Živě z Koreje: Bude se opakovat válka?

Martin Novák Martin Novák
14. 10. 2006 20:00
Pchanmundžom /Od našeho zvláštního zpravodaje/ - Rada bezpečnosti OSN sankcemi izolovala už tak nejizolovanější stát světa. Severní Koreu. Uvnitř: FOTOGALERIE

Embargo, které rada uvalila po pondělním testu jaderné bomby na severokorejský režim, budeme považovat za vyhlášení války, varoval ještě před zasedáním Pchjongjang.

Ale na hranici mezi Severní a Jižní Koreou nová válka nezačne. Protože ta předchozí tady ještě neskončila.

Čtyři kilometry široké (po dvou kilometrech na každé straně hranice) a 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo odděluje dvě země - a do jisté míry dva rozdílné světy od roku 1953, kdy znepřátelené korejské státy podepsaly příměří.

Válka, která neskončila

Příměří, ale ne ukončení války.

Dráty a střílny v demilitarizovaném pásmu.
Dráty a střílny v demilitarizovaném pásmu. | Foto: Martin Novák

Pásmo je dnes jednoznačně nejvíce militarizovanou oblastí na světě. Mezi ostnatými dráty, střílnami, protitankovými zátarasy, strážními věžemi a minami proti sobě stojí statisícové armády.

Před čtyřmi lety se na chvíli zdálo, že i korejská hranice se může změnit.

Jihokorejský prezident Kim Te-džong a lídr severu Kim Čong-il se setkali v Pchjongjangu. Vypadalo to na začátek nové éry a možná i otevření hranice.

Naděje se však nesplnily a severokorejský jaderný test znovu rozdmýchal plány ještě více území nikoho "zabetonovat".

Soul chystá obranné plány

KLDR hrozí dalšími testy. A experti se přou o datum, kdy bude schopná vystřelit raketu s jadernou hlavicí.

Jihokorejská armáda oznámila, že zpracovává krizový plán pro případ Rychlého vypuknutí války. Ten spočívá mimo jiné i v roztažení amerického nukleárního deštníku - tedy v nasazení amerických taktických jaderných zbraní.

Pětasedmdesátiletá spisovatelka a místopředsedkyně jihokorejského PEN klubu Han Mal-suk je zarytou antikomunistkou od svého mládí, kdy se během války setkala v Soulu s komunistickými vojáky ze severu. "Vraždili každého, koho nepovažovali za loajálního vůči komunistům," uvedla spisovatelka pro Aktuálně.cz

Han Mal-suk severu nevěří

V proces sbližování jihu a severu nikdy nevěřila. Jediným řešením je podle ní pád režimu v Pchjongjangu.

"Není jim co věřit. Opakovaně nám lhali. Když se prezidenti před čtyřmi lety setkali, Kim Čong-il hovořil o přátelství... A několik dní na to severokorejská armáda zastřelila sedm jihokorejských námořníků. Severní a jižní Korea zkrátka nemohou být přáteli," říká Han Mal-suk.

Zbraně chrání přírodu

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

Srovnání vojenské síly Severu a Jihu

VOJSKO

  • Sever
1,2 miliónu
  • Jih
700 tisíc

REZERVISTÉ

  • Sever
7,7 miliónu
  • Jih
3 milióny

TANKY (v ks)

  • Sever
3 700
  • Jih
2 300

OBRNĚNÁ VOZIDLA (v ks)

  • Sever
2 100
  • Jih
2 400

DĚLA (v ks)

  • Sever
8 700
  • Jih
5 100

HELIKOPTÉRY (v ks)

  • Sever
320
  • Jih
690

PONORKY (v ks)

  • Sever
70
  • Jih
10

LODĚ (v ks)

  • Sever
430
  • Jih
120

BOMBARDÉRY (v ks)

  • Sever
830
  • Jih
530

V SOUVISLOSTECH:

Na hranici obou Korejí to skutečně na přátelství nevypadá. Ale - více než chladné vztahy paradoxně pomohly místní přírodě. V demilitarizovaném pásmu nikoho vznikl - díky více než půlstoleté minimální přítomnosti lidí - unikátní ekosystém se vzácnými druhy ptactva a rostlin.

Tuto unikátní oázu klidu zatím obklopuje největší koncentrace zbraní na planetě. Ekologové doufají, že jednou v lepších časech může být základem velké přírodní rezervace.

