Putinova pohádka nemá konce, triumfy počítá doma i ve světě. Ukončí ji vážný konflikt s Trumpem?

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 31. 12. 2016 11:13
Nic nenasvědčuje tomu, že by měl mít ruský prezident Vladimir Putin na podzim příštího roku v prezidentských volbách, kdy se bude ucházet o další šestiletý mandát, nějaké problémy. Pouliční protesty nebudou povolené. Letos Putinovi chodily dobré zprávy z USA, Británie, Francie i Sýrie. Šance na zrušení sankcí ze strany Washingtonu a Evropské unie rostou.
Vladimir Putin v Kremlu.
Vladimir Putin v Kremlu. | Foto: Reuters

Moskva – Pád letadla s Alexandrovci do Černého moře a smrt velvyslance v Ankaře Andreje Karlova jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina špatným koncem jinak dobrého roku.

V květnu dirigoval orchestr v Palmýře Vladimir Gergijev. Islámský stát ale město obsadil znovu.
1:44
V květnu dirigoval orchestr v Palmýře Vladimir Gergijev. Islámský stát ale město obsadil znovu. | Video: Martin Novák

Ruská ekonomika má sice hlavně kvůli nízkým cenám ropy problémy, bojuje s inflací a oslabením rublu. Ale fatální kolaps ruskému hospodářství nehrozí a Mezinárodní měnový fond na příští rok předpovídá ekonomice Ruska mírný růst.

Z hlediska příjmů a spotřeby domácností sice bude příští rok znovu slabý, ale ne natolik, aby to Putina vážně ohrožovalo.

"Ruské hospodářství připomíná člověka, který utrpěl v důsledku silného nárazu, moc ho neléčili a položili ho se svázanýma rukama na mokrý plech. Ale přesto přežil a snaží se vstát a projít se po chodbě. Tím spíš, že mu slavnostně věnovali berle, aby se o ně opíral,“ napsal server rg.ru.

V parlamentních volbách Putinova strana Jednotné Rusko podle oficiálních výsledků jasně dominovala. Kremelská vláda zpřísňuje kontrolu internetu a zvýšila tresty pro prezidentovy oponenty, kteří ho kritizují na sociálních sítích. Zatčení ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva má prokázat, že Moskva s korupcí bojuje ve stylu "padni komu padni".

Úspěchy za hranicemi

Především se ale Putinovi dařilo v roce 2016 za hranicemi Ruska.

Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Spolu s ním ve Washingtonu nastoupí administrativa, která bude alespoň zpočátku k Rusku vstřícnější, než byly ty předchozí. Zvažuje zrušení protiruských ekonomických sankcí kvůli anexi Krymu a nevadí jí ani ruská vojenská podpora syrského režimu.

I v Evropě pomalu mizí podpora protiruských sankcí. V prosinci je sice lídři EU znovu prodloužili o půl roku, ale mnozí tvrdili, že je to naposledy.

Britové v referendu rozhodli o Brexitu, takže globální vliv Evropské unie se zmenší. To je v Moskvě rozhodně důvod k radosti, ne ke smutku. Ve Francii jsou favority na postup do druhého kola prezidentských voleb 7. května Francois Fillon a Marine Le Penová.

Oba vstřícní k Rusku, oba chtějí zrušit sankce a s Moskvou spolupracovat. Le Penová dokonce hovoří o možnosti uznat anektovaný Krym za součást Ruska.

Putin tak letos kromě ruských parlamentních voleb do jisté míry vyhrál i v amerických volbách, britském referendu, a dokonce i ve Francii, kde se prezidentské volby uskuteční až za několik měsíců.

Syrský režim mimo nebezpečí

Nejen Spojené státy a Evropa, ale také Blízký východ Putinovi letos vycházel. V září 2015 se rozhodl riskovat a přímo vstoupit do války v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. Zapojením letectva a speciálních pozemních jednotek.

Povstalci v prosinci prohráli v Aleppu a závěrem je, že se Asad s Ruskem a Íránem v zádech udrží u moci, byť je Sýrie fakticky rusko-íránským protektorátem. Válka bude pokračovat, ale režim už není kriticky ohrožen. Ruský vliv potvrdilo příměří, na kterém se od 30. prosince dohodli Asad a opozice za prostřednictví Moskvy a Ankary.

Ba co víc: ruský krok se těší podpoře řady dalších důležitých režimů na Blízkém východě, kam se Moskva vrací poprvé po konci sovětské éry jako skutečná velmoc.

Kromě Íránu podpořily Putina Egypt, Alžírsko a po srpnovém usmíření mu dalo volnou ruku v Sýrii i Turecko.

Kreml se prezentuje jako bojovník proti terorismu a islamismu, což některým vládám v oblasti vyhovuje. Například egyptskému prezidentovi Abdalu Fattáhovi Sísímu.

"V Egyptě panuje v médiích silná protiamerická rétorika a Rusko je pojímáno jako určitá protiváha Spojeným státům. V pozitivním světle. Státní média například tvrdí, že USA založily Islámský stát," řekla Aktuálně.cz arabistka Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky, která studovala v Damašku.

Trump: spojenec, nebo nepřítel?

Donald Trump v pátek Putina pochválil na twitteru za to, že v reakci na vyhoštění ruských diplomatů z USA Barackem Obamou zachoval zdrženlivost  a nevyhostil nikoho.

Ale otázkou pro příští rok, kterou si nejspíše kladou i v Kremlu, je: Potvrdí se, že Trump bude spojencem Putina a sblíží USA s Ruskem? Nebo to dopadne naopak a zrodí se ještě větší nepřátelství ve chvíli, kdy se zásadním způsobem zkříží zájmy obou mocností a obou vůdců?

Bývalý šéf ruské těžařské společnosti Jukos a nyní odpůrce Putina v exilu Michail Chodorkovskij řekl v rozhovoru pro CNN, že současná ruská vláda obraz USA jako nepřítele potřebovala.

"Pokud Amerika přestane být v Rusku zobrazována jako nepřítel, bude těžší vysvětlit ruské populaci ekonomické problémy. (…) Putin vidí Trumpa jako slabého a ovladatelného, Trump Putina jako upřímného a čitelného. Pokud se oba zklamou, může nastat velmi vážný konflikt," uvedl Chodorkovskij.

"Obama před osmi lety nabízel Moskvě takzvaný reset, a jak to dopadlo," uvedl pro Aktuálně.cz bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý s tím, že neočekává až tak zásadní obrat mezi Ruskem a USA.

Amerika začala v poslední době ztrácet své tradiční spojence a Donald Trump tento trend nezastaví, říká bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 15 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy