


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí po nedávném korupčním skandálu citelnému poklesu podpory. Debatu o budoucnosti země i samotné hlavě státu ještě více rozvířil americký prezident Donald Trump, který opakovaně prohlašuje, že na Ukrajině nastal čas uspořádat volby. Zelenskyj je pro - hned jak to dovolí ukrajinské zákony a spojenci včetně USA zaručí bezpečnost v průběhu hlasování.

"Je to důležitá doba pro uspořádání voleb. Myslím si, že ukrajinský lid by měl mít tuto volbu," řekl Trump pro server Politico s tím, že neví, kdo by v případném hlasování zvítězil. "Už dlouho neměli volby. Mluví se o demokracii, ale dojde to do bodu, kdy už to demokracie není," dodal. Zároveň nevyloučil scénář, že by prezident Zelenskyj svůj mandát obhájil.
Zelenskyj na Trumpova slova reagoval odmítnutím obvinění, že pokračuje ve válce proto, aby se udržel u moci. Toto tvrzení přitom minulý týden zopakoval i syn amerického prezidenta Donald Trump Jr.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že volby nejsou vyloučené, pokud budou splněny dvě základní podmínky: bezpečnost občanů a právní rámec, který zajistí legitimitu výsledků. Podle ukrajinské ústavy jsou však další volby možné až po skončení stanného práva, vyhlášeného na začátku totální ruské invaze v roce 2022.
"Jsem připraven na volby. Navíc požádám USA a evropské partnery, aby pomohli se zajištěním bezpečnosti. Pak bude Ukrajina během 60 až 90 dnů připravena volby uspořádat," uvedl Zelenskyj v úterý a vyzval poslance k přípravě novely volebního zákona.
Podle úterního průzkumu agentury Info Sapiens však Zelenskému klesá mezi Ukrajinci podpora. Současného prezidenta by nyní volilo pouze 20,3 procenta respondentů. Průzkum proběhl mezi 13. a 28. listopadem, tedy krátce poté, co zemí otřásl rozsáhlý korupční skandál, do něhož byli zapleteni Zelenského spojenci i někteří vládní úředníci.
Deník Kyiv Independent připomíná, že ještě v říjnu měl prezident podporu 24,3 procenta voličů. Navzdory poklesu však zůstává nejpopulárnějším kandidátem v zemi.
Těsně za ním se s 19,1 procenta dotahuje velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Ten stál v čele armády až do února 2024, kdy ho nahradil Oleksandr Syrskij. Jeho odvolání tehdy vyvolalo vlnu kritiky a spekulací, že důvodem mohl být Zalužného rostoucí vliv a popularita.
Se značným odstupem se v průzkumu na třetím místě umístil šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov, kterého by podpořilo 5,1 procenta voličů. Budanov se do čela rozvědky postavil v roce 2020, kdy mu bylo pouhých 34 let. Dříve se účasnil i speciálních operací během války na Donbase a přežil také několik pokusů o atentát.

Přestože oba patří mezi nejpopulárnější osobnosti současné Ukrajiny, ani Zalužnyj, ani Budanov zatím nepředstavili žádné konkrétní plány pro vstup do politiky. Německý deník Bild však v srpnu informoval o tom, že Zalužného příprava na volební kampaň je již v plném proudu.



Několik desítek stížností od příznivců SPD na Otázky Václava Moravce bude na svém nejbližším jednání řešit Rada ČT. Část z nich se již tradičně týká nezvání Tomia Okamury, okolo dvaceti stížností ale nově přibylo na neúčast Jindřicha Rajchla. A velká část z nich má téměř totožné znění – působí to tedy dojmem koordinované akce.



Nové auto téměř za polovinu ceníkové ceny? V Německu ještě několik týdnů realita. Čínský BYD vsadil na velmi agresivní slevovou akci, která v kombinaci s vládním bonusem na elektromobily a plug-in hybridy srazila ceny všech modelů na sumy dlouho nevídané. Třeba nejmenší elektromobil Dolphin Surf tak stojí v přepočtu 300 tisíc.



Tenisový turnaj WTA v Austinu nabízí hráčkám místnost, v níž si mohou vybít vztek bez dohledu kamer.



Personální zemětřesení v čele Xboxu vyvolalo víc otázek než odpovědí. Phil Spencer po 38 letech v Microsoftu odchází a spolu s ním i původně zamýšlená nástupkyně Sarah Bond. Novou šéfkou se stává Asha Sharma, dosud spojená především s vývojem AI. Značka, která kdysi definovala konzolovou revoltu proti Sony, tak vstupuje do další fáze své existence – a nikdo netuší, jak bude vlastně vypadat.



Evropská komise zaslala do Česka dopis, v němž žádá vysvětlení, jakým způsobem Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Chce také ujištění, že Agrofert nedostane evropské peníze, dokud situace nebude vyjasněna. Ve středu to napsal server Seznam Zprávy. Babiš tvrdí, že odstranil střet zájmů tím, že vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust.