Nejdříve zlikvidujeme v Sýrii Islámský stát. Pak se postaráme o Asada, odhalil strategii Trumpův tým

Martin Novák Martin Novák
10. 4. 2017 7:00
Ani několik dní od nečekaného amerického útoku na syrskou vojenskou základnu není zatím jasné, jakou mají USA v Sýrii dlouhodobou strategii. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechce odpovědět na otázku, zda pátečním vystřelením střel Tomahawk radikálně změnila politiku a chce odstranit syrského prezidenta Bašára Asada silou, pokud selžou její vyjednávání s Ruskem a Íránem. Anebo je se setrváním Asada a současnou situací v Sýrii v zásadě smířená. Podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona je potřeba nejdřív porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Teprve potom se uvidí, co s Asadovým režimem.
Americký prezident Trump oznamuje v pátek útok na syrskou vojenskou základnu Šajrát.
Americký prezident Trump oznamuje v pátek útok na syrskou vojenskou základnu Šajrát. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump překvapil svět pátečním úderem na leteckou základnu syrského režimu.

A teď ho nechává hádat, co bude dál. 

Ani několik dní poté není jasné, zda šlo ze strany USA o jednorázovou akci a zdvižený prst vůči syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, anebo o celkový obrat v americké politice na Blízkém východě, který Washington postaví nejen proti Damašku, ale i jeho dvěma klíčovým spojencům.

Moskvě a Teheránu.

Moc se toho nezměnilo

Devětapadesát raket Tomahawk vystřelených v pátek na jedno vojenské letiště, ovládané vládními silami, z vojenského hlediska situaci v Sýrii zatím výrazně nezměnilo.

Syrská a ruská letadla o víkendu znovu opakovaně útočila na území ovládaná protiasadovskými povstalci. Několik jejich strojů dokonce vzlétlo i ze základny Šajrát, ostřelované v pátek Američany.

Rusko a Írán zároveň po útoku zareagovaly podrážděně.

V neděli vydaly společné prohlášení, podle kterého byl nálet "překročením červené linie" a na další agresi obě země, stojící za syrským prezidentem Asadem, "odpovědí silou".

Američtí představitelé zatím ohledně svých dalších plánů v Sýrii mlží.   

Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti Herbert Raymond McMaster prohlásil, že USA zaútočí znovu, pokud syrské letectvo opět použije chemické zbraně.

"Nedokážu si představit řešení konfliktu, které by zahrnovalo setrvání prezidenta Bašára Asada u moci," dodala americká velvyslankyně při Organizaci spojených národů (OSN) Nikki Halleyová.

Ministr zahraničí USA Rex Tillerson zase řekl, že prioritou teď zůstává porážka Islámského státu (IS). Teprve pak se rozhodne o osudu syrského režimu prezidenta Asada. 

To jde vykládat mnohoznačně.

Například tak, že po likvidaci Islámského státu Američané ve spolupráci se svými spojenci přitvrdí vůči Asadovi a všem, kteří ho podporují.

Syrské armádě pomáhají kromě ruského letectva, ruských poradců a ruských příslušníků speciálních jednotek taky íránští dobrovolníci, bojovníci libanonského šíitského hnutí Hizballáh a šíité z Afghánistánu nebo Iráku.

Etnická a náboženská mapa Sýrie.
Etnická a náboženská mapa Sýrie. | Foto: Reuters

Snaha vytlačit sunnity

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na začátku letošního roku přiznal, že kdyby se Rusko v září 2015 do konfliktu v Sýrii nevložilo (vyjednalo odevzdání chemických zbraní syrského režimu mezinárodním inspektorům a vyslalo do Sýrie své vojáky - pozn. red.), tamní vláda prezidenta Asada by se za několik týdnů zhroutila.

Zatímco dosavadní syrský režim se opírá hlavně o náboženskou komunitu alávitů, která má blízko k šíitskému islámu, v opozici a povstaleckých hnutích převažují sunnitští muslimové.

Syrská opozice tvrdí, že Damašek ve spolupráci s Moskvou a Teheránem provádí v zemi i nenápadné demografické změny. Ty mají podle ní vytlačit sunnity ze všech strategicky důležitých oblastí země.

Záběry z mobilu, které odvysílala syrská televize a převzala agentura Reuters, mají zachycovat cílený útok Američanů na syrskou základnu Šajrát. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 minutami

Ukrajinská tajná služba prověřuje obchod s českými houfnicemi

Agenti ukrajinské tajné služby SBU za podpory zásahové jednotky provedli ve čtvrtek domovní prohlídky v kancelářích státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom a jeho obchodní společnosti Ukrspecexport. Razie souvisí s nákupem vyřazených houfnic Dana československé výroby od české firmy Excalibur Army, uvedla na svém webu televize 112 s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Právě Hončarenko na transakci upozornil generální prokuraturu. ČTK se snaží získat vyjádření české firmy.

"Poslanecké upozornění ohledně možného spáchání úmyslných skutků ke škodě obranyschopnosti Ukrajiny představiteli ministerstva obrany a státní společnosti Ukrspecexport, a sice konkrétně uzavření kontraktu s českou společností Excalibur Army na dodání vyřazených samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana, bylo prozkoumáno. Oznamujeme, že skutečnosti uvedené ve vašem poslaneckém upozornění jsou předmětem vyšetřování, které SBU v rámci trestního stíhání zahájila 17. listopadu," sdělila poslanci prokuratura. V případu prý může jít o vlastizradu.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Uhelná komise chce ukončit využívání uhlí v roce 2038

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Informaci od několika zdrojů ČTK potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Podle zdrojů ČTK hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi.

Celkem má komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy