Dánské úřady nedávno oznámily, že se chystají vybít kompletní populaci chovných norků, asi 17 milionů zvířat. Nakazili se koronavirem a údajně hrozilo, že v nich virus nebezpečně zmutuje a nebude kvůli tomu fungovat očkování. Máme se norků bát?
Vědci v Dánsku se populací norků zabývají už několik měsíců. Vědí, že je na ni potřeba dávat pozor. A nedávno objevili něco, čemu říkají "shluk mutací číslo pět", který se z norků stěhuje zpět do lidí. Teoreticky by kvůli němu nemusela účinkovat vakcína, v tuhle chvíli to ale nevíme. Takže některé zprávy v médiích byly přestřelené.
Proč se tedy úřady snaží norky vybít?
Myslím, že to souvisí s obecnějšími riziky, které přináší koronavirus u těchto zvířat. Snadno se přenáší z lidí na norka a zpět, na farmách žijí desítky tisíc zvířat v uzavřených klecích, natěsnaná jedno na druhé. Virus se mezi nimi šíří jako lesní požár. Může se stát, že se bude znovu a znovu přenášet na zaměstnance farmy a přes ně do širší populace. Pak se můžou nakazit divoce žijící norci…To by nás mělo znepokojovat víc, než že viry mutují.
Jste epidemioložka, ne expertka na etiku, ale stejně se zeptám - nejde postupovat jinak než všechny norky vybít?
V čistě vědeckém smyslu je to jistota - kde nejsou norci, nejsou ani nakažení norci. Tohle je ale politické a ekonomické rozhodnutí a každá země by se měla rozhodnout sama. Někde může stačit opravdu hodně testovat zaměstnance, větrat, všechno držet extrémně v čistotě. Je ale možné, že v Dánsku to nestačilo.
Víme nyní o nějakém dalším zvířeti, které by bylo potenciálně stejně rizikové?
Zatím ne. Kočky a psi se mohou nakazit, ale k přenosu dochází jednou, doma. A to je něco úplně jiného. Není mnoho zvířat, která by lidé chovali ve stejných podmínkách jako norky.
Kdo je Emma Hodcroftová (34)
Působí na univerzitě ve švýcarské Basileji, kde je součástí týmu Nextstrain. Ten se specializuje na genetiku a evoluci patogenů, nyní především na nový koronavirus SARS-CoV-2. Hodcroftová vystudovala biologii ve Spojených státech a kvantitativní genetiku a analýzu genomů ve skotském Edinburghu. Před koronavirem se věnovala především výzkumu HIV, v rámci iniciativy PANGEA_HIV se soustředila na oblast subsaharské Afriky.
Napadají mě třeba kuřata nebo prasata.
Nejsou ke koronavirům příliš náchylná. Norci jsou unikátní i v tomhle ohledu.
Koronavirus ze Španělska
Na mutace různých virů se specializujete, včetně genetického vývoje nového typu koronaviru. Vědci v polovině listopadu oznámili, že potvrdili mutaci, která je účinnější v přenášení i množení než ta původní z čínského Wu-chanu. Je to něco nového, nebo ve skutečnosti jde o vir, který koluje Evropou už od jara?
To je moc dobrá otázka, protože informace o nových mutacích jsou často matoucí. Tahle konkrétní mutace je stará, vznikla nejspíš v lednu. A je to nejhojněji zastoupená v Evropě a Severní Americe.
Nesouvisí potom to, že asijská mutace je méně "agresivní", i s tím, jak rychle se tam podařilo nákazu zarazit?
Je pravda, že v Asii mají nejvyšší podíl původní varianty, která se nazývá 614D, což mohlo mít efekt na míru zadržení nákazy. Z drtivé většiny za to ale můžou opatření, která tam zavedli, a jejich dodržování.
Mutace teď stopujete hlavně po Evropě. Popsala jste jednu konkrétní, která vznikla ve Španělsku, odkud se masivně rozšířila hlavně do Velké Británie, Irska nebo Nizozemska. Jak je dokážete takhle sledovat?
Uvnitř každého viru - stejně jako v každém člověku - je genetický materiál. A ten zkoumáme. Virus se během infekce rozmnožuje, kopíruje sám sebe. Děje se to opravdu hodně, každý člověk v sobě má miliardy virů. A dřív nebo později udělá virus v kopii chybu. Jako když musíte několikrát přepsat stejný dopis a najednou vám ujede ruka a uděláte hrubku. Ani hrubka v dopisu, ani chyba ve viru ale neovlivní celek.
Takže dopis jako takový zůstane srozumitelný a virus navenek víceméně stejný?
