Mezinárodní asociace provozovatelů antarktického cestovního ruchu převáží turisty v 95 plavidlech. Ve flotile má také 21 jachet, které poskytují komfort bohatým cestovatelům. Některé lodě přepravují až 400 turistů najednou, přičemž většina z nich vyjíždí z cípu Jižní Ameriky na Antarktický poloostrov, popisuje situaci ve svém shrnutí server BBC.
Rostoucí počet cestovatelů si žádá přísnější regulace. "Nyní vidíme naléhavou potřebu tento průmysl a jeho vliv na velmi křehké a rychle se měnící životní prostředí řádně řídit," říká k problematice výkonná ředitelka Koalice pro Antarktidu a Jižní oceán Claire Christianová, která se již více než 40 let zasazuje o ochranu Antarktidy.
Cestovní průmysl na Antarktidě se rozšiřuje a vzniká množství aktivit, které tu mohou turisté podnikat. "Například plavba na kajaku, v ponorce či let ve vrtulníku," vyjmenovává část z nich profesorka antarktických studií Elizabeth Leaneová. "Přijde chvíle, kdy bude tahle oblast podnikání příliš velká," dodává.
Mnoho členů místní cestovní kanceláře tvrdí, že podpora ochrany Antarktidy je součástí jejich poslání. "Možnost vzdělávat a inspirovat je klíčová pro ochranu divokých a obdivuhodných míst, která navštěvujeme", říká Hayley Peacock-Gowerová, marketingová ředitelka společnosti Aurora Expeditions. "Věříme, že expedice na malých lodích jsou cestou vpřed, s menším počtem cestujících, vedené odborníky a provozované s maximálním respektem k životnímu prostředí."
Kromě zavádění nových lodí, které produkují méně emisí, výletní společnosti analyzují všechny aspekty svého provozu. Dokonce i činnosti s nízkým dopadem na prostředí, jako je třeba chůze na sněžnicích. "Dbáme na to, aby náš expediční tým zametal po turistech stopy, aby v nich například neuvízli tučňáci," tvrdí výkonný ředitel Hurtigruten Asia-Pacific Damian Perry.
Ptačí chřipka i emise
Členové Mezinárodní asociace provozovatelů antarktického cestovního ruchu dodržují přísná pravidla na ochranu životního prostředí, včetně odstraňování veškerého odpadu z kontinentu a sterilizačních protokolů. Přesto mnoho studií biologické bezpečnosti odhalilo v souvislosti s výlety zvědavých cestovatelů přítomnost velkého množství nepůvodních druhů. "Výsledky nás nepřekvapily, přesně to jsme očekávali," řekla antarktická ekoložka Dana Bergstromová, která se na jedné ze studií podílela. Situace pro kontinent představuje reálné riziko.
Na jednom z antarktických Jižních Shetlandských ostrovů se usadil invazivní druh trávy, zatímco ptačí chřipka se nedávno dostala na Subantarktické ostrovy, kde měla ničivý vliv na populaci tuleňů. "Na Antarktidu se vir zřejmě dostane už letos a bude to strašné," míní vědkyně Leaneová, podle které však nemoc na zvířata přenesou spíše ptáci než lidé. Není zřejmé, zda budou tučňáci proti infekci odolní. Je ale jasné, že tuleně a mořské ptactvo vir zasáhne.
Navzdory tomu není podle Bergstromové biologická bezpečnost tím největším nebezpečím. "Turisté mohou zmírnit rizika biologické bezpečnosti tím, že si na Antarktidu vezmou zcela nové oblečení. Horší je ale uhlíkové znečištění, které svými cestami působí," řekla. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou cestovatelé na Antarktidu urazí, jde o vážný problém.
Průměrné emise uhlíku na jednoho turistu v Antarktidě činí 3,76 tuny - tedy tolik, kolik obvykle vyprodukuje jednotlivec za celý rok. Pro představu - pokud by někdo stlačil tunu CO2 do krychle, vznikla by kostka o rozměrech asi 8×8×8 metrů. Jeden turista znečistí téměř čtyři takové kostky vzduchu.
Studie ukázaly, že na Antarktickém poloostrově, kde se nacházejí oblíbené turistické destinace, je ve sněhu vyšší koncentrace černého uhlíku z výfukových plynů lodí. Ten pohlcuje více tepla a urychluje tání sněhu. Jeden z vědeckých průzkumů dokonce uvádí, že každý turista mezi lety 2016 až 2020 svým příjezdem na kontinent způsobil, že odtálo kolem 83 tun sněhu.
Antarktida je zranitelná nejen kvůli svému prostředí, ale také kvůli neexistenci jednotného řídícího orgánu. Smlouva o Antarktidě, která byla uzavřena během studené války s cílem zajistit správu kontinentu a to, že budou kontinent využívat k mírovým účelům, funguje na konzultativní bázi, což znamená, že před provedením změny musí souhlasit všech 56 stran.
"Posledním významným rozhodnutím v oblasti cestovního ruchu bylo opatření přijaté v roce 2009, které zakazuje přistávání výletních lodí s více než pěti sty pasažéry. Nařízení dosud nebylo oficiálně zavedeno, protože ne každá signatářská země jej ratifikovala na domácí úrovni," vysvětlila ředitelka Koalice pro Antarktidu a Jižní oceán Claire Christianová.
