufalému kroku. Jakmile se dostal na sever na hranici s Tureckem, neváhal, podplatil převaděče a zběhl.
Když v tureckém Gaziantepu vypráví svůj příběh v tomto rozhovoru, je na něm vidět snaha obhájit si svá rozhodnutí. "Jsme prostí lidé a oni k nám promlouvají skrze naše náboženství," říká. "Chtějí islám… ale nevědí, jak ho implementovat. Z islámu si berou jen to, co chtějí."
Mohamed ale podle vlastních slov ještě nedobojoval. Jako mnoho dalších Syřanů se obává, aby po odchodu IS syrská území neobsadili Kurdové. "Nechci tady jen tak stát a dívat se," dodává odhodlaně. "Jsem bojovník."