Pozorovací stanoviště Dora nabízí jeden z mála pohledů na území Severní Koreje.

Vedle vesnice, kde nikdo nebydlí - a které jižané říkají Vesnice propagandy - vlaje na obrovském masivním stožáru velká vlajka Korejské lidově-demokratické republiky s rudou hvězdou.

Jde pravděpodobně o největší vlajku na světě, údajně váží přes čtvrt tuny. Označuje poslední hranici studené války. Zapomenutou vartu dávno odezněného konfliktu.

Pro Jižní Koreu ale možná vše znovu začíná. Jaderný test znovu zvýšil napětí mezi oběma zeměmi a to se vždy projevuje střelbou na hranici. Minulý týden znovu pálila jihokorejská hlídka na skupina vojáků ze severu, kteří přešli do jižního pásma.

Peníze na špionáž

Severní Korea je hospodářsky na dně, hladovění a úplnému vyčerpání země brání jen pomoc Číny a v malé míře i Jižní Koreje.

Jediný průmysl, který funguje, je zbrojařský. Rakety, ruční zbraně a další techniku chrlí země dál. Republika s 22 milióny obyvatel má ve zbrani 1,2 miliónu mužů a 7,7 miliónu rezervistů. Základní vojenská služba je povinná na šest let. Výdaje na armádu a zbrojení činí v KLDR (podle odhadu jihokorejských expertů) přes 30 procent celkového HDP.

Značná suma teče do špionáže. Stále se hledá způsob, jak infiltrovat na území jižního nepřítele.

Za posledních třicet let objevili jihokorejští vojáci celkem čtyři tunely, které seveřané podkopali pod hranicí a demilitarizovaným pásmem.

Tunely měly sloužit k překvapivé invazi; ten zatím poslední byl odhalen v roce 1990.

Soul ale předpokládá, že severokorejská armáda se snaží v hloubení pokračovat.

Tunel číslo tři: 70 metrů pod zemí

Jedním z tunelů, označeným číslo tři, se lze v hloubce sedmdesáti metrů pod zemí dostat až těsně k severokorejskému území, nebo přesněji řečeno pod něj. Válečná hranice tak vede i pod povrchem. I v tunelu jsou zátarasy a ostnaté dráty.

Tunel, který se nachází jen padesát kilometrů od jihokorejské metropole Soul, vojáci objevili díky uprchlíkovi ze severu. Ten předal informaci, že někde v této oblasti armáda kope. Vyslaná skupina pak tunel, který už zasahoval více než kilometr do Jižní Koreje skutečně objevila.

Procházka uvnitř tunelu. Nad vámi jsou metráky zeminy.
Procházka uvnitř tunelu. Nad vámi jsou metráky zeminy. | Foto: Martin Novák

USA? Radši si je tu nechme

Na jihokorejské straně nadále působí také třicet tisíc amerických vojáků. Na základě smlouvy mezi Washingtonem a Soulem přebírají v případě propuknutí vojenského konfliktu Američané velení spojených sil.

Dojde na to znovu ?

Většina Jihokorejců se domnívá, že nikoliv. Ale Američany si mnoho z nich chce pro jistotu ještě na poloostrově ponechat.

U území nikoho: Ozdobený konec mostu, který nepokračuje na sever.
U území nikoho: Ozdobený konec mostu, který nepokračuje na sever. | Foto: Martin Novák

"Jsem pro to, abychom vedli dialog se severem... Ale musíme být opatrní. Nemůžeme jim úplně důvěřovat. Je třeba jít pomalu. Američané by ještě neměli odcházet," říká studentka Kang Hjun-džin.

Mladší generace, které nezažily válku, jsou vůči komunistickému severu o něco vstřícnější než starší lidé, kterým válka poznamenala dětství či mládí.

V posledních letech v Jižní Koreji sílil názor, že americká pomoc se přežila a země by se měla vojensky postavit na vlastní nohy, přestože nemá tak početnou armádu jako sever.

Jaderný test posílil spíše stoupence opačného názoru.

OD NAŠEHO ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE:

Foto: Aktuálně.cz

Pětapadesát kilometrů k hrozbě: Jihokorejská metropole Soul je nejbližším velkoměstem k hranici zřejmě nové jaderné velmoci.

 

Právě se děje

Další zprávy