Oděsa – Ukrajinský soud pustil na svobodu po téměř třech letech Čečence Adama Osmajeva. Muže obviněného z atentátu na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Případ vyvolal na začátku roku 2012 ve světě velkou pozornost, názory na věrohodnost obvinění se rozcházely.
Tribunál v úterý nakonec shledal Osmajeva vinným z nezákonného přechovávání výbušnin, ničení cizího majetku a padělání dokumentů, o atentátu ale v rozsudku zmínka není.
Ruský občan Osmajev dostal trest dvou let a devíti měsíců vězení. Ve vazbě už si ho ale odseděl, takže je volný. Ukrajinská justice původně Osmajeva chtěla vydat do Ruska, ale letos v srpnu to generální prokurátor zamítl.
Případ "atentátníků na Putina" je od počátku obestřen nejasnostmi a obviněním na adresu ukrajinské rozvědky SBU, že chtěla udělat ruskému prezidentovi radost (SBU tehdy kontrolovali lidé dosazení prezidentem Viktorem Janukovyčem).
Vše začalo 4. ledna 2012. Bytem v Tiraspolské ulici v Oděse otřásl výbuch. K požáru byli přivoláni hasiči a samozřejmě také policie.
Ve zdemolovaném bytě policisté nalezli mrtvého Rusa čečenské národnosti Ruslana Madajeva a těžce popáleného Ilju Panzina, který měl u sebe pas Kazachstánu.
Výbuch způsobila neodborná manipulace s výbušninami, které si muži sestrojili z věcí dostupných volně v obchodech.
Třetí muž, který tam pobýval ve chvíli exploze a vyvázl nezraněn – další Čečenec Adam Osmajev -, uprchl. Ale za měsíc ho policisté dopadli.
Tvrzení, že trojice chtěla spáchat atentát na Putina, je údajně založeno na dokumentech, které policisté nalezli v jejich počítači. Oba přeživší přiznali, že experimentovali s výbušninami.
Úmysl zabít Putina nejdříve popírali, až později to připustil Osmajev.
Vyšetřovatelé dlouho uváděli, že trojice přicestovala na Ukrajinu z Turecka přes Spojené arabské emiráty a zaútočit na Putina jim dal za úkol vůdce čečenských povstalců Doku Umarov. Jeden z mála čečenských rebelů, který během uplynulých dvaceti let přežil válku s ruskou armádou a stále se skrývá v Čečensku.
Útočníci podle SBU chtěli zabít Putina po prezidentských volbách 3. března 2012. Měl to provést sebevražedný atentátník, konkrétně Madajev. Jediný z těch tří, který už nežije…
Ilja Panzin mezitím dostal u ruského soudu za pokus o útok na prezidenta deset let vězení.
O chystaných atentátech na ruské - nebo předtím sovětské - představitele se vždy hovořilo hodně, ale šlo obvykle o domněnky nebo výmysly.
Výjimkou je jen rok 1969, kdy armádní dezertér Vladimir Iljin pronikl v uniformě a se dvěma pistolemi až do Kremlu a pálil po koloně automobilů, ve které jel tehdejší generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Brežněv.
Cílil ale na vůz, ve kterém Brežněv neseděl, a připravil o život řidiče.
