"Miluji tuto zem," řekl Trump po vítězství v prezidentských volbách. A pak USA nesmiřitelně rozdělil

Daniel Anýž Daniel Anýž
8. 11. 2017 11:30
Přesně před rokem byl Donald Trump zvolen 45. prezidentem Spojených států amerických. Ve vítězném projevu řekl, že chce zemi sjednotit, být prezidentem všech Američanů. Následně ale společenské rozdělení USA jen dál prohloubil. Velká část Američanů ho dodnes odmítá přijmout za prezidenta, jeho voliči ho naopak neochvějně brání. V obecných průzkumech je Donald Trump rok od zvolení nejhůře hodnoceným prezidentem USA od druhé světové války.
Donald Trump slaví 8. 11. 2016 své vítězství v amerických prezidentských volbách.
Donald Trump slaví 8. 11. 2016 své vítězství v amerických prezidentských volbách. | Foto: Reuters

Washington - V hlavním městě USA bylo časně nad ránem a užaslá Amerika za sebou právě měla nejpřekvapivější volební den a noc své moderní historie.

"Teď pro Ameriku přišel čas, aby si obvázala rány svého rozdělení a sjednotila se," vyhlásil Donald Trump přesně před rokem, ve svém prvním projevu po nečekaném vítězství v prezidentském klání v USA .

"Je čas se semknout jako jeden sjednocený národ," dodal nový prezident a kromě jiného poděkoval poražené volební soupeřce Hillary Clintonové za vše, co udělala pro vlast.

"Každému jednomu občanovi této země slibuji, že budu prezidentem všech Američanů," tvrdil Donald Trump a dodal: "Miluji tuto zem!".

Čerstvě zvolený, nastupující prezident to možná myslel vážně. S odstupem jednoho roku ale jeho slova působí jako mimořádně sarkastický výstup baviče žánru "stand-up comedy".

Vzkaz prostředníčkem

Clintonová už je pro Trumpa zase "crooked Hillary" (v překladu křivácká, falešná nebo podrazácká Hillary - pozn.red.).

Prezident požaduje, aby americký Kongres a tamní ministerstvo spravedlnosti konečně začaly vyšetřovat "podvodnici" Clintonovou kvůli tomu, jak prý používáním soukromého e-mailového účtu jako ministryně zahraničí poškodila národní bezpečnost USA.

A když Donald Trump prohlašuje tato slova na setkáních s příznivci, lidé mu nadšeně aplaudují. Pro ně je tento muž pořád přesně tím, koho chtěli mít v Bílém domě.

"Trump je náš hlas," říkají neochvějně jeho voliči. Hlas, který zkorumpované politické smetánce země a všem do sebe zahleděným liberálům ve velkých městech ukazuje za zbytek Ameriky vztyčený prostředníček.

"Takhle!" říká Trumpův fanoušek, a aby nebylo pochyb, doprovodí svá slova názorným gestem prostředníčku. A novinář má pocit, že ten vztyčený prst je určen i jemu.

Na druhé straně, přímo ve Washingtonu, odkud Trump vládne, přibývají na náraznících aut samolepky s nápisem "Resist".

Na znamení odporu vůči Trumpovi, o kterém mnozí hned na začátek rozhovoru řeknou: "To není můj prezident." 

Omlouváme se za "burana"

A pak se cizinci omlouvají za "rasistického burana", který se podle nich "i díky Putinovi a našemu nespravedlivému volebnímu systému" dostal do Bílého domu.

Podobné ostře rozdělené nálady potvrzují i průzkumy veřejného mínění v USA.

Trumpův předchůdce Barack Obama sice svému nástupci předal zemi už hodně rozpolcenou, ale Donald Trump společenské propasti ještě prohlubuje. 

Výročí svého volebního triumfu tráví na zahraniční cestě v Asii. Během ní o víkendu dorazí do Vietnamu. Někdejšího dějiště války, která na přelomu 60. a 70. let rozpoltila veřejné mínění ve Spojených státech.

V nedávném průzkumu Marylandské univerzity sedm z deseti Američanů uvedlo, že společnost je v současnosti přinejmenším tak silně rozdělena, jako naposledy právě za vietnamské války.

"Naše země je rozmetána," citoval k tomu list Washington Post šestadevadesátiletou Ellen Collinsovou z Daytonu v Ohiu.

Pamatuje si, jaká atmosféra panovala v USA během vietnamské války. Někteří lidé na jejího bratra, který tam bojoval, plivali, když se vrátil domů.

A dnes? "Lidé k sobě nemají žádný respekt." 

Její slova o hlubokém rozdělení Ameriky v éře Donalda Trumpa potvrzují mnohé další průzkumy.

Renomovaná společnost Pew Research Center provádí od roku 1994 pravidelný výzkum politických nálad v americké společnosti.

Letošní, tři týdny starý průzkum, který oslovil 5000 pečlivě vybraných Američanů, institut doprovodil komentářem, že "propasti mezi názory demokratů a republikánů se dramaticky zvětšily".

Dvě části Ameriky se už nejen neshodnou, ale navíc se navzájem podezřívají a cítí k sobě nechuť.

Černobílé rozdělení

Třeba v otázce rasové diskriminace černochů. Mezi příznivci Demokratické strany si 64 procent lidí myslí, že je to reálný jev. Mezi republikány to jako problém vidí 14 procent dotázaných.

Ještě v roce 2009 byl přitom rozdíl mezi pohledy obou stran 19 procent. Dnes je to 50 procent.

Nebo problém přistěhovalců.

Mezi demokraty si 84 procent dotázaných myslí, že imigranti jsou přínosem pro americkou společnost. Mezi republikány je to menšina, 42 procent. Naopak 44 procent z nich si myslí, že imigranti představují problém.

Šlo by pokračovat jedním tématem za druhým. Zahraniční politika USA, životní prostředí, zbraně, role federální vlády - všude se nůžky názorů čím dál více rozevírají.

K tomu už jen jedno číslo. Téměř polovina voličů v obou táborech - u demokratů 44 procent, u republikánů 45 procent - vnímá druhou stranu jako nepřátele.

V roce 1994 to bylo v obou táborech jen 20 procent lidí. 

Trumpovi voliči nepochybují

Vzájemná nenávist a nevraživost se promítá i do celkové prezidentovy popularity. 

Na první výročí svého zvolení je Donald Trump nejhůře hodnoceným prezidentem od druhé světové války (měřeno prvním rokem každého prezidentství - pozn. aut.).

Podle průzkumu pro deník Wall Street Journal z konce října vidí prezidenta pozitivně jen 38 procent lidí. V průzkumu pro list Washington Post je to ještě o procento méně.

Oba zmíněné průzkumy ale zároveň zachytily to, co vlastními slovy vyjadřuje padesátník Joe Welch, nástrojař z městečka Pennigton Gap na jihu amerického státu Virginie.

"Nelituji a nemám žádné pochyby," říká o svém loňském hlasu pro Trumpa. Připouští sice, že nový prezident nemá na svém kontě zatím žádný velký zářez. To mu ale nevadí.

"Trumpovi je jedno, do koho se pustí. Do Kongresu, do demokratů i republikánů. Ti se ho snaží blokovat," tvrdí Joe Welch a za hlavního viníka označuje politický establishment v USA.

Podle sociologických průzkumů to tvrdí drtivá většina Trumpových voličů.

Ve zmíněném šetření pro Washington Post přes 90 procent z nich uvedlo, že nového prezidenta pořád podporují, téměř 70 procent přitom "silně".

Horší než kampaň

Neprostupná hráz za Donaldem Trumpem už ale má první praskliny. 

V amerických regionech, ve kterých měl nový prezident největší podporu, už náklonnost k Trumpovi přece jen opadá. 

Středeční guvernérské volby v státě Virginia naznačily, že prezident a republikáni možná opravdu začínají mít potíže s obhajobou Trumpových agresivních postojů a chování.

Ve volbách, které mnozí američtí novináři už předem nazvali "referendem o Trumpovi", zvítězil ve Virginii demokratický kandidát Ralph Northam.

"Těm, kteří se rozhodli mě nepodpořit, a bylo několik takových lidí, vycházím vstříc, pro vaši pomoc a vedení, abychom mohli společně pracovat a sjednotit naši skvělou zem," uvedl Donald Trump přesně před rokem.

Ať už myslel svoji podanou ruku vážně, nebo ne, Amerika, která ho nevolila, ji nepřijala.

Tahle část USA už si lepí na nárazníky svých aut samolepky "Pence 2017". 

Jako výraz přesvědčení, že nezpůsobilý Trump by měl být z Bílého domu odstraněn a na jeho místo by měl nastoupil viceprezident Mike Pence.

Trumpovu Ameriku to ale ještě více tlačí do kouta a svého prezidenta brání ještě fanatičtěji.  

"Kampaň je za námi, naše práce teprve začíná," pronesl Trump přesně před rokem. V jednom se ale mýlil.

Prezidentskou kampaní nic neskončilo. Ostré společenské rozdělení americké společnosti ji nejen přesáhlo a pokračuje, ale s každým měsícem jeho prezidentství je ještě výraznější.

Eminem se v novém songu ostře opřel do Trumpa | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 59 minutami

Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených z USA

Čína zruší cla na část sóji a vepřového dovážených ze Spojených států. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, podrobnosti ani konkrétní množství ale podle agentury Reuters nesdělilo. Osvobození od cel se bude přiznávat na základě žádostí jednotlivých firem. Peking zavedl 25procentní cla na americkou sóju a vepřové loni v červenci jako odvetné opatření za cla, která předtím na jeho zboží uvalil Washington.

Krok čínské vlády přichází uprostřed americko-čínských jednání o první fázi obchodní dohody nebo o přechodné obchodní dohodě, která by měla zmírnit obchodní válku mezi oběma největšími ekonomikami světa. Obchodní válka trvá už 17 měsíců a zrušení cel zavedených za jejího trvání představuje klíčový bod jednání.

Rozhodnutí čínské vlády je dobrou zprávou pro americké zemědělce, kteří tvoří klíčovou voličskou skupinu prezidenta Donalda Trumpa i Republikánské strany. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Austrálii sužují lesní požáry, ohrožují největší město Sydney

Severně od australského města Sydney hasiči bojují s rozsáhlými požáry. Ve státě Nový Jižní Wales v minulých týdnech napočítali podle stanice BBC až 100 ohnisek, ve čtvrtek vzhledem k nepříznivému počasí požáry zesílily. Největší australské město Sydney zahalil hustý dým. Od října přišlo v zemi kvůli ohňům o život šest lidí a zničeno bylo na 700 domů.

Hoří také ve státech Viktorie, Jižní Austrálie a Queensland. Agentura Reuters uvedla, že na východě země je 150 ohnisek, ale teď se hasiči zaměřili na osm ohňů, jež ohrožují pětimilionové Sydney. "Jsou velmi silné a očekává se, že se budou šířit na východ, bohužel k více osídleným místům, vesnicím a k izolovaným obydlím," řekl Shane Fitzsimmons z místní hasičské služby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy