Washington - Prezident Donald Trump se v úterý vrací do USA ze své dosud nejdelší zahraniční cesty.
A vrátí se nejen ke všem problémům, které tam před dvanácti dny zanechal. Čeká ho i několik nových.
Washington nadále zaměstnává tzv. ruská kauza, v níž se řeší rozsah kontaktů Trumpova týmu s Rusy v loňské předvolební kampani.
V úterý bude na americkém Kapitolu znovu vypovídat Trumpův ministr spravedlnosti Jeff Sessions. A čekají ho velmi nepříjemné dotazy.
Ve svých předchozích výpovědích Sessions pod přísahou opakovaně tvrdil, že neví o tom, že by kdokoli z Trumpova týmu loni aktivně usiloval o kontakty s vysokými kruhy v Moskvě.
Mezitím ale dva níže postavení poradci z loňské Trumpovy kampaně - George Papadopoulos a Carter Page - uvedli, že se nejen přesně o to snažili, ale že o tom informovali i vedení svého týmu.
George Papadopoulos to potvrdil v rámci šetření zvláštního vyšetřovatele ruské kauzy Roberta Muellera. Od července, kdy přiznal, že ve své původní výpovědi pro FBI letos v únoru lhal, s jeho týmem spolupracuje jako svědek.
Carter Page pak nové informace, které bude ministr Sessions v úterý na Kapitolu vysvětlovat, sdělil před několika dny před výborem pro tajné služby v americké Sněmovně reprezentantů.
V rozporu se svými předchozími tvrzeními Page připustil, že se v Moskvě dvakrát setkal s ruským vicepremiérem Arkadijem Dvorkovičem.
Podle Pagea neměla tato setkání nic společného s Trumpovou kampaní.
V zápise, který pořídil ze své loňské červencové návštěvy Moskvy a který dal svým nadřízeným v kampani, ale Page kromě jiného informuje, že "Dvorkovič v privátním rozhovoru vyjádřil silnou podporu pro Trumpa".
Komu věří Trump?
Prezident Trump celou ruskou kauzu označuje za "hon na čarodějnice", za úplně umělou věc.
S tím nesouhlasí americké tajné služby, které letos v ledny konstatovaly, že Moskva do amerických voleb zasahovala s cílem poškodit Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou.
Tento rozpor se stal zdrojem přestřelky mezi americkými médii a Trumpem i během jeho cesty po Asii.
Po schůzce s ruským Vladimirem Putinem ve vietnamském Danangu Trump novinářům řekl, že věří Putinově ujištění, že Rusko se do kampaně nevměšovalo.
Následně ale Trump dodal, že věří americkým tajným službám.
Ještě o něco později, během neděle, pak ovšem zase na Twitteru označil ty, kdo "stále chtějí vyšetřovat vztahy s Ruskem", za "hlupáky" a "nenávistníky".
Je zřejmé, že ruská kauza je zdrojem obrovské nervozity uvnitř Bílého domu i samotného prezidenta Trumpa.
K tomu navíc teď přibylo varování, že jeho voličské jádro za ním sice stále stojí, ale že ostatní Američany si prezident proti sobě nesmiřitelně postavil.
Doplatit by na to mohla především americká republikánská strana.
When will all the haters and fools out there realize that having a good relationship with Russia is a good thing, not a bad thing. There always playing politics - bad for our country. I want to solve North Korea, Syria, Ukraine, terrorism, and Russia can greatly help!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 12, 2017
Referendum o prezidentovi
Vyplývá to z výsledků guvernérských voleb v několika amerických státech, kde minulé úterý zaznamenali úspěch demokraté.
Uspěli v New Jersey, ale hlavně ve Virginii.
Demokrat Ralph Northam tam zvítězil s dvojnásobným náskokem oproti loňskému vítěznému tažení Hillary Clintonové v tomto státě v rámci prezidentských voleb.
Zároveň jde o největší rozdíl mezi demokratem a republikánem v tomto americkém státě od roku 1985.
Podle analytiků je pak ještě důležitější, že demokraté triumfovali i v souběžných volbách do parlamentu státu Virginia. Je možné, že po dopočítání všech výsledků poprvé od roku 1999 tamní parlament ovládnou.
Zdrojem tohoto úspěchu přitom byla vysoká účast demokratických a nezávislých voličů, kteří tak přišli vyjádřit svůj názor na Trumpovo prezidentství.
"Bylo to referendum o Trumpovi," potvrdil pro list Wall Street Journal republikánský kongresman Ryan Costello to, co deník napsal i ve svém vlastním redakčním komentáři.
"Republikáni dostali výprask a neměli by se snažit to zlehčovat. Zástupy demokratických voličů přišly k volbám a vyslaly zprávu o síle svého odporu vůči Donaldu Trumpovi," napsal deník.
Historie se může opakovat
Podle tohoto listu a podle řady analytiků by to mělo být pro republikány velké varování před volbami do Kongresu, které proběhnou příští rok v listopadu.
Současná situace totiž nápadně připomíná - i když v opačném gardu - listopad 2009, první rok prezidentství demokrata Baracka Obamy.
Jeho levicová politika tehdy vedla k vzedmutí energie na americké pravici a ke vzniku konzervativního hnutí Tea Party.
V guvernérských volbách 2009 ve státě Virginia zvítězil republikán a následně republikáni jasně vyhráli i volby do amerického Kongresu v roce 2010.
Demokraté tehdy přišli o většinu a Barack Obama pak už až do konce svého prezidentství v roce 2016 v Kongresu neprosadil žádný velký zákon.
Americká média píší, že Trumpovy republikány by příští rok mohl potkat podobný osud.
A jedním dechem dodávají, že nový prezident nemá zatím na kontě žádný nový velký zákon. Naprosto klíčové proto pro něj a Republikánskou stranu je, aby uspěli s ohlášenou velkou reformou daní.
Jenže ani tam to na velký posun nevypadá.
Záchranná brzda - reforma daní
Návrh daňového zákona, který minulý týden představili republikáni v Senátu, je totiž v řadě důležitých bodů jiný, než jaký už předtím předložili republikáni v dolní komoře amerického Kongresu, tedy Sněmovně reprezentantů.
Schválení celé reformy přinejmenším nebude tak rychlé, jak si prezident Trump přál. Nejraději by ho přitom podepsal do konce letošního roku.
"Pro republikány je to skutečně otázka života a smrti, co se týče udržení většiny (v Kongresu)," popsal republikánský kongresman Tom Cole pro deník Washington Post důležitost daňové reformy.
Její schválení je přitom, jak dodal, "podmínkou, ale nikoli zárukou" toho, aby si republikáni ve volbách 2018 vůbec udrželi většinu v Kongresu.
