* Jednání byla komplikovaná a skončila teprve před půlnocí * Zastánci míní, že zbraně přimějí Asada k jednání * Nikdy jsem neslyšel, že by člověk dodávkami zbraní přispěl k míru, oponoval Schwarzenberg
Brusel/Damašek - Jak zabránit dalšímu krveprolití v Sýrii? Právě o tom jednali do nočních hodin ministři zahraničí EU. Těsně před půlnocí se nakonec dohodli na zrušení zbrojního embarga, ostatní sankce ale zůstávají v platnosti.
Britský ministr zahraničí William Hague to napsal na svém Twitteru s tím, že žádné rozhodnutí o dodávce zbraní syrské opozici nepadlo.
Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty uvedla, že členské státy EU se prozatím zřekly všech dodávek zbraní pro opozici.
Unijní sankce vůči Sýrii, které vedle zbrojního embarga zahrnují mimo jiné zákaz vstupu představitelů spojených s režimem Bašára Asada na území členských zemí Unie, zákaz transakcí se syrskými bankami i zákaz dovozu syrské ropy, ve stávající podobě vyprší o páteční půlnoci.
Dlouho nejistý výsledek
Ministři zahraničí v Bruselu hledali kompromis, protože úpravu embarga prosazovaly hlavně Velká Británie a Francie. Proti naopak byly Česká republika, Rakousko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko.
Zbraněmi k jednacímu stolu?
Britové a Francouzi míní, že dodávky zbraní opozici zvýší tlak na syrského prezidenta Bašára Asada.
Připouštějí, že musejí být přísně kontrolovány, aby se jich nezmocnili radikálové. Navrhovali proto, aby bylo v textu jasně stanoveno, že zbraně poputují do rukou Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF).
Bez zajímavosti není ani to, že zatímco dvě evropské země hovořily o zbraních, Spojené státy a Rusko (alespoň oficiálně) preferují poklidné řešení. A to navzdory faktu, že americký ministr zahraničí John Kerry je v otázce Sýrie názorově blíže britskému ministrovi než prezidentu Baracku Obamovi.
"Nikdy jsem neslyšel, že by člověk dodávkami zbraní přispěl k míru, a já jsem proti krveprolití," řekl například v rozhovoru pro Český rozhlas český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Jednání byla složitá, o čemž vypovídaly i průběžné zprávy z večera, že se ministři na ničem neshodnou. "Jednání ztroskotala," citovala rakouská agentura APA šéfa tamní diplomacie Michaela Spindeleggera.
Diplomatická munice
Hague a jeho francouzský protějšek Laurent Fabius nakonec uspěli s nápadem vrátit do hry dodávky zbraní protiasadovské opozici. "Mohlo by to podpořit diplomatickou práci," znělo z Londýna ještě před schůzkou.
Vláda prezidenta Bašára Asada podle Hagua potřebuje "jasný signál, aby začala brát vyjednávání vážně". Dokonce prohlásil, že pokud se Unie nedokáže shodnout na kompromisu, měla by mít každá členská země svá vlastní pravidla.
Obdobný postoj dlouhodobě zastává i francouzský prezident Francois Hollande, podle něhož současné restrikce mnohem více škodily bojovníkům proti Asadovi. "Vojenský tlak na Damašek by mohl přispět k politickému řešení."
Povstalci dosud z Evropy dostávají jen neprůstřelné vesty či ochranné přílby. Zbraně k nim míří ze spřízněných států, jako jsou Saúdská Arábie a Katar.
Buďme jednotní
Oponenti namítali, že momentálně v Sýrii nelze kontrolovat, ke komu zbraně nakonec doputují. "Jsme přesvědčeni, že zbraní je v Sýrii víc než dost," vysvětloval nedávno postoj Prahy premiér Petr Nečas.
Rakušané rovnou pohrozili, že v případě změny stáhnou své pozorovatele z Golanských výšin. "Evropská unie by měla držet pozice. Jsme mírové, nikoliv válečné hnutí," vysvětloval Spindelegger.
Německý ministr Guido Westerwelle volal po názorové jednotě. "Bylo by špatné se nedohodnout. Čím jednotněji bude Evropa jednat, tím větší vliv bude mít na možnost ukončit násilí v Sýrii," řekl.
Schválené uvolnění pravidel navíc podle kritiků může ohrozit chystanou mezinárodní konferenci, kterou má v červnu hostit Ženeva.
Zda ale konference povede k nějakému výsledku, není tak či onak jasné. Zatímco Asad argumentuje tím, že "s teroristy nevyjednává", roztříštěná syrská opozice podmiňuje jakákoliv jednání prezidentovým odchodem z funkce.
