Washington/Moskva - Spory mezi Ruskem a NATO sílí. Napjaté vztahy se přesunuly i do kyberprostoru, kde Moskva disponuje silnými zbraněmi.
Hackerské útoky ze strany Ruska představují pro Západ problém už dlouho, jejich koncentrace a agresivita však v posledních týdnech a měsících roste.
Útoků přibylo s válkou na Ukrajině
Agentura Bloomberg nicméně uvádí, že počet útoků narůstá již od loňského vypuknutí konfliktu na Ukrajině.
A nepřátelství mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nyní ještě více prohlubuje válečný konflikt v Sýrii, kde sice obě strany nebojují proti sobě, ale ani ne proti zcela totožnému nepříteli.
Od začátku září, kdy se Rusko do bojů v Sýrii zapojilo, si tak Spojené státy svůj kyberprostor střeží ještě ostražitěji.
"Pokud existují hráči, kteří představují potenciální hrozbu nebo obavy, budeme je bedlivě sledovat, abychom pochopili, jaké nebezpečí představují v našich sítích, a abychom byli připraveni se proti tomu bránit," řekl Air Force Times James McLaughlin, zástupce ředitele Kybernetického velení Spojených států (US Cyber Command, USCYBERCOM), které se specializuje na obranu a na odpověď na kybernetické útoky. Konkrétní příklady možného ohrožení však uvést odmítl.
Rusové za maskou radikálních islamistů
V posledních měsících se objevilo několik závažných počítačových útoků na členské země NATO, které jsou přičítány právě ruským hackerům.
Jak Bloomberg připomíná, šlo především o útok na web deníku The New York Times, americkou Sněmovnu reprezentantů, německé ocelárny nebo na polský akciový trh loni v říjnu.
Ty sice měli mít na svědomí radikální islamisté ze Sýrie a Iráku, vše ale nasvědčuje tomu, že k nim došlo pod taktovkou hackerů napojených na Kreml.
Agentura s odvoláním na americké zpravodajské služby tvrdí, že ruští hackeři jednají obvykle přímo na popud vlády, nebo alespoň s jejím tichým souhlasem.
Rusové se podle amerických bezpečnostních výzkumů nebojí zaměřit se dokonce na počítačové sítě Pentagonu, ministerstva zahraničí a Bílého domu, proto jsou považováni za hlavní hrozbu.
Útoky - vedené na životně důležitou infrastrukturu, jako jsou letiště, rozvodné sítě a globální burzy - by dokonce mohly vést k vypuknutí rozsáhlejších konfliktů.
I my jsme terčem, brání se Kreml
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov veškerá nařčení odmítá.
"Jedná se o zcela nepodložená obvinění, která jsou často absurdní," prohlásil. "I my byli terčem útoků, což znovu dokazuje, že jim může velmi snadno podlehnout každý. S těmito hrozbami se musíme vypořádat mezinárodní spoluprací, ale bohužel ne vždy je ze strany našich partnerů vidět konstruktivní přístup."
Od svého návratu na prezidentský post Vladimir Putin investoval do hackerských sil v zemi peníze i pracovní sílu. Síla Ruska v této oblasti neustále roste, o čemž svědčí i to, že jeho zpravodajské služby nepokrytě tvrdí, že dokážou v kyberprostoru úspěšně skrývat svou identitu.
Viceprezident amerických kybernetických bezpečnostních služeb Mike Buratowski "mimořádnou zručnost" Rusů potvrzuje. "Pokud je vystopujete, je to pravděpodobně jejich rozhodnutí. Rusku buď nevadí, že o nich víte, nebo naopak chce, abyste o nich věděli."
Levnější alternativa jaderného zbrojení
Kybernetická válka je - v souvislosti s rozšířením moderních technologií - velmi často skloňovaným fenoménem. Vyjde mnohem levněji než například jaderné zbrojení, a navíc je dostupná téměř všem.
K průkopníkům kybernetických útoků patří i Američané. Jejich několik úspěšných akcí (zaměřených například na počítače vědců pracujících na íránském jaderném programu) vyvolalo zběsilé závody v novém způsobu zbrojení. Desítky zemí se snaží hromadit škodlivé kódy a investovat do hackerské pracovní síly.
Počítačové zbraně proti sobě využívají jaderné velmoci, jako například Pákistán a Indie, jež si pravidelně vzájemně útočí na vládní i soukromý informační sektor. Stejně je tomu ale i u řady evropských zemí.
Šíření nového druhu "zbraní" se rozmohlo natolik, že USA a Čína - dlouholetí rivalové na tomto poli - podepsaly v září vzájemnou dohodu, v níž se země zavázaly, že proti sobě nepovedou útoky, jejichž cílem jsou krádeže firemních dat a jejich následné předání tuzemským společnostem. Jelikož ale nejsou hackerské útoky stále považovány za opravdové válečné akty, na vládní tajemství se dohoda nevztahuje.
Kybernetické zbraně se využívají i v syrské občanské válce, kdy hackeři napojení na syrskou vládu tajně sledují počítače povstalců, aby jim zcizili taktické informace a využili je v boji.
Vznikly tak podmínky pro vznik nového prostoru mocenského soupeření, ve kterém se Rusko chová velmi agresivně a který se začíná nápadně podobat prostředí studené války.
