Kramatorsk - Až do rozpadu SSSR měli kvůli němu cizinci zakázán vstup i do nedalekého města Dněpropetrovsk. Tak úzkostlivě střežily sovětské úřady výrobní tajemství průmyslového kolosu Južmaš na východě Ukrajiny.
Teď je nejznámější ukrajinská zbrojovka jako v kleštích. Její vedení musí volit takovou taktiku, která by byla vstřícná jak k novým vládcům v Kyjevě, tak vůči odběratelům v Rusku.
Znepřátelit si navíc nesmí ani proruské separatisty - ti se nedávno pokusili zmocnit se části produkce z jejích skladů.
Tíživá situace, v níž se Južmaš (zkratka výrazu Južnyj mašinostrojitělnyj zavod) nachází, ukazuje, jak důležitá je pro obě strany vojenská spolupráce mezi Moskvou a Kyjevem. Firmy, jako je Južmaš, jsou silně závislé na zakázkách z Ruska.
Rovnice ale platí i naopak: bez nich není možná ani modernizace ruské armády. A toho si je dobře vědom i ruský prezident Vladimir Putin.
Venku z nejhoršího?
"Ať už se to Rusku líbí, nebo ne, jeho zbrojní průmysl je pevně provázán s Ukrajinou," říká Ruslan Puchov, ředitel think-tanku CAST, který sídlí v Moskvě a zabývá se hlavně armádou.
"Obě země jsou v tomto ohledu velmi úzce propojeny, a pokud dojde k přerušení těchto vazeb, výsledkem bude chaos," říká Puchov. "Nehovoříme řádově o stovkách komponent zbrojních systémů, nýbrž o tisících," zdůrazňuje.
Vedení Južmaše, který dodává hlavice pro největší ruské rakety, včetně mezikontinentálních balistických střel Satan, tvrdí, že obchodní vztahy s Ruskem udržuje na stávající úrovni pouze z ryze obchodních důvodů. Politika či sympatie k Rusku v tom prý nehrají roli.
"Kvůli současnému napětí ve vztazích s Ruskem jsou některé projekty a kontrakty ohroženy a nemusí být vůbec realizovány," stojí v oficiálním prohlášení, uveřejněném na internetových stránkách firmy. "Situace se nyní nicméně stabilizovala. Společnost dodrží podmínky všech dosavadních kontraktů a v nejbližší budoucnosti začne vyjednávat o nových."
"Šílenství"
Ukrajinský státní koncern Ukroboronprom, který loni prodal zbraně v hodnotě 14,7 miliardy hřiven (1,24 miliardy dolarů), přerušil obchodní styky s Ruskem poté, co první náměstek předsedy vlády Vitalij Jarema oznámil, že Kyjev ukončí na protest proti březnové anexi Krymu vojenskou spolupráci s Moskvou.
"Je šílenstvím produkovat zbraně pro Ruskou federaci, které pak budou použity proti nám. Premiér už ostatně rozhodl o tom, že s nimi ukončíme vojenskou spolupráci," prohlásil Jarema minulý měsíc.
Nebylo ovšem zřejmé, zda se jeho slova vztahují pouze na nové zakázky, či jestli Kyjev hodlá zastavit i kontrakty sjednané v minulosti.
Puchov přiznal, že před vyhlášením moratoria směřovalo přibližně 70 procent ukrajinského vývozu zbraní do Ruska, ať už šlo o rakety, či motory pro helikoptéry. Rusko je tradičně největším odběratelem zbraní vyrobených na Ukrajině.
Modernizace ohrožena
Jak moc jsou ukrajinské zbrojovky pro Rusko důležité, dokazuje iniciativa ruských zákonodárců. Vicepremiéru Dmitriji Rogozinovi, do jehož gesce zbrojní průmysl spadá, navrhují, aby Moskva upsala "plynový dluh" Kyjeva ve výši 3,5 miliardy dolarů výměnou za podíly v těchto firmách.
Náměstkyně parlamentního výboru pro otázky rozpočtu a daní Oksana Dmitrijevová oznámila, že od Rogozina zatím nedostala odpověď.
Moratorium na zbrojní dodávky do Ruska ohrozilo plány Moskvy investovat do modernizace armády a nákupu nové výzbroje do konce desetiletí 600 miliard dolarů.
V roce 2012 Moskva oznámila, že svůj vojenský rozpočet navýší o čtvrtinu. Ve výdajích na obranu, měřených procenty HDP, tak předstihla Francii a Británii.
Rusko tvrdí, že chce přinejmenším 70 procent svých vojáků v aktivní službě vybavit nejmodernějšími zbraněmi. Takové plány zahrnují i nákup 2300 nových tanků, 1200 helikoptér, 15 vojenských plavidel a 28 ponorek.
Hledá se náhradník
Ruský zbrojní průmysl byl po vyhlášení ukrajinského moratoria donucen porozhlédnout se po partnerech jinde. Obrátil se mimo jiné na Čínu. Potřebuje totiž dodavatele náhradních dílů a komponent zbrojních systémů.
"Ukrajina představovala v ruských plánech na modernizaci armády velmi důležitý článek a stále není jasné, jak se ruská vláda s tímto problémem vypořádá," říká Pavel Bajev, analytik Ústavu pro mírový výzkum v norském Oslo.
Putin tvrdí, že ruský zbrojní průmysl by měl být zcela soběstačný a že mu na splnění tohoto úkolu stačí dva roky.
Výroba jede na 20 procent
V Južmaši, podobně jako v jiných zbrojovkách, se zatím prudce snížilo využití výrobních kapacit. V porovnání s loňskem v podniku pracuje jen zlomek zaměstnanců. Ukrajinská vláda, které se zoufale nedostává financí, totiž drasticky omezila přísun peněz do zbrojních firem.
Moratorium zřejmě objem výroby do budoucna ještě sníží. Navzdory novým zakázkám, mezi něž patří i stovka obrněných transportérů pro pěchotu, jimiž má být vyzbrojena ukrajinská Národní garda, která bojuje se separatisty na východě země.
"Južmaš je teď na dvaceti procentech svých výrobních kapacit," tvrdí Boris Braginskyj, poradce dněpropetrovského gubernátora Igora Kolomojského.
Terčem útoků
Zbrojařské podniky na východě země jsou navíc čím dál častěji terčem útoků proruských ozbrojenců.
Koncem dubna pronikli separatisté do Novokramatorského strojírenského podniku (NMF), kde se za sovětských časů vyráběly součástky pro tanky. Požadovali speciálně upravený tank. Vedení firmy tvrdí, že odešli s nepořízenou.
Policejní složky věrné vládě v Kyjevě si s útoky nedokážou poradit. Vedení Južmaše se proto rozhodlo pro jiné řešení: podnik i své zaměstnance ochrání sami.
Spolupracují na tom s miliardářem Kolomojským, jedním z nejbohatších mužů Ukrajiny. Právě ten sponzoroval navýšení počtu příslušníků bezpečnostních složek v Dněpropetrovsku - financoval jejich platy i výzbroj.
"Region podniká vše pro to, aby zvýšil bezpečnostní opatření, ačkoliv s něčím takovým nepočítá ústava země a není to ani součástí agendy spojené s výkonem gubernátorské funkce," říká poradce Braginskyj. "Žijeme v době plné extrémů."
