Londýn/Berlín/Vídeň - Britská obvinění vůči Moskvě kvůli útoku na Sergeje Skripala mobilizovala voliče do nedělních prezidentských voleb v Rusku. "Za to musíme říct Británii díky," citovaly listy The Times a Financial Times mluvčího kampaně prezidenta Vladimira Putina Andreje Kondrašova. "Kdykoli je Rusko nahodile a bez důkazů z něčeho obviněno, ruský národ se sjednotí kolem mocenského centra. A mocenským centrem je dnes jednoznačně Putin," dodal Kondrašov.
"Mentalita obléhané pevnosti je velmi užitečná pro toho, kdo je v úřadu. Posiluje teorii, že neexistuje žádná alternativa," řekla BBC politická analytička Jekatěrina Schulmanová.
BBC také napsala, že Putin nedělní volby "nemohl prohrát". "Byly to volby s osmi kandidáty, avšak od počátku s jedním jasným vítězem. (…) Účast byla jedinou opravdovou proměnnou," uvedla BBC.
Podle deníku The Guardian vychází ze svého třetího mandátu Putin silnější než kdy dříve, avšak jedním z největších úkolů pro něj nyní bude vytvoření "únikového plánu" a nalezení bezpečného způsobu předání moci. "Myslím, že pro něj bude snadnější prostě zůstat prezidentem nadosmrti," řekl novinář a politický komentátor Konstantin Gaaze působící na výzkumném ústavu Carnegie Moscow Center.
Německý a rakouský tisk vnímá nedělní znovuzvolení Vladimira Putina ruským prezidentem i jako posílení vládce Kremlu vůči Západu. Rakouský deník Der Standard napsal, že síla ruského prezidenta ukazuje také slabost ruské opozice.
"Plný zadostiučinění díky prezidentským volbám" Putin podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) naznačil, jak budou vypadat příští roky. Vyřešit konflikty, jako je ten kolem útoku jedovatou látkou v Británii, pravděpodobně nebude jednodušší.
"Po svém triumfálním znovuzvolení se ruský prezident Vladimir Putin postavil Západu v konfliktu kolem chemického útoku na bývalého agenta čelem," upozornil FAZ na skutečnost, že Putin ještě v neděli večer odmítl jako nesmysl obvinění, že je Rusko do útoku nervovou látkou na bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala zapleteno.
"Tento případ je jen poslední eskalací v největším napětí mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Díky jasnému znovuzvolení jde Putin do konfliktu se Západem posílen," převzaly shodně liberálně-konzervativní list a rakouský liberální deník Die Presse komentář agentury DPA. Die Presse navíc naznačil, že spor s Londýnem mohl Putinovi získat další voliče.
Roztříštěná opozice
Rakouský Der Standard uvedl, že síla ruského prezidenta má co do činění se slabostí ruské opozice, i když úřady vytvořily všechny podmínky nutné pro jasné vítězství. "Ale i když ruské prezidentské volby 2018 nevejdou do učebnic dějin jako příklad spravedlnosti a transparentnosti, je jasné, že opozici chybí nejen hlavy, ale také jednotná strategie. Ve volbách se upět ukázala jako roztříštěná," konstatoval Der Standard.
Německý Handelsblatt přináší komentář s titulkem "Putinovo moderní Rusko už nemá daleko k Sovětskému svazu". Píše o netransparentnosti voleb, roztříštěnosti opozice, ale také o tom, že Putin v uplynulých funkčních obdobích postupně sázel stále více na "silnou ruku státu v hospodářství a nejpozději od anexe Krymu kladl důraz na zahraniční politiku. "Místo růstu si nyní Putin dělá reklamu stabilitou a velmocenským statusem," napsal Handelsblatt.
Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ) v pondělí napsal, že vítězství Putina ukazuje na neexistující alternativu. "Média dělají, jako kdyby stál Západ krátce před vojenským zásahem vůči Rusku. Důsledky chemického útoku na bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala v Británii veřejnost v tomto pocitu posilují," píše NZZ a dodává, že vzhledem k vědomě marginalizované demokratické opozici by k dosažení jednoznačného vítězství Putina ani nebylo třeba manipulací.
I některá francouzská média se dívají dopředu a hledají možné priority pro dalších šest let Putinova prezidentování. Podle deníku Ouest France jimi budou na domácí scéně technologická revoluce a v zahraničí soupeření se Spojenými státy či posilování pozic v Arktidě. Agentura AFP pak jmenovala pět největších ekonomických výzev pro staronového prezidenta: zmenšující se pracovní síla, zastaralý důchodový systém, potřeba přilákat zahraniční investice, závislost ekonomiky na ropě a plynu a nízká efektivita hospodářství.
