Protest proti pořádání olympijských her v Tokiu. | Foto: Reuters

Olympiáda v Tokiu

V červenci 2019 začalo japonské Tokio slavnostně odpočítávat poslední rok zbývající do zahájení letních olympijských her. V březnu letošního roku vzplál v Řecku tradiční olympijský oheň, kvůli pandemii již bez diváků. O necelé dva týdny později ale japonský premiér Šinzó Abe oznámil, že hry se o rok odkládají. Reagoval tak na tlak Kanady, Austrálie nebo Velké Británie, které oznámily, že se za pandemie nezúčastní. 

Letos v červenci původní termín připomněla jen krátká ceremonie v prázdném stadionu v japonské metropoli. Zrušení her v minulosti zapříčinily jen světové války, vysloveně odložené byly letos poprvé v historii. "Musí proběhnout tak, aby ukázaly, že svět zvítězil v bitvě nad koronavirovou pandemií," prohlásil Abe letos v dubnu. 

Jenže pandemie není "bitva", a proto v červenci 2021 ještě zdaleka nemusí být jasné, jestli je na událost s účastí více než 15 tisíc sportovců dost bezpečno, varují kritici. Stále je tak možná i varianta, že hry budou bez diváků. Japonsko si mezitím předobjednalo půl miliardy dávek vakcíny, kritici ale varují, že může být těžké proočkovat dost lidí. 

Víc než polovina obyvatel Tokia by hry raději ještě odložila a podobného názoru je podle průzkumu veřejné televize NHK 70 procent Japonců. Aktivisté mezitím poukazují na to, že hry stály už obrovské množství peněz a možná by bylo lepší je zrušit úplně. 

Zasaženy pandemií jsou přitom i zimní olympijské hry v čínském Pekingu v roce 2022. V některých sportech - například curlingu - se musely změnit podmínky pro kvalifikaci, aby bylo jasné, kdo se jich bude smět účastnit.