Důkaz o rozdělené zemi: Voliči Clintonové se nepřátelí s těmi, kdo stojí za Trumpem. A naopak
Kampaň před americkými prezidentskými volbami 2016
K volbám letos v listopadu míří dvě Ameriky, jedna Trumpova a druhá Clintonové. Mezi sebou se nestýkají a nebaví. Zřejmě se vzájemně ani moc neznají. Pro další vývoj v této velmi staré demokracii to není dobrá zpráva.
U voličů Hillary Clintonové je toto číslo dokonce ještě menší: Jenom 18 procent z nich říká, že má mezi přáteli aspoň někoho, kdo chce volit Trumpa.
Pouze čtvrtina lidí, kteří chtějí na podzim volit Donalda Trumpa, v průzkumu odpověděla, že má mezi přáteli stoupence Hillary Clintonové.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 96 dní
Respektovaný ústav zkoumající nálady veřejnosti Pew Research Center přišel s velmi zajímavým pohledem na předvolební Ameriku. Ptal se voličů Hillary Clintonové a Donalda Trumpa, zda mají mezi svými přáteli stoupence druhého z kandidátů. A došel k důkazu o velmi rázném rozdělení země, které se promítá do osobních životů.
A ještě jedno dopourčení: pokud chcete během dvaceti minut získat poměrně přesnou představu o tom, co za prezidentského kandidáta Donald Trump je, pusťte si jeho nedělní rozhovor s Georgem Stephanopoulosem odvysílaný televizí ABC v pořadu This Week. Komentář není potřeba, obrázek o Trumpovi a o tom, co by jeho prezidentství znamenalo pro svět i USA, je v zásadě úplný.
YouTube: Rozhovor Trumpa pro ABC News
Pocit, že Trump si nechává utéct drahocenný čas, který mu na přesvědčení voličů zbývá, posiluje už několik dní trvající trapná tahanice mezi ním a rodiči padlého amerického vojáka muslimského vyznání, kteří se stali zřejmě největšími hvězdami demokratického sjezdu.
Co je zároveň důležité poznamenat: Trumpovi se pomalu ale jistě vyprazdňuje arzenál standardních příležitostí, které mohou ovlivnit, případně zvrátit poměr sil v přízni veřejnosti. Po skončení sjezdů jsou takovými dalšími plánovanými událostmi prakticky už jen televizní debaty naplánované na konec září a říjen.
Co je pro Clintonovou klíčové zjištění z průzkumu: mezi jejími sympatizanty je víc lidí stoprocentně přesvědčených pro ni hlasovat, než kolik pevných stoupenců má Donald Trump. Čtyřiačtyřicent procent z těch, kteří v průzkumu vyjádřili sympatie Clintonové, tvrdí, že do voleb už svůj názor nezmění. U Trumpa je takových lidí pouze 36 procent.
Jak vyplývá z výsledků průzkumu pro CNN, Clintonová se momentálně těší podpoře 45 procent Američanů, zatímco Trump sedmatřiceti. Kandidát libertariánů Gary Johson má devět procent, kandidátka zelených Jill Steinová pět procent. Pokud se lidem zúží výběr pouze na kandidáty dvou hlavních stran, skáče vedení Clintonové na devět procent, v poměru 52 ku 43 procentům.
Oba sjezdy tak v porovnání s historickými daty byly pro Trumpa i pro Clintonovou úspěšné. Jelikož se však demokratická kandidátka těšila před začátkem stranických konferencí větší podpoře než Trump, vrátil se poměr sil ke "statusu quo ante", tedy k relativně přesvědčivému vedení Clintonové.
Jak jsme v tomto onlinu psali před týdnem, Trump si po skončení republikánského sjezdu polepšil v průzkumu prováděném CNN oproti stavu před ním o šest procent. CNN v noci na dnešek zveřejnila výsledky sondáže provedené po skončení demokratického konventu a skok v podpoře bývalé ministryně zahraničí je po něm dokonce sedmiprocentní.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 97 dní
Podmínky pro obě hlavní postavy soupeřící letos o Bílý dům se srovnaly. Týden po druhém z nominačních sjezdů (letos po demokratickém) startuje hlavní sezona volebního klání a nastává chvíle, kdy začíná mít smysl věnovat pozornost výsledkům průzkumů veřejného mínění.
Neočekávanou hlavní hvězdou závěrečného večera demokratického sjezdu, která dokázala "vyobrazit" zřejmě nejbrutálnější kontrast k Donaldu Trumpovi, se stal otec amerického vojáka muslimského vyznání, jenž zahynul při sebevražedném atentátu v Iráku v roce 2004. Otec nepřítomnému Trumpovi vmetl, že být on prezidentem, do Spojených států by se lidé jako jeho syn vůbec nedostali. Následně se Trumpa dramaticky zeptal, zda vůbec kdy četl americkou ústavu. Vytáhl jeden její výtisk z náprsní kapsy svého saka a Trumpovi demonstrativně nabídl, že mu pro účely přečtení může půjčit ten, který nosí u sebe.
Otec amerického muslima, který zahynul v Iráku, vzkázal Trumpovi: Vy jste Americe nic neobětoval!
Odvolání se na Reagana se nevyhnuli dokonce ani Barack Obama a Hillary Clintonová. U nich i ostatních řečníků bylo cílem jediné: vytvořit kontrast mezi Republikánskou stranou a jejím prezidentským kandidátem v 80. letech a tím, co strana nabízí v osobě Donalda Trumpa dnes. A zcela nepokrytě pak posbírat mezi dosavadními republikánskými voliči nějaké hlasy pro letošní volby.
K poslednímu bodu stojí za zaznamenání, jak často se v proslovech na demokratickém sjezdu objevovalo jméno a citace republikánského prezidenta Ronalda Reagana. Demokraté se skupinově a hlasitě přiznali k jeho optimistickému pohledu na Ameriku a tomu, co je možné v ní i s ní dokázat.
Po obsahové stránce nechybělo projevu Clintonové nic podstatného.
1. Bývalá ministryně zahraničí dala jasně najevo, že moc stojí o hlasy příznivců soupeře z primárek Bernieho Sanderse, a že si je hodlá i zasloužit a myslí vážně programové ústupky cílené právě na ně.
2. Jednoznačně se představila jako ten, kdo se hodlá postarat o bezpečnost Američanů i země jako takové a nehodlá se v tom štítit použití síly.
3. Zdůraznila, že ona je ten, kdo je připraven Ameriku sjednotit a nehodlá využívat přirozených animozit mezi lidmi pro politické účely.
4. Vyjevila zřejmý zájem zalovit mezi republikánskými voliči, kteří jsou zděšeni vystupováním Donalda Trumpa.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 101 den
Hillary Clintonová jako první žena v historii přijala v noci nominaci za Demokratickou stranu na prezidenta Spojených států. Nejdůležitější proslov její 16 let trvající politické kariéry prokázal, že rétorika ani showmanství nejsou ty kvality, pro něž by stálo za to ji volit. Hovořit strhujícím způsobem k mnohatisícovému davu prostě není její silná stránka, není to ale zároveň věc, která by ji zvlášť letos, v konkurenci, jíž čelí, měla diskvalifikovat.
Pole pro Hillary Clintonovou bylo řečníky předposlední sjezdové noci připraveno víc než solidně. Na čase je nejdůležitější proslov její politické kariéry.
Možná vůbec nejúčinnější atak na Trumpa vedl z řečníků třetí "noci hvězd" bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg. Účinný proto, že mířil na Trumpovu pověst coby podnikatele, a to z úst člověka, jehož byznysové renomé je neposkvrněné. "Zvolme kompetentního člověka, který je při smyslech. Trump tvrdí, že chce vést zemi tak, jako vedl své podnikání. Bůh nás před tím ochraňuj," řekl doslova Bloomberg.
Michael Bloomberg označil Donalda Trumpa za podvodníka
Vypojit Trumpovu "linku" na nízkopříjmové kategorie voličů, především těch bělošských, je klíčový úkol, jehož splněním mohou demokraté zajistit zvolení Hillary Clintonové. Trump má právě u této skupiny voličů nad Clintonovou náskok v desítkách procent a pokouší se lovit i mezi těmi, kteří v primárkách hlasovali pro soupeře Clintonové Bernieho Sanderse.
Převážně optimistickou notu, již volil Obama, rovnovážně doplňovala velmi kritická slova, která na adresu republikánského kandidáta Donalda Trumpa pronesl během třetího večera zejména viceprezident Joe Biden. Ten označil za fantasmagorickou představu, že by Trump mohl fungovat jako šampion lidí střední třídy a těch s nižšími příjmy.
Barack Obama věnoval největší část svého proslovu Hillary Clintonové a soustředil se na vyzdvižení jejích zkušeností a připravenosti řešit od prvního dne výzvy, které ji mohou v prezidentském úřadě čekat. Clintonovou označil za kvalifikovanější pro vstup do Oválné pracovny Bílého domu, než byl v roce 1993 její manžel Bill a než byl on v roce 2009.
Do amerických prezidentských voleb zbývají 102 dny
Zatímco Trumpem režírovaný republikánský sjezd volil pouze mollovou tóninu a vyobrazoval Ameriku jako zemi v krizi a ohrožení, demokraté na svém setkání dokážou střídat optimismus s varovným vyobrazením budoucnosti, pokud by ji Američané spojili s Donaldem Trumpem ve funkci prezidenta.
Hillary Clintonová má kolem sebe řadu poradců, jejichž rady každodenně dostává a má možnost se jimi řídit. Stěží udělá chybu, když v tom základním poslechne radu poradce, který je jednačtyřicet let jejím manželem.
Hillary Clintonová jde do voleb - ať se její muž snaží rétoricky sebevíc - jako kandidát statu quo, jako ten, kdo bude na rozdíl od Trumpa garantovat svého druhu pokračování Obamovy doby. Bill Clinton, přes všechny výhrady, které k němu můžete mít, je brilantní politický mozek s velmi jemně vyvinutým citem pro nálady americké veřejnosti. Pokud toužil svou ženu představit jako agentku změny, můžete vsadit na to, že nevěří, že pouhou obranou statu quo, resp. Obamova dědictví lze letos volby vyhrát.
Bill Clinton ví, co a proč v této věci říká. On před čtyřiadvaceti lety a Barack Obama před osmi lety se jako zatím poslední zástupci Demokratické strany dokázali do Bílého domu dostat právě jako politici představující výraznou, svým způsobem radikální změnu, která byla pro Američany spojená s nadějí.
Vědom si tohoto hendikepu své ženy, přesně o to se ve svém dlouhém proslovu, který byl vrcholem druhého večera sjezdu, pokusil bývalý prezident a nyní kandidát na prvního "prvního gentlemana" USA Bill Clinton.
"Tato žena se nikdy a v ničem nespokojila se statem quo. Vždycky chtěla věci posouvat vpřed. To je to, čím je. Je to agentka změny," řekl doslova Clinton delegátům sjezdu, když jim představoval svou manželku.
Bill Clinton: Moje žena se nikdy nevzdá
Hillary Clintonová vstupuje do finále volebního souboje s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem s několika defekty. Jedním z největších je skutečnost, že zatímco realitní magnát slibuje znejistělé a nazlobené Americe radikální změnu, bývalá první dáma, senátorka a ministryně zahraničí je stálicí americké federální politiky téměř čtvrt století a vyrobit z ní "agentku změny", po níž skoro v každých volbách Američané volají, je skoro nemožný úkol.
Demokraté udělali maximum pro to, aby to vypadalo, že za svou "kapitánkou" stojí coby strana sjednoceni, doslova jako jeden muž a jedna žena. Ve chvíli, kdy Clintonová dosáhla při hlasování potřebné většiny delegátů, vzal si slovo Bernie Sanders a vyzval k manifestačnímu dokončení volby. Sjezd souhlasil, ale k jednotě má i tak strana daleko. Část Sandersových příznivců na protest opustila jednací sál, a stala se dokonce i tak nevídaná věc, že se v průběhu dosavadních dvou dnů na sjezdu dalo zaslechnout volání po usazení Clintonové za mříže, což bylo nejhlasitěji provolávané heslo republikánského sjezdu z minulého týdne.
Do amerických prezidentských voleb zbývají 103 dny
Hillary Clintonová se z části standardním a z části aklamačním hlasováním demokratického sjezdu stala stranickou kandidátkou na prezidentku Spojených států. Vepsala tak premiérovou kapitolu do dějin země.
Těžko takto na dálku dohlédnout do hlavy Michelle Obamové a navíc do budoucnosti. Fakt je ten, že za Hillary Clintonovou je minimálně o krok pozadu. Když se Clintonová nacházela přesně ve stejné fázi, jako je nyní Obamová, byla už v roce 2000 naplno zapojena do své první politické předvolební kampaně, kdy usilovala o to, stát se senátorkou za stát New York. V listopadu téhož roku pak skutečně členkou horní komory Kongresu zvolena byla a začala její vlastní politická kariéra, která letos vrcholí prezidentskou kandidaturou.
Bloger a komentátor Washington Post Chris Cilliza napsal, že překonat proslov Obamové bude těžké pro každého z řečníků, kteří budou následující tři večery na sjezdu vystupovat. Nadšení z její řeči ho vedlo dokonce ke spekulaci, že současnou první dámu může čekat politická budoucnost obdobná té, na niž se vydala po "dosloužení" v roli první dámy Hillary Clintonová.
Going to be hard for any speech -- tonight or over the next 3 nights -- to top that. Or even come close.
— Chris Cillizza (@TheFix) July 26, 2016
Demokratická strana má to štěstí, že když se objeví v problémech, či dokonce jisté personální nouzi, má možnost sáhnout mezi první dámy. Michelle Obamová se stala jednoznačně největší hvězdou prvního večera demokratického sjezdu. Dokázala zastínit všechny ostatní řečníky, a to včetně massachusettské senátorky Elizabeth Warrenové, která je miláčkem stranické levice.
Michelle Obamová v emotivním projevu podpořila Hillary Clintonovou
Kýžená jednota demokratů tedy vypadala v praxi tak, že když během prvního dne jednání sjezdu Bernie Sanders, takto poražený soupeř Clintonové, vyzval své příznivce, aby ji podpořili, protože je třeba zvolit Clintonovou do Bílého domu, ozvalo se nesouhlasné bučení.
Do amerických prezidentských voleb zbývají 104 dny
Demokratická strana jako organizace a Hillary Clintonová jako kandidátka doufaly, že na rozdíl od republikánů minulý týden předvedou tento týden na svém sjezdu jednotu a společné odhodlání. Jako na potvoru, znovu se Hillary Clintonové připletly do cesty e-maily. Tentokrát ty, které hackeři podle všeho napojení na ruské tajné služby ukradli a koncem minulého týdne přes server WikiLeaks zveřejnili. Obsah mailů ukázal, že vedení Demokratické strany se usilovně snažilo pomoct v primárkách právě bývalé ministryni zahraničí, a to přesto, že jeho úkolem je zůstat až do finálního rozhodnutí striktně neutrální.
Za volbu Clintonové se postaví také bývalý newyorský starosta Michael Bloomberg, který ještě počátkem roku koketoval s vlastní, nezávislou kandidaturou na prezidenta.
Demokratický nominační sjezd, který by měl pomoct popularitě Hilary Clintonové, začíná ve Filadelfii dnes. Hned první večer by měl ukázat stranickou jednotu: bývalou ministryni zahraničí ve svém projevu podpoří její hlavní konkurent z primárek Bernie Sanders.
CNN v komentáři k výsledkům poznamenává, že nárůst Trumpovy podpory je tažen hlavně nezávislými voliči. Třiačtyřicet procent z nich uvedlo, že poté, co zhlédli republikánský sjezd, tak považují za pravděpodobnější, že budou Trumpa volit. Zatímco před sjezdem chtělo Trumpa volit jen 31 procent nezávislých, po sjezdu je to 46 procent (a jen 28 procent Clintonovou).
Pokud se nejnovější výsledek porovná s předchozím průzkumem CNN, pak Trump zaznamenal šestiprocentní nárůst podpory. To v historickém srovnání značí z hlediska voličské veřejnosti úspěšný nominační sjezd. Růst podpory v důsledku sjezdu činí v dlouhodobém průměru pět procent, Trump se tedy nad něj dokázal vyšvihnout.
Pětiprocentní náskok Trumpa platí pro případ, že jsou počítány i preference kandidátů menších stran: libertariána Garyho Johnsona (9 %) a zelené Jill Steinové (3 %). V případě redukce na dvoučlenný souboj Trump - Clintonová má republikán nad demokratkou náskok tří procent v poměru 48 % ku 45 %.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 105 dní
Přišla první odpověď na otázku, jak moc si Donald Trump pomohl v souboji s Hillary Clintonovou díky republikánskému sjezdu z minulého týdne. Podle nejnovějšího průzkumu televize CNN se dostal do vedení a na svou demokratickou soupeřku získal náskok pěti procent. Zatímco Trumpa podporuje nově 44 procent Američanů, Clintonovou pouze 39 procent.
Jak se bude měřit, zda Trump se svým vystoupením na republikánském sjezdu i tak uspěl? Podle historických statistik zvedá právě skončený nominační sjezd podporu každého kandidáta v průměru o pět procent. Poměření výsledků průzkumů veřejného mínění v příštích dnech s touto metou odpoví na úvodní otázku.
Samotná Republikánská strana jde do podzimních voleb velmi vážně rozpolcena, což sjezd dobře zrcadlil. A nic na tom nemění fakt, že politici jako Ted Cruz se pokusili vážně riskovat své historické znemožnění.
Trump nepřichází s příliš mnoho konkrétními plány, takových byl jeho dlouhý proslov prakticky zcela prostý. Nikdo z amerických voličů, kteří dávali během sjezdu pozor, však nemůže říct, že nebyl naprosto zřejmě načrtnut směr, kterým se Trump jako prezident hodlá případně ubírat.
Zkorumpovanost politiky pochopitelně není ani zdaleka jediná oblast, v niž hodlá Trump politický systém USA "spravit". Jak dal najevo během proslovu i v rozhovorech, které v průběhu sjezdu poskytl, hodlá zásadním způsobem změnit dosavadní zahraniční politiku Spojených států, přehodnotit spojenecké i smluvní závazky země, posunout fungování vnitřní politiky směrem k autoritativnější formě vlády.
V češtině máme na takový přístup velmi příhodné rčení o zloději, který křičí "chyťte zloděje". Vyžaduje notnou dávku naivity anebo zoufalství anebo bezbřehé odvahy, aby člověk na tomto základě svým hlasováním svěřil nejvyšší politický úřad v zemi.
Trump vyslovil tuto větu v bezprostřední návaznosti na pasáž, v níž cupoval svou volební soupeřku Hillary Clintonovou jako šampionku politického systému, kde mocným a vlivným prochází to, co by ostatním neprošlo, a kde se výhody a privilegia prostě nakupují za miliony dolarů. Trump v citované větě přiznává, že si sám coby podnikatel politiky takto bezostyšně celý život kupoval. Chce, aby mu voliči uvěřili, že díky prostému faktu, že nyní přeběhl na druhou stranu barikády, bude mít chuť, vůli a možnost zaběhané pořádky změnit.
Vybrat z tak dlouhé řeči jednu jedinou větu a pokusit se na ní "odvyprávět" Trumpův vzkaz americkým voličům není snadné. Pokud by však měla být jen jedna, pak volba padá na tuto: "Nikdo nezná systém tak dobře jako já, a proto jsem to já, kdo ho jako jediný může spravit."
