A23a je opravdovým kolosem, jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Zlínského kraje. A neudivuje jen svou rozlohou - jeho tloušťka dosahuje přibližně 400 metrů. Pro srovnání, Žižkovský vysílač, nejvyšší stavba v Praze, měří "pouhých" 216 metrů, popsal zpravodajský server BBC News.
Ledovec A23a se odloupl jako jeden z mnoha z antarktického Filchnerova šelfového ledovce. Názvy plovoucích ledovců vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí. Pokud se dále rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu. V době, kdy se oddělil tento ledovec od bílého kontinentu, se na něm nacházela sovětská výzkumná stanice, což jen dokresluje, jak dávno k této události došlo.
Moskva tehdy vyslala expedici, aby ze základny Družnaja 1 odvezla vybavení, protože se obávala, že o něj přijde. Placatý ledovec však neodplul daleko od pobřeží, jeho hluboký kýl brzy pevně zakotvil na bahnitém dně Weddellova moře.
"Ptal jsem se na to několika kolegů, zajímalo mne, zda to nemohla vyvolat například změna teploty vody u šelfu, ale všichni se obecně shodli, že prostě nastal jeho čas," řekl Andrew Fleming ze společnosti British Antarctic Survey, který se specializuje na dálkové snímání pohybu ledovců.
"Od roku 1986 seděl na dně, ale tak dlouho se zmenšoval, až se odlepil a dal se do pohybu. První pohyb jsem zaznamenal už v roce 2020," dodal Fleming.
V posledních měsících pak A23a přidal na rychlosti, poháněn větrnými a mořskými proudy, a v současné době už míjí severní cíp Antarktického poloostrova.
Podobně jako většina ledovců z oblasti Weddellova moře i tento téměř jistě vypluje do antarktického cirkumpolárního proudu, který ho poté nasměruje k jižnímu Atlantiku na dráhu, pro niž se vžil název "ledovcová alej". Dříve či později pak bude stejně jako všechny ledovce, jakkoli veliké, odsouzen k tomu, aby postupně roztál a rozplynul se v oceánu.
