Úroveň podpory se stabilně pohybuje nad padesáti procenty a nic na tom nezměnily ani počty padlých, které přesahují všechny války od dob konce druhé světové. Důvody jsou podle sociologů různorodé - od slepé víry v kremelskou propagandu až po strach z ukrajinské pomsty za válečné zločiny.
Koněvová a Žuravlev studují vztah Rusů k válce více než rok. Koněvová a její kolegové ze skupiny Chroniky provádějí telefonické výzkumy na velkých skupinách lidí, Žuravlev ze společnosti PS Lab zase provádí hloubkové rozhovory s relativně nevelkým množstvím respondentů. Jejich výsledky si nejenže neprotiřečí, ale naopak se navzájem doplňují.
"S tím, jak se válka protahuje, dochází k normalizaci jejího vnímání. Lidé se k ní stavějí jako k přírodní katastrofě. Je to strašné, ale vlastně přirozené. Takové věci se stávají," říká pro deník Aktuálně.cz Žuravlev.
"Nejenom to. Já bych řekla, že Rusové se nechali zatáhnout do války," dodává Koněvová. "My jsme zařadili do dotazníku otázku, jestli by respondenti podpořili rozhodnutí Vladimira Putina zastavit válku na území Ukrajiny a zahájit mírové rozhovory, i kdyby nebylo dosaženo cílů tzv. zvláštní vojenské operace. V létě 35 procent dotázaných řeklo, že by takové rozhodnutí nepodpořilo. A nyní číslo vzrostlo na 47 procent," neskrývá své překvapení. "To znamená, že skoro polovina Rusů nepodpoří Putina, pokud by se rozhodl pro mír. To je naprosto neuvěřitelné číslo."
Koněvová uvádí, že v jejích průzkumech se podpora války drží zhruba na šedesáti procentech. Akorát loni v dubnu vzrostla na 66 procent. Paradoxně v okamžik, kdy ruská armáda definitivně vzdala útok na Kyjev a stáhla se na sever.
"Jenže propaganda to líčila jako vědomé rozhodnutí, které umožní zahájit mírová jednání podle podmínek Moskvy, takže lidé si mysleli, že válka brzy skončí. Když v létě pochopili, že neskončí, podpora klesla na 55 procent. Další čtyři procenta ubrala mobilizace," vyjmenovává Koněvová. Podle ní se ovšem již koncem roku úroveň podpory vrátila na 59 procent.
"Naše výzkumy říkají, že svůj vztah k válce si lidé vytvořili hned v prvních týdnech a pak už ho neměnili," doplňuje Žuravlev. "Pohyby jsou jen uvnitř těch kategorií. Například podporovatelé, kteří byli na jaře optimističtější, jsou nyní pesimističtější. Ale to je asi tak všechno."
Podle posledního průzkumu nezávislého nevládního střediska Levada podporuje ruskou armádu dokonce 75 procent Rusů, zatímco 19 procent ji nepodporuje a šest procent neví. Tři čtvrtiny Rusů rovněž očekávají, že Rusko zvítězí. Mnoho diplomatů i analytiků ale tato čísla zpochybňuje.
"Ti nahoře museli mít důvod"
Socioložka Koněvová tvrdí, že na začátku si myslela, že podpora války se bude měnit v souvislosti s tím, jak se budou šířit informace o jejím průběhu. "Jenže se ukázalo, že problém není v nedostatku informací. Kdo chce, tak si je najde. Pak si je ale přefiltruje podle svého přesvědčení, říkáme tomu tunelové myšlení. Všechno, co je mimo tento tunel, se jednoduše odřízne. Místo přemýšlení o tom, co se děje, probíhá proces racionalizace války," říká.
Žuravlev si všímá, že se neustále rozšiřuje spektrum vysvětlení války. "Čím dál více lidí říká, že Rusko je obětí cizí agrese, a proto musí válka pokračovat. Objevuje se ale i názor, že Rusko se stalo příliš silným, a proto ho Západ chtěl zastavit. Hodně z podporovatelů války vám řekne, že vůbec nerozumí politice a nezajímá je. Ale že ti nahoře přece museli mít nějaký důvod, protože jinak by se to nestalo," vysvětluje.
Všechny sociologické průzkumy každopádně ukazují vysokou míru nejistoty Rusů ohledně jejich budoucnosti, což paradoxně může posilovat podporu války. "Lidé chápou, že ve válce umírají vojáci, ekonomika trpí. Tak k čemu by byly tyto oběti, pokud bychom to nedotáhli do konce?" vysvětluje Koněvová.
"Současně je tam i strach z důsledků rozpoutání války - 56 procent dotázaných nám říká, že během války zemřelo tolik Ukrajinců a bylo zničeno tolik majetku a infrastruktury, že Ukrajinci Rusům nikdy neodpustí. Tudíž pokud by se Rusko stáhlo na hranice z února loňského roku, Ukrajinci by se nezastavili a začalo by se bojovat na území Ruska," dodává socioložka.
Respondenti také nemají představu, jaký by měl být ideální výsledek války. "Někdo mluví o svržení (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského, někdo o omezení NATO, ale ve skutečnosti chtějí jen to, aby všechno bylo jako dříve a aby neprohráli," uzavírá Žuravlev.