Přesně tak. Ale jakmile k takové chybě dojde, potomci tohoto viru ji budou mít taky a jejich potomci taky. Což je pro nás signál, že některé viry jsou si příbuzné. Dokážeme je sledovat, sestavit jejich rodokmen. S ním pak porovnáváme každý vzorek z různých koutů Evropy, což nám zase umožní zrekonstruovat, kudy daný typ cestuje.
Jenom v Evropě jste odhalili stovky různých mutací. Právě ta španělská vás zaujala, považujete ji za "úspěšnější v šíření". Proč?
Protože nyní sama zodpovídá za 40 procent vzorků z celé Evropy. Zbylých 60 procent je rozdělených mezi všechny ostatní existující varianty viru. To je významné.
Je to kvůli mutaci?
Nejspíš byl ten virus jenom "ve správný čas na správném místě". Na rozdíl od lidí.
Tedy v létě ve Španělsku?
Ano. Tahle varianta se objevila ve chvíli, kdy se obnovoval volný pohyb v rámci Španělska. Takže se nejdřív rozšířila tam. Pak začali lidé cestovat po Evropě. Případů ve Španělsku přibývalo, ale lidé tam přesto jezdili na dovolené. To všechno v době, kdy se většina zemí zbavovala epidemických omezení.
Znamená to, že ta podzimní druhá vlna by byla slabší, kdyby tahle varianta neexistovala?
Určitě si nemyslím, že může za druhou vlnu. Tu bychom měli v každém případě kvůli počasí. Možná by ale vypadala jinak. Takhle zažehli všichni ti lidé, kteří by se možná nenakazili, kdyby do Španělska nejeli, jiskřičky nákazy všude po svých domovských státech. A koronavirus se šíří exponenciálně, takže když začnete se stovkou případů místo dvou, dostanete se brzy na hodně rozdílné hodnoty.
Máte vzorky mutací z Česka?
Jen málo, ale španělská varianta se v nich nevyskytuje. Nejčastěji zastoupená je mutace 439, která je poměrně rozšířená v mnoha evropských státech.
A nic nenaznačuje tomu, že by byla víc nakažlivá nebo škodlivá?
Rozhodně ne.
Byla vůbec některá z mutací, které jste odhalili, tímhle způsobem jiná?
To je těžká otázka. Zatím jsme to nezaznamenali. Jenže my nemáme klinické informace o lidech, jejichž vzorky zkoumáme. Ptáme se proto expertů z jednotlivých zemí, jestli si všímají většího podílu hospitalizací nebo obětí. A zatím tomu tak nebylo. Aspoň ne v souvislosti s virem jako takovým.
Cestování Evropa nezvládla
Z pohledu člověka, který si jen velmi přeje, aby tahle pandemie už skončila, v čem je genetické sledování koronaviru užitečné?
Hned několika věcmi. Zaprvé, potvrdili jsme, že virus vznikl někdy na konci minulého roku v Číně, a popsali, jak se odtud roznesl. Víme díky tomu, že na konci února, kdy jsme pořád měli pocit, že tahle pandemie je něco hrozného, co se děje v Asii, už byl přítomný prakticky ve všech zemích Evropy. To by nám mělo pomoct příště zareagovat lépe. Španělská varianta nám zase ukázala, jak významné je pro šíření nákazy cestování.
Jaké jsou závěry?
V několika věcech jsme selhali. Za prvé, evropské vlády povolily cesty do Španělska, když tam přibývalo nakažených, zatímco ostatní země měly nízká čísla. Za druhé, s výjimkou Německa, které umožnilo testování na letištích, spoléhala většina zemí na systém dobrovolné karantény po návratu. Nikdo to nekontroloval. A za třetí, neměli jsme propracované trasování, které by umožnilo nakažené včas zachytit.
Na začátku jsme se bavily o očkování. Dvě ze tří vakcín, které jsou nyní nejblíž k nasazení do běžného používání, jsou takzvané mRNA vakcíny, které spoléhají právě na genetickou informaci viru. Byly by první svého druhu na světě. Jak to funguje?
To "m" znamená messenger, posel. Vakcína vlastně do lidského těla doručí informaci o viru. Můžeme si to představit jako fotku člověka. Poznáme ho podle ní, ale neoživne. Podobně se naše tělo naučí rozpoznávat samotný škodlivý virus, z vakcíny ale neonemocníme.
A když virus zmutuje?
Tak je to trochu, jako když si člověk nasadí brýle a klobouk. Což by byl problém, kdybyste ho uměli poznat právě jen podle očí a hlavy. Problém by nastal, teprve kdyby ten virus zmutoval opravdu hodně, doslova k nepoznání. To se ale nestane dřív než za pět nebo deset let. A díky našim předchozím zkušenostem s viry se s tím budeme umět vypořádat.