Do amerických prezidentských voleb zbývá 108 dní
Churchillovo pravidlo, že řečník má vyčerpat téma, nikoli posluchače, otestoval Donald Trump na delegátech republikánského sjezdu v Clevelandu dokonale. Jeho proslov, který byl závěrečným bodem programu čtyřdenního setkání a jímž přijal nominaci na úřad amerického prezidenta, trval hodinu a čtvrt. Překonal tím i Billa Clintona, který se až dosud pyšnil rekordní délkou sjezdového proslovu.
Připočteme-li k těmto pozitivům druhého sjezdového večera silný vzkaz z toho prvního, kde byl Trump kreslen jako politik schopný prosadit v USA zákon a pořádek, první polovina nominačního sjezdu přináší Trumpovi zřejmě víc plusů než minusů. Na to hlavní se přesto zatím čeká: ve středu bude mít hlavní proslov Mike Pence jako kandidát na viceprezidenta, ve čtvrtek pak samotný Donald Trump.
Trump se dočkal i toho, čeho se mu skutečně v dosavadním průběhu kampaně nedostávalo: přesvědčivých slov podpory od jednoho z nejvýše postavených volených představitelů Republikánské strany. Šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell, ačkoli při příchodu na pódium částí Trumpových stoupenců vybučen, pronesl věrohodně znějící řeč, ve které shrnul důvody, pro něž je pro republikány důležité, aby byl Trump prezidentem zvolen. Jmenoval oblasti jako Obamovu zdravotnickou reformu, doplnění Nejvyššího soudu či financování potratů.
Roli nelítostného "popravčího" Hillary Clintonové si osvojil neúspěšný kandidát z primárek a bývalý Trumpův soupeř Chris Christie. Publikum v clevelandské aréně dokázal pobláznit natolik, že několikrát během jeho projevu skandovalo: "Zabásněte ji!"
Trumpův syn Donald Jr. popisoval ve svém proslovu během druhého sjezdového večera svého otce jako člověka bojujícího za nejchudší vrstvu manuálně pracujících Američanů, kterému se konečně po letech podaří nastartovat americkou ekonomiku tak, aby fungovala právě pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.
Zdaleka ne všechno se na republikánském nominačním sjezdu odehrává podle představ Donalda Trumpa a jeho volebního týmu. Už druhý den trvající spekulace o zkopírování části projevu Melanie Trumpové od Michelle Obamové, občasné protesty odpůrců, stejně jako ne příliš vyvedené projevy některých vybraných řečníků určitě nejsou tím, co by si republikánský kandidát na prezidenta přál. Nic z toho by však nemělo zakrýt, že sjezd je klidnější, než se očekávalo, a v základních rysech se mu daří kreslit žádoucí obrázek o Trumpovi coby uchazeči o nejvyšší post v USA a soupeři Hillary Clintonové.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 110 dní
Donald Trump byl po více než rok trvající kampani zvolen republikánským kandidátem na prezidenta.
Projev Melanie Trumpové vzbudil dojem a vyvolal široký ohlas zejména díky své nápadné podobnosti s projevem, který před osmi lety přednesla Michelle Obamová, současná první dáma Ameriky.
Podívejte se ve videu od agentury Reuters, jak Trump vstoupil do "ringu" republikánského sjezdu a co po jeho představení řekla ve svém vystoupení Melanie Trumpová.
Podívejte se, co řekla Melanie Trumpová o svém manželovi
Aranžmá Trumpova nástupu bylo nejčastěji přirovnáváno k nástupům zápasníků wrestlingu do ringu. Rocky Balboa dle některých komentářů na Twitteru musel blednout závistí.
On the left is Trump's entrance. On the right is WWE wrestler the Undertaker's entrance. pic.twitter.com/WxniQUurLq
— Gideon Resnick (@GideonResnick) July 19, 2016
Zbytek prvního dne sjezdu už se odehrával plně v režii Trumpa. Překvapením večera a z pohledu následného ohlasu na sociálních sítích i jeho vyvrcholením bylo vystoupení samotného Trumpa. Ten se sice dle tradice měl na pódiu objevit až během závěrečného večera, učinil tak ale již hned v ten první, když se rozhodl představit svou ženu vystupující v roli hlavního řečníka.
Pro sjezd, který má být přehlídkou jednoty strany a podpory v primárkách vybranému kandidátovi, šlo jednoznačně o nepříjemnost. S přihlédnutím k tomu, že šlo o zřejmě jediný a tím i poslední skutečný pokus protitrumpovských sil na sjezdu, jde spíš o zklamání pro ty, kdo Trumpa považují za hrozbu, než pro Trumpa samotného a jeho příznivce.
Trumpovi odpůrci se pokusili prosadit, aby se o pravidlech na úvod sjezdu hlasovalo po jednotlivých státech, přičemž v případě každého jednotlivého hlasování by byla potřeba většina delegátů daného státu pro odsouhlasení pravidel. Předsedající sjezdu Steve Womack tuto výzvu nevyslyšel a dal o pravidlech hlasovat prostou aklamací. Když vzápětí označil pravidla za schválená, propukly v hale protesty Trumpových odpůrců. Předsedající v reakci na ně opustil své místo. Když se vrátil, dal znovu o pravidlech hlasovat aklamací, opětovně je označil za schválená a protesty ukončil s tím, že ti, kdo požadují hlasování všech delegátů, nemají pro prosazení této věci dostatek hlasů. Delegáti z Iowy a Colorada na znamení nesouhlasu odpochodovali z plochy haly.
ROLL CALL VOTE!!!! pic.twitter.com/NE4GqoQCnO
— Lisa Desjardins (@LisaDNews) July 18, 2016
Pravidla schválená dopředu výborem, který byl jejich sepsáním pověřen, zavazují delegáty, aby při volbě prezidentského kandidáta hlasovali podle toho, jak dopadly primárky či stranická shromáždění v jejich domovském státě. To je procedura vedoucí s jistotou k nominaci Trumpa, neboť si v dlouhé sérii voleb napříč všemi státy zajistil dostatečný počet delegátů. Odpůrci Trumpa chtěli tento závazek z pravidel vyjmout a umožnit tak, aby všichni delegáti mohli hlasovat podle svého svědomí.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 111 dní
První den republikánského sjezdu, jehož účelem je nominovat Donalda Trumpa do prezidentských voleb, přinesl zřejmě poslední pokus o zastavení nevyhnutelného. Skupina delegátů, kteří nesouhlasí s Trumpovou nominací, se hned na úvod sjezdu pokusila vyvolat hlasování o změně pravidel, jimiž se bude na sjezdu rozhodovat a hlavně volit.
Sečteno a podtrženo: Volba Pence je ze strany Trumpa překvapivě uměřená, zcela prosta extravagance. Je pravděpodobné, že v rozhodování převážila opatrnost, na kterou naléhali Trumpovi poradci a vedení Republikánské strany. Říká-li to cokoli o dalším počínání Trumpa v předvolební kampani, to je ve hvězdách.
Pence Trumpovi přihraje málo nových voličů (což je ostatně úloha tradičně přeceňovaná u viceprezidentských kandidátů), může mu však být nápomocen, pokud by Trump Bílý dům získal. A to je věc, která se počítá.
Pence má přesto pro Trumpa několik kouzel.
1. Splňuje hlavní kritérium, které si Trump pro výběr viceprezidentského kandidáta stanovil, tedy aby mu v Bílém domě pomohl legislativními zkušenostmi a kontakty v Kongresu. Tam Pence deset let působil, a to dokonce ve vedení republikánského klubu. Má s republikánskými kongresmany velmi korektní až přátelské vztahy, což dokládá i podpora od současného šéfa Sněmovny reprezentantů Paula Ryana.
2. Jako oblíbenec konzervativní, křesťanské pravice může pomoct vymýtit pochybnosti, které takto zaměření voliči o Trumpovi mají.
3. Jako guvernér Indiany má exekutivní zkušenost, tedy praxi s řízením vlády, která Trumpovi chybí.
4. Pochází ze státu na Středozápadě USA, což je region, kde se souboj mezi Clintonovou a Trumpem může rozhodovat.
1. Pence se ve své dosavadní politické kariéře profiloval především v sociálních otázkách. Ať už jde o práva homosexuálů nebo potraty, patří mezi vůbec nejkonzervativnější republikánské politiky. Trump se těmto oblastem věnuje výjimečně a naprosto okrajově.
2. Pence je hlasitým obhájcem dohod o volném obchodě, včetně té, kterou Obama podepsal s východoasijskými zeměmi. Trump proti této dohodě ostře protestuje a označuje ji za znásilnění americké ekonomiky.
3. Pence ještě jako kongresman hlasoval pro válku v Iráku, Trump je jejím velkým kritikem.
4. Když Trump v průběhu kampaně navrhnul, aby byl dočasně zamezen přístup všem muslimům do Spojených států, Pence s ním jednoznačně nesouhlasil.
Trump se při nejdůležitější volbě, kterou musel jako kandidát udělat, zachoval trochu "netrumpovsky". V nejužším výběru měl excentriky jemu podobné, jako bývalého předsedu Sněmovny reprezentantů Newta Gingriche nebo guvernéra New Jersey Chrise Christieho. Zvolil si Mika Pence, který platí za spíše nudného politika, nepatří mezi skvělé řečníky a není Trumpovi blízký nejen osobnostně, ale v řadě případů ani názorově.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 115 dní, do začátku republikánského sjezdu tři dny
Donald Trump se rozhodl, že jeho viceprezidentským kandidátem bude guvernér Indiany a bývalý kongresman Mike Pence.
Zda tento trend potvrdí i další průzkumy, na to bude třeba si počkat. Na tomto jednom je významné to, že byl uskutečněn těsně po vystoupení šéfa FBI Jamese Comeyho, který se sice rozhodl nezahájit trestní stíhání Clintonové, ve velmi ostře formulovaném prohlášení však zcela vyvrátil dosavadní zdůvodnění Clintonové, jak a proč soukromý mail používala. Význam má výsledek průzkumu i proto, že deník New York Times bude stěží někdo podezírat z nadržování Trumpovi.
Tento postoj se promítl i do preferencí obou kandidátů. Zatímco ještě před měsícem Clintonová v tomto průzkumu nad Trumpem vedla o šest procent, nyní se oba těší shodné podpoře 40 procent Američanů.
Velmi špatnou zprávou pro Hillary Clintonovou je výsledek průzkumu veřejného mínění, který si nechaly udělat deník New York Times a televize CBS. Podle něj demokratickou kandidátku na prezidenta velmi poškodila závěrečná zpráva z vyšetřování FBI týkajícího se používání soukromého mailu v době jejího působení ve funkci ministryně zahraničí. Rostoucí většina Američanů v čase po vystoupení šéfa FBI uvedla, že Clintonové nemůže věřit. Sedmašedesát respondentů v průzkumu odpovědělo, že Clintonová není čestná a důvěryhodná.
Jisté místo v hlavním čase za řečnickým pultem má tradičně viceprezidentský kandidát. Kdo jím bude, to by měl Trump oznámit už zítra. Přečtěte si, kdo jsou očekávaní favorité.
Největším překvapením soupisky je zřejmě absence Sarah Palinové, konzervativní političky a bývalé kandidátky na viceprezidentku, která patří k hrdinům republikánské pravice a Trumpa před časem v kampani podpořila.
Jak se očekávalo, mezi vybranými řečníky nechybí hlavně sportovní "celebrity" blízké Donaldu Trumpovi. K delegátům sjezdu tak bude hovořit například i šéf asociace ultimátních zápasníku Dana White, hvězda amerického fotbalu Tim Tebow či golfistka Natalie Gulbisová.
Do amerických prezidentských voleb zbývá 116 dní, do začátku republikánského sjezdu čtyři dny
Velké tajemství bylo odhaleno. Štáb Donalda Trumpa oznámil, kdo budou hlavní řečníci na nominačním sjezdu Republikánské strany, který se koná příští týden v Clevelendu. Jak dnes jako první napsal deník New York Times, v klíčových a nejprestižnějších časech, tedy ve večerním televizním "prime-timu", vystoupí dle očekávání vedle samotného Trumpa i jeho žena Melanie, senátorka za Iowu Joni Ernstová, guvernérka Oklahomy Mary Fallinová, arkansaský senátor Tom Cotton či bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani. Tolik více či méně standardní politická "soupiska".
Na Sandersovo vystoupení už reagoval Donald Trump. Ten vydal prohlášení, ve kterém zdůraznil, že se Sanders podporou Clintonové stal součástí "zmanipulovaného systému".
"Ministryně Clintonová vyhrála boj o demokratickou nominaci," řekl Sanders. "Mám v úmyslu udělat vše, co mohu, abych zajistil, že bude příští prezidentkou Spojených států," řekl v úterý Sanders. "Není žádné tajemství, že se s Hillary Clintonovou neshoduji v mnoha otázkách, ale o to šlo v kampani. Teď je naším úkolem zapojit naši základnu a z Hillary Clintonovou učinit prezidentku. Udělám pro to vše," dodal.
Sanders až do úterka pouze nejednoznačně tvrdil, že stranickou prezidentskou nominaci zřejmě nezíská, takže bude v listopadových prezidentských volbách hlasovat pro někdejší první dámu a bývalou ministryni zahraničí Clintonovou.
Bývalý uchazeč o nominaci demokratů do prezidentských voleb Bernie Sanders veřejně podpořil svou bývalou soupeřku Hillary Clintonovou v boji o Bílý dům. Prohlásil, že se "musí stát naší příští prezidentkou". Sanders tak učinil po boku Clintonové na shromáždění ve státě New Hampshire.
Trump udělá vše pro to, aby si Clintonová tento kontrast dlouho neužívala, pro dnešní den je však očividný a hraje zcela nepochybně do karet letošní kandidátce Demokratické strany na prezidenta Spojených států.
Ted Cruz se sice objeví mezi řečníky na sjezdu odehrávajícím se v Trumpově režii, nemění to však nic na tom, že za Trumpa se nepostavil a Republikánská strana míří na nominační sjezd vnitřně a veřejně rozpolcená.
Řádný a spořádaný konec souboje o demokratickou prezidentskou nominaci ostře kontrastuje se stavem, k němuž se dobrali republikáni. Na žádné společné a smířlivé vystoupení vítězného Donalda Trumpa s jeho nejvážnějším konkurentem nedošlo a před příští týden začínajícím republikánským sjezdem ani nedojde.
Warrenová podle všeho patří do užšího výběru lidí, které Clintonová zvažuje coby kandidáty na viceprezidentský post v její případné administrativě. I kdyby se nakonec těsně nekvalifikovala, což je možný scénář, stane se klíčovou spolupracovnicí a spolubojovnicí v měření sil s Donaldem Trumpem.
Prezident Barack Obama je pro Clintonovou klíčovou figurou, protože co ona potřebuje s vyhlídkou na podzimní volby zopakovat, je vytvoření jeho vítězné koalice z předchozích dvou voleb. Pro exministryni zahraničí je zásadní naklonit si mladé voliče a ty náležící k menšinám - je pro ni příjemnější a efektivnější, když to pro ni udělá prezident (těšící se navíc momentálně velmi solidní většinové podpoře veřejnosti), než aby to pro ni dělal Bernie Sanders.
