U Moskvy roste luxusní klinika pro kremelské prominenty. Ti kvůli sankcím nemohou na léčbu do ciziny

Zatímco zdravotní péče o řadové Rusy se v zemi ustavičně zhoršuje, Kreml pro své věrné potichu modernizuje špičkovou kliniku za tři miliardy rublů. Snaží se tak nahradit drahou lékařskou péči, za kterou tito lidé mohli dříve vyjíždět do zahraničí. Kvůli západním sankcím za ruskou anexi Krymu teď ale řada kremelských prominentů nedostane víza a na prvotřídní péči v zahraničí už nedosáhne.
Foto: Reuters

Moskva – Když se během debaty, vysílané minulý rok v ruské televizi, zeptal jistý mladý lékař prezidenta Vladimira Putina, jestli se i on řadí k vysoce postaveným státním úředníkům vyhledávajícím zdravotní ošetření v zahraničí, dostalo se mu od šéfa Kremlu záporné odpovědi.

Putin jen lakonicky prozradil, že využívá služeb Ústřední klinické nemocnice v Moskvě. Tam se po dlouhá desetiletí léčí a léčily špičky ruské i sovětské mocenské hierarchie.

Putin ale zároveň připustil, že ruská zdravotnická zařízení – dokonce i ta nejlepší – nejsou na náležité úrovni.

"Lékaři, kteří pracují v ústřední nemocnici, jsou přesvědčeni, že profesní příprava personálu, stejně jako financování a vybavení těchto zařízení, neodpovídá moderním standardům," řekl doslova. "Hodně je toho zapotřebí reformovat."

Kremelská administrativa teď nalezla částečné řešení problému. Plánuje otevřít nové oddělení, které sice bude součástí Ústřední klinické nemocnice, léčit se v něm ale budou pouze prominenti.

Dva zdroje obeznámené s projektem, které nechtějí být jmenovány, prozradily agentuře Reuters, že nová klinika má být k dispozici výhradně Putinovi a jeho nejbližšímu okolí.

Moskevská ústřední nemocnice.
Moskevská ústřední nemocnice. | Foto: Reuters

Budou v ní lůžka pro pouhých deset pacientů, a Kreml ji nechá dokonce vybavit nejmodernějším komunikačním zařízením, které na základě zvláštního zákona slouží výhradně potřebám ruského prezidenta, premiéra a několika dalších vysoce postavených osob, jako je ministr obrany či vnitra a náčelník generálního štábu ruské armády.

15 miliard pro elity

Stavba nové kliniky přijde státní kasu na 2,9 miliardy rublů (1,2 miliardy korun). Další vysoké částky padnou na její vybavení.

Státní výdaje na zdravotní péči řadových občanů přitom nejsou schopny držet krok s inflací, která v Rusku překročila pět procent. Výdaje na léčení elit a přestavbu drahých klinik, jež jim mají sloužit, přitom loni přesáhly patnáct miliard rublů.

Podle odboru správy majetku, spadajícího pod gesci Kremlu, nicméně nová klinika nebude primárně určena kremelským prominentům, ale sloužit by měla hned stovkám státních úředníků.

Podle plánů, které se dostaly do rukou agentuře Reuters, v ní budou vybudovány dvě velké obytné jednotky, každá o velikosti 200 metrů čtverečních, což je trojnásobek průměrné plochy bytu v Rusku. Chybět nebude ani velká konferenční místnost a bazén.

Reuters dává plány na výstavbu nové kliniky do souvislosti s protiruskými sankcemi, které na Moskvu uvalily západní země poté, co Rusko na jaře 2014 anektovalo Krym. Části ruských elit totiž byla nově odepřena víza k cestám do zahraničí. Kromě toho agentura připomíná i fakt, že 64letý Putin i někteří další významní státní činitelé se pomalu dostávají do věku, kdy budou – statisticky vypozorováno – zřejmě častěji nežli před lety potřebovat lékařské ošetření.

Uvnitř moskevské nemocnice.
Uvnitř moskevské nemocnice. | Foto: Reuters

Důkazy o tom, že by ruský prezident, který se na veřejnosti rád chlubí svou fyzickou zdatností, či jeho nejbližší okolí vykazovali známky zhoršeného zdraví, neexistují. Šéf Kremlu nicméně může v úřadu zůstat až do roku 2024, to mu bude už 71 let. Světová zdravotnická organizace přitom stanovila průměrný věk dožití současných ruských šedesátníků na 75 let. Kupříkladu v Británii je to o sedm let více.

Ve státním zájmu

V Ústřední klinické nemocnici, kde má nová klinika vzniknout, byli kdysi ošetřováni například Leonid Brežněv či Michail Gorbačov nebo Putinův předchůdce Boris Jelcin. Za sovětských časů zde sloužili nejlepší ruští lékaři a vybavení bylo špičkové. Alexander Nikolajev, který tu v letech 1995 až 2004 zastával roli primáře, prozradil, že očekávaný věk dožití příslušníků kremelské smetánky byl tehdy o dvacet let vyšší nežli celostátní průměr.

"Byla zde ideální úroveň zdravotní péče," řekl Nikolajev.

Úroveň zdravotnictví se ale už krátce po zhroucení Sovětského svazu v celé zemi zhoršila. Přiznal to ostatně pod rouškou anonymity i primář jednoho z oddělení zmíněné Ústřední klinické nemocnice.

Platí to podle něj také pro odbornou úroveň tamního ošetřujícího personálu a zdravotnické vybavení. V nemocnici kupříkladu není "kybernetický nůž", přístroj umožňující mimořádně přesné chirurgické zákroky při léčbě rakoviny. Některé moskevské kliniky jej přitom k dispozici mají.

Není proto divu, že část ruských elit tak upřednostňuje lékařskou péči v zahraničí nebo se obrací na některá moderně vybavená a drahá soukromá zařízení.

Dopisovatel agentury Reuters, který jednu takovou soukromou kliniku navštívil loni v listopadu, hovořil o tělesných strážcích se sluchátky a mikrofony, kteří na své bossy čekají v nemocniční hale, a o řadě luxusních limuzín stojících na parkovišti před klinikou. Některé zdroje ale uvádějí, že tato lékařská zařízení nejsou pro kremelskou elitu vhodná, protože neodpovídají nárokům na bezpečnost vysokých státních úředníků.

Západní sankce dopadly na kremelskou smetánku velmi tvrdě. Manželce obchodníka s ropou Gennadije Timčenka, který je na seznamu osob, jimž byla víza odepřena, tak kupříkladu německé úřady zablokovaly kreditní kartu, s níž se pokoušela zaplatit léčení v jedné z tamních nemocnic. A ruský zpěvák a poslanec za vládní stranu Jednotné Rusko Josif Kobzon, který si chtěl léčit v Itálii rakovinu a kterému země odmítla vydat vízum ze stejného důvodu jako Timčenkovi, musel požádat o pomoc samotného Putina, aby osobně intervenoval u ministerstva zahraničí v Římě.

Dokumenty, do nichž mohla nahlédnout agentura Reuters, uvádějí, že nové zdravotní zařízení bude k dispozici také "osobám majícím nárok na ochranu ze strany státu". K těm podle zákona patří vedle stávajícího také bývalí prezidenti země, nejbližší členové jejich rodiny, předsedové horní a dolní komory parlamentu, soudci Nejvyššího a Ústavního soudu a vrchní státní žalobce.

Klinika, která má být dokončena v roce 2020, je pojata velkolepě. Bude mít vlastní heliport a s okolními budovami bude spojena podzemními koridory. Mezi jejím vybavením nebude chybět ani přístroj na pozitronovou emisní tomografii, umožňující rozpoznat rakovinový nádor v raném stadiu, či výše zmíněný kybernetický nůž.

Ústřední moskevská nemocnice.
Ústřední moskevská nemocnice. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

Biden vyslal neoficiální americkou delegaci na Tchaj-wan, Čína reagovala varováním

Americký prezident Joe Biden vyslal na Tchaj-wan neoficiální delegaci na důkaz podpory ostrovu, jež pevninská Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Tři bývalí vysoce postavení politici dorazí na Tchaj-wan ve středu. Čína už v reakci na návštěvu Spojené státy varovala, aby respektovaly princip jedné Číny a chovaly se podle něj k Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Členy delegace jsou demokrat Chris Dodd, senátor za Connecticut v letech 1981 až 2011 a dva bývalí náměstci ministrů zahraničí James Steinberg z Obamovy éry a Richard Armitage z vlády republikánského prezidenta George W. Bushe, upřesňuje AP. Na Bidenovu žádost se setkají s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu, píše CNN. Ve čtvrtek ráno se setkají s prezidentkou Cchaj Jing-wen, uvádí Reuters.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Velká Británie stáhne z Afghánistánu většinu ze svých 750 vojáků

Británie stáhne z Afghánistánu téměř všechny ze svých 750 vojáků, kteří v zemi působí, napsal v úterý list The Times. Britské rozhodnutí přichází krátce po oznámení Spojených států, že američtí vojáci Afghánistán definitivně opustí do 11. září 2021. Pro Brity by podle informací The Times bylo obtížné v zemi zůstávat po odchodu amerických spojenců, protože obě vojska sdílejí základny i infrastrukturu.

Británie vypracovala plán na předání vedení akademie v Kábulu, kde její jednotky pomáhají cvičit afghánské vojáky. Nově ji bude spravovat místní vláda. Britští vojáci působí převážně v Kábulu v ochranných misích, například jako doprovod význačných osobností. Vojáci se postupně přesouvají na protiteroristické mise do Afriky i jinde ve světě.

"Samozřejmě, že tato hrozná válka musí jednoho dne skončit, ale škrty a útěk od našich afghánských partnerů na ně musí působit jako zrada," uvedl generálmajor Charlie Herbert, který byl do roku 2018 poradcem NATO pro afghánskou policii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy