Putinova pohádka nemá konce, triumfy počítá doma i ve světě. Ukončí ji vážný konflikt s Trumpem?

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 31. 12. 2016 11:13
Nic nenasvědčuje tomu, že by měl mít ruský prezident Vladimir Putin na podzim příštího roku v prezidentských volbách, kdy se bude ucházet o další šestiletý mandát, nějaké problémy. Pouliční protesty nebudou povolené. Letos Putinovi chodily dobré zprávy z USA, Británie, Francie i Sýrie. Šance na zrušení sankcí ze strany Washingtonu a Evropské unie rostou.
Vladimir Putin v Kremlu.
Vladimir Putin v Kremlu. | Foto: Reuters

Moskva – Pád letadla s Alexandrovci do Černého moře a smrt velvyslance v Ankaře Andreje Karlova jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina špatným koncem jinak dobrého roku.

V květnu dirigoval orchestr v Palmýře Vladimir Gergijev. Islámský stát ale město obsadil znovu.
1:44
V květnu dirigoval orchestr v Palmýře Vladimir Gergijev. Islámský stát ale město obsadil znovu. | Video: Martin Novák

Ruská ekonomika má sice hlavně kvůli nízkým cenám ropy problémy, bojuje s inflací a oslabením rublu. Ale fatální kolaps ruskému hospodářství nehrozí a Mezinárodní měnový fond na příští rok předpovídá ekonomice Ruska mírný růst.

Z hlediska příjmů a spotřeby domácností sice bude příští rok znovu slabý, ale ne natolik, aby to Putina vážně ohrožovalo.

"Ruské hospodářství připomíná člověka, který utrpěl v důsledku silného nárazu, moc ho neléčili a položili ho se svázanýma rukama na mokrý plech. Ale přesto přežil a snaží se vstát a projít se po chodbě. Tím spíš, že mu slavnostně věnovali berle, aby se o ně opíral,“ napsal server rg.ru.

V parlamentních volbách Putinova strana Jednotné Rusko podle oficiálních výsledků jasně dominovala. Kremelská vláda zpřísňuje kontrolu internetu a zvýšila tresty pro prezidentovy oponenty, kteří ho kritizují na sociálních sítích. Zatčení ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva má prokázat, že Moskva s korupcí bojuje ve stylu "padni komu padni".

Úspěchy za hranicemi

Především se ale Putinovi dařilo v roce 2016 za hranicemi Ruska.

Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Spolu s ním ve Washingtonu nastoupí administrativa, která bude alespoň zpočátku k Rusku vstřícnější, než byly ty předchozí. Zvažuje zrušení protiruských ekonomických sankcí kvůli anexi Krymu a nevadí jí ani ruská vojenská podpora syrského režimu.

I v Evropě pomalu mizí podpora protiruských sankcí. V prosinci je sice lídři EU znovu prodloužili o půl roku, ale mnozí tvrdili, že je to naposledy.

Britové v referendu rozhodli o Brexitu, takže globální vliv Evropské unie se zmenší. To je v Moskvě rozhodně důvod k radosti, ne ke smutku. Ve Francii jsou favority na postup do druhého kola prezidentských voleb 7. května Francois Fillon a Marine Le Penová.

Oba vstřícní k Rusku, oba chtějí zrušit sankce a s Moskvou spolupracovat. Le Penová dokonce hovoří o možnosti uznat anektovaný Krym za součást Ruska.

Putin tak letos kromě ruských parlamentních voleb do jisté míry vyhrál i v amerických volbách, britském referendu, a dokonce i ve Francii, kde se prezidentské volby uskuteční až za několik měsíců.

Syrský režim mimo nebezpečí

Nejen Spojené státy a Evropa, ale také Blízký východ Putinovi letos vycházel. V září 2015 se rozhodl riskovat a přímo vstoupit do války v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. Zapojením letectva a speciálních pozemních jednotek.

Povstalci v prosinci prohráli v Aleppu a závěrem je, že se Asad s Ruskem a Íránem v zádech udrží u moci, byť je Sýrie fakticky rusko-íránským protektorátem. Válka bude pokračovat, ale režim už není kriticky ohrožen. Ruský vliv potvrdilo příměří, na kterém se od 30. prosince dohodli Asad a opozice za prostřednictví Moskvy a Ankary.

Ba co víc: ruský krok se těší podpoře řady dalších důležitých režimů na Blízkém východě, kam se Moskva vrací poprvé po konci sovětské éry jako skutečná velmoc.

Kromě Íránu podpořily Putina Egypt, Alžírsko a po srpnovém usmíření mu dalo volnou ruku v Sýrii i Turecko.

Kreml se prezentuje jako bojovník proti terorismu a islamismu, což některým vládám v oblasti vyhovuje. Například egyptskému prezidentovi Abdalu Fattáhovi Sísímu.

"V Egyptě panuje v médiích silná protiamerická rétorika a Rusko je pojímáno jako určitá protiváha Spojeným státům. V pozitivním světle. Státní média například tvrdí, že USA založily Islámský stát," řekla Aktuálně.cz arabistka Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky, která studovala v Damašku.

Trump: spojenec, nebo nepřítel?

Donald Trump v pátek Putina pochválil na twitteru za to, že v reakci na vyhoštění ruských diplomatů z USA Barackem Obamou zachoval zdrženlivost  a nevyhostil nikoho.

Ale otázkou pro příští rok, kterou si nejspíše kladou i v Kremlu, je: Potvrdí se, že Trump bude spojencem Putina a sblíží USA s Ruskem? Nebo to dopadne naopak a zrodí se ještě větší nepřátelství ve chvíli, kdy se zásadním způsobem zkříží zájmy obou mocností a obou vůdců?

Bývalý šéf ruské těžařské společnosti Jukos a nyní odpůrce Putina v exilu Michail Chodorkovskij řekl v rozhovoru pro CNN, že současná ruská vláda obraz USA jako nepřítele potřebovala.

"Pokud Amerika přestane být v Rusku zobrazována jako nepřítel, bude těžší vysvětlit ruské populaci ekonomické problémy. (…) Putin vidí Trumpa jako slabého a ovladatelného, Trump Putina jako upřímného a čitelného. Pokud se oba zklamou, může nastat velmi vážný konflikt," uvedl Chodorkovskij.

"Obama před osmi lety nabízel Moskvě takzvaný reset, a jak to dopadlo," uvedl pro Aktuálně.cz bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý s tím, že neočekává až tak zásadní obrat mezi Ruskem a USA.

Amerika začala v poslední době ztrácet své tradiční spojence a Donald Trump tento trend nezastaví, říká bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 48 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy