Rusové se chystají soudit přes 500 zajatých vojáků ukrajinského pluku Azov
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinským vojákům se daří odrážet ruskou ofenzivu na Slovjansk, byť Rusko útoky zesiluje. Uvedl to ukrajinský generální štáb.
- Ve vesnicích kolem města Lysyčansk pokračují těžké boje.
- Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za invazi na Ukrajině. "Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní," prohlásil.
- Od začátku ruské invaze odešlo z Ukrajiny 8,8 milionu lidí, informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Vážení čtenáři, z technických důvodů zavíráme tento online přenos. Nové informace k dění na Ukrajině naleznete zde.
Poslanci německého Spolkového sněmu v pátek výraznou většinou hlasů vyslovili souhlas s přistoupením Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Hlasování přihlížely z tribuny finská velvyslankyně Anne Sipiläinenová a švédská vyslankyně Jenny Malmqvistová, které neskrývaly dojetí z německé podpory. Ještě dnes chce vstup obou zemí schválit Spolková rada, která zastupuje německé regiony, ratifikační proces následně završí prezident Frank-Walter Steinmeier.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustí schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou. Je to Lavrovova první účast na mezinárodním fóru od zahájení invaze na Ukrajinu, kterého se účastní i někteří z nejsilnějších západních kritiků ruského vojenského tažení.
Část členů skupiny G20 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvala k okamžitému ukončení války, uvedla podle Reuters šéfka indonéské diplomacie.
Souhrn dění očima britského ministerstva obrany:
Rusové se chystají soudit přes 500 zajatých vojáků ukrajinského pluku Azov ➡ https://t.co/mJ6GJ8gJ9p pic.twitter.com/jQwuZXG9MC
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 8, 2022
Rusko soustředí síly pro útok na město Siversk. Před další ofenzivou si jeho vojska zřejmě dopřejí pauzu, uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ruští prokurátoři ve čtvrtek navrhli soudům zavřít do vězení známého opozičního aktivistu a také poslance moskevského sněmu, který se postavil proti Ruskem vedené válce proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Reuters. Ta tyto soudní procesy označila za známku, že represe Kremlu proti disentu pokračují a sílí.
TASS připomněl, že boje o Mariupol, přístavní město u Azovského moře, začaly 25. února, tedy den po ruském vpádu na Ukrajinu. Mluvčí ruského ministerstva obrany 20. května ohlásil "úplné osvobození" oceláren Azovstal, poslední bašty ukrajinských vojáků v Mariupolu.
Do ruského zajetí upadlo přes 6000 ukrajinských vojáků, uvedl mluvčí ministerstva obrany na konci června, když komentoval výměnu 144 válečných zajatců z obou stran. Mezi 144 propuštěnými Ukrajinci bylo i 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov, což vyvolalo naděje na osvobození i dalších zajatých příslušníků této jednotky.
Proruští separatisté na východu Ukrajiny se chystají postavit před soud více než 500 zajatých vojáků ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek kvůli válečným zločinům spáchaným v separatistické Doněcké lidové republice (DNR), napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR.
"Vyšetřovací orgány DNR spustily trestní stíhání více než 500 bojovníků z nacionalistického pluku Azov a dalších ozbrojených jednotek, které se vzdaly do zajetí, a to i v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Všechny tyto případy proti bojovníkům Azova budou po schválení obvinění dozorujícím úřadem předány soudům," řekl zdroj.
Obvinění podle TASS sahají od účasti v ozbrojeném uskupení nepovoleném zákonem přes působení proti zájmům DNR a spolupachatelství při pokusu o násilné uchopení moci při porušení ústavy DNR až po postoupení výcviku s cílem spáchání zločinů.
Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své nové analýze situace na ukrajinském bojišti varoval před možností, že by ruské jednotky mohly zaútočit na Slovjansk a Kramatorsk, dosud držené ukrajinskými silami, i ze západu. Uvedla to dnes ruská redakce BBC. ISW v předchozí analýze předpověděl, že ruská armáda po dobytí Lysyčanska si "vezme pauzu", což o den později skutečně ohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany. Pauza podle autorů analýzy ale neznamená úplný klid.
"Ruské síly i 7. července, stejně jako dříve, podnikaly pokusy o omezené útoky a zasazovaly letecké, dělostřelecké a raketové údery ve všech směrech. Ruské síly se nejspíše omezí na malé útočné operace, dokud neobnoví síly a nevytvoří podmínky pro nové závažnější ofenzivy v příštích týdnech či měsících," usoudil ISW.
Ruské invazní síly okupují zhruba 22 procent ukrajinské zemědělské půdy a válka ohrožuje letošní letní úrodu. Uvedl to dnes americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), jenž se opírá o analýzy satelitních snímků. Úřad současně varoval před zhoršením celosvětové potravinové krize, píše agentura AFP.
Ostřelování čelí rovněž město Slovjansk v Doněcké oblasti. Jeho starosta Vadym Ljach hlásí oběti, nicméně detaily zatím neupřesnil, píše agentura Reuters.
Nepřátelské síly nepřetržitě ostřelují také město Avdijivka, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavel Kyrylenko. Informoval o jednom mrtvém a dvou zraněných. Dodal, že počet obětí však může být vyšší. Ruské invazní jednotky obvinil, že opět zasáhly civilní infrastrukturu, například nemocnici, obytné oblasti nebo místní koksovnu.
Ostřelování ze strany ruských invazních sil večer ohlásily také úřady v Charkově - zástupce náčelníka oblastní policie Serhij Bolvinov informoval o třech mrtvých a pěti raněných, píše BBC. "Podle předběžných údajů bylo naše město ostřelováno z raketometů Uragan," sdělil Bolvinov s odkazem na druhé největší ukrajinské město, které se nachází na severovýchodě země.
Ať to zkusí, reagoval Putin podle TASS na prohlášení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Rusko se podle něj do Ukrajiny ještě vážně nepustilo.
Sněmovna ve zrychleném režimu už v prvním čtení schválila vládní návrh na ukončení členství Česka ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Výpověď navrhlo ministerstvo školství, zdůvodnilo ji ruskou agresí vůči Ukrajině a uvalením mezinárodních sankcí. Více v článku.
Centrum ukrajinského Kramatorsku dnes zasáhly ruské střely, při útoku zahynul jeden člověk a dalších šest je zraněných. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka o tom informoval ruskojazyčný server BBC. Podle gubernátora může bilance ještě vzrůst.
Exploze po dopadu střely po sobě podle agentury AFP zanechala velký kráter na dvoře mezi hotelem a obytnými budovami. Vzdušný úder poničil celkem šest budov. Kyrylenko následně vyzval obyvatele města k evakuaci. "Musíte si zachránit život," napsal na telegramu.
Sněmovna ve čtvrtek ve zrychleném režimu už v prvním čtení schválila vládní návrh na ukončení členství Česka ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. Výpověď příslušné dohody navrhlo ministerstvo školství. V důvodové zprávě tento krok zdůvodnilo ruskou agresí vůči Ukrajině a uvalením sankcí vůči Rusku ze strany mezinárodního společenství. Výpověď dohody a ukončení členství musí ještě schválit Senát, který o tom má jednat v druhé polovině července. Návrh musí také podepsat prezident. Pro vládní návrh dnes hlasovalo všech 139 přítomných poslanců ze všech stran.
Ukrajinským řidičům bude na území Evropské unie dočasně stačit řidičský průkaz vydaný na Ukrajině. Návrh předložený před dvěma týdny Evropskou komisí dnes schválili poslanci Evropského parlamentu. Návrh ještě musí schválit členské země, které by to podle vyjádření Rady EU měly učinit během příštích dnů.
"Chceme sjednotit a zjednodušit uznávání řidičských průkazů ukrajinských uprchlíků v členských zemích. Snad to aspoň trochu zjednoduší jejich každodenní život, dokud tato nepřijatelná válka neskončí," prohlásil dnes za české předsednictví v Radě EU zástupce české velvyslankyně při unii Jaroslav Zajíček.
Česko patří k těm unijním státům, které ukrajinské řidičské průkazy uznávají už dnes. Ukrajinci v zemi také mohou registrovat nové či ojeté vozy a dočasně používat svá auta i bez registrace.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která z tureckého přístavu dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím.
"Litujeme, že ruské lodi Žibek Žoly, která byla plná ukradeného ukrajinského obilí, bylo umožněno opustit přístav Karasu navzdory důkazům o trestné činnosti předloženým tureckým úřadům," uvedl na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Turecký velvyslanec podle něj dostal pozvánku na ministerstvo zahraničí, aby tuto "nepřijatelnou situaci" vysvětlil.
We regret that Russia’s ship Zhibek Zholy which was full of stolen Ukrainian grain, was allowed to leave Karasu port despite criminal evidence presented to the Turkish authorities. Türkiye’s Ambassador in Kyiv will be invited to @MFA_Ukraine to clarify this unacceptable situation
— Oleg Nikolenko (@OlegNikolenko_) July 7, 2022
Centrum ukrajinského Kramatorsku dnes zasáhly ruské střely, útok si vyžádal mrtvé, uvedl podle ruskojazyčné BBC bez dalších podrobností starosta města Oleksandr Hončarenko. Podle agentury AFP zahynul nejméně jeden civilista, další jsou zranění.
Exploze po dopadu střely po sobě podle AFP zanechala velký kráter na dvoře mezi hotelem a obytnými budovami. Nejméně jedno tělo a několik zraněných viděli novináři na místě. Hončarenko obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech. "Nebezpečí ještě nepominulo," napsal na facebooku.
Rusko se snaží dostat plně pod kontrolu ukrajinskou Luhanskou oblast, zatímco v sousední Doněcké oblasti pokračuje v útočných operacích ve směru na Slovjansk. Uvedl to ve čtvrtek ukrajinský generální štáb.
Ruští vojáci ve směru na Slovjansk, který se nachází jen několik kilometrů od bojové linie, ostřelovali dělostřelectvem a salvovými raketomety několik obcí, informuje generální štáb. Dělostřelecké ostřelování a letecký útok ukrajinské armádní vedení zaznamenalo i ve směru na Bachmut, raketové útoky hlásilo i několik menších měst a vesnic v okolí Kramatorsku.
Oděskou oblast brzy ráno zasáhly rakety, útoky vedly na Hadí ostrov a zemědělské budovy.
Shrnutí dění očima britského ministerstva obrany:
Kvůli invazi uprchlo z Ukrajiny 8,8 milionu lidí. Více než třetina z nich se vrátila ➡ https://t.co/mJ6GJ8gJ9p pic.twitter.com/UIVJ6sLP1X
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 7, 2022
Ukrajinská prokuratura vyšetřuje více než 21 tisíc obvinění z válečných zločinů a zločinů agrese spáchaných Ruskem od začátku invaze. Podle zpravodajského serveru BBC News to uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová.
Při válce na Ukrajině umírají v ruských řadách nejčastěji mladí muži z chudých částí země. Uvádí to analýza nezávislého serveru Mediazona.
Ruská armáda zesiluje tlak na město Slovjansk a okolí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Město čelí těžkému ostřelování, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský generální štáb ve svém středečním večerním hlášení. Zopakoval nicméně tvrzení, že se ukrajinským vojákům zatím daří ruskou ofenzivu odrážet.
Od začátku ruské invaze 24. února odešlo z Ukrajiny 8,8 milionu lidí. Ve středu to oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, podle nějž se 3,3 milionu lidí zase na Ukrajinu vrátilo.
Invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu má za následek nevídaný exodus zahraničních firem z Ruska. Nejvíce je to vidět na zavřených obchodech a restauracích.
Dělostřelectvo, které Ukrajině na obranu před ruskou invazí poskytly západní země, již dosahuje hmatatelných výsledků a výrazně snižuje bojové schopnosti ruské armády. Ve svém pravidelném večerním videoposelství to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes oznámil další dodávky zbraní na Ukrajinu. Uskutečnit by se měly v následujících týdnech v rámci takzvané řetězové výměny s několika partnerskými zeměmi. To znamená, že Německo spojencům nahradí sovětskou techniku, kterou tyto země přenechají Ukrajině. Zbraně sovětské výroby se ukrajinským vojákům ovládají snáze než západní vybavení, které je pro ně nové.
O dodávkách zbraní Kyjevu jednalo Německo s několika zeměmi včetně Česka, Řecka, Polska či Slovinska, připomíná DPA. "Vynaložili jsme mnoho energie na to, aby se tak stalo," řekl Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu. Realizace dodávek bude podle něj následovat v několika příštích týdnech.
Podrobnosti o typu zbraní Scholz neuvedl, informovala agentura DPA.
Generální štáb ukrajinské armády dnes zrušil nařízení, které zakazovalo mužům v branném věku opouštět bez zvláštního povolení místo bydliště. Informoval o tom náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj s tím, že armáda pravidla přepracuje. Oznámení o omezení pohybu osob podléhajících vojenské službě vyvolalo ve společnosti vlnu kritiky. Prezident Volodymyr Zelenskyj si veřejně stěžoval, že s ním armáda tento krok nekonzultovala, odmítl však, že by měl s vojenskými veliteli neshody.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní a představuje hrozbu pro existenci lidstva, napsal na sociální síti telegram současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který v minulosti působil rovněž jako premiér.
Ze snahy postavit Moskvu před mezinárodní soudy obvinil Spojené státy, které dále viní z vedení řady krvavých válek, zabití milionů lidí, za což podle něj nikdy nečelily trestu. "Počet obětí zločinné politiky USA je dnes srovnatelný s počtem obětí režimu (nacistického vůdce Adolfa) Hitlera," tvrdí Medveděv.
Navzdory masivnímu potlačování protiválečných protestů ruskými úřady někteří Rusové vytrvale vystupují proti ruské invazi na Ukrajině. A to i těmi nejjednoduššími způsoby. Jednatřicetiletá učitelka Anastasija z Permu v pohoří Ural například začíná každý den tím, že napíše protiválečný vzkaz a vyvěsí ho na zeď u vchodu do obytného bloku, kde bydlí, píše agentura AP.
Někteří Rusové přitom za vystupování proti invazi zaplatili vysokou cenu. V prvních dnech po jejím začátku úřady rychle potlačovaly demonstrace a zatýkaly lidi, kteří se zúčastnili protestních průvodů nebo dokonce jen drželi prázdné plakáty či pouhé náznaky odkazující na konflikt.
Bulharsko s ohledem na protiruské sankce Evropské unie zablokovalo bankovní převod v hodnotě přibližně 890 000 dolarů (přes 21,6 milionu korun). Peníze mířily ruskému velvyslanectví, informovala agentura Reuters.
"Existuje bankovní převod pro ruské velvyslanectví, který spadá přímo pod sankce Evropské komise. Žádné bankovní účty nejsou zmrazené," řekl Vasilev novinářům. Ruská diplomatická mise podle něj požádala o výjimku, jelikož potřebovala finanční prostředky na výplaty zaměstnanců. Bulharská vláda v současné době jedná s Bruselem o tom, zda od sankcí upustit a převod umožnit, dodal ministr.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský generální štáb hlásí, že ukrajinské armádě se podařilo odrazit ofenzivu ruských vojáků u Slovjansku a v Chersonské oblasti.
- Gubernátor Luhanské oblasti popřel zprávy, že se Rusku podařilo dostat plně pod kontrolu celý region.
- Ve vesnicích kolem města Lysyčansk pokračují těžké boje.
- Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. "Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní," napsal.
- Od začátku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 346 dětí, dalších 645 nezletilých utrpělo zranění, uvedla dnes ukrajinská generální prokuratura.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes podle agentury AP popřel zprávy, že se Rusku podařilo dostat plně pod kontrolu celý region. Ve vesnicích kolem města Lysyčansk, ze kterého se ukrajinští vojáci stáhli, pokračují těžké boje, uvedl.
"Rusové zaplatili vysokou cenu, ale ruská armáda neobsadila zcela Luhanskou oblast. Některé osady byly už několikrát dobyté každou stranou," sdělil gubernátor, podle něhož zůstává až 15 000 obyvatel v Lysyčansku a na 8000 lidí v sousedním Severodoněcku.
Mapa bojů na Ukrajině.
The illegal and unprovoked invasion of Ukraine is continuing.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) July 6, 2022
The map below is the latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 06 July 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/4gQ6vayEyC
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/CqM0Cy6U1I
Britské ministerstvo obrany dnes ve své pravidelné analýze uvedlo, že Rusko pravděpodobně pokračuje v upevňování své kontroly nad Lysyčanskem a Luhanskou oblastí.
"Na severu vyčlenilo většinu zbývajících dostupných jednotek z východní a západní skupiny na izjumskou osu," uvádí Britové, podle nichž jsou ruské invazní jednotky zřejmě zhruba 16 kilometrů severně od Slovjansku.
Dlouho odkládaný propojovací plynovod mezi Řeckem a Bulharskem (IGB) byl dokončen a může být tento měsíc uveden do komerčního provozu. Oznámil to řecký ministr energetiky Kostas Skrekas a dodal, že slavnostní spuštění projektu se uskuteční v pátek. Plynovod je důležitý pro energetickou bezpečnost Bulharska, které bylo odříznuto od dodávek ruského plynu, protože odmítlo platit v rublech.
IGB stál 220 milionů eur (5,5 miliardy Kč). Bude přepravovat plyn z města Komotini na severu Řecka do bulharského města Stara Zagora a bude napojen na další plynovod přivádějící plyn z Ázerbájdžánu.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes popřelo dřívější zprávu o tureckém zadržení ruské nákladní lodi Žibek Žoly, která podle Kyjeva převážela obilí ukradené na Ukrajině. O zadržení plavidla informoval podle agentury Reuters v neděli ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.
"Podle informací ruského velvyslanectví v Turecku je plavidlo v současné době v kotvišti a prochází standardními procedurami, včetně fytosanitární kontroly," řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí ruské diplomacie Alexej Zajcev, podle něhož nejde o zadržení plavidla.
Přehledně: Na mapě plynovodů můžete vidět veškeré cesty, kterými se plyn do Evropy importuje. Přehled zemí EU ukazuje závislost tamních odběratelů na dodávkách ruského plynu.
Slovensko patrně bude mít do konce tohoto týdne v zásobnících dostatek zemního plynu, aby zvládlo příští topnou sezonu. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr hospodářství Richard Sulík.
"Momentálně to tak vypadá, že budu moci oznámit, že na Slovensku se v zásobnících nachází dostatek plynu na celou příští topnou sezonu. Jde to podle plánu. Ještě třeba pár dnů vydržet," uvedl Sulík.
Už dříve řekl, že zmíněného cíle chce země dosáhnout do 10. července, tedy před začátkem plánované údržby plynovodu Nord Stream 1, kterým po dně Baltského moře proudí ruský plyn do Evropy.
Od začátku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 346 dětí, dalších 645 nezletilých utrpělo zranění, uvedla dnes ukrajinská generální prokuratura.
Zpráva přispívá k celosvětovým obavám o dodávky ropy, upozornila agentura Reuters. CPC přivádí ropu z Kazachstánu na ruské pobřeží Černého moře a patří k největším ropovodům na světě. Přepravuje přibližně jedno procento světové ropy.
Ropovod CPC je v centru pozornosti od ruské invaze na Ukrajinu, která omezila ruský vývoz a způsobila prudký růst cen ropy. Spojené státy uvalily na ruskou ropu sankce, ale uvedly, že toky z Kazachstánu přes Rusko mohou dále fungovat bez přerušení.
Konsorcium vlastnící ropovod uvedlo, že se musí rozhodnutím řídit, ale hodlá seproti němu odvolat. Zároveň se odmítlo vyjádřit ke své činnosti.
Ruský soud kvůli možnému poškození životního prostředí nařídil na 30 dní přerušit provoz ropovodu CPC, kterým teče ropa z Kazachstánu.
Těžko hledat v době ruské invaze na Ukrajinu vhodnější zemi pro předsednictví EU, než je Česko, řekla po Fialově projevu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Štáb také uvedl, že ukrajinští vojáci v tomto východoukrajinském regionu způsobili ruským invazním jednotkám značné ztráty při jejich pokusu o ofenzívu v oblasti obcí Bilohorivka, Hryhorivka a Verchnokamjanske.
"Okupanti odešli," tvrdí ukrajinský štáb a mimo jiné zmiňuje zastavení ruské ofenzívy u obce Spirne či odražení útoku u Veršyna.
Ukrajinský generální štáb hlásí, že ukrajinské armádě se podařilo odrazit ofenzivu ruských vojáků u Slovjansku a v Chersonské oblasti. Velení ukrajinského vojska o tom dnes informovalo ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů, kterou vzhledem k válečné situaci nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
"Ve směru na Slovjansk se nepřítel pokouší zlepšit taktické postavení svých jednotek," uvádí ukrajinský generální štáb. "Naše obránci odrazili nepřátelský útok a zatlačili invazní síly zpět do prostoru u osady Dolyna. Nepřítel provádí útočné operace u Mazanivky, boje pokračují," hlásí velení ukrajinských ozbrojených sil.
"Kromě konvenční války vede Rusko i hybridní válku. Úmyslně vyvolává uprchlickou vlnu, využívá energetické suroviny jako svou zbraň a cílenými útoky na infrastrukturu vyvolává potravinovou krizi," řekl předseda české vlády.
"Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní," pokračoval.
Rusko vyvolává uprchlickou vlnu a potravinovou krizi. Hlavním úkolem EU je čelit současným krizím jednotně, řekl český premiér Petr Fiala v Evropském parlamentu.
Víza dočasné ochrany vydalo Česko v úterý, kdy byl svátek, 51 uprchlíkům z Ukrajiny. Před týdnem jich bylo 630. Víza dosud dostalo 387 996 běženců.
Odhadované ruské ztráty na Ukrajině.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of July 6, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/lLRgwY5kUU
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) July 6, 2022
Svět se vyvíjí komplikovaným způsobem, a všechny země by se proto měly snažit chránit mezinárodní právo. Prohlásil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který navštívil Hanoj před odletem na jednání šéfů diplomacií skupiny G-20.
Jak píše agentura Reuters, Lavrov nabádal k ochraně mezinárodního práva v době, kdy z porušování tohoto práva Západ viní Rusko, jež napadlo Ukrajinu.
Ukrajinští vojáci kopou zákopy poblíž Charkova.
Trench warfare.#AFP's Sergey Bobok photographs Ukrainian servicemen building a trench on a position near Kharkiv, amid the Russian invasion of Ukraine pic.twitter.com/4sQjaAXTAH
— AFP News Agency (@AFP) July 6, 2022
Lotyšsko se chystá obnovit povinnou vojenskou službu. Podle agentury AFP to v úterý oznámil lotyšský ministr obrany Artis Pabriks. Důvodem je rostoucí napětí v regionu kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
"Stávající lotyšský vojenský systém dosáhl svého limitu. Zároveň nemáme důvod se domnívat, že Rusko změní své chování," řekl Pabriks novinářům.
Povinná vojenská služba bude podle plánů ministerstva obrany zavedena do pěti let.
Ukrajina se chce stát členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informoval o tom dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který ve švýcarském Luganu předal přihlášku šéfovi organizace Matthiasi Cormannovi. OECD sdružuje ekonomicky vyspělé státy. Podpora OECD je zásadní pro dokončení strukturálních reforem, které jsou předpokladem pro vstup Ukrajiny do Evropské unie i budoucí poválečnou obnovu země, uvedl Šmyhal v prohlášení na síti Telegram.
Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že kritizované rozhodnutí armády o omezení pohybu osob v branném věku padlo bez jeho vědomí. Žádá vysvětlení. Ukrajina zakázala mužům v branném věku opouštět místo bydliště bez zvláštního povolení, oznámil dnes generální štáb ukrajinské armády.
Při ruském zásahu centrální tržnice ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zemřeli nejméně dva lidé a dalších sedm bylo zraněno, uvedl na síti Telegram gubernátor Pavlo Kyrylenko. Obyvatele vyzval, aby se urychleně evakuovali do bezpečí.
"Masivní ostřelování města! Všichni zůstaňte v úkrytech," uvedl na facebooku starosta Slovjansku Vadym Ljach. Později oznámil, že v tržnici vypukl požár a že v ní zahynula jedna osoba.
Ukrajinská armáda může znovu dobýt území, které v poslední době obsadily ruské invazní síly. Při dnešním telefonickém hovoru to ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl britský premiér Boris Johnson, sdělila agentuře Reuters mluvčí Downing Street. Zelenskyj na twitteru poděkoval Johnsonovi za "neochvějnou podporu Ukrajiny" a další vojenskou pomoc v hodnotě jedné miliardy liber (téměř 29 miliard Kč), kterou Británie minulý týden oznámila.
Rusko od zahájení invaze na Ukrajinu přišlo údajně o 115 tisíc vojáků, součet zahrnuje mrtvé i zraněné. Podle serveru RBK-Ukrajina to na dnešním briefingu uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Informace ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajina zakázala mužům v branném věku opouštět místo bydliště bez zvláštního povolení, oznámil dnes generální štáb ukrajinské armády. Ministerstvo obrany po kritice uklidňuje obyvatele, že není důvod k panice. Na základě zákona o povinné vojenské službě z roku 1992 potřebují muži ve věku od 18 do 60 let v době války k opuštění místa svého trvalého bydliště povolení od příslušného okresního vojenského úřadu.
Ruská Státní duma schválila v prvním čtení návrhy dvou zákonů, které by vládě umožnily žádat po firmách dodávky zboží armádě a po zaměstnancích pracovat přesčas. Smyslem je podpořit ruskou invazi na Ukrajinu, informovala dnes agentura Reuters. Podle místopředsedy ruské vlády Jurije Borisova je zapotřebí podpořit vojsko v době, kdy je ruská ekonomika pod "kolosálním tlakem" západních sankcí.
V čele ruské okupační vlády ukrajinské Chersonské oblasti stanul bývalý důstojník ruské tajné služby FSB Sergej Jelisejev. S odvoláním na šéfa oblastní administrativy Volodymyra Salda o tom v úterý informovala agentura AFP. Jednapadesátiletý Jelisejev podle ní dosud působil jako zástupce šéfa vlády ruské Kaliningradské oblasti.
Salda do vedení chersonské administrativy rovněž dosadili Rusové. V letech 1993 až 2005 sloužil podle serveru Kommersant v tajné službě FSB, nástupkyni sovětské tajné policie KGB. Působil v blíže nespecifikovaných funkcích.
Ruský list Kommersant informoval, že Kreml vydal rozkaz k náboru a přípravě lidí na okupovaných územích Doněcké a Luhanské oblasti tak, aby se do srpna podařila zorganizovat referenda o připojení k Rusku.
Ruské vedení možná stanovuje podmínky pro operační pauzu, když jeho invazní jednotky dobyly ukrajinský Lysyčansk a dosáhly hranice Luhanské oblasti. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vyhlásil vítězství ruských sil v této oblasti a podle ISW se zdá, že ruské armádě nařídil operační přestávku.
Institut vychází ze zveřejněného setkání šéfa Kremlu v ministrem obrany Sergejem Šojguem. Prezident na schůzce prohlásil, že ruské jednotky, které se účastnily bitvy o Lysyčansk, by si měly odpočinout. "Putinův veřejný komentář měl pravděpodobně naznačit starost o blaho jeho vojáků tváří v tvář pravidelným stížnostem v Rusku ohledně zacházení s ruskými vojáky," píše Institut pro výzkum války.
Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Na těchto i dalších principech se podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise dohodli účastníci konference ve městě Lugano. Společné prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené země.
"Tady v Luganu jsme spustili proces obnovy Ukrajiny na mezinárodní úrovni a prezentovali principy, které tvoří její základy," řekl švýcarský prezident. Dohodnuté principy podle něj potvrzují, že proces bude řídit Kyjev, a že masivní finanční podpora bude spojená s pokračováním reforem například v justici nebo protikorupčních opatřeních.
Kromě už zmíněných pilířů Cassis hovořil o důrazu na zapojení soukromé sféry či občanské společnosti, decentralizaci procesu s ohledem na lokální činitele, potřebě zahrnout do procesu menšiny a o mezinárodním aspektu nadcházející spolupráce.
Obrysy rekonstrukce Ukrajiny, která si podle odhadů vyžádá v nejbližších letech stovky miliard eur, na jihu Švýcarska projednávali se členy ukrajinské vlády zástupci dalších 41 zemí. Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala, který v pondělí při zahajovacím projevu uvedl, že do poválečné obnovy by se měl zapojit "celý civilizovaný svět", byť uznal, že vzhledem k pokračujícím ruským útokům není možné obnovu naplno spustit.
Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj poděkoval Česku a Polsku za vojenskou pomoc.
Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj poděkoval Česku a Polsku za vojenskou pomoc.
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) July 5, 2022
"Bratrská pomoc Polska a Česka je pro nás k nezaplacení. Díky vašim tankům bojujeme s naším společným staletým nepřítelem. Bojujeme za Ukrajinu, za Česko, za Polsko". https://t.co/XZTYjo6JbA
Ruské invazní jednotky ostřelují ukrajinské pozice podél celé frontové linie, přičemž útočí ve směru na obce Novoluhanske a Spirne v oblasti východoukrajinského Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Hlavní úsilí nepřátelských sil se podle něj soustředí na vytvoření kontroly nad územím Luhanské oblasti v rámci jejích administrativních hranic.
"Nepřítel přijímá opatření k obnově infrastruktury v týlových oblastech," píše ukrajinské velení. Generální štáb přitom nezmiňuje jmenovitě situaci ve městě Lysyčansk, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení potvrdilo v neděli a Moskva následně vyhlásila vítězství v celé Luhanské oblasti na východě země.
"Ve směru na Bachmut podniká nepřítel útoky směrem na osadu Novoluhanske, boje pokračují," tvrdí generální štáb. "Za podpory dělostřelecké palby a letectva agresor obnovil útoky ve směru na osadu Spirne, s částečným úspěchem, nepřátelské akce pokračují," hlásí dále velení ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajinští vojáci podle něj naopak odrazili útok ve směru na obec Dolyna u města Slovjansk.
V úterý 5. července brzy ráno zasáhly ruské rakety zasáhly přístavní město Mykolajiv, řekl starosta města Oleksandr Sienkevyč. Na místě už zasahují záchranáři, zdravotníci a pracovníci veřejných služeb. Informace o možných obětech zatím nejsou k dispozici.
Dnešní benefiční koncert Večer lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku vynesl 1,1 milionu korun. Koncertem tradičně vrcholí první den velehradských cyrilometodějských slavností. Přenášela ho Česká televize i Český rozhlas a lidé mohli posílat dárcovské textové zprávy. Výtěžek koncertu poputuje na Konto lidí dobré vůle, peníze dostane Nadační fond Adiuvare, rozdělené budou i studentům z Česka a válkou postižené Ukrajiny.
Podle papeže Františka se otevírá možnost, že by se vydal na cestu do Moskvy a do Kyjeva. Nejdříve se ale chce vydat do Moskvy a až pak na Ukrajinu. "Myslím si, že pokud si na mě ruský prezident Vladimir Putin najde trochu času, tak bych tam mohl jet a posloužit míru," řekl papež, kterého ukrajinští představitelé už několikrát na návštěvu pozvali. Hlava katolické církve už dříve válku na Ukrajině odsoudila.
Prostor poblíž britského velvyslanectví v Moskvě se bude jmenovat "náměstí Luhanské lidové republiky". S odvoláním na radnici ruské metropole o tom informovala agentura TASS, podle níž o názvu odkazujícím na proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny rozhodli obyvatelé města v on-line hlasování.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti. Učinil tak den poté, co se ukrajinská armáda stáhla z Lysyčansku, poslední zbývající bašty odporu v tomto regionu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na dnešní schůzce Putinovi oznámil, že ruské síly převzaly kontrolu nad Luhanskou oblastí, která spolu se sousední Doněckou oblastí tvoří ukrajinský průmyslový region Donbas. Putin řekl, že vojenské jednotky, které se účastnily aktivních bojových akcí a dosáhly v Luhanské oblasti vítězství, by si teď měly odpočinout a zvýšit svoji bojeschopnost.
Ruský patriarcha Kirill znovu obhajoval prokremelský kurs. Zahraniční kritici vystupují proti Rusku "ze žárlivosti a závisti", uvedla hlava ruské pravoslavné církve při návštěvě Kaliningradu. Tato enkláva na západě Ruska je podle Kirilla nejen geografickou, ale i duchovní výspou ruského světa. Informovala o tom agentura Kathpress.
"Jinakost Ruska vzbuzuje žárlivost, závist a rozhořčení, ale my se změnit nemůžeme," řekl při nedělní mši 75letý moskevský patriarcha, který je blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina a obhájcem jeho agrese vůči Ukrajině. "Samozřejmě, že nás mnozí chtěli - jak se teď říká - reformovat, ale nefungovalo to, ani když se na reformu Ruska vynaložilo tolik úsilí a peněz," dodal s tím, že Rusko zůstalo "Svatou Rusí" patřící "Nejsvětější Matce Boží".
Na Hadím ostrově, odkud se minulý týden stáhla ruská posádka, byla opět vztyčena ukrajinská vlajka. Oznámilo to ministerstvo obrany v Kyjevě.
"Ukrajinská vlajka na Hadím ostrově byla vztyčena. Vojenská operace skončila a území bylo vráceno pod jurisdikci Ukrajiny," citovala ukrajinská média z brífinku Humenjukové.
Ruští kosmonauté dnes na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) oslavili dobytí východoukrajinské Luhanské oblasti ruskými silami. Vesmírná agentura Roskosmos zveřejnila snímek, na němž ruská posádka pózuje s vlajkou proruských separatistů. "Den osvobození Luhanské lidové republiky (LNR). Slavíme na Zemi i ve vesmíru," uvedl Roskosmos na telegramu. Příspěvek doplnil fotografií kosmonautů Olega Artěmjeva, Denise Matvejeva a Sergeje Korsakova, jak se usmívají a v rukou drží černo-modro-červenou vlajku luhanských separatistů.
Video: Ukrajinci ukazují záběry z bombardování Melitopolu
Ukrajinci: Zničili jsme ruskou vojenskou základnu v okupovaném Melitopolu
Příliv uprchlíků na Slovensko z válkou zasažené Ukrajiny opadl. Bratislava v reakci postupně omezuje provoz velkokapacitních center, ve kterých na jednom místě poskytuje různou pomoc ukrajinským běžencům. Vyplývá to z informací slovenského ministerstva vnitra.
Krátce po únorové invazi Ruska na Ukrajinu žádalo na Slovensku o poskytnutí útočiště i několika tisíc uprchlíků denně, v posledním období tak činí nanejvýš stovky lidí. Například o uplynulém víkendu žádost o dočasné útočiště, které umožňuje například přístup na pracovní trh a ke zdravotní péči na Slovensku, podalo jen 24 osob.
Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, hlásí ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že "boje pokračují". V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc.
Evropská unie se musí sjednotit na postupu proti Rusku a poskytnutí dalších zbraní Ukrajině, napsal premiér Petr Fiala pro web Politico. Podpořil posílení společné obrany.
Premiér Petr Fiala považuje za nutné dělat vše pro to, aby se do poválečné rekonstrukce Ukrajiny mohly zapojit české firmy a další subjekty. Řekl to dnes novinářům před odletem na konferenci o obnově Ukrajiny ve švýcarském Luganu. Poválečná obnova země, kterou napadlo 24. února Rusko, podle něj bude úkolem pro všechny klíčové hráče z demokratického světa. O prioritách by měli rozhodovat sami Ukrajinci. Česko bude nadále podporovat Ukrajinu dodávkami vojenského materiálu, opravami vojenské techniky i humanitární pomocí, řekl Fiala.
Ukrajinská armáda 3. července zničila střelami z amerického raketometu HIMARS ruské skladiště zbraní v okupovaném Melitopolu. Uvedl to Institut pro výzkum války (ICW). Podle ukrajinských médií skupina ukrajinských partyzánů zároveň vyhodila do vzduchu železniční most nedaleko Melitopolu. Město nedaleko Krymu okupují ruští vojáci od začátku března.
Ukrajinští partyzáni vyhodili do povětří železniční most v okupovaném Melitopolu.
Papež František prohlásil, že by se rád vydal na návštěvu Kyjeva a Moskvy, aby pomohl ukončit válku na Ukrajině.
V jihoukrajinském Melitopolu, který okupuje ruská armáda, v noci explodoval železniční most. Ruští vojáci po něm převáželi vojenskou techniku.
V neděli Česko vydalo ukrajinským uprchlíkům 25 víz dočasné ochrany, o 139 méně než před týdnem. Od počátku války víza získalo 386 759 běženců.
V jižní části bojiště se Rusové snaží dobýt zpět ztracené pozice u obcí Ivanivka, Poťomkyne a Myrne a nepřipustit ukrajinské ofenzivní akce v Chersonské a Mykolajivské oblasti, informuje ukrajinský generální štáb. Ukrajinské velení také tvrdí, že dělostřelectvo a letectvo podnikají úspěšné útoky na muniční sklady a na soustředění živé síly a vojenské techniky nepřítele.
Poblíž Charkova se ruské síly snaží nedovolit ukrajinským jednotkám přejít do útoku. U obce Prudjanka, ležící mezi Charkovem a hranicí s Ruskem, "ukrajinští vojáci rozhodně potlačili nepřátelský pokus o útočné akce", hlásí ukrajinský štáb.
U Doněcka se ruská vojska zaměřují na vytlačení ukrajinských jednotek na linii Siversk-Fedorivka-Bachmut, píše ukrajinský generální štáb. Přes tyto obce, ležící paralelně s hranicí Doněcké a Luhanské oblasti, vede silnice, připomněla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Rusko se nyní téměř jistě soustředí na dobytí Doněcké oblasti, jejíž velká část zůstává pod kontrolou ukrajinských sil, uvádí britské ministerstvo obrany. Za "velmi nepravděpodobné" pokládá, že by se v nadcházejících týdnech změnil dosavadní vyčerpávající způsob bojů o Donbas.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že ukrajinské síly se stáhly z Lysyčansku. Zavázal se město dobýt zpět.
- Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, hlásí ukrajinský generální štáb. Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku.
- Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí, o němž Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině.
Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, hlásí ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že "boje pokračují". V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že ukrajinské síly se stáhly z Lysyčansku. Zavázal se město dobýt zpět, uvedla agentura Reuters.
Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom, město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup, shodují se zahraniční média. Stažením ukrajinských jednotek z města bitva o Donbas ani zdaleka nekončí, pád Lysyčansku naopak Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem - jednomu z cílů, které si Moskva na začátku invaze vytyčila.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku invaze na Ukrajinu několikrát vyhrožoval možným použitím jaderných zbraní. Přední světový odborník Harald Müller v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že k taktickým atomovým zbraním Rusové mohli přistoupit například při obléhání mariupolských oceláren Azovstal.
Ukrajinský generální štáb potvrdil, že se ukrajinští vojáci stáhli ze svých pozic v Lysyčansku, uvedla BBC. Rusko už dříve oznámilo dobytí města.
"Po tvrdém boji za Lysyčansk byly ukrajinské obranné síly donuceny stáhnout se ze svých pozic a linií. Vzhledem k tomu, že ruské okupační síly měly převahu z hlediska dělostřelectva, letectva, raketometů MLRS, munice i vojáků, by pokračování obrany města mělo fatální důsledky. Abychom zachránili životy ukrajinských obránců, padlo rozhodnutí se stáhnout," uvedl v prohlášení ukrajinský generální štáb.
Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, stačí se podívat na novou zprávu o sociálně-ekonomické situaci Ruska, píše ekonomický týdeník Newsweek. A ukazuje přímo na ruská data.
Západ spoléhá na to, že válka na Ukrajině bude pokračovat, a nedovoluje Kyjevu přemýšlet o míru. Prohlásil to v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zejména Washington obvinil z toho, že nechce v Evropě mír, uvedla agentura TASS. Západní země Ukrajině poskytují zbraně a další vybavení od únorové invaze ruských vojsk.
Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí, o němž Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v neděli řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.
"Plně spolupracujeme. Loď v současné době stojí u vjezdu do přístavu, zadržely ji celní orgány Turecka," řekl velvyslanec v ukrajinské televizi. Bodnar také uvedl, že o osudu lodi rozhodne v pondělí schůzka vyšetřovatelů.
Východoukrajinské město Slovjansk dnes zasáhlo silné ostřelování z několika raketometů, při kterém zahynulo šest lidí a dalších 15 bylo zraněno. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí doněcké oblastní správy Tetjana Ihnatčenková.
"Je zde 15 požárů. Mnoho mrtvých a zraněných," oznámil těsně po útoku starosta města Vadym Ljach ve videu, které sdílel na komunikační platformě Telegram. Dodal, že šlo o nejsilnější ostřelování tohoto města v poslední době. Na videu jsou za Ljachem vidět obrovská oblaka dýmu, uvedla BBC.
Ukrainian journalists publish video from Slovyansk
— NEXTA (@nexta_tv) July 3, 2022
According to journalists, right now firefighters are working in one of the local markets, which caught fire as a result of shelling.
Earlier, local media reported about the heavy shelling of #Slovyansk. pic.twitter.com/yRKwPc4rKa
Ukrajinské ministerstvo obrany trvá na tom, že město Lysyčansk na východě země není plně pod kontrolou ruských sil. Ruské ministerstvo obrany naopak v neděli oznámilo, že ruské a separatistické ozbrojené síly město plně ovládly. Kyjev ještě v sobotu odmítal zprávy, že je Lysyčansk v obklíčení. Rusko nyní uvádí, že získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.
Australský premiér Anthony Albanese je na návštěvě Ukrajiny. V Kyjevské oblasti zavítal do Irpině, Hostomelu a Buče, kde podle ukrajinských zdrojů a zahraničních pozorovatelů docházelo k vraždění civilního obyvatelstva ruskými vojáky. Moskva obvinění odmítá.
"Austrálie podporuje Ukrajinu a chce spravedlivé vyšetření zločinů, které zde byly spáchány," tlumočil Albaneseho vyjádření gubernátor oblasti Oleksij Kuleba, který australského státníka doprovázel.
Australian Prime Minister Anthony Albanese came to Ukraine for the first time and visited the Kyiv Oblast. Together with the delegation, he visited the war-torn suburbs of Bucha, Hostomel and Irpin, announced the head of the regional military administration Oleksiy Kuleba. pic.twitter.com/plp9y3fYpw
— Hromadske Int. (@Hromadske) July 3, 2022
Rusko dodalo podrobnosti k nočním explozím ve městě Belgorod v blízkosti hranic s Ukrajinou. S odvoláním na gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova o nich informují zahraniční tiskové agentury.
Protivzdušná obrana sestřelila tři balistické rakety krátkého dosahu z komplexu Točka-U, které na Belgorod vypálili ukrajinští nacionalisté, uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Trosky z jedné střely podle něj dopadly na dům ve městě. Ruská armáda rovněž sestřelila dva ukrajinské bezpilotní letouny naložené výbušninami, které mířily na město Kursk, dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že parlament ratifikuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) na začátku podzimu. Brzy to očekává i slovenský premiér Eduard Heger ve své zemi.
Přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý. Poté, co budou podepsány přístupové protokoly, musí dokumenty ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.
Prezident Miloš Zeman by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu i se zapojením Česka do výcviku ukrajinských vojáků. Řekl to v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Zopakoval svůj postoj, že Rusko z hlediska sankcí nejvíce zasahuje vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Za "trochu komické" považuje seznamy osob, kterým se podle něj zakazuje někam cestovat.
Česká vláda schválí pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V červnu o to v Praze požádal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Do projektu se vedle Čechů zapojí také Poláci. "Nevidím vůbec žádný problém, určitě to vláda schválí," řekl Fiala, podle kterého může Slovensko s pomocí počítat od 1. září. "Jsme připraveni technicky i kapacitně," dodal.
Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, poslední velkou ukrajinskou baštu v Luhanské oblasti. Získaly tím kontrolu nad celou touto oblastí, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Kyjev ještě v sobotu odmítal zprávy, že město je obklíčeno.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu informoval prezidenta Vladimira Putina, že celá Luhanská oblast byla osvobozena, informovala agentura Reuters. Rusko invazi na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, jejímž cílem je Ukrajinu zbavit nacistických sil.
"Osvobodili jsme Luhanskou lidovou republiku," oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle jeho vyjádření tak Rusko kontroluje nejen území separatistické republiky, ale zhruba polovinu Donbasu, uvedl Max Seddon, moskevský zpravodaj listu Financial Times.
Sergei Shoigu, the defense minister, has told Putin Russia has "liberated the Luhansk People's Republic."
— max seddon (@maxseddon) July 3, 2022
That means Russia claims it controls all of Luhansk region, including Lysychansk, the last city to fall. Half of the Donbas is in Russian hands.https://t.co/EKdFp9hxGp
Evropská unie stolního tenisu vyloučila všechny ruské a běloruské kluby z nadcházející sezony kontinentálních soutěží. V reakci na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu o tom rozhodlo vedení unie na víkendovém zasedání. Svůj krok funkcionáři zdůvodnili nutností zajistit integritu evropských klubových soutěží a bezpečnost všech účastníků.
Podle průzkumu unie mezi účastníky uplynulého ročníku Ligy mistrů a Evropského poháru nechce většina klubů proti soupeřům z Ruska a Běloruska hrát. Mnoho z nich by v případě, že by týmy z obou zemí byly do soutěží připuštěny, zápasy bojkotovalo.
Ukrajinské ozbrojené síly vyřadily z provozu ruskou vojenskou základnu v okupovaném městě Melitopol na jihu země. Oznámil to v neděli melitopolský starosta Ivan Fedorov. Moskvou dosazený představitel Jevhen Balyckyj následně uvedl, že město zasáhly ukrajinské střely, ale že nikoho nezabily ani nezranily, informovala agentura Reuters.
Počet článků v ruských médiích, které informují o údajném nacismu na Ukrajině zmonitoroval deník The New York Times. Jejich počet masivně narostl se zahájením invaze ruských vojsk 24. února. Článek na Twitteru sdílel redaktor CNN Frederik Pleitgen.
How the Russian Media Spread False Claims About Ukrainian Nazis - The New York Times https://t.co/hhgTtZM6c3
— Frederik Pleitgen (@fpleitgenCNN) July 3, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V ruském Belgorodu blízko hranic z Ukrajinou v noci zazněly exploze. Gubernátor Vjačeslav Gladkov podle agentury TASS hlásí mrtvé. Příčinu neupřesnil, už dříve ale oblast hlásila ostřelování z Ukrajiny.
- Ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně záměrně stáhly z Lysyčansku v Luhanské oblasti na východě země, což v sobotu vedlo k tomu, že město obsadily ruské invazní jednotky.
- Víza dočasné ochrany v sobotu Česko vydalo 71 uprchlíkům z Ukrajiny, před týdnem jich bylo o 104 víc. Od napadení Ruskem získalo v zemi víza 386 734 běženců.
Od začátku ruské invaze na Donbas je to 76 dní, z bitvy to dělá jedno z nejdelších střetnutí 20. a 21. století. Americký historik Phillips Payson O'Brien, profesor strategických studií na University of St Andrews ve Skotsku, připomíná, že srážka je delší než bitva u Kurska za druhé světové války. Blíží se dlouhým střetům zákopových bojů první světové války.
It has now been 76 days since the Russians launched the Battle of the Dohnbas. This would make it one of the longest major battles in the 20th and 21st centuries. Many times longer than Kursk,e Bagration Normandy, Bulge, etc. Its much closer to WWI (Somme, Passchendale, Verdun)
— Phillips P. OBrien (@PhillipsPOBrien) July 3, 2022
Víza dočasné ochrany v sobotu Česko vydalo 71 uprchlíkům z Ukrajiny, před týdnem jich bylo 175. Od ruského útoku na Ukrajinu získalo víza 386 734 běženců, za poslední týden téměř 4300. Údaje ministerstvo vnitra zveřejnilo na Twitteru. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok, jejich držitelé také získají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně záměrně stáhly z Lysyčansku v Luhanské oblasti na východě země, což v sobotu vedlo k tomu, že město obsadily ruské invazní jednotky. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajině to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruské síly zřejmě v příštích dnech podle něj získají kontrolu nad zbývající částí Luhanské oblasti.
Lysyčansk je poslední velké město v malé části Luhanské oblasti, kterou dosud ruské a proruské síly neobsadily. Ruské jednotky minulý týden po dlouhých bojích a obléhání dobyly sousedící Severodoněck.
Ruským Belgorodem, jenž se nachází v blízkosti hranic s Ukrajinou, zahřměla série explozí. Informovala o tom v noci na neděli média s odvoláním na gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova. Ten později uvedl, že zemřeli tři lidé a další čtyři jsou ranění. Ve své poslední zprávě o situaci ve městě však neupřesnil, co se stalo, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Deník Kommersant poznamenal, že od začátku ruské "zvláštní vojenské operace" na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země, úřady z Belgorodské oblasti několikrát hlásily exploze nebo ostřelování ze strany Ukrajiny.
Osm ukrajinských starostů je v současnosti podle asociace ukrajinských měst v ruském zajetí. Šest úředníků je podle asociace z okupovaných osad v Chersonské oblasti, a to včetně starosty Chersonu Ihora Kolychajeva.
⚡️Association of Ukrainian Cities: 8 Ukrainian mayors currently in Russian captivity.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) July 2, 2022
According to the association, six of the officials captured by Russia are mayors of settlements in occupied Kherson Oblast, including Kherson Mayor Ihor Kolykhaiev.
Ukrajinská armáda odrazila ruskou ofenzívu u vesnice Novomykhailivky v Doněcké oblasti, cituje deník The Kyiv Independent ukrajinský generální štáb. Podle ukrajinské armády se ruské síly stáhly i z vesnice Ivanivka v Charkovské oblasti. Rusko také ostřelovalo 10 osad v oblasti.
Německo by mělo počítat s tím, že Rusko bude pokračovat v omezování dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller Němce vyzval, aby šetřili energií a připravili se na zimu, kdy se spotřeba zvýší.
Bělorusko tento týden sestřelilo střely, které na jeho území vyslala Ukrajina. Uvedl to v sobotu běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, podle kterého se střely mířící na vojenská zařízení podařilo zastavit. S odkazem na běloruská média o tom informovala agentura Reuters a podotkla, že Lukašenko svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajinská armáda záležitost zatím nekomentovala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navštívila Ukrajinu. Ve Zborově uctila památku československých legionářů. "Oslavit zde toto výročí jsem měla v plánu už před válkou. Putinův barbarský útok byl důvod navíc, abych nejen vzdala hold našim hrdinům, ale i symbolicky podpořila boj Ukrajinců proti okupantům," napsala na Twitteru.
Vracím se z Ukrajiny🇺🇦, ze Zborova, kde si před 105 lety legionáři vybojovali uznání. Oslavit zde toto výročí jsem měla v plánu už před válkou. Putinův barbarský útok byl důvod navíc, abych nejen vzdala hold našim hrdinům, ale i symbolicky podpořila boj Ukrajinců proti okupantům! pic.twitter.com/AcA0xfNFeN
— Jana Černochová (@jana_cernochova) July 2, 2022
Proruské síly obklíčily ukrajinské město Lysyčansk, oznámil podle ruskojazyčného serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ukrajinská armáda následně uvedla, že se o město v Luhanské oblasti tvrdě bojuje, je však stále pod ukrajinskou kontrolu a není v obklíčení, napsala agentura AFP. Lysyčansk je poslední velké město v malé části Luhanské oblasti, kterou dosud ruské a proruské síly neobsadily.
Běloruská invaze na Ukrajinu by byla pro běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka katastrofou, míní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Podle něj vnímají Bělorusové válku na Ukrajině negativně, píše The Kyiv Independent.
⚡️ Podolyak: Belarusian invasion of Ukraine will be a disaster for Lukashenko.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) July 2, 2022
Mykhailo Podolyak, an advisor to the President's Office, believes that Belarusians have a negative attitude towards Russia’s ongoing war against Ukraine.
Ukrajinské jednotky ve městě Lysyčansk v Luhanské oblasti jsou pod intenzivním útokem ruských sil, píše ruská agentura TASS. Pokud se Ukrajinci nevzdají, budou brzy poraženi, dodává.
Jihoukrajinské město Mykolajiv dnes brzy ráno zasáhly ruské střely, oznámil podle agentury Unian gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Starosta Mykolajivu dříve uvedl, že městem otřásly silné výbuchy. Nejméně sedm Ruskem vyslaných raket zasáhlo infrastrukturu a výrobnu cihel, některé dopadly do polí. Podle Kima zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Proruští separatisté z východní Ukrajiny obvinili další dva zajaté Brity z toho, že bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Patrně jim proto může hrozit trest smrti. S odvoláním na ruská státní média to uvedl server BBC News. Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) v červnu nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a Maročana, kteří podle něj bojovali na Ukrajině jako žoldnéři.
Ve výuce literatury pravděpodobně zmizí díla většiny ukrajinských spisovatelů.
Ruské úřady vyzvaly učitele v Ruskem okupovaných částech jihovýchodní Ukrajiny, aby během několika týdnů podepsali dokument, v němž potvrdí svou ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Pokud tak neučiní, mohou přijít o práci a riskovat další odvetná opatření. Ukrajinští pedagogové to pod podmínkou anonymity řekli britskému listu The Guardian.
Česko v pátek udělilo dočasnou ochranu 602 uprchlíkům z Ukrajiny, to je o 12 méně než před týdnem. Od ruského vpádu získalo víza 386 663 běženců.
Ukrajinské obranné síly pokračují v čištění Hadího ostrova v Černém moři, odkud se ve čtvrtek stáhly ruské invazní jednotky. Ukrajinští vojáci na ostrově zničili ruské vybavení, uvedl podle agentury Unian mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk. V pátek podle ukrajinských ozbrojených sil ostrov bombardovaly ruské stíhačky a použily přitom zakázané fosforové bomby.