Joe Biden se stane "spojkou" na voliče z nízkopříjmových, dělnických profesí, což je skupina lidí, k níž měl on vždy blízko a dokázal je oslovit.
A konečně Elizabeth Warrenová, žena proslulá svým bojem proti Wall Streetu, by měla zajistit hlasy lidí obecně vnímajících ekonomické nespravedlnosti současné Ameriky.
Clintonová pochopitelně potřebuje, aby pro ni v listopadu Sandersovi voliči hlasovali. V kampani se však zřejmě hodlá spolehnout na "svatou trojici", která by ji měla k vítězství dovést a jejíž součástí Sanders není. Mezi její "členy" Clintonová počítá prezidenta Obamu, viceprezidenta Bidena a senátorku za Massachusetts Elizabeth Warrenovou. S prvním a třetím už se Clintonová v kampani v posledních týdnech objevila, společné vystoupení s Joe Bidenem bylo odloženo jen kvůli útoku v Dallasu.
Pro Clintonovou je tím splněn důležitý úkol: formální sjednocení Demokratické strany před jejím nominačním sjezdem, který se tak může odehrát v duchu seřazených šiků připravených k boji s politickým nepřítelem číslo jedna: Donaldem Trumpem. Šířené dohady a spekulace, že Sanders s Clintonovou si dál nesednou, že si dál příliš nevěří a zůstávají jeden k druhému odtažití, jsou pro ni starostí s řádově nižší důležitostí a trochu cynicky řečeno ji příliš nemusejí zajímat (o tom, že by učinila ze Sanderse viceprezidentského kandidáta, zřejmě Clintonová nikdy vážně neuvažovala).
Skutečnost, že dnes vystupuje spolu s Clintonovou a v očích svých voličů se za ni zaručí, svědčí o dvou věcech:
1. Seznal, že pokud chce mít v rámci Demokratické strany jakoukoli politickou budoucnost (a nechce přijmout nabídku Zelených, aby na prezidenta kandidoval za ně), nemá jinou možnost než Clintonovou podpořit.
2. Spočítal si, že si od bývalé ministryně zahraničí a první dámy vymohl už tolik politických a hlavně programových ústupků, že jeho manévr směrem ke Clintonové je zdůvodnitelný, respektive obhajitelný.
Pokud jde o tu jednotu: Bernie Sanders ještě po posledních primárkách v Kalifornii dával nepokrytě najevo, že jeho boj o demokratickou prezidentskou nominaci pokračuje až na stranický sjezd, který se bude konat na konci července. Už tehdy to pro něj byl "strýček Příhoda", takto příprava na vyjednávání o ústupcích, které bude muset Clintonová udělat, aby si podporu Sanderse vysloužila. Zároveň to bylo ale vyjádření "revoluční" povahy Sandersovy kandidatury. Ta byla od počátku - spíš než standardní předvolební mašinérií vytvořenou za účelem urvání volebního triumfu - politickým hnutím usilujícím o prosazení radikálních myšlenek.
Kampaně obou dosavadních lítých soupeřů v očekávání této akce vydaly společné prohlášení, v němž uvedly, že hodlají představit "společný závazek k budování Ameriky, která je silnější, když je jednotná, a ekonomiky, jež funguje pro každého, nejen pro ty, kdo jsou nahoře."
Bernie Sanders, který zatvrzele odmítal uznat porážku, se dnes objeví poprvé po boku Hillary Clintonové nikoliv jako její soupeř, ale jako ten, kdo ji podpoří coby prezidentskou kandidátku Demokratické strany. Stane se tak na setkání s voliči na střední škole ve městě Portsmouth.
Primárková fáze předvolebního boje uvnitř každé ze dvou velkých amerických stran nekončí fakticky posledním hlasováním ani dosažením většiny jednoho z kandidátů, ale až společným vystoupením dvou největších konkurentů, kdy ten druhý v pořadí podpoří vítěze. Takového, řádného a kýženého konce se dnes dočká dlouhá bitva v Demokratické straně.
Komentovanou online reportáž od 26.5. si můžete přečíst tady.
Poznámky a glosy publikované od 3. března najdete zde.
Milí čtenáři,
už od 18. ledna pro vás průběžně sledujeme a glosujeme zajímavé dění kolem amerických voleb 2016.
Pokud si chcete přečíst naše poznámky a glosy, které jsme publikovali od 18. ledna, klikněte na odkaz, resp. pouták níže.
Právě se děje
ŽIVĚ
Nosková - Andrejevová 1:1. Češka přišla hned v úvodu rozhodujícího setu o podání
USA a Čína musí být partnery, nikoliv soupeři, řekl Si na setkání s Blinkenem
Sportovní Kodiaq i dostupný elektromobil. Přehled novinek, které Škoda letos chystá
První volba pro hudbu 21. století. Za Českou filharmonií přiletí věhlasný dirigent
