"Myslím, že s tímhle virem budeme muset nějakou dobu žít. A stejně jako je běžné mýt si ruce, tak teď budeme běžně upřednostňovat chodit do obchodu nebo na dětské hřiště v době, kdy tam bude méně lidí," říká Tomáš Krajník z pracoviště chronorobotiky Centra umělé inteligence pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Právě on vymyslel projekt s názvem FreMEn contra COVID. Spolu s kolegy a dobrovolníky z několika států nyní v rychlosti vyvíjejí speciální aplikaci, která lidem poradí, kdy se na úřad nebo do supermarketu vydat. Už nyní mají lidé možnost stáhnout si její verzi pro "objevitele" a zadávat do ní informace z jednotlivých míst.
"Přijdete třeba do obchodu a bude vám tam těsno. Aplikaci sdělíte: 'Je tu asi 100 lidí, nemůžu dodržovat doporučenou vzdálenost.' A tahle informace, spolu s určením polohy, ale bez vaší identifikace, se odešle ke zpracování," popisuje Krajník. Všechna hlášení se každý den večer zpracují a vytvoří předpověď pro další dny.
A právě tuto předpověď později lidé získají v hlavní aplikaci, kterou programátoři vyvíjí. Vede je Jan Blaha, oficiálně student třetího ročníku na ČVUT, ve skutečnosti ale také informatik s několikaletou praxí, mimo jiné z řízení letového provozu.
"Je to celé hrozně narychlo. Samotná myšlenka použít metody z robotiky vznikla minulý týden v pondělí. V úterý večer jsme už měli první výsledky vývoje aplikace na sběr dat," popisuje Blaha pro Aktuálně.cz. "Od začátku se to musí stavět pro velké množství uživatelů," říká.
Sám na projektu pracuje každý den asi 15 hodin. "Jsme skupina dobrovolníků. Zpočátku to byli hlavně studenti ČVUT, dnes máme jednoho člověka z Dánska a dva doktorandy z Pákistánu, je to hodně různorodé," vypráví o programátorském týmu, který vznikl v řádu několika dní.
Jeho vzniku pomohly mimo jiné zahraniční zkušenosti Tomáše Krajníka. "Dlouhodobě se věnujeme výzkumu robotů, kteří se pohybují mezi lidmi. Vyvíjíme metody, které dokážou předpovědět, kde se ti lidé budou zrovna vyskytovat," popisuje zkušenost, kterou získal během experimentu s robotickým asistentem v nemocnici v rakouské Vídni.
Pokud se instrukcemi aplikace budou lidé řídit, může to podle vývojářů pomoct snížit riziko šíření nákazy novým typem koronaviru. Zároveň by se mohla co nejdříve zrušit některá izolační opatření.
Digitální epidemiologie na vzestupu
Toho by chtěla docílit i takzvaná "chytrá karanténa", kterou představil před několika dny šéf českého krizového štábu, epidemiolog Roman Prymula. Úřadům by měla umožnit mapovat pohyb nakažených lidí na základě údajů z jejich mobilního telefonu a platební karty.
Test na koronavirus pak podstoupí všichni, o kom přiznají, že ho během klíčové doby potkali. Podobně by bylo možné kontrolovat, jestli rizikoví lidé dodržují karanténu.
Ačkoliv jednotliví lidé budou muset dát úřadům ke sledování a sběru dat svůj souhlas, mezi experty panují obavy, že se jedná o přílišný zásah do soukromí a že citlivá data budou zneužitelná. Prymula je naopak přesvědčený, že budou v bezpečí.
V Česku se tak v souvislosti s pandemií dostává do středu pozornosti takzvaná digitální epidemiologie. Přístup, který spojuje "velká data", umělou inteligenci, statistiku a lékařství, má pomoct pochopit a ovlivnit šíření infekčních onemocnění. Běžná data, která sbírají lékaři na místě, totiž nikdy nejsou kompletní. Navíc mají oproti realitě zpoždění, třeba kvůli délce vyhodnocování testů.
Doteď si digitální epidemiologie našla uplatnění hlavně v asijských zemích. V Číně, odkud se virus rozšířil, si lidé povinně musí stáhnout do svých mobilních telefonů aplikaci, která u nich vyhodnotí riziko nákazy. V Jižní Koreji, Singapuru nebo na Tchaj-wanu úřady pohyb nakažených už sledují, v Singapuru k tomu používají technologii bluetooth. Na Tchaj-wanu také předvídají výskyt nákazy s pomocí údajů o zdravotním pojištění, od imigračních úřadů a celníků.
Ačkoliv jsou data anonymní, v některých případech se však podařilo dotyčné identifikovat. Britský list The Guardian například popsal případ třicetiletého nakaženého muže z korejského Soulu, u nějž technická chyba v datech vedla řadu obyvatel k přesvědčení, že navštívil jeden z místních nevěstinců, zatímco ve skutečnosti pouze jedl v nedaleké restauraci. V dalších případech sledování zapříčinilo odhalení milostných vztahů nebo i účast nakažené osoby na školení o sexuálním obtěžování.
Polské úřady zase představily aplikaci určenou na rozpoznávání obličeje, kterou by si měli stáhnout všichni lidé v karanténě. Pokud na žádost o svoji fotku neodpoví do 20 minut, úřady upozorní policii. Podobný přístup zvolilo i Rusko.
Darujte data
Jednou ze zemí, jejíž obyvatelé jsou na svá osobní data obzvlášť citliví, je Německo. Podobně jako v Česku i zdejší epidemiologové již nyní spoléhají na anonymní a agregovaná data od mobilních operátorů, aby mapovali, kde se lidé obecně pohybují. K účinnému odhalení ohnisek nákazy to ale nestačí, a inspirují se proto právě v Asii.
Institut Roberta Kocha (RIK), národní německé epidemiologické pracoviště, žádá Němce, aby dobrovolně sdíleli data, která sbírají jejich aplikace na cvičení a běhání. "Každý má u sebe mobil, který ví, kde se nacházíte. Někteří lidé dokonce nosí sportovní sledovače, které v podstatě dokážou odhalit horečku," popisuje pro server Politico zástupce institutu Dirk Brockman.
On a jeho kolegové chtějí analyzovat tep a spánkový režim lidí, aby odhalili, jestli nemají zvýšenou teplotu, což je jeden z příznaků nemoci Covid-19. "Pokud se bude podílet dost lidí, vytvoříme horečkový teploměr celé německé populace," doufá Brockmann. Nikdo by v tomto případě neměl mít přístup k datům jednotlivých lidí, vědci chtějí pracovat pouze s většími objemy na úrovni městských částí nebo okresů.
Osobní data nás nezajímají
Tomáš Krajník z ČVUT je přesvědčený, že lidé budou mít motivaci vznikající aplikaci využívat. "Když stojíte ve frontě v obchodě, jste nervózní, že je tam plno. A v té situaci vám může pomoci, že tuto informaci pošlete dál. Pomůžete sobě i ostatním," věří.
Výhodou zapojení umělé inteligence je pak prý to, že s osobními daty nepracuje vůbec. "Zajímají nás jen data o místech. Neznáme třeba ani počet lidí, kteří už nějakou informaci poslali," vysvětluje. Záznamů mají podle jeho odhadů už víc než sto.
Tím ale celý projekt naráží na problém. Jednotlivé obchody podle Krajníka většinou odmítají poskytnout údaje o vlastní zaplněnosti. Ačkoliv by programátoři aplikaci rádi zveřejnili už na začátku dubna, bude nejspíš trvat dlouho, než ji začne využívat dost lidí.
I s tím si ale podle něj umělá inteligence dokáže částečně poradit. "Umí si domyslet díry v datech. Náš robot ve Vídni třeba nesměl jezdit po nemocnici v noci. Všiml si ale, že přes den je v nemocnici hodně lidí, zatímco ráno a večer málo. Domyslel si tak, že v noci tam nebude nikdo," popisuje.
S uplatněním aplikace počítá kromě Česka také v zahraničí, například ve Velké Británii. "Velké středověké nákazy nebo třeba i HIV se podařilo vymýtit tím, že se lidem vysvětlilo, jak se chovat. Používat ochranné prostředky, správně nakládat s odpadem, osvojit si základní hygienické praktiky… Není to nic složitého," dodává Krajník.