"Nepřátelské jednotky se ve směru na Charkov soustředí na zadržování akcí našich vojsk a brání jejich dalšímu postupu," píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly Zoločiv, Lozovu a zhruba deset dalších obcí v Charkovské oblasti.
Ruské ozbrojené síly se podle ukrajinského generálního štábu soustředí na získání ztracených pozic v Charkovské oblasti a obklíčení Lysyčansku.
- Souhrn nejdůležitějších událostí:
V Mykolajivské oblasti se v sobotu nad ránem rozezněly sirény. Následně městem otřásly silné výbuchy. - Americký Institut pro výzkum války uvedl, že Kreml se pravděpodobně chystá mobilizovat ruskou ekonomiku tak, aby umožnila udržet válečné úsilí.
- Ruské ozbrojené síly se nyní soustředí na získání ztracených pozic v Charkovské oblasti a obklíčení Lysyčansku.
Podle Kyjeva Moskva zintenzivnila raketové útoky střelami dlouhého doletu, jimiž zasahuje civilní cíle daleko od frontové linie. Rusko trvá na tom, že míří na vojenské cíle.
V Mykolajivské oblasti se nad ránem před výbuchy rozezněly sirény. "Ve městě se ozývají silné výbuchy! Zůstaňte v úkrytech," napsal poté starosta Oleksandr Senkevyč. Příčina explozí zatím není známá.
Spojené státy dnes oznámily, že poskytnou Ukrajině novou vojenskou pomoc ve výši 820 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy dolarů) včetně nových protileteckých raket odpalovaných ze země a dělostřeleckých radarů, sloužících k umlčování palby nepřátelských děl. Jde o odpověď na skutečnost, že Rusko ve válce proti Ukrajině silně závisí na úderech zasazovaných z velkých vzdáleností, napsala agentura AP.
Ruské stíhačky dnes bombardovaly ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři, ze kterého se invazní síly poslední červnový den stáhly s vysvětlením, že jde o projev dobré vůle. Podle náčelníka ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného Rusové při dnešním útoku použili zakázané fosforové bomby, napsala agentura Unian.
Norsko u příležitosti páteční návštěvy norského premiéra Jonase Gahra Störeho v Kyjevě oznámilo, že daruje Ukrajině v průběhu dvou let sumu deseti miliard norských korun, tedy zhruba 24 miliard českých korun. Tento dar má spolu s dříve ohlášenou pomocí posloužit k humanitárním účelům, obnově válkou poničené země, k nákupu zbraní a k podpoře fungování ukrajinských úřadů, uvedla norská vláda podle agentury AFP.
Maročan a Brit, kteří byli doněckým separatistickým soudem odsouzeni k trestu smrti, se proti rozsudku odvolali, uvedla ruská státní agentura TASS. Oba muži bojovali v ukrajinské armádě.
Evropská komise spolu s českým předsednictvím připraví nouzové plány pro sdílení energetických surovin pro případ omezení dodávek z Ruska, řekla v Litomyšli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď Žibek Žoly (v anglické transkripci Zhibek Zholy), plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk. Představitel ukrajinského ministerstva zahraničí s odvoláním na informace od ukrajinských námořních úřadů uvedl, že zmíněná loď o výtlaku 7146 tun byla v Berďansku jako první naložena nákladem 4500 tun obilí, které patří Ukrajině.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na žádost Ukrajiny zapsala boršč na seznam ohroženého nehmotného dědictví. Na mimořádném zasedání dospěl mezivládní výbor k závěru, že tradice spojená s vařením této polévky z červené řepy a zelí je natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. Už před ruskou invazí se vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou o to, která národní kuchyně si na boršč smí dělat nárok.
Ukrajinský vývoz obilí v červnu klesl meziročně ve srovnání s červnem roku 2021 o 43 procent, oznámilo ministerstvo zemědělství. Rusko během agrese obsadilo ukrajinské pobřeží Azovského moře i velkou část pobřeží Černého moře, takže Ukrajina nemůže obilí vyvážet na lodích.
O vývoj na Ukrajině se zajímají víc než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti lidí považují nynější válku za hrozbu pro evropskou bezpečnost, zjistil průzkum CVVM. Zájem tuzemské veřejnosti o dění na Ukrajině podle CVVM překonává i dřívější zájem o vývoj uprchlické krize na podzim roku 2015 či o situaci kolem Islámského státu v roce 2016.
O vývoj na Ukrajině se zajímají víc než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti lidí považují nynější válku za hrozbu pro evropskou bezpečnost, zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Podle čerstvého průzkumu, provedeného Národním demokratickým institutem, chce 90 procent Ukrajinců do Evropské unie a 73 procent do NATO. Napsal to list Ukrajinska pravda.
Bývalý americký ministr obrany James Mattis označil v Soulu ruskou invazi na Ukrajinu nemorální, za velmi špatně vedenou a "stupidní" z operačního hlediska.
Počet obětí útoku u Oděsy stoupl na dvacet.
Ukrajinský parlament dnes zvolil nového ombudsmana, bude jím poslanec Dmytro Lubinec. Oznámila to ukrajinská média s odvoláním na poslance Jaroslava Železnjaka, jenž o výsledku hlasování informoval na sociální síti Telegram. Předchozí zmocněnkyni pro lidská práva Ljudmylu Denisovovou odvolal parlament na konci května.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel odpovědnost Ruska za noční raketový útok u Oděsy, který si vyžádal 18 obětí. Podle Peskova ruská armáda neútočí na civilisty.
Ruská velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanovová oznámila, že vyzvala ruské ministerstvo zahraničí k uzavření ambasády v Sofii. Bulharsko minulý týden vyhostilo 70 ruských diplomatů, obvinilo je ze špionáže.
Justiční orgány separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) na východě Ukrajiny začnou uplatňovat trest smrti od roku 2025, vyplývá z novely jejího trestního zákoníku. Soud v této samozvané republice nedávno odsoudil k smrti dva Brity a jednoho Maročana bojující v řadách ukrajinské armády. Jaký dopad změna bude mít na jejich osud, není podle agentury Reuters jasné.
Osmnáct lidí zemřelo a dalších 38 utrpělo zranění při ruských nočních raketových útocích v Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny, informuje ruskojazyčný servis BBC. Jedna z raket ve vsi Serhijivka v okrese Bilhorod-Dnistrovskyj zasáhla devítipodlažní obytný dům, další dvě rakety dopadly na nedaleká rekreační zařízení.
Mezi oběťmi útoku jsou dvě děti, mezi zraněnými jsou čtyři děti a jedna těhotná žena. Šéf místních záchranářů Ihor Budalenko v regionální televizi řekl, že z trosek domu se podařilo zachránit 41 lidí, ale že pátrání pokračuje, protože v něm bydlelo 152 lidí. Zástupce šéfa oblastní správy Serhij Bratčuk už dříve řekl, že byl skoro úplně zničen jeden vchod v bloku devítiposchoďových domů a že v důsledku výbuchu začala hořet i sousední budova. Na tomto místě zemřelo 16 lidí.
Ruská policie zadržela na Sibiři vědce Dmitrije Kolkera, kterého podezírá z vlastizrady. Informovala o tom v pátek agentura TASS. Kolkerova rodina uvedla, že ho bezpečnostní složky viní ze spolupráce s čínskými tajnými službami a zadržely ho přímo v nemocnici, přičemž vědec je v posledním stadiu rakoviny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes popřál českému premiérovi Petrovi Fialovi úspěch při realizaci ambiciózních priorit českého předsednictví v Evropské unii, z nichž klíčová je podpora Ukrajiny. Na Twitteru napsal, že je Kyjev připraven ke spolupráci s českým předsednictvím při realizaci evropské agendy, která se bude týkat Ukrajiny.
Congratulations to @P_Fiala on the start of 🇨🇿 Presidency of the @EUCouncil. We wish you success in implementing the ambitious priorities of @EU2022_CZ, key among which is support for 🇺🇦. Ready for cooperation in implementing the European agenda of 🇺🇦 #EU2022CZ #EmbraceUkraine
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 1, 2022
Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu, ale cesta k členství v Evropské unii zabere čas a bude vyžadovat tvrdou práci. Ve videoprojevu v ukrajinském parlamentu to dnes řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Předsedkyně EK tak reagovala na nedávné rozhodnutí vrcholných představitelů zemí EU udělit Ukrajině status kandidáta na členství v unii. Zároveň ukrajinské politiky vyzvala, aby urychlili protikorupční reformy.
Určujícím tématem začínajícího českého předsednictví Evropské unie bude jednoznačně Ukrajina, která v cestě za evropskou budoucností čelí ruské agresi. V rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl také, že Německo by v podpoře Ukrajiny mohlo být aktivnější. Na otázku, zda má smysl hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odpověděl, že by to k ničemu nevedlo.
30. června ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se ruské ozbrojené síly stahují z Hadího ostrova na severozápadě Černého moře. V posledních týdnech ukrajinská armáda útočila na Hadí ostrov dělostřelectvem a bezpilotními letouny, píše ve svém denním souhrnu britské ministerstvo obrany.
1. červenec a válka na Ukrajině očima britského ministerstva obrany. pic.twitter.com/ZCLfTxMGXd
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) July 1, 2022
Maďarsko musí podle premiéra Viktora Orbána kvůli válce na Ukrajině zrychlit svůj program rozvoje obrany. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth také řekl, že potřebné nejsou další protiruské sankce, ale okamžité příměří a mírová jednání.
"Válečná realita" na Ukrajině, která každým dnem ztrácí velký počet vojáků, podle něho pomalu vychází najevo. Upozornil, že i když se fronta zdá být daleko, situace se může změnit.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku invaze na Ukrajinu několikrát vyhrožoval možným použitím jaderných zbraní. Přední světový odborník Harald Müller v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že k taktickým atomovým zbraním Rusové mohli přistoupit například při obléhání mariupolských oceláren Azovstal. A vysvětluje, proč to neudělali.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla v projevu v ukrajinském parlamentu "velmi jasnou evropskou perspektivu" po rozhodnutí Evropské unie udělit zemi status kandidátské země na vstup do bloku.
"Ukrajina má nyní velmi jasnou evropskou perspektivu. Ukrajina je kandidátskou zemí na vstup do Evropské unie, to je něco, co se před pouhými pěti měsíci zdálo téměř nepředstavitelné," řekla von der Leyenová v pátečním projevu na shromáždění přes video.
Od únorového začátku ruské invaze vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům více než 386 tisíc víz dočasné ochrany. Ve čtvrtek dostalo vízum 645 běženců, zhruba o 50 méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra na Twitteru. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Jednotky ruské armády a síly proruských separatistů se soustřeďují na obklíčení ukrajinských vojáků bránících Lysyčansk v Donbasu. Dnes o tom v pravidelných ranních informacích o vývoji války na Ukrajině informoval ukrajinský generální štáb.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko zaútočilo raketami na Oděsu. V přístavním městě rakety zasáhly obytný dům a rekreační centrum v Oděské oblasti. Úřady hlásí 21 mrtvých včetně dvanáctiletého chlapce.
- Podle čerstvého průzkumu, provedeného Národním demokratickým institutem, chce 90 procent Ukrajinců do Evropské unie a 73 procent do NATO.
- Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk.
Ukrajina začala vyvážet elektrickou energii do Evropské unie, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krok podle něj pomůže unii snížit závislost na ruských energetických surovinách, informovala dnes agentura Reuters.
Zelenského vyjádření v jeho pravidelném nočním videoposelství následovalo po čtvrtečním oznámení premiéra Denyse Šmyhala, že export tentýž den začal v objemu 100 megawattů.
Podle ukrajinského prezidenta je zahájení vývozu "dalším významným krokem v našem směřování k Evropské unii". "Díky ukrajinské elektřině půjde nahradit významnou část ruského plynu, který používají evropští spotřebitelé. Pro nás je to tedy nejen otázka příjmů z exportu, nýbrž i otázka bezpečnosti pro celou Evropu," řekl Zelenskyj.
"Dovolte mi připomenout, že k napojení naší země na společný energetický systém EU došlo již po začátku války. Ukrajina nyní dělá věci, které se kdysi zdály nemožné," dodal.
Nejméně 17 lidí zemřelo v noci na pátek v ukrajinském přístavním městě Oděsa po zásahu několikapatrového obytného domu ruskou raketou. Uvedl to zástupce šéfa oblastní správy Serhij Bratčuk. Podle něj byla budova výbuchem zcela zničena.
"Počet mrtvých v důsledku zásahu obytného domu vzrostl na deset," napsal nejprve Bratčuk na sociální síti Telegram. V příspěvku zveřejněném jen několik minut předtím uváděl šest obětí a sedm zraněných, včetně tří dětí. Jeden vchod v bloku devítipatrových domů je kompletně zničený, dodal.
Ministerstvo pro mimořádné situace poté uvedlo, že mrtvých už je nejméně 17. Záchranná akce stále pokračuje, někteří lidé zůstali uvězněni pod troskami.
Raketu odpálil ruský bombardér nad Černým mořem. Další střela zasáhla rekreační středisko v oblasti města Bilhorod-Dnistrovskyj asi 80 kilometrů jižně od Oděsy. I zde jsou podle Bratčuka oběti, jejich počet se zjišťuje.
Ruská velvyslankyně v Sofii Eleonora Mitrofanovová pohrozila uzavřením ambasády, pokud Bulharsko bude trvat na vyhoštění ze země 70 ruských diplomatů a zaměstnanců zastupitelského úřadu. Uvedlo to bulharské ministerstvo zahraničí po jednání s diplomatkou. Bulharský premiér Kiril Petkov dal najevo, že na rozhodnutí o vyhoštění diplomatů nic měnit nebude, a po velvyslankyni chce, aby svá slova odvolala. Na změnu postoje dalo Rusko Bulharsku čas do pátečního poledne, uvedla agentura Reuters.
Ruská vláda schválila návrh zákona, jehož cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí, zejména té na Ukrajině. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem.
Ukrajina zkoumá možnost restrukturalizace svého dluhu, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Nejbližší splátka dluhu čeká zemi v září.
Ve stanových městečkách v Praze je 209 lidí. Uprchlíků před nádražím ubylo, řekl Zdeněk Hřib (Piráti).
Praha v pondělí opět otevře centrum pro uprchlíky z Ukrajiny. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) to přikázala vláda, město nebude nabízet vlastní ubytování.
Z Česka od začátku války odjelo na Ukrajinu devět kamionů s darovanými léky v hodnotě 36 milionů korun, bylo jich přes 880 tisíc balení. Další čtyři vypravilo ministerstvo zdravotnictví tento týden, informovalo o tom čtvrtek v tiskové zprávě. Už dříve uvedlo, že do země dováží podle požadavků Ukrajiny léky přímo od výrobců, které neměly jít na český trh.
"V rámci posledních čtyř várek pomoci jsou na Ukrajinu převáženy především léčivé přípravky ve formě roztoků, které svým obsahem a koncentrací odpovídají plazmě. Pomáhají při obnově nebo ztrátě mimobuněčné tekutiny," uvedlo ministerstvo. K té dochází například při dehydrataci.
Estonsko a Lotyšsko se dohodly na společném nákupu systému protivzdušné obrany středního doletu, uvedlo ve čtvrtečním prohlášení estonské ministerstvo obrany. "Ruská agrese na Ukrajině jasně demonstruje potřebu systémů protivzdušné obrany," uvedl v prohlášení lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.
Nákup bude řídit Estonsko na radu šéfů obrany obou pobaltských států na základě prohlášení o záměru podepsaného ministry obrany během summitu NATO v Madridu, uvádí se v prohlášení.
Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to ve čtvrtek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters. Ve středu vyšlo najevo, že Turecko, Švédsko a Finsko vnímají rozdílně část dohody o vydávání lidí podezřelých z teroristických aktivit.
S členstvím Česka v Severoatlantické alianci (NATO) jsou spokojeny skoro tři čtvrtiny Čechů, což je největší podíl od vstupu země do aliance v roce 1999. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd. Pro většinu Čechů je NATO zárukou míru v zemi i v Evropě. Průzkum provádělo centrum veřejného mínění od poloviny letošního března, tedy již v době, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu.
USA oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů, řekl prezident Joe Biden a slíbil, že podpora Ukrajiny potrvá, dokud to bude nutné.
Vedou se intenzivní jednání o tom, jak by se Česko mohlo zapojit do výcviku vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Na tiskové konferenci na pražském Vítkově to ve čtvrtek řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Záležitost je podle ní ve fázi příprav, zvažují se různé typy výcviku.
"Měly by to být různé typy výcviku, v tuto chvíli se spolu s ukrajinskou stranou domlouváme na nějakých podmínkách," řekla. Jednání se podle ní povedou i s dalšími spojenci v NATO o tom, jaký typ výcviku v jaké zemi by přicházel v úvahu. "Probíhají první jednání a máme první ještě ne zcela konkrétní obrysy spolupráce," dodala.
Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl dnes na závěr summitu NATO její generální tajemník Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.
Rusko dnes oznámilo, že od počátku invaze na Ukrajině zajalo nebo se mu vzdalo celkem přes 6000 ukrajinských vojáků. Mluvčí ruského ministerstva obrany to podle agentury TASS řekl novinářům, když komentoval středeční informace o tom, že si Rusko s Ukrajinou vyměnily 144 zajatců. To byla podle agentury Unian dosud největší výměna od začátku ruské vojenské agrese v sousední zemi.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinci vytlačili ruské jednotky ze strategického Hadího ostrova v Černém moři. Okupanti se stáhli po nočním úderu obránců.
- Ankara souhlasí se vstupem Finska a Švédska do NATO. Země podepsaly společné memorandum, které dá Turecku bezpečnostní záruky.
- Rusové se dál snaží o průlom na Donbase u měst Severodoněck a Lysyčansk.
- Rusko zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střely zasáhly nákupní centrum, Kreml přitom tvrdí, že naopak zasáhl sklad západních zbraní. Zemřelo nejméně 20 lidí.
Jak důležitý je Hadí ostrov, ze kterého Ukrajinci vytlačili Rusy?
Rusko obsadilo ukrajinský malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.
Hadí ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala dnešní vývoj událostí stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá ani kilometr čtvereční co do rozlohy, ale její osud podle britské veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.
"Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny," řekl v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov.
Podle agentury AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu. Ukrajinští obránci však podle ní na ruské síly umístěné na Hadím ostrově neustále útočili.
Hadí ostrov byl v minulosti rumunským územím, ale v roce 1948 byl postoupen Sovětskému svazu, který ho využíval jako radarovou základnu.
V ruském zajetí je kolem šesti tisíc ukrajinských vojáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom za uplynulý rok nevyplatí žádné dividendy, je to poprvé od roku 1998. Akcie podniku prudce oslabily.
Švédsko dodá Ukrajině další protitankové zbraně a kulomety. Podle agentury Reuters to dnes oznámil švédský ministr obrany Peter Hultqvist. Dodávka zbraní, která rovněž zahrnuje odminovací zařízení, má hodnotu kolem 500 milionů švédských korun (1,16 miliardy Kč). "Jedná se o materiální podporu, o kterou Ukrajina konkrétně požádala," prohlásil Hultqvist. Švédská televize SVT uvedla, že je to již pátá dodávka zbraní, kterou Švédsko posílá na Ukrajinu od začátku ruské invaze 24. února.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck se obává, že dodávky ruského zemního plynu potrubím Nord Stream 1 se příští měsíc úplně přeruší.
Rusko potvrdilo stažení z Hadího ostrova. Podle TASS odchod Moskva označila za krok dobré vůle s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Rusové se snaží obklíčit Lysyčansk, ale chtějí se vyhnout přechodu řeky Severní Doněc.
127. den ruské invaze na Ukrajinu očima britského ministerstva obrany. pic.twitter.com/DIaxBOOOX8
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 30, 2022
Ruské invazní jednotky pravděpodobně opustily Hadí ostrov v Černém moři, informuje server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinskou armádu.
Z ukrajinského přístavu Berďansk, který okupuje Rusko, vyplula pod ochranou ruského námořnictva první loď naložená 7000 tunami ukrajinského obilí.
Čerstvý červnový průzkum agentury STEM týkající se pomoci ukrajinským uprchlíků. Na otázku, zda je správné, že je Česká republika přijímá, odpovědělo 58 procent rozhodně ši spíše ano, 42 procent rozhodně či spíše ne.
Ruské invazní jednotky se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Rusové podle něj vedou ofenzívu u obce Verchňokamjanka, útočné operace podnikají v oblasti lysyčanské ropné rafinerie.
"Nepřítel se za podpory dělostřelectva snaží zablokovat město Lysyčansk a ovládnout úsek silnice mezi Lysyčanskem a Bachmutem," píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly rovněž civilní infrastrukturu v regionu.
"Ukrajinští vojáci zastavili ofenzivu a způsobili okupantům významné ztráty v oblastech u Klynove a Novoluhanske, a kromě toho odrazili útok ve směru na Vuhlehirskou elektrárnu. V obou případech se nepřítel stáhl," hlásí generální štáb. V oblasti Slovjansku se podle něj ruské jednotky přeskupují a brání se.
Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber (29 miliard korun). S odvoláním na vládu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters. Pomoc bude určena na podporu ukrajinské obrany včetně bezpilotních letounů, systémů vzdušné obrany či tisíců kusů nového vybavení pro ukrajinské vojáky.
"Britské zbraně, vybavení a výcvik transformují ukrajinskou obranu proti tomuto prudkému útoku. A my budeme i nadále bezvýhradně stát za Ukrajinci, abychom zajistili, že Putin na Ukrajině neuspěje," uvedl v prohlášení britský premiér Boris Johnson.
Březnové bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu bylo jednoznačně "ruským válečným zločinem". V dnešní zprávě to uvádí organizace Amnesty International, která poslední tři měsíce shromažďovala výpovědi svědků, názory odborníků a další důkazy. Obětí útoku na budovu, kde se před boji ukrývali obyvatelé města, je ale podle dostupných informací mnohem méně, než odhadovala ukrajinská správa, píše organizace.
V Madridu dnes končí třídenní summit Severoatlantické aliance, na kterém se vůdci tří desítek členských zemí NATO zavázali posílit východní křídlo bloku, stupňovat obrannou pomoc Ukrajině a formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Jde o reakci na útok Ruska proti Ukrajině, samo Rusko bylo v nové alianční strategii označeno za přímou a hlavní hrozbu.
Nový náčelník generálního štábu britské armády Patrick Sanders označil Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost Evropy a Británie bez ohledu na to, jak konflikt na Ukrajině skončí.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl zodpovědnost ruské armády za útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.
Rusko se neobává vstupu Finska a Švédska do NATO, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví. Podle agentury TASS to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Lídři členských zemí NATO se dnes rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance.
Česko chce během svého předsednictví v Radě EU organizovat evropské expertní týmy na pomoc válkou sužované Ukrajině. Měly by se ve spolupráci s vytipovanými divadly, kiny, muzei, knihovnami a dalšími kulturními institucemi zabývat konzervací, rekonstrukcí a digitalizací hmotného ukrajinského kulturního dědictví. Na setkání ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a pobaltských států ve Lvově to ve středu řekl český ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Ruské rakety v noci zasáhly Mykolajiv, říční přístav nedaleko Černého moře, řekl jeho starosta. Při útoku zemřeli minimálně čtyři lidé, dalších pět bylo zraněno.
Ruský prezident Vladimir Putin chce stále zabrat většinu Ukrajiny. Obraz války zůstává "dost ponurý", řekla v úterý americká ředitelka národní rozvědky Avril Hainesová.
Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, jde o největší výměnu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla ve středu podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka. Mezi 144 Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov.
Většina osvobozených Ukrajinců má těžká zranění: střelné rány, popáleniny, zlomeniny i amputované končetiny. Nejstaršímu z propuštěných je 65 let, nejmladšímu je 19.
Budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny bude snazší a rychlejší. Umožní to zvláštní zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Zákon zavádí nový pojem nezbytná stavba, která bude dočasná, a to nejvýše na tři roky. Dočasné stavby bude moci stavět stát, jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená organizace. Mezi možné stavebníky budou patřit i státní podniky nebo státní organizace.
Nezbytnou bude stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob, které uprchly před válkou na Ukrajině. Týkat se to bude staveb pro bydlení, ubytování, vzdělávání, výchovu, ale i pro školské, zdravotní a sociální služby. Stavbou se podle tohoto zákona bude rozumět i související technická a dopravní infrastruktura. Zákon bude možné vztáhnout i na rekonstrukce, pokud splní požadovaný účel. Rychlejší pravidla se ale nebudou vztahovat na stavby podléhající posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Moskva obvinila Norsko z blokování dopravy zboží pro Rusy žijící na norském arktickém souostroví Špicberky. Zároveň Oslo vyzvala, aby situaci urychleně vyřešilo, a pohrozila mu, že jinak bude čelit důsledkům. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.
Zablokované jsou podle Ruska potraviny, zdravotnické vybavení, stavební materiál nebo náhradní díly pro vozidla. Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že si kvůli této otázce předvolalo norskou chargé d'affaires. Norsko na konci dubna oznámilo, že uzavře své hranice a přístavy pro ruské kamiony a lodě. Připojilo se tak k sankcím, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Avizovalo však výjimku pro Špicberky a pro ruské rybářské lodě, které často se svými úlovky přistávají na severu Norska.
Česká republika chce během svého předsednictví v Radě EU organizovat evropské expertní týmy na pomoc válkou sužované Ukrajině. Měly by se ve spolupráci s vytipovanými divadly, kiny, muzei, knihovnami a dalšími kulturními institucemi zabývat konzervací, rekonstrukcí a digitalizací hmotného ukrajinského kulturního dědictví. Na setkání ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a pobaltských států ve Lvově to dnes řekl český ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Baxa ve svém projevu připomněl, že ruská vojska doslova drancují ukrajinské kulturní dědictví. Vedle bombardování jsou zaznamenávány taktéž případy rabování uměleckých artefaktů. "Armáda se často zaměřuje na kulturně a symbolicky významná místa. Množství útoků na kulturní památky v kombinaci s oficiálními ruskými prohlášeními popírajícími ukrajinskou státnost jsou šokující," uvedl.
Bulharská socialistická strana (BSP) ukončila jednání o nové koaliční vládě se stranou Pokračujeme ve změně (PP) končícího premiéra Kirila Petkova. Proruští socialisté tím protestují proti úternímu vyhoštění desítek ruských diplomatů, které podle jejich předsedkyně Kornelije Ninovové vláda neprojednala ani neschválila. Krok balkánskou zemi výrazně přiblížil předčasným volbám.
Bulharsko v úterý vyhostilo 70 ruských diplomatů, z nichž někteří podle Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. Bulharsko tak podle něj zabránilo "zasahování do vnitřních záležitostí" ze strany Ruska. Bulharské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od Ruska bude vyžadovat paritu mezi počtem bulharských diplomatů v Rusku a počtem ruských diplomatů v Bulharsku.
Ninovová uvedla, že rozhodnutí bulharských úřadů prohlásit 70 ruských diplomatů za nežádoucí osoby je "bezprecedentní" a "na hranici přerušení diplomatických styků". "Pro nás je nepřijatelné," dodala. Rozhovory s PP hodlají socialisté obnovit pouze, pokud Petkov nebude jejím kandidátem na premiéra. Ve věci vyhoštění ruských diplomatů by se podle ní měl sejít parlament a bezpečnostní rada státu, podat vysvětlení by měla také bulharská tajná služba DANS.
"Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě," řekl v Madridu na tiskové konferenci Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že "Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba".
Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. "Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný," citovala generálního tajemníka BBC.
Sýrie oficiálně uznala nezávislost a svrchovanost dvou proruských útvarů na východě Ukrajiny - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, uvedla syrská státní agentura SANA s odkazem na zdroj ze syrského ministerstva zahraničí. Moskva tyto samozvané republiky uznala krátce před únorovým zahájením své invaze na Ukrajinu.
Syrská prezidentská kancelář v únoru potvrdila, že má v úmyslu s těmito odštěpeneckými republikami navázat vztahy, píše agentura Reuters.
Rusko, které je spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, se do války v Sýrii zapojilo na straně Damašku v roce 2015, což ovlivnilo poměr sil ve prospěch režimu. Konflikt v Sýrii propukl v roce 2011 po brutálním potlačení protivládních protestů. Válka si od té doby vyžádala životy přibližně půl milionu lidí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nechal zveřejnit záběr, na kterém ruská raketa dopadá na obchodní centrum v Kremenčuku. Velení ukrajinského letectva po zásahu, při kterém zemřely dvě desítky lidí, prohlásilo, že raketu Ch-22 odpálil ruský bombardér Tu-22 M3 nad Kurskou oblastí. Podle odborníků má tato střela nelichotivou přezdívku.
"Za tento akt státního terorismu se bude Rusko zodpovídat. Na bojišti na Ukrajině, cestou zpřísnění sankcí a dozajista před tribunálem," uvedl s odkazem na dopad rakety na obchodní centrum v Kremenčuku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat "praktickou podporu" Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Uvádí to společné prohlášení vydané ve druhý den spojeneckého summitu v Madridu.
"Spojenci se zavázali nasadit dodatečné… síly připravené k boji na našem východním křídle," píše se zase v pasáží společného prohlášení o posilování přítomnosti v regionech jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty vojáků v textu uvedené nejsou, text také zmiňuje "vylepšení" společných vojenských cvičení.
Ruský Nejvyšší soud odložil projednání žádosti generální prokuratury, která chce prohlásit ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizací. Podle agentury Reuters tak učinil už podruhé, důvod nesdělil. Novým termínem jednání je 2. srpen. Příslušníci pluku Azov společně s dalšími ukrajinskými obránci týdny vzdorovali ruským okupujícím vojenským silám v jihoukrajinském přístavním městě Mariupol.
Rusko v květnu oznámilo, že se mu vzdalo téměř 2500 ukrajinských obránců, kteří odolávali ruským útokům v bunkrech a tunelech mariupolských železáren a oceláren Azovstal. Nacházeli se mezi nimi i členové pluku Azov, které Ukrajinci uctívají jako hrdiny, ale Moskva je vykresluje jako neonacisty, kteří nenávidí Rusko.
Ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu umožní novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman, oznámil Hrad. Tato aktualizace takzvaného lex Ukrajina upravuje také poskytování dávek běžencům, kteří do Česka přišli kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Uprchlíci budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima.
Ministerstva a další úřady budou moci podle předlohy i po skončení nouzového stavu, který přestane platit v závěru června, vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí tento měsíc.
Rusko chce určovat budoucí světový řád a jeho cílem není pouze Ukrajina. Ve svém videoprojevu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také členské státy NATO, aby Ukrajině poskytly další zbraně a peníze potřebné k obraně, informovala agentura Reuters.
"Tuto válku Rusko nevede pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat podmínky v Evropě, o podobu budoucího světového řádu," řekl Zelenskyj účastníkům vrcholné schůzky. Očekává se při ní schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu. Podle Zelenského potřebuje jeho země na obranu asi pět miliard dolarů (117 miliard korun) měsíčně.
Kamera zachytila dopad ruské rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku.
Záběry městské kamery příletu rakety na Amstor v Kremenčuku 27.06. pic.twitter.com/7FBHBKrM1D
— Martin Dorazín (@mdorazin) June 29, 2022
Počet obětí ruského raketového útoku, který dnes ráno zasáhl obytnou vícepatrovou budovu v jihoukrajinském Mykolajivu, vzrostl na čtyři. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Oleksandra Senkevyče a gubernátora Mykolajivské oblasti Vitalije Kima. Dalších pět lidí je podle nich zraněných. Dřívější informace hovořily o tom, že jedním ze zraněných je záchranář, jenž na místě zasahoval.
Ukrajinci již několik dní používají proti ruským agresorům americké salvové raketomety HIMARS. Naproti tomu jejich protivník už od začátku invaze zasypává Ukrajinu střelami ze salvových raketometů Grad a Uragan. Z videí, které obě strany zveřejňují, je pak patrný rozdílný účinek, kterého tyto zbraně dosahují.
Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl ve středu ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.
"Pokud rubl zůstane na současných úrovních i v dalších měsících, budou muset firmy snížit výrobu," řekl podle agentury Reuters ministr na konferenci podnikatelské lobby. Vláda podle něj zaznamenala známky deflační spirály, ekonomika má nadměrné zásoby deviz a právě kurz rublu bude pro hospodářskou politiku určující.
Moskva vnímá negativně chystaný vstup Finska a Švédska do NATO, řekl podle agentury RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Možné rozšiřování aliance Rjabkov označil za destabilizující faktor.
Rjabkov dnes podle ruského serveru Lenta.ru prohlásil, že na summitu v Madridu NATO posiluje svoji politiku agresivního usměrňování Moskvy, ale že na její směřování to vliv nemá. "My i tak zajistíme spolehlivě a stoprocentně svoji bezpečnost," uvedl. Náměstek ruského ministra zahraničí současně řekl, že NATO nepřispívá ke zvyšování bezpečnosti, a to ani z pohledu svých členů.
Americký prezident Joe Biden dnes na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku.
Signál vůči Rusku musí být jasný. Nedopustíme, aby ruská agresivní politika mohla slavit úspěch, řekl český premiér Petr Fiala při dnešním příchodu na summit Severoatlantické aliance, který druhým dnem v Madridu pokračuje jednáním Severoatlantické rady.
"My budeme dál podporovat Ukrajinu a budeme bránit tomu, aby Rusko pokračovalo ve své agresivní politice," prohlásil český ministerský předseda. "Silně podporujeme Ukrajinu prakticky od počátku a budeme v tom pokračovat," dodal ohledně českého postoje. Česko podle Fialy také bude podporovat posílení společného rozpočtu aliance i nový strategický koncept NATO, který Rusko jasně zmiňuje jako hrozbu.
Shrnutí nejdůležitějších informací podle britského ministerstva obrany:
Chersonská oblast připravuje referendum o připojení k Rusku, uvedla místní správa ➡️ https://t.co/mJ6GJ8gJ9p pic.twitter.com/htKnCKi627
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 29, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil záznam z videokamery, která podle něj zachytila dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřelo nejméně 20 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Videozáznam nelze nezávisle ověřit. Zpravodajský portál Meduza ale zveřejnil souřadnice místa, kde podle něj záznam vznikl. Souřadnice skutečně odkazují na prostranství před obchodním centrem Amstor.
Část ukrajinských uprchlíků, která našla zázemí v rekreačních zařízeních, musí se začátkem hlavní turistické sezony toto ubytování opustit. Někteří provozovatelé chtějí objekt znovu využívat pro turisty, některé ubytovny se budou přes prázdniny opravovat. Podle oslovených krajů to ale nezpůsobuje žádné problémy. Ubytovacích kapacit mají dost, část běženců si zajistila bydlení sama a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu, vyplývá z ankety ČTK.
Dva lidé zemřeli a tři byli zraněni při raketovém útoku na obytnou vícepatrovou budovu v Mykolajivu na jihu Ukrajiny. Na komunikační síti Telegram o tom dnes ráno informovali starosta města Oleksandr Senkevyč a gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim, útok připisují Rusku. Jedním ze zraněných je záchranář, který na místě zasahoval.
Ukrajinská Chersonská oblast, kterou během invaze na Ukrajinu ovládla ruská vojska, připravuje podle místní správy referendum o připojení k Rusku. Napsala o tom agentura TASS s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Právě referendum vypsané přes nesouhlas ukrajinské vlády vedlo v roce 2014 k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krymu.
"Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem," sdělil Stremousov ve videoprohlášení na sociální síti telegram.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přes videohovor promluvil na zasedání Rady bezpečnosti OSN a navrhl vyslání vyšetřovací komise do Kremenčuku, kde po ruském raketovém úderu na obchodní centrum zemřelo nejméně 20 lidí. Informovala o tom agentura AFP. Zelenskyj na závěr svého vystoupení vyzval k minutě ticha za oběti války, ke které se podle oficiálních záběrů OSN připojil i ruský velvyslanec Dmitrij Poljanskij.
Fiala ocenil rozhodnutí Turecka nebránit vstupu Finska a Švédska do NATO. Padla poslední řekážka, uvedl. Obě země označil za velké posily.
Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG, podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu nebo zruší embargo na vývoz zbraní do Turecka. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
"Kurzy se budou konat na Ukrajině," uvedl mluvčí univerzity Jaroslaw Kulczycki. Dodal, že do Polska budou naopak jezdit pětičlenné týmy ukrajinských instruktorů záchranné služby, kteří absolvují dvoutýdenní výcvikové kurzy.
Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na mluvčího Varšavské lékařské univerzity (WUM).
Po dohodě s Tureckem NATO "pozve" obě severské země, aby se k němu připojily, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. "Turecko, Finsko a Švédsko podepsaly memorandum, které se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu," řekl Stoltenberg.
I podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa je dalším krokem formální pozvání ze strany NATO pro obě severské země, aby se staly členy aliance. Vstup Švédska a Finska do NATO budou muset také schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí aliance.
Litevský parlament v úterý zakázal dovoz plynu z Ruska. Schválené změny zákona o zemním plynu do budoucna neumožní dodavatelům ze zemí považovaných za hrozbu pro národní bezpečnost přístup do litevské plynovodní soustavy, informovala agentura DPA.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg potvrdil, že Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.
Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že Turecko souhlasilo s členstvím Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Ke změně podle něj došlo poté, kdy Turecko, Švédsko a Finsko podepsaly na summitu NATO v Madridu společné memorandum, které reaguje na výtky Ankary.
Bývalého pracovníka sovětské tajné služby KGB, který prý poskytoval Rusku údaje pro březnový raketový útok na vojenskou základnu v západoukrajinském městě Javoriv zadržela Ukrajinská kontrarozvědka SBU. Při útoku zemřely desítky vojáků.
Muž prý prostřednictvím chatu na komunikační platformě telegram předával svému nadřízenému přesné lokace s poznámkami na mapě. SBU na svém telegramovém účtu uvádí, že v důsledku útoků na základnu nacházející se jen asi dvacet kilometrů od polských hranic zemřelo více než padesát vojáků, dalších 150 utrpělo zranění.
Německo a Nizozemsko dodají Ukrajině šest dalších houfnic. Každá země poskytne tři houfnice, řekly na summitu NATO ministryně obrany obou zemí. Německo a Nizozemí na Ukrajinu dodaly již 12 dělostřeleckých systémů.
Rusko v úterý podniklo raketový útok na třetí největší ukrajinské město Dnipro, uvedly tamní úřady. Starosta této průmyslové metropole Borys Filatov uvedl, že pod troskami autoservisu, který byl při útoku zničen, jsou lidé.
Šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Reznyčenko informoval, že ruská armáda směrem na Dnipro odpálila šest raket, tři z nich ale Ukrajinci sestřelili. "Byla poničena železniční infrastruktura a průmyslový podnik. Hoří autoservis. Záchranáři hledají pod troskami lidi," uvedl Reznyčenko.
Jednání NATO, Turecka, Švédska a Finska o rozšíření aliance po dvou hodinách skončilo. Dohodu účastníci schůze neoznámili. Podle finského tisku se země domluvily, že vypracují memorandum, které bude reagovat na výtky Ankary vůči vstupu dvojice severských zemí do NATO, uvedla agentura Reuters. Turecko nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus.
Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů, z nichž někteří podle premiéra Kirila Petkova prováděli špionáž.
Vyhoštění diplomaté na bulharském území prováděli s diplomacií "nesouvisející činnosti", uvedl Petkov s tím, že jde ve všech případech o pracovníky ruského velvyslanectví v Sofii. "Naše služby je identifikovaly jako osoby, které jsou do značné míry spojeny s jejich službami a pracovaly proti zájmům naší vlasti," uvedl. "Jestliže se cizí vlády pokusí zasahovat do vnitřních záležitostí Bulharska, budeme se bránit," dodal končící prozápadní premiér.
Spojené státy obvinily některé čínské firmy z poskytování podpory ruskému vojenskému průmyslu, píše agentura Reuters. V úterý uvalil Washington sankce na dalších 36 firem.
Ruské bezpečnostní složky zatkly starostu ukrajinského města Cherson Ihora Kolychajeva, informovala jeho poradkyně, podle níž zadržení souvisí s neochotou šéfa jihoukrajinského města spolupracovat s ruskými okupanty.
"Dnes ráno přijel starosta Chersonu Ihor Kolychajev do jednoho z komunálních úřadů, kde pracovali zbývající zaměstnanci radnice. Jakmile vystoupil z auta, okamžitě ho zadrželi ozbrojení příslušníci Rosgvardije a pravděpodobně i FSB," uvedla poradkyně starosty Halyna Ljaševská.
Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Rusku, jejich terčem je mimo jiné ruský zbrojní průmysl. Součástí sankcí je rovněž zákaz dovozu zlata z Ruska. Sankce se vztahují na desítky podniků a jednotlivců, včetně ruského zbrojařského koncernu Rostěch. "Zaměření se na ruský zbrojní průmysl omezí Putinův potenciál a ještě více ztíží jeho válku proti Ukrajině, kterou již nyní komplikuje slabá morálka, narušené dodavatelské řetězce a výpadky v logistice," uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.
Svědci ruského útoku na obchodní centrum Kremenčuk na Ukrajině popisují, co se stalo. Více ve videu.
Ruský hliníkárenský magnát Oleg Děripaska dal najevo, že pochybuje o smyslu války proti Ukrajině, a upozornil na ekonomické dopady invaze na ruskou ekonomiku. Informovala o tom agentura Reuters, podle které jde o vzácný případ veřejné kritiky počínání Kremlu, která zazněla od některé z nejvlivnějších osobností ruského hospodářství.
"Znepokojuje mě to, jak rychle jsme opustili to, čeho jsme ekonomicky dosáhli v 90. letech, že jsme opustili to, čeho jsme dosáhli v nultých letech, a nyní sedíme a čekáme na vítězství. Na jaké vítězství? Na čí vítězství?" zeptal se Děripaska. "Myslím si, že zničit Ukrajinu by znamenalo kolosální chybu, a to i pro nás," dodal. Ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem přímo nekritizoval.
Na samotného Děripasku uvalily Spojené státy, Evropská unie a Británie sankce. Zmrazily mu majetek a zakázaly mu cestovat na své území. Tento oligarcha ovšem také řekl, že podcenil, jak stabilní ruská ekonomika navzdory západním opatřením bude. Současný ruský režim podle něho není v ohrožení. "Pro změnu režimu v Rusku není potenciál. Opozice si radši vybrala krásné výhledy v Evropě a stáhla se ze života v zemi (Rusku - pozn. ČTK)," uvedl Děripaska.
Počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinské město Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na 20. Podle ukrajinských médií to dnes uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Dalších šest desítek lidí je podle něj zraněných a přes čtyři desítky se pohřešují. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek, poznamenala agentura AP.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém nákupním centru.
Turecký výrobce bojových dronů Bayraktar TB2 věnuje ukrajinské armádě tři své stroje. Oznámila to turecká firma, kterou spoluvede zeť prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bezpilotní letouny Bayraktar byly vyslány do akce hned v prvních hodinách ruské invaze na Ukrajinu a podle Kyjeva se dobře osvědčily, uvedla agentura AFP.
"Baykar odmítne veškeré platby za TB2 a pošle drony na ukrajinskou frontu zadarmo. Žádáme, aby nashromážděné prostředky byly spíše poskytnuty ukrajinským lidem v nouzi," uvedla firma na sociálních sítích. Podobné gesto se nejspíše neobešlo bez souhlasu tureckého prezidenta, uvedla AFP. Společnost Baykar totiž vede Selçuk Bayraktar, manžel nejmladší Erdoganovy dcery, a jeho bratr, Haluk Bayraktar.
"Otevřeli jsme naše srdce a domovy Ukrajincům, kteří byli nuceni odejít a hledat útočiště. I nadále budeme pomáhat těm, kteří to potřebují," napsala k setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prezidentka sousedního Moldavska Maia Saunduová.
We opened our hearts & homes to 🇺🇦citizens who were forced to leave & find refuge & we’ll continue helping those in need. I told🇺🇦President @ZelenskyyUa that we will also strengthen #Moldova’s transport & transit capacity in order to organize freight corridors to & from #Ukraine. pic.twitter.com/luCGxNB0Ia
— Maia Sandu (@sandumaiamd) June 27, 2022
Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes podle agentury AFP poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
V Evropě je nyní v důsledku zvýšeného bezpečnostního rizika kvůli válce na Ukrajině přes 100 tisíc amerických vojáků, píše agentura DPA. Spojené státy nevyloučily, že v následujících měsících na starý kontinent vyšlou permanentně další vojáky.
Ukrajinská a ruská strana si v Záporožské oblasti vyměnily také těla padlých vojáků, uvedlo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. Do neobsazené části Ukrajiny se tak vrátilo 46 padlých Ukrajinců, z nichž 21 patřilo k obráncům mariupolských oceláren Azovstal.
V polovině měsíce Rusko propustilo čtyři ukrajinské civilisty zajaté na začátku invaze v Kyjevské oblasti, Ukrajincům vydalo také tělo jednoho mrtvého vojáka. Ukrajinská strana tehdy propustila pět Rusů. Takových výměn se od začátku ruského útoku proti Ukrajině z 24. února uskutečnilo několik. Ukrajinská strana získala zpět také desítky těl obránců Azovstalu.
Ukrajina a Rusko si vyměnili další skupinu zajatců, oznámila dnes ukrajinská vojenská rozvědka. Do vlasti se vrací 16 ukrajinských vojáků a jeden civilista a také 15 ruských zajatců. Rusko o výměně neinformovalo, uvedla ruskojazyčná služba BBC.
Mezi ukrajinskými zajatci jsou dva důstojníci. Pět z osvobozených má těžká zranění a potřebuje akutní lékařskou péči.
Velkým tématem setkání G7 byla i potravinová bezpečnost. G7 činí za nynější růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě odpovědné především Rusko, které nestabilitu vyvolalo napadením Ukrajiny a blokováním vývozu ukrajinského obilí. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun).
V bavorském alpském zámku Elmau skončil třídenní summit skupiny světových ekonomik G7. Představitelé Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady a USA chtějí ještě zpřísnit již tak bezprecedentní sankce proti Rusku mimo jiné o zákaz dovozu ruského zlata. Ve hře je i zastropování cen ruských energetických surovin.
"Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba," uvedli v závěrečném prohlášení šéfové států a vlád zemí G7. Stejně tak ujistili, že v tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu nepoleví. "Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba," konstatovali.
Ruské úřady zadržely advokáta, který hájí bývalého novináře Ivana Safronova, obviněného ze spolupráce s českou rozvědkou a z vlastizrady. Advokát Dmitrij Talantov o tom stihl informovat na facebooku. O den dříve právník kritizoval ruský raketový útok na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Policie v Moskvě kromě toho zadržela také opozičního politika Ilju Lašina, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině.
V pondělí advokát odsoudil ruský útok na ukrajinský Kremenčuk, při němž podle dosavadních informací z ukrajinských médií zahynulo nejméně 20 lidí a dalších šest desítek lidí utrpělo zranění. Přes tři desítky lidí se po útoku pohřešují. "Dnešní hrozná událost v Kremenčuku - to má také být část denacifikace? Vaše druhé jméno je verbež," napsal na facebooku právník.
Ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis v otevřeném dopise protestuje proti zařazení ruského filmu Kapitán Volkonogov uprchl do programu filmového festivalu v Karlových Varech. Otevřený dopis dnes ambasador zaslal prezidentovi festivalu Jiřímu Bartoškovi. Podle Perebyjnise film vznikl s ruskou státní podporou a jeho tvůrci se podíleli na ruských propagandistických filmech. Zařadit film do programu je podle velvyslance nehumánní. Programový ředitel festivalu Karel Och ale už dříve řekl, že festival nechce ruskou tvorbu bojkotovat.
Země G7 chtějí na Rusko uvalit další sankce, které sníží Moskvě příjmy včetně těch z prodeje zlata. Zváží i cenový strop na ruskou ropu.
Profesor Evropské univerzity v Petrohradu Grigorij Golosov se v rozhovoru pro Aktuálně.cz nebojí kritizovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle něj udělal strašlivou chybu a vztahy mezi Moskvou a Západem jsou ještě horší než za studené války. Mnoho Rusů podle něj válku bude podporovat jen do chvíle, než na Ukrajinu pošlou jejich syny.
Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elamu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát. "G7 odsuzuje brutální ruskou válku a stojí pevně na straně Ukrajiny," řekl Scholz, podle kterého Západ nabízí Ukrajině perspektivu budoucnosti. "Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí," uvedl.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střely zasáhly nákupní centrum, Rusko přitom tvrdí, že naopak zasáhlo sklad západních zbraní. Zemřelo nejméně 20 lidí.
- Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů. Podle premiéra Kirila Petkova někteří z nich pracovali pro ruské zpravodajské služby.
- Ankara souhlasí se vstupem Finska a Švédska do NATO, řekl finský prezident Sauli Niinistö. Země podepsaly společné memorandum, které dá Turecku bezpečnostní záruky.
- Rusko zaútočilo na třetí největší ukrajinské město Dnipro. Rakety poškodily infrastrukturu, průmyslový podnik a autoservis.
Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli podle zpravodajské stanice CNN převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně.
Poradci amerického prezidenta Joea Bidena v soukromí debatují, jak a zda by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neměl pozměnit definici "vítězství" a přiznat možnost, že se území Ukrajiny nenávratně zmenšilo.
Rusko dnes oznámilo zavedení sankcí proti 25 Američanům, včetně manželky a dcery prezidenta Spojených Států Joea Bidena a dalších prominentních osobností. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé "zodpovědní za formování rusofobního kurzu". O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům.
Moskva tvrdí, že ruská armáda zasáhla v Kremenčuku sklad západních zbraní a detonace vedla k požáru v obchodním centru. Ukrajina hlásí 18 mrtvých.
Úterní dění na Ukrajině očima britského ministerstva obrany.
Ruská armáda je vyčerpaná, hlásí pozorovatelé. Útoků na civilní cíle bude přibývat ➡️ https://t.co/BxRCxzkfF6 pic.twitter.com/NLeoZTqiSZ
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) June 28, 2022
Podle nejnovější zprávy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské síly na Ukrajině vyčerpané. Moskva se přitom snaží hledat cesty, jak své jednotky doplnit, aniž by musela vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
Ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle bude podle ISW přibývat s tím, jak se Rusku tenčí zásoby přesných zbraní. Pondělní raketový úder na obchodní centrum v Kremenčuku jihovýchodně od Kyjeva si vyžádal 18 obětí. Moskva dlouhodobě popírá, že by ruské síly na Ukrajině útočily na civilní cíle.
Ruské síly se nadále snaží získat kontrolu nad strategickou silnicí z Bachmutu do Lysyčansku, která pro ukrajinské obránce představuje jednu z posledních zásobovacích tras pro nejvýchodnější část donbaské fronty, informoval generální štáb ukrajinské armády. V oblasti okolo Charkova se invazní síly snaží zabránit ukrajinským vojskům v postupu k východním ukrajinským hranicím, doplnil.
Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustřeďuje na pokračování v postupu na město Slovjansk v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů velení ukrajinské armády. Rusové pokračují v útocích na Lysyčansk v Luhanské oblasti a snaží se ho odříznout, uvedl na sociální síti Telegram místní gubernátor Serhij Hajdaj.
V Lysyčansku podle Hajdaje nepřátelské síly dál ničí infrastrukturu a útočí i na civilní cíle - ostřelovaly například tři benzinové pumpy nebo tržiště, kde mohly očekávat seskupení lidí. Některé čtvrti ve městě podle gubernátora čelily ostřelování opakovaně a záchranáři hledají v domech oběti. Lysyčansk je posledním velkým městem v Luhanské oblasti, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále drží.
Ruskými jednotkami zničená města, kde přišlo o život mnoho civilistů, Buču, Irpiň a Boroďanku, navštívila prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
I’m in #Ukraine today. Visited the towns of #Borodyanka, #Bucha & #Irpin. Was left speechless by the level of violence & destruction we saw. It’s an unimaginable tragedy &we wholeheartedly wish the brave selfless 🇺🇦people peace, freedom & prosperity, & life of their own choosing. pic.twitter.com/ylPrT5c5Sg
— Maia Sandu (@sandumaiamd) June 27, 2022
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střely zasáhly nákupní centrum. Zemřelo nejméně 16 lidí, nejméně 59 jich pak bylo zraněno.
- Rusové ostřelovali i Charkov a Lysyčansk, na místě jsou mrtví a zranění.
- Litva čelí rozsáhlým kybernetickým útokům. Přihlásila se k nim skupina ruských hackerů Killnet, která uvedla, že útoky na Litvu budou pokračovat, dokud neskončí "blokáda" Kaliningradu.
- Podle eurokomisařky Kadri Simsonové se Evropská unie musí připravit na vážné narušení dodávek plynu z Ruska.
Pod ruskou palbou se v pondělí ocitlo i druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země. Počet obětí tam vzrostl na pět mrtvých a 22 raněných. Mezi zraněnými je podle gubernátora Charkovské oblasti Olega Syněhubova pět dětí. Předchozí bilance čítala čtyři mrtvé a 19 raněných.
Hasiči a vojáci pokračují v pátrání po přeživších. Gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin na komunikační platformě Telegram uvedl, že je příliš brzy hovořit o konečném počtu obětí.
Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna ruská střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na šestnáct. Nejméně 59 lidí utrpělo zranění při útoku, který odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes uvedla agentura Reuters.
Zelenskyj v první reakci uvedl, že v nákupním centru bylo více než 1000 civilistů. "Počet obětí si nelze ani představit," řekl. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako "ohavný" teroristický čin.
Osm lidí zemřelo a dalších 21 bylo zraněno při dnešním ruském ostřelování ukrajinského města Lysyčansk. Podle tiskových agentur o tom informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhej Hajdaj.
"Dnes v Lysyčansku, když civilisté čerpali vodu z přivezené cisterny, zasáhli Rusové dav lidí z raketometů Uragan. Osm obyvatel Lysyčansku bylo zabito, na 21 jich bylo převezeno do nemocnice," citovala Hajdaje agentura Interfax-Ukrajina. Šestnáct osob bylo po nejnutnějším ošetření evakuováno do nemocnic v jiných oblastech.
Za politováníhodný označil útok na obchodní centrum mluvčí OSN Stéphane Dujarric. "Je to přinejmenším politováníhodné. Jakákoliv civilní infrastruktura, která samozřejmě zahrnuje nákupní centra, a civilisté by nikdy neměli být terčem," řekl novinářům.
Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde dnes ruské střely zasáhly obchodní centrum, stoupl na jedenáct. Uvedl to podle agentury Unian gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Čtyři desítky dalších lidí vyvázly se zraněním.
Evropská unie se musí připravit na vážné narušení dodávek plynu z Ruska a členské země by měly aktualizovat své nouzové plány. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž Evropská komise v červenci předloží plán, jak má evropský blok společně pravděpodobnému omezení čelit. Unijní země dnes podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely schválily povinné plnění plynových zásobníků, které by do listopadu měly být plné ze čtyř pětin.
Americký prezident Joe Biden v pondělí zvýšil cla na dovoz některých ruských produktů na 35 procent. Opatření je podle agentury Reuters důsledkem toho, že Spojené státy odňaly Rusku status trvalých normálních obchodních vztahů, což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod.
Kanada v pondělí představila další opatření, která jsou reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu. Jejich součástí jsou další sankce a zákaz vývozu technologií, které by mohly pomoci zlepšit ruské zbrojní výrobní kapacity, vyplývá z prohlášení úřadu premiéra Justina Trudeaua.
Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde ruské střely zasáhly obchodní centrum, stoupl na deset. Uvedl to podle serveru Ukrajinska pravda gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Čtyři desítky dalších lidí vyvázly se zraněním. Gubernátor ale varoval, že bilance se může zhoršit. Dříve úřady potvrdily smrt dvou lidí a zranění asi 20 dalších.
Požár nákupního centra v Kremenčuku, které zasáhly ruské rakety:
Russian forces hit a shopping mall by the rocket strike on the city of #Kremenchuk in central Ukraine. Civilian casualties reported pic.twitter.com/n54OoKwB7H
— НГУ (@ng_ukraine) June 27, 2022
Podrobnosti o ruském útoku v Kremenčuku:
Střely zasáhly nákupní centrum, ve kterém byla více než tisícovka civilistů. Objekt nyní hoří. "Počet obětí si nelze ani představit," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Nebyla to žádná hrozba pro ruskou armádu. Nemělo to žádnou strategickou hodnotu. Jen se lidé pokoušeli žít normální život," uvedl šéf státu, který se ruské ozbrojené agresi brání už od konce února. Rusko si podle něj vybíjí svůj vztek nad vlastní bezmocí na obyčejných lidech a bylo by zbytečné doufat v přiměřenost a lidskost z ruské strany.
Počet obětí místní úřady upřesňují. Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že zatím se ví nejméně o dvou mrtvých a dvou desítkách zraněných, z nichž devět je ve vážném stavu. Podle hasičů požár v středisku zachvátil více než 10 tisíc metrů čtverečních.
Ruský prezident Vladimir Putin se po obdržení oficiální pozvánky zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii. Podle agentury TASS to dnes uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov. Západ kvůli ruské agresi vůči Ukrajině tlačil na to, aby Moskva byla z této skupiny vyloučena. Není zatím jasné, zda půjde o Putinovu osobní účast, či zda vystoupí prostřednictvím videospojení.
Policie v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny nezaznamenala nárůst trestné činnosti, řekl po pondělním zasedání Ústředního krizového štábu novinářům policejní prezident Martin Vondrášek. U Ukrajinců převažují především přestupky. Policisté obdrželi 780 podnětů v souvislosti s válkou na Ukrajině, hlavně kvůli nenávistným komentářům na sociálních sítích. Ve 211 případech zahájila úkony trestního řízení, doplnil Vondrášek.
Podle prezidenta Volodymyra Zelenského ruská raketa zasáhla nákupní centrum v Kremenčuku. V době úderu tam bylo několik stovek lidí. O úderu ruských raket nejprve informovali starosta Vitalij Maleckyj a náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. Podle té se zasažené nákupní středisko nachází asi 300 metrů od nádraží a bylo zrovna plné lidí nakupujících potraviny, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.
Krizový štáb se bude po ukončení nouzového stavu, který vyprší s koncem června, scházet jednou za dva týdny. V pondělí to uvedl ministr vnitra a šéf štábu Vít Rakušan (STAN). Po posledním zasedání štábu v nouzovém stavu poděkoval všem, kteří se na pomoci Ukrajincům podíleli.
Gubernátor Poltavské oblasti na Ukrajině uvedl, že ruská raketa zasáhla město Kremenčuk. Na místě jsou mrtví i ranění.
Skupina ruských hackerů Killnet uvedla, že útoky na Litvu budou pokračovat, dokud neskončí "blokáda" Kaliningradu. Litevské webové stránky zasáhly takzvané DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit. "Je velmi pravděpodobné, že útoky podobné nebo větší intenzity budou pokračovat i v dalších dnech, obzvlášť v dopravním, energetickém nebo finančním sektoru," uvádí litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost ve svém prohlášení.
V sobotu večer jela do Kremlu mimořádně kolona limuzín, doprovázející prezidenta Vladimira Putina.
Litva hlásí rozsáhlé kybernetické útoky na weby státních institucí. Děje se tak v době, kdy Rusko slíbilo Litvě odplatu za blokování některého zboží do Kaliningradské oblasti. K útoku se přihlásila ruská hackerská skupina Killnet.
Elitní ukrajinská jednotka provádí diverzní operace na ruském území, uvedl britský deník The Times, který hovořil s dvěma členy tohoto vojenského uskupení a představitelem ukrajinské rozvědky. Misí ukrajinské jednotky Šaman, jejíž vojáci podle deníku bojovali po boku Američanů a Britů v Afghánistánu, je zničit infrastrukturu klíčovou pro podporu ruské invaze na Ukrajinu.
"Nejzajímavější mise se odehrávají v týlu nepřítele - nastražování výbušnin za frontovou linií, za hranicí," sdělil The Times 25letý četař, který vystupuje pod krycím jménem Dvacet dva a účastní se bojů proti Rusku od roku 2014.
"Rusové nechápou, co se stalo, nemůžou často uvěřit, že jsme tam byli," dodává jeho kolega vystupující pod jménem Hezoun. I on je členem praporu Šaman, jak se přezdívá 10. oddílu speciálních sil kvůli jeho bezmála nadpřirozeným schopnostem, vysvětluje The Times. Jde o průzkumnou a útočnou jednotku, do níž mohou vstoupit jen ti, kdo projdou obtížnými testy odolnosti.
"Posíláme je plnit nejtěžší úkoly, protože jsou to ti nejlepší a nejodvážnější," sdělil listu vysoce postavený představitel tajných služeb.
Přesné cíle útoků, které jednotka provádí, jsou tajné. Informace o operacích ale pomáhá vysvětit sabotáže na ruském území včetně požárů skladů pohonných hmot nebo munice, poznamenal deník a uvedl, že speciální ukrajinské jednotky přiznaly zapojení do bojů v Rusku poprvé. Jednotka Šaman kromě toho plní úkoly i na Ukrajině - postavila se Rusům například v bojích o letiště v Hostomelu u Kyjeva.
NATO zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc, řekl před summitem generální tajemník Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce 40 tisíc vojáků.
Skupina velkých světových ekonomik G7 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a plně se v konfliktu postavila za Kyjev. V prohlášení Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA slíbily Ukrajině podporu, dokud to bude třeba, a zároveň bránící se zemi ujistily, že si o své budoucnosti včetně budoucí mírové smlouvy rozhodne výhradně sama. Státy G7, jejichž jednání se účastní i Evropská unie, také požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny.
"Jsme odhodláni pomáhat Ukrajině udržet si suverenitu a teritoriální integritu, bránit se a vybrat si vlastní budoucnost. Je na Ukrajině, aby se rozhodla o budoucím mírovém ujednání, a to výhradně bez vnějších tlaků a vlivů," uvedli šéfové států a vlád skupiny G7, kteří od neděle jednají na třídenním summitu v bavorském alpském zámku Elmau. Dnes dopoledne se k jednáním digitálně připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země čelí útoku Ruska už od 24. února.
Představitelé států G7 ruskou invazi na Ukrajinu odsoudili jako "brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a ilegální agresivní válku". Konstatovali k tomu, že tuto válku vede Rusko za pomoci Běloruska. "Neuznáváme a neuznáme pokračující ruské pokusy překreslit hranice silou," uvedli státníci.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Rusko zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střely zasáhly nákupní centrum, ve kterém byla více než tisícovka civilistů. "Počet obětí si nelze ani představit," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal země G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí.
- USA podle Bílého domu a státy G7 protiruské sankce skutečně chystají, postihnou zbrojní průmysl.
- Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Moskva to však odmítá.
Velení ruských sil na Ukrajině pravděpodobně převzal generálplukovník Gennadij Židko, a nejspíše tak nahradil na tomto postu generála Alexandra Dvornikova se zkušenostmi ze Sýrie. Ve své pravidelné zprávě o vývoji ruské invaze na Ukrajinu o tom informoval americký Institut pro výzkum války (ISW).
Skutečnosti, že Židko převzal velení, nasvědčuje fakt, že v neděli během porady o ruských pozemních silách seděl vedle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Ruská investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) o výměně Dvornikova a Židka informovala už v květnu, tehdy se ale nepodařilo informaci nezávisle ověřit, upozornil ISW. Oficiálně Moskva jmenování Židkova do nové funkce nepotvrdila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.
Rusko už delší dobu čelí obviněním, že krade obilí a další plodiny ukrajinským zemědělcům na územích, která nyní okupují ruské invazní síly. Stanice BBC dnes na svém webu uvedla, že hovořila s ukrajinskými farmáři, analyzovala satelitní snímky a studovala další údaje ve snaze získat důkazy o tom, kam ukradené obilí putuje. Existuje podle ní řada známek toho, že velká část plodiny putuje nejprve na ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo už v roce 2014, a poté často do Sýrie či Turecka.
Spojené státy spolu s dalšími zeměmi ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chystají další protiruské sankce, které postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským sdělil zástupce americké vlády. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.
Dočasnou ochranu dostalo v Česku v neděli 164 ukrajinských uprchlíků, podobně jako před týdnem. Od počátku války na Ukrajině získalo víza 382 617 lidí.
Ruští vojáci dnes pokračují v útocích na Lysyčansk, který je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země. Informuje o tom agentura Reuters.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské oddíly se s pomocí dělostřelectva snaží blokovat město Lysyčansk z jihu. Ruskem podporovaní separatisté podle agentury TASS oznámili, že ruští vojáci do města již vstoupili z pěti směrů, agentura Reuters ale tuto informaci nemohla potvrdit.
Zelenskyj zároveň slíbil odplatu všem "pilotům, technikům a dalším lidem, kteří se na odpalování střel na Ukrajinu podílejí". "Všechny vás najdeme… A pokud si někdo myslí, že unikne odpovědnosti tvrzením, že jen plní rozkazy, pak se mýlí. Jestliže vaše střely dopadají na domovy, je to válečný zločin. Všechny vás čeká soud. A nikde se neschováte - ani na pobřeží Kaspického moře, přes které byly vaše střely vyslány, ani v Bělorusku," dodal.
Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko na síti Telegram napsal, že na Kyjev a Kyjevskou oblast bylo vypáleno 14 střel.
Zelenskyj uvedl, že některé z nich se podařilo ukrajinským obráncům sestřelit, nikoli ale všechny.
Ruská armáda v neděli po třech týdnech znovu ostřelovala ukrajinskou metropoli Kyjev a zasáhla obytné budovy. Při útoku zahynul 37letý muž, jeho manželka a dcera utrpěly zranění.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu vyzval vůdce zemí skupiny G7 k větší pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi.
Zastavit ruskou agresi bude možné, jen když včas dostaneme vše, o co žádáme - zbraně, finanční podporu a protiruské sankce, řekl podle agentury AP Zelenskyj. Zdůraznil přitom především potřebu systémů protivzdušné obrany.
Spojené státy tento týden pravděpodobně oznámí, že dodají Ukrajině systém protivzdušné obrany středního a dlouhého dosahu. Informovala o tom dnes televize CNN s odvoláním na své zdroje. Oznámena bude zřejmě také další vojenská pomoc Ukrajině, včetně dělostřelecké munice a radarového systému.
"USA plánují možná již tento týden oznámit, že pro Ukrajinu koupily vyspělý systém země-vzduch," řekl CNN zdroj obeznámený se záležitostí.
Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.
Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala dnes agentura Bloomberg.
Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.
Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi - jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spustil fundraisingovou platformu, která lidem odkudkoli umožňuje poslat Ukrajině finanční dar.
Ukrajinský prezident spustil fundraisingovou platformu https://t.co/ZqiYKQDgvX, která lidem odkudkoli na země umožňuje poslat Ukrajině finanční dar jen v jeden klik.
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) May 5, 2022
#united24 #thepoweroffreedom
Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti, do nedělního večera má totiž zaplatit zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze na zaplacení sice má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Informoval o tom server britského listu Financial Times (FT). Moskva už dala v minulosti opakovaně najevo, že platební neschopnost neuzná, protože peníze má. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
Summit velkých světových ekonomik G7, tedy Německa, USA, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, bude podle německého kancléře Olafa Scholze signálem jednoty demokratických mocností vůči ruské agresi. Očekává se, že země G7 v úterý na závěr summitu vyhlásí zákaz dovozu ruského zlata. Vedle představitelů Evropské unie pozval Scholz v zájmu jednoty demokratického světa proti ruské agresi na summit také zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu.
USA navrhují zastropovat ceny ruské ropy, aby Moskva nemohla vydělávat na vysokých cenách energií. Evropská unie zatím není o tomto opatření plně přesvědčena, chce o něm proto podrobněji jednat. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela není dohoda během summitu G7 pravděpodobná.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá příští týden navštívit Tádžikistán a Turkmenistán. Jednalo by se o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu od února, kdy spustil válku proti Ukrajině, která pokračuje i po čtyřech měsících bojů.
Podle prvního kanálu ruské státní televize se Putin hodlá v metropoli Tádžikistánu Dušanbe setkat se svým protějškem Imomali Rachmonem, který v hornaté postsovětské zemi vládne už 30 let. V turkmenistánském hlavním městě Ašgabatu zase Putina čeká summit zemí sousedících s Kaspickým mořem.
Zahraniční dobrovolníci, kteří se přidali k ukrajinským silám bojujícím proti ruské invazi, jsou šokováni brutalitou války. Někteří přiznávají, že se do nich vkrádá deziluze. Píše o tom agentura AFP. Podle slov mluvčího mezinárodní legie Damiena Magrou z Francie je mnoho bojovníků, kteří často pocházející z členských států NATO, zaskočeno brutalitou boje. "Američan, který prošel už šesti válkami, mi řekl, že to bylo to nejhorší, co viděl," uvedl Magrou. Podle něj se tak zpátky do civilního života vrací kolem 20 procent rekrutů, kteří sotva dorazili na bojiště.
Pláž ve Slovjansku na východě Ukrajiny láká bílým pískem, převlékacími kabinkami a průzračnou vodou. Atmosféru ale nyní kazí výbuchy raket a střel. Rekreační oblast na břehu jezera severně od Slovjansku totiž leží nedaleko jedné z nejaktivnější front ve válce proti Rusku, na které se ukrajinská armáda střelbou z lesů a vesnic snaží zastavit postup ruských jednotek. Některé milovníky koupání ale od návštěvy pláže neodradí ani boje, píše agentura AFP.
Jezero bylo kdysi proslulé svou slanou vodou, která má prý léčivé účinky. V roce 2014 Slovjansk obsadili proruští separatisté a Ukrajině se podařilo získat město zpět až po dlouhém obléhání. Kdysi zelené, poklidné městečko dnes nemá plyn ani tekoucí vodu a dodávky elektřiny jsou nestabilní kvůli poškození sítě a silnici protínají hromady betonových zátarasů.
Západ musí zůstat vůči Rusku jednotný. Dnes se na tom při jednání na okraji summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 shodli americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz.
Nově zvolené vedení německé postkomunistické strany Levice dnes na sjezdu jasně odsoudilo ruský útok na Ukrajinu. O zostření postoje strany vůči Rusku informovala agentura DPA. Levice si v sobotu na sjezdu zvolila nové vedení - společně jí budou předsedat Janine Wisslerová a Martin Schirdewan. Jejich protikandidátka Sahra Wagenknechtová chtěla v postoji strany naopak zdůraznit spoluodpovědnost Severoatlantické aliance za propuknutí války na Ukrajině. Pro Levici představovala válka na Ukrajině zásadní spor. Před únorovým začátkem invaze vyjadřovali mnozí členové strany velké pochopení pro ruské zájmy, píše DPA. Platný program strany požaduje rozpuštění NATO, které by mělo být nahrazeno "systémem kolektivní bezpečnosti s účastí Ruska". Nové usnesení se od této linie do jisté míry odchyluje. Program Wisslerové sice odsuzuje útok na Ukrajinu, ale nadále kritizuje NATO a odmítá německé dodávky zbraní Ukrajině.
Britský premiér Boris Johnson varoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před pokušením v nynější situaci vyjednat řešení konfliktu. Podle Johnsona by to vedlo ke světové nestabilitě a k tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin získal pocit, že může v budoucnu opět manipulovat nezávislými zeměmi. Macron a také německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě čelí kritice, že nehledě na ruskou agresi jsou stále vůči Putinovi vstřícní. Macron svůj postoj obhajuje tím, že s Putinem je nezbytné nadále jednat.
Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, která už přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, ještě více podpořit. Johnson s Macronem se na tom domluvili na bilaterálním jednání na okraj třídenního summitu velkých světových ekonomik G7, který dnes v Bavorsku začal.
"Shodli se, že konflikt je v kritickém okamžiku a že je možné zvrátit průběh války," uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády. Británie dnes oznámila, že chce Kyjevu v rámci finanční pomoci zaručit dalších 429 milionů liber (12,3 miliardy Kč). "To bude znamenat celkových 1,3 miliardy liber (37,4 miliardy Kč) v britských úvěrových zárukách," uvedl Johnsonův úřad.
Nový raketový útok na Kyjev je dalším příkladem ruského barbarství. Dnes to na okraj summitu velkých světových ekonomik G7 prohlásil americký prezident Joe Biden. Ruské rakety v noci na dnešek a nad ránem zasáhly ukrajinskou metropoli poprvé za poslední tři týdny.
"Je to jejich další barbarství," řekl Biden o útoku. Rakety v Kyjevě zasáhly obytné budovy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička bylo zraněno pět lidí, ukrajinská média dříve informovala o jednom mrtvém. Raketový útok se uskutečnil jen několik hodin před začátkem summitu G7, jehož ústředním tématem je ruská invaze na Ukrajinu.
Podle ukrajinské armády Rusko dnes ostřelovalo Kyjev z Kaspického moře s vysoce přesnými řízenými střelami Ch-101, informovala agentura Unian s odvoláním na mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata. Podle něj Moskva použila nejpřesnější a nejdražší střely, jaké má ve výzbroji, které mají dosah až 5500 kilometrů.
Ukrajina, která přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se může spolehnout na další masivní podporu ze strany Evropské unie. Dnes to na tiskové konferenci před začátkem třídenního summitu velkých světových ekonomik G7 prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Skupinu G7 tvoří Británie, Francie, Spojené státy, Kanada, Německo, Japonsko a Itálie, schůzek se tradičně účastní i zástupci Evropské unie.
"Musíme zůstat jednotní a pokračovat ve zvládání hospodářských výzev, kterým čelíme. Překonáme to," řekl americký prezident Joe Biden na summitu G7 německému kancléři Olafu Scholzovi. Ten mu odpověděl, že signálem, který summit G7 musí vyslat, je jednota. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Bidena domníval, že se mu po invazi na Ukrajinu podaří Západ a Severoatlantickou alianci rozdělit. "Nepodařilo se mu to a nepodaří," zdůraznil americký prezident.
Česko vydalo v sobotu ukrajinským běžencům 175 víz, zhruba stejně jako před týdnem. Od počátku války získalo vízum dočasné ochrany 382 453 uprchlíků.
Jednotný postoj Západu proti Rusku a jeho invazi na Ukrajinu je nehledě na hospodářské dopady důležitější než kdy jindy, protože vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina by mělo mnohem výraznější dopady. Dnes to při příchodu na summit skupiny sedmi velkých světových ekonomik G7 prohlásil britský premiér Boris Johnson.
"Nyní není čas vzdát se Ukrajiny, která potřebuje podporu a odhodlání G7 více než jindy," uvedl Johnson. Bezpečnost a svoboda Ukrajiny je podle britského premiéra bezpečností a svobodou západních zemí. "Cena za Putinovo vítězství na Ukrajině by byla oproti současným nákladům výrazně vyšší," uvedl.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes navštívil velitelská stanoviště ruské armády na okupované Ukrajině a vyslechl hlášení o situaci. Zajímal se prý také o životní podmínky nasazených vojáků. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom informovala agentura Interfax. "Ministr obrany Ruské federace, armádní generál Sergej Šojgu, prověřil ruské seskupení vojsk zapojených do speciální vojenské operace na Ukrajině. Na velitelských stanovištích ruských jednotek Šojgu vyslechl hlášení od velitelů o aktuální situaci a postupech ruských ozbrojených sil v hlavních operačních oblastech," uvedlo podle ruských agentur v prohlášení ministerstvo obrany. Ministr také některé ruské vojáky vyznamenal. Rusko napadlo sousední Ukrajinu 24. února, Moskva o své agresi vůči sousední zemi důsledně hovoří jako o "speciální vojenské operaci", která podle ní slouží k osvobození Ukrajiny.
Rusko se chystá do ovládnutých míst na Ukrajině vyslat své učitele. Napsal o tom ruský server Lenta.ru s odvoláním na ministerstvo školství Novosibirské oblasti. Rusové se rovněž snaží školy na ovládnutých ukrajinských územích přimět, aby od nového školního roku přešly na ruské osnovy. Podle Lenty.ru mají ruští učitelé působit v "osvobozených" oblastech Donbasu na východě Ukrajiny. Na Ukrajinu mají z Ruska odcestovat nejen pedagogové, ale i "metodologové" vzdělávacího systému. O vyslání učitelů na Ukrajinu požádalo ruské ministerstvo školství, upřesnil server.
Británie, USA, Japonsko a Kanada zakážou dovoz zlata z Ruska. Na úvod začínajícího summitu sedmi velkých ekonomik G7 to oznámila britská vláda, která chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Americký prezident Joe Biden na Twitteru napsal, že G7 zákaz dovozu zlata oznámí společně.
"Skupina G7 společně oznámí, že zakáže dovoz ruského zlata. Tento export přináší Rusku desítky miliard dolarů (stovky miliard Kč)," uvedl Biden. Jeden z amerických činitelů v telefonickém rozhovoru s novináři řekl, že zákaz dovozu by měl být oficiálně vyhlášen v úterý na závěr summitu. Předseda Evropské rady Charles Michel dnes řekl, že Evropská unie se k zákazu jistě připojí. Řekl, že EU by měla dovoz zlata z Ruska rovněž zakázat a že tento návrh mezi unijními členy podpoří. "Chceme se zaměřit na ruské financování války," řekl.
Letecký poplach byl v noci vyhlášen na řadě dalších míst Ukrajiny, zejména na východě. Ostřelován byl v noci opět i Charkov, podle agentury Ukrinform rakety zasáhly průmyslovou čtvrť.
Ruská armáda dnes časně ráno vypálila několik raket na ukrajinskou metropoli, zasáhla dvě obytné budovy, podle kyjevského starosty Vitalije Klička bylo zraněno pět lidí. Ukrajinská média s odvoláním na záchranáře dříve informovala o jednom mrtvém muži, to však zatím není potvrzené. Podle agentury AP šlo dnes o první ruský útok na Kyjev za tři týdny, Kličko to označil za "symbolický útok" před summitem NATO, který se koná příští týden v Madridu. Dnes také začal za účasti amerického prezidenta Joea Bidena v Německu summit skupiny G7.
Na místě zasahovala více než desítka záchranných jednotek, podle ukrajinské civilní obrany byla zasažena devítipatrová budova, v níž bylo částečně zničeno několik horních pater. Záchranáři řekli, že se jim z trosek podařilo vyprostit mimo jiné sedmiletou dívku a její matku. Podle nich v troskách zemřel jeden muž, pravděpodobně otec dívky. Kličko ale poté hovořil pouze o zraněných. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka raketa zasáhla v Kyjevě také školku.
Ukrajina získá zpět všechna města, která na jejím území zabrali Rusové, prohlásil ve večerním videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádření přišlo poté, co se dnes ruské jednotky po vleklé ofenzivě definitivně zmocnily východoukrajinského Severodoněcku.
Ukrajinský prezident podle agentury Reuters v projevu zmínil kromě Severodoněcku také Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 pod kontrolou Ruskem podporovaných separatistů. Po únorové invazi pak Rusové z větších měst dobyli také Cherson a Mariupol na jihu Ukrajiny.
Zelenského slova zároveň přišla po noci ruského bombardování v různých částech Ukrajiny. Podle prezidenta na Ukrajinu dopadlo 45 ruských raket a střel. Kyjev dříve uvedl, že útok byl částečně veden z běloruského území.
Ukrajinské jednotky se téměř kompletně stáhly z týdny obléhaného východoukrajinského města Severodoněck. Řekl to dnes starosta města Oleksandr Strjuk. Už v pátek gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ukrajinští vojáci dostali rozkaz město opustit. Podle Hajdaje dnes pokračují dělostřelecké i letecké útoky na Severodoněck i nedaleký Lysyčansk. Útoky míří i na továrnu Azot, kde se skrývají stovky civilistů.
"Bohužel už město téměř zcela opustili," řekl Strjuk ukrajinské televizi ohledně pohybu ukrajinských obránců. Nepotvrdil ale, že se jednotky stáhly úplně.
Gubernátor Hajdaj na komunikační síti Telegram napsal, že pokračuje bombardování a ostřelování Severodoněcku i Lysyčansku a že cílem útoků byl také areál továrny Azot. Tam se stále skrývají civilisté, jak potvrdil i starosta Strjuk.
Podle serveru BBC dnes čečenský vůdce Ramzan Kadyrov sdělil, že továrnu Azot opustilo asi 800 civilistů a že areál je pod kontrolou ruských jednotek. Jeho tvrzení ale nelze nijak ověřit.
Výrazně vyšší zájem o službu v české armádě od zahájení války na Ukrajině potvrdily dnes armádní špičky na Dnu pozemního vojska - Bahna 2022. Několikanásobně víc lidí než v běžných letech se hlásí do aktivních záloh. Do bývalého vojenského újezdu Brdy u Strašic se dnes přišlo podívat na bojovou techniku a výcvik přes 50 000 lidí. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že ČR bude nadále pomáhat Ukrajině, například různými formami výcviků i posíláním vojenského materiálu.
Dodala, že v žádném případě kvůli tomu není a nebude ohrožena obranyschopnost ČR. "Děláme neustále revize, co máme v našich skladových zásobách a co bychom eventuálně ještě mohli poskytovat. Zároveň se do České republiky dostávají ještě nějaké další dodávky, které jsme se snažili vyjednávat prakticky ihned po vypuknutí válečného konfliktu. A od toho je také odvozené, jaká bude moci být ta naše další pomoc Ukrajině," uvedla. Konkrétní dodávky nechtěla uvést, stejně jako v minulých dnech.
Ministryně obrany @jana_cernochova zahájila Den pozemního vojska - Bahna 2022. I přes deštivé počasí se na vojáky v akci přišly podívat stovky lidí.#Bahna pic.twitter.com/5iKKasUxbh
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) June 25, 2022
Ruská armáda zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až 80 polských žoldnéřů. Řekl to dnes mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Není ale jasné, kdy se tak stalo. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů, informují agentury AFP a DPA.
Konašenkov řekl, že ruská armáda zlikvidovala také 20 bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad při úderech vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex v Doněcké oblasti.
Solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, se má od července upravit. Odlišit se má podpora za pokoj a za celý byt. Za ubytování v pokoji by stát poskytoval 3000 korun na osobu a měsíc, ale nejvýš 9000 korun. Za celý byt by pak dávka mohla měsíčně činit 5000 až 15 000 korun podle počtu ubytovaných. Vyplývá to z návrhu nařízení, které se chystá ve středu schválit vláda. Nyní je možné za bezplatné ubytování běženců na nejméně 16 dnů v měsíci v kuse získat od státu na pokrytí nákladů 3000 korun na osobu, na domácnost ale nejvýš 12 tisíc korun. Proti rozdílné podpoře u pokoje a bytu se staví ministerstvo financí, částky by podle něj měly být na osobu všude stejné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odvolal z funkce velvyslance v několika zemích, včetně ambasadora na Slovensku Jurije Mušku. Uvádějí to oficiální stránky ukrajinského prezidenta. Podle nich Zelenskyj v pátek odvolal také například velvyslance v Íránu, Libanonu, Gruzii či Portugalsku. Důvody odvolání velvyslanců v oznámení na stránkách ukrajinského prezidenta uvedeny nejsou. Agentura Ukrinform v pátek v této souvislosti napsala, že Zelenskyj už dříve avizoval odvolání velvyslanců, kteří neefektivně plní své povinnosti.
Národní centrála proti organizovanému zločinu podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS. Minimálně jeden z Čechů je navíc podezřelý z toho, že vycestoval na Ukrajinu bez povolení, které musí zájemcům o službu v cizí armádě předem udělit prezident republiky.
Kromě Javorivu, který leží asi 20 kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu dnes časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.
Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.
Ruská armáda dnes ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly.
Boje stále pokračují v některých oblastech Severodoněcku, informoval v noci generální štáb ukrajinské armády. V pátek přitom ukrajinské jednotky dostaly rozkaz se z téměř zcela zničeného města stáhnout, aby zabránily další ztrátám a přeskupily se.
Boje u Severodoněcku se nyní podle agentury Reuters soustředí na přilehlé město Lysyčansk, které se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Reuters dnes s odvoláním na proruského povstaleckého činitele uvedl, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.
Podle ukrajinské strany stahování ze Severodoněcku neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května.
Britské ministerstvo obrany dnes také uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic.
Až skončí ruská invaze, zabere Ukrajině jedno desetiletí, než vyčistí své území a teritoriální vody od min a dalších výbušných zařízení. Podle agentury Reuters to dnes řekl Oleksandr Chorunžyj, mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS). Ta podle něj dosud vyčistila 620 kilometrů čtverečních území, kde se nacházelo na 45 tisíc výbušných předmětů, včetně zhruba 2000 leteckých bomb.
Evropská komise do konce léta navrhne možné změny fungování trhu s energiemi včetně oddělení ceny plynu a dalších energií. Po dnešním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí věnovaném vysokým cenám energií a omezeným dodávkám ruského plynu to prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
"Tohle bylo vytvořeno v době, kdy trhu dominovala fosilní paliva," řekla po jednání von der Leyenová s odkazem na současný systém, kdy je cena energií spojena s cenou plynu. Podle šéfky komise navíc v současnosti začínají stále významnější roli hrát obnovitelné zdroje a EU se snaží od využívání plynu upouštět, což ospravedlňuje reformu určování cen. Po té dlouhodobě volají zejména jihoevropské země či Francie, další skupina států v čele s Německem byla však dosud proti.
BBC v otevřených zdrojích našla jména více než 4000 ruských vojáků, zabitých na Ukrajině. Kyjev odhaduje, že Rusko přišlo o 34 500 vojáků.
Malá ukrajinská firma sídlící v Ivanofrankivské oblasti vyrobila téměř 80 pušek, které jsou určené k rušení leteckých dronů používaných ruskými silami k průzkumu. Společnost Kvertus Technology zaznamenala od začátku invaze zvýšenou poptávku a charitativní organizace začaly tyto protidronové pušky nakupovat pro ukrajinskou armádu. Více ve videu.
Ukrajinské ministerstvo obrany odmítlo možné stahování jednotek ze Severodoněcku komentovat. Ukrajinští novináři ale podle ruskojazyčné verze BBC píší, že vojáci začali z města u řeky Severní Doněc odcházet už v noci na dnešek. "Dnes v noci ukrajinské jednotky organizovaně opustily průmyslovou zónu v Severodoněcku," napsal novinář Jurij Butusov, který sleduje situaci na frontě. Vojenské zdroje listu Ukrajinska pravda uvedly, že ze Severodoněcku odešli příslušníci Národní gardy.
Šéf místní vojenské správy Roman Vlasenko uvedl, že stažení vojáků ze Severodoněcku nějakou dobu potrvá. "Není to otázka hodin ani dnů," řekl agentuře Unian.
Západ v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavedl masivní sankce, jen EU jich přijala už šest balíčků. Sankce míří i na konkrétní lidi z okolí Vladimira Putina a ruské oligarchy zvyklé na luxus. Podívejte se, které jachty jim úřady zabavily.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu ještě více podpořit.
- Ruské rakety zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev, poničily obytnou devítipatrovou budovu. Šest osob bylo zraněno a jeden člověk zemřel. Americký prezident Joe Biden to označil za další příklad ruského barbarství.
- V bavorském zámku Elmau začalo třídenní jednání představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7. Summit má být signálem jednoty demokratických mocností vůči ruské agresi. Očekává se přijetí zákazu dovozu ruského zlata.
V anglickém hrabství Somerset se dnes naplno rozjel dvakrát odložený ročník slavného festivalu Glastonbury, který se zpožděním způsobeným pandemií slaví 50 let existence. Při poledním otvírání největších pódií organizátoři pustili návštěvníkům apel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyzýval k podpoře Ukrajiny za pokračující agrese Ruska.
A message from President of Ukraine Volodymyr Zelenskyy was just played on the big screens at The Other Stage, shortly before The Libertines’ stage-opening set. #Glastonbury2022 pic.twitter.com/LuXf2FfEBf
— Glastonbury Festival (@glastonbury) June 24, 2022
"V Chersonu vyhodili kolaboranta do povětří," uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. V okupovaném městě na jihu Ukrajiny byl při bombovém útoku zabit Dmytro (rusky Dmitrij) Savlučenko, který měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu.
Šéf oblastní správy dosazený Rusy Volodymyr (rusky Vladimir) Saldo v ruské televizi ujistil, že atentát nijak nepostihne plány začlenit do Ruska Chersonskou oblast. "Řada atentátů pokračuje, ale to nijak nenaruší naše plány ohledně připojení k Rusku, které jsou už hotové," řekl Saldo podle agentury TASS.
Vážení čtenáři, vítejte u online přenosu k dění na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.
Právě se děje
Svět sportu zachvátila oslava à la Trump. Nic politického, dušuje se fotbalová hvězda
Spartu v osmifinále poháru prověří Dukla, Slavia bude hostit Táborsko
Havlova tajemnice vzpomíná. Ve vězení nezemřel díky podpoře ze Západu, říká
Báli se, aby je za útěk z města děti neproklínaly. Jako amišové ale nežijeme, říkají
Recenze: Petr Janda je přírodní zázrak. Koncert Olympicu odehrál s plným nasazením
Plné bazary levných Enyaqů nejsou utopií. Elektrická Škoda už vládne i celé Evropě
Skupina velkých globálních ekonomik G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost ve světě až pět miliard dolarů (117 miliard Kč). Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau řekl novinářům jeden z představitelů americké vlády, který uvedl, že polovinou částky přispějí Spojené státy.
Ruská invaze na Ukrajinu zkomplikovala zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím. S jeho vývozem po železnici nyní pomáhá Západ, protože ukrajinské přístavy Rusko zablokovalo. Na dohodu, jež by umožnila vývoz ukrajinského obilí, apeluje OSN. Ta se obává, že v některých chudých zemích může vypuknout hladomor.