Washington - Zatím poslední tragédie se střelnými zbraněmi v USA, během které v neděli zemřelo v texaském městečku Sutherland Springs 26 lidí, zastihla amerického prezidenta Donalda Trumpa na cestě po Asii.
"Problémem tady nejsou zbraně. Problémem je tady duševní zdraví," uvedl Trump na tiskové konferenci v jihokorejském Soulu, když komentoval texaský masakr.
Poukázal tím na to, že střelec Devin Kelley měl v minulosti vážné psychické potíže a taky konflikty se zákonem.
Americký prezident tím ale zároveň, aniž možná sám chtěl, upozornil na obrovský problém, který kolem situace se střelnými zbraněmi v USA panuje.
Jak si je mohl legálně opatřit člověk, který byl kromě jiných incidentů potrestán ročním vězením za surové napadení své ženy a syna? A který v minulosti utekl z psychiatrické léčebny?
Pochybení už připustil Kelleyho bývalý zaměstnavatel, americké vojenské letectvo, na jehož základně v Novém Mexiku Kelley sloužil.
Vojáci v podstatě utajili informace o Kelleyho potížích a trestech. Nepředali je do federální databáze FBI (NICS), v které licencovaní prodejci zbraní v USA ověřují totožnost zákazníků.
Střelec z psychiatrické léčebny
Jenže v Kelleyho případě, i když působí jako výjimečné pochybení letectva, nešlo o izolovaný incident.
Tak jako se v USA znovu opakují "střílečky", přicházejí s železnou pravidelností i případy, kdy se ke zbraním legálně dostávají lidé, kterým nikdy neměly přijít do rukou.
V dubnu 2007 zastřelil na technické univerzitě ve státě Virginia tamní student Čo Sung-hu 32 lidí a pak obrátil zbraň proti sobě. V tu chvíli šlo o nejhorší masakr americké historie.
Média psala, jak Čo zajistil dveře budovy, kde střílel, aby jeho oběti nemohly utéct.
Ještě větším šokem ale bylo následné zjištění, že student Čo měl od dětství vážné psychické potíže.
Na střední škole vyhrožoval "masakrem jako z Columbine", tedy tragédií, při které v roce 1999 zemřelo střelnou zbraní na škole v americkém Coloradu 19 studentů a jeden učitel.
Čo docházel k psychiatrovi, dostal antidepresiva. Po příchodu na univerzitu se ale jeho potíže zhoršily, mluvil o násilí vůči sobě i ostatním. Nakonec měl soudním příkazem nařízenou psychiatrickou léčbu.
Tyto informace se ale vůbec nedostaly nejen k vedení univerzity, kde studoval, ale především do klíčové databáze FBI. Čo si pak bez problémů, legálně, pořídil dvě střelné zbraně, kterými následně zabíjel.
Střelec, který slyšel hlasy
20. července 2012 vešel James Holmes v Auroře na předměstí amerického Denveru do kinosálu a na chvíli si sedl do přední řady. Dávali právě film The Dark Knight Rises (Temný rytíř povstal).
Pak se Holmes vrátil do auta pro zbraně a v kině následně zastřelil 12 lidí. Dalších 70 osob zranil.
Motiv? Na něj americké úřady nikdy nepřišly. Zjistily ale, že James Holmes byl psychotik, který se léčil u lékařů Coloradské univerzity, na které zároveň pracoval na doktorátu.
O jeho diagnóze ani o tom, že bral prášky, ale nebyly v klíčových databázích záznamy.
Proto si Holmes bez problémů koupil několik zbraní, kromě jiného v USA velmi oblíbenou poloautomatickou pušku AR-15. A poté vraždil.
Případ za případem, kterých jsou v celkovém součtu desítky.
Na začátku srpna 2013 zavolal čtyřiatřicetiletý Aaron Alexis ze svého pokoje v hotelu Marriott v americkém Newportu na Rhode Islandu policii.
Podle policejního záznamu tvrdil, že stropem pokoje k němu promlouvají tři lidé, kteří ho pronásledují. Používají k tomu údajně jakési mikrovlnné zařízení, aby mu v těle způsobili vibrace.
O pět týdnů později stejný Aaron Alexis zastřelil v americkém hlavním městě Washingtonu, v areálu vojenského námořnictva, 12 lidí. Poté zbraň obrátil proti sobě.
Příhoda z hotelu v Newportu přitom vůbec nebyla ojedinělým jevem. Alexis trpěl paranoií a na svém kontě měl i řadu policejních záznamů.
V roce 2004 prostřelil při silniční hádce druhému řidiči kola, v roce 2008 rozmlátil zařízení nočního klubu.
Přesto si pár dnů před vražděním v obchodě ve Virginii bez problémů koupil opakovačku Remington. A poté zabíjel.
Střelec na drogách
Děravým systémem kontroly identity zájemců o zbraně v USA lze navíc proklouznout i jinak než jen zatajením důležitých informací.
Jedenadvacetiletý bílý rasista Dylan Roof, který v červnu 2015 zastřelil v černošském baptistickém kostele v Charlestonu v Severní Karolíně devět lidí, neměl mít na zbraň nárok.
Měl totiž policejní záznam za předchozí drogový delikt. Než ale americká FBI tuto informaci v systému našla a ověřila, vypršela třídenní čekací doba a Roof si svoji pistoli Glock koupil.
"Je nám z toho všem zle, že se to stalo. Kéž by šlo vrátit čas zpět," přiznal pochybení tehdejší šéf FBI James Comey.
Nebyl to ale ani první, a jak ukazuje právě nedělní tragédie v texaském Sutherland Springs, ani poslední případ. A je téměř jisté, že přijdou další.
Američtí politici to vědí.
Republikánský senátor John Cornyn z Texasu proto oznámil, že předloží návrh zákona, který zpřísní povinnost poskytování lékařských a jiných záznamů do kontrolní databáze Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Americká média ale skepticky dodávají, že v otázce omezení zbraní je v Kongresu od návrhu k hotové legislativě zpravidla mimořádně daleko.
Střelec a jeho "bump stock"
To se názorně ukázalo v týdnech, které uplynuly od říjnového masakru v Las Vegas.
Během prvního všeobecného pobouření v USA politici odsouhlasili, že zakážou prodej speciálního urychlovače (tzv. bump stock), který použil šílený střelec v Las Vegas a který dává poloautomatické zbrani účinnost samopalu.
Zákaz bump stocku ale nakonec ztratil původní podporu vlivné National Rifle Association (NRA), která hájí zájmy amerických majitelů a výrobců zbraní. A následně se zasekl i v Kongresu.
