Reportáž: Oděsa po masakru čeká, kam až separatisté dojdou

Martin Novák Martin Novák
15. 9. 2014 13:00
Vyšetřování květnové tragédie, při které uhořelo v Domě odborů 42 lidí, nedospělo k jasným závěrům, zjistil na místě reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Oděsa vzpomíná na padlé.
Oděsa vzpomíná na padlé. | Foto: Aktuálně.cz

Oděsa (Od našeho zpravodaje) – S rukou napřaženou od moře do ulic shlíží socha Kateřiny II. na Oděsu. Vypadá, jako kdyby parafrázovala slova kněžny Libuše "Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká".

Tržiště v Oděse.
Tržiště v Oděse. | Foto: Martin Novák

Sochu ruské panovnice odhalila místní radnice před sedmi lety za protestů ukrajinských nacionalistů. Oděsa je sice město na území Ukrajiny a Kateřina II. ho samozřejmě v roce 1794 založila, ale zároveň nařídila o dvě desítky let dříve zničit pevnost záporožských kozáků Síč na Dněpru, a zasadila tak poslední ránu nadějím na cosi jako ukrajinskou nezávislost.

Spory o to, zda je Oděsa víc Rusko, nebo Ukrajina, či dokonce Novorosija (Nové Rusko), tak přístav má přímo v genech, nebo - řekněme - v základech.

V milionovém městě žije mnoho národností, hlavním jazykem je ruština. Hlasy volající po odchodu z Ukrajiny a připojení k Rusku jsou tady o hodně slabší než například v Doněcku. Po letošním pátku druhého května ale nikdo nemůže ignorovat, že i Oděsa má problém.

Květiny a památník před Domem odborů.
Květiny a památník před Domem odborů. | Foto: Martin Novák

Dům odborů na jiném konci Oděsy – vedle vlakového nádraží – je nechtěným památníkem mnohem novějších časů, než byla éra Kateřiny II.

Vypálená, začouzená budova s rozbitými okny a sutí před vchodem se stala dějištěm jedné z nejkrvavějších kapitol ukrajinského konfliktu od konce listopadu, kdy začaly protesty na Majdanu.

Při střetu zastánců Ukrajiny a proruských aktivistů se v prvním patře budovy rozšířil oheň a lidé, kteří byli uvnitř – vesměs z proruského tábora –, se nemohli dostat ven. Udusilo se, uhořelo nebo zabilo pádem z okna dvaačtyřicet lidí.

Místo se stalo tryznou pro ty Oděsany, kteří vzhlížejí spíš k Moskvě než ke Kyjevu. Na nástěnkách s fotografiemi jsou krátké životopisy obětí a vždy na konci stojí, že dotyčný "byl usmrcen fašistickou zvěří“ a podobně.

Na asfaltu je nastříkán nápis: Neodpustíme. Dva policisté hlídají, aby improvizovaný památník nikdo nezničil.

Oděsa vyvolala pobouření v Rusku. Například slavný filmový režisér Nikita Michalkov ji nazval "banderovským městem" a poslal pozůstalým finanční pomoc.

Zaměstnanec pojišťovny Sergej Sarafanjuk patří  v Oděse k hlavním protagonistům Euromajdanu. Tedy prokyjevského tábora. Nyní s přáteli organizuje pomoc pro ukrajinské vojáky na východní frontě. Vozí jim jídlo a pití.

Sergej Sarafanjuk.
Sergej Sarafanjuk. | Foto: Martin Novák

Podílel se na několika demonstracích, které před 2. květnem napadli proruští radikálové nebo policisté. 2. květen byl podle něj událostí, kterou nikdo neplánoval. Odmítá tvrzení, že šlo o organizovanou akci s cílem zastrašit všechny, kdo nesouhlasili se svržením prezidenta Viktora Janukovyče a asociační dohodou s Evropskou unií.

"Vše začalo v Oděse už v roce 2004. Po oranžové revoluci. Moskvě se nelíbil vývoj, jakým se Ukrajina ubírá, a prostřednictvím propagandy a zakládáním různých organizací se pokouší vyvolat odpor proti Kyjevu. Když se stal prezidentem v roce 2010 Janukovyč, tak to ustalo, ale po jeho svržení se to znovu rozjelo naplno," říká Sarafanjuk.

Zvěsti o tom, že ruský prezident Vladimir Putin chce Ukrajinu odříznout od Černého moře a nechat tak separatisty dojít až do Oděsy, sem zatím moc nedolehly. Také díky příměří, které, alespoň zatím, zastavilo další postup separatistů.

"2. květen lidi šokoval, nikdo nechce, aby se to opakovalo. Lidé nechtějí, aby v Oděse byla válka," říká prodavačka květin na velké tržnici pod širým nebem.

Ve stánku s novinami zrovna v oděské mutaci deníku Vesti na úvodní straně informují o tom, co zjistila k událostem v Domě odborů speciální komise parlamentu. Potvrdila, že střílet začali jako první proruští demonstranti, ale nechala nezodpovězenou otázku, proč lidé zemřeli v budově.

A zda je pravdou, že tam někdo skladoval jedovatý chloroform. "K posouzení této věci bude nutné přizvat mezinárodní experty," uvádí se v dokumentu.

Symbolem Oděsy jsou Potěmkinovy schody.
Symbolem Oděsy jsou Potěmkinovy schody. | Foto: Martin Novák

Podle Sarafanjuka jsou jasné důkazy o tom, že proruští aktivisté byli spojení s některými osobami z vedení policie, chtěli se zmocnit zbraní v policejní akademii a vyhlásit po vzoru Doněcka a Luhanska Oděskou lidovou republiku.

"Vůdce oděského antimajdanu je synem ředitele místní policejní akademie," uvádí aktivista.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko nedávno Oděsu navštívil a řekl: "Jsme jednotní, nerozdělí nás na základě jazyka. Na mluvící ukrajinsky a rusky."

Lidé shromažďující se před Domem odborů u fotografií ovšem většinou tohoto mínění nejsou.

"Porošenko mluví, jak má všechny rád, ale jak může někomu projít tohle? Taková hrůza? Přitom Porošenko má v Rusku a na Krymu podniky, které normálně fungují," opakuje postarší pán rozšířené zvěsti prezidentových odpůrců o tom, že když jde o jeho soukromé zájmy, tak se s nepřítelem dohodne.

V Oděse vyhrávala v posledních letech volby Janukovyčova Strana regionů. Ta je teď slabá a nové volby 25. října ukážou, jaké je rozdělení sil v důležitém městě.

Kdyby ruský prezident přece jen chtěl Oděsu vytrhnout z Ukrajiny, nemusel by to dělat z východu od Doněcka. Mohl by ze západu. Ruská armáda má početný kontingent v takzvané Podněsterské republice, která se s podporou Moskvy odtrhla od Moldavska.

Nevypadá to sice, že by Putin chtěl "dojít" až sem, ale jiní ruští politici a válečníci v tomto ohledu skromní nejsou. Ještě donedávna velitel vojsk doněckých separatistů Igor Strelkov tvrdil, že kolem Putina jsou zrádci, protože neposkytli separatistům dostatečnou pomoc a místo vytvoření Novorosije z osmi jihovýchodních oblastí Ukrajiny (tedy včetně Oděsy) uzavřeli ostudný mír.

O přístavy na Krymu už Ukrajinci přišli, Mariupol je v nebezpečí. Ale zabrat Oděsu, to by znamenalo bezpochyby totální válku mezi Ukrajinou a Ruskem. "Třetí světovou,“ myslí si dokonce Sergej Sarafanjuk.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA přestanou Hongkongu připisovat zvláštní status, budou s ním jednat jako se zbytkem pevninské Číny

USA přestanou připisovat Hongkongu zvláštní status a budou s touto poloautonomní čínskou provincií nově jednat jako se zbytkem pevninské Číny. Exekutivním příkazem to nařídil prezident Donald Trump v reakci na přijetí nového bezpečnostního zákona pro Hongkong, který prosadil Peking. Trump rovněž podepsal zákon, jež uvaluje sankce proti bankám, jež spolupracují s čínskými představiteli, kteří se podíleli na přijetí a uskutečňování tohoto kontroverzního zákona.

Zdroj: ČTK
Další zprávy