My Americe věříme, reaguje na Trumpa Pobaltí. Jeho kontroverzní vzkaz prý nebyl určen spojencům

Jan Hejl Jan Hejl
21. 7. 2016 20:00
Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump pronesl další výrok, který se neobešel bez odezvy. Řekl, že by Amerika pod jeho vedením nemusela pomoci zemím východní Evropy v případě napadení Ruskem. Pobaltské státy, které se cítí být politikou Kremlu ohroženy, však USA stále věří. Prostořekého realitního magnáta už navíc stačil mírnit jeho viceprezidentský kandidát Mike Pence. Odborníci oslovení deníkem Aktuálně.cz jsou přesvědčeni, že obava pobaltských států z politiky Vladimira Putina je oprávněná. Rusko by podle nich rozklížené Severoatlantické aliance využilo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington/Vilnius – Pobaltské státy vzkazují do Washingtonu, že navzdory výrokům Donalda Trumpa Spojené státy nezatracují.

Naopak. Stále věří, že je v případě napadení Ruskem ochrání. Republikánský uchazeč o Bílý dům přitom ve čtvrtek prohlásil, že v případě ruské agrese USA možná některým členům NATO na pomoc nepřijdou.

Trump uvedl, že by záleželo, jestli daná země "dodržuje závazky vůči Spojeným státům." Východní křídlo Aliance, které se od konce druhé světové války ocitlo v područí Kremlu, je ale v reakci opatrné. Vyčkává.

"Bez ohledu na to, kdo se stane příštím prezidentem USA, my Americe věříme. Vždycky chránila země, které byly napadeny, a bude tomu tak i v budoucnu," vzkázala litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová, která před dvěma lety Rusko označila za "teroristický stát".

Právě v Pobaltí žije silná ruskojazyčná menšina, a země se proto obávají opakování možného scénáře, jako byla ruská invaze na Krym. Například v Estonsku po rozpadu Sovětského svazu tehdejší představitel petrohradské radnice pro zahraniční politiku (a dnes ruský prezident) Vladimir Putin plánoval odtržení části země ve prospěch Ruska.

Právě Estonsko také na Trumpova slova zareagovalo. "Estonsko jako jeden z pěti evropských států NATO dává na obranu požadovaná dvě procenta HDP," zdůraznil estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

Vzkaz voličům, ne spojencům

S částečným uklidněním přišel ve čtvrtek Trumpův kandidát na viceprezidenta Mike Pence. Zdůraznil, že je přesvědčený, že republikánský uchazeč o Bílý dům bude stát za svými spojenci z NATO, připomněl ale, že členové Aliance "musí platit svůj spravedlivý podíl".

Deziluze amerických politiků z evropských států – které spoléhají na pomoc Spojených států a zároveň na obranu nedávají tolik peněz, ke kolika se zavázaly  je ovšem za oceánem v posledních letech stále patrnější.

"Pokud země neplní svoje závazky v Alianci, samozřejmě to jejich hodnotu v očích spojence snižuje. Na druhou stranu otevřeně zpochybňovat kolektivní obranu v rámci NATO je problematické," komentuje Trumpova slova analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl.

Podle politického geografa Michaela Romancova se slova republikánského kandidáta nedají chápat jako výhrůžka Pobaltí, nýbrž jako vzkaz jeho vlastním voličům. "Trump chce svoje podporovatele zmobilizovat. V tento okamžik to má primárně tento rozměr," říká pedagog z Fakulty sociálních věd UK s tím, že pro to, aby ve světě hrály vůdčí roli, USA spojence naopak potřebují.

Připomíná též, že obava Pobaltí z ruské agrese je oprávněná. Prezident Vladimir Putin se podle něj region snaží - zatím neúspěšně - destabilizovat. "Je to dáno hlavně tím, že ruskojazyčná menšina zde navzdory mediální masáži vidí, že v Rusku se rapidním způsobem zhoršila socioekonomická situace," popisuje Romancov s tím, že se na východ od Evropské unie žije rok od roku hůř.

Putin by rozklíženého NATO využil

I kvůli výrokům realitního magnáta na adresu Ruska si například většina Lotyšů přeje, aby se prezidentkou USA stala jeho protikandidátka Hillary Clintonová, která kolektivní obranu NATO naopak vyzdvihuje. Podle červnového průzkumu televize LNT by Trumpa volilo jen 14 procent Lotyšů ve věku 18 až 55 let.

Trump, jenž se po pompézním republikánském sjezdu stal oficiálním prezidentským kandidátem strany, v minulosti například prohlásil, že NATO je "překonané".

Právě rozvolnění Aliance po možném zvolení Trumpa by podle pozorovatelů mohl využít Vladimir Putin, aby rozklížil Pobaltí.

"Bezprostřední riziko jim nehrozí. Pokud by ale v budoucnu nebyly vztahy mezi členskými zeměmi NATO tak pevné, Rusko by to považovalo za výhodné," upozorňuje překladatel a rusista Milan Dvořák. "Pobaltské státy mají samozřejmě velké obavy," dodává.

Kdo se stane nástupcem Baracka Obamy v Oválné pracovně Bílého domu, Američané rozhodnou letos v listopadu. Průzkumy zatím favorizují kandidátku demokratů a bývalou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou.

Donald je báječný vůdce, který nyní bude pracovat pro vás, ujistila účastníky nominačního sjezdu Republikánské strany v Clevelandu Trumpova manželka. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy