Washington - Na konci vládnutí Baracka Obamy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu už nemohl dočkat, až do Bílého domu vstoupí Donald Trump. Od nového amerického prezidenta si sliboval mnohem vstřícnější postoj k politice současné izraelské vlády.
A Donald Trump na oplátku avizoval, že přesně to se stane. "Zůstaň silný, Izraeli, 20. leden se blíží," vzkázal tři týdny před svou inaugurací Trump na Twitteru.
not anymore. The beginning of the end was the horrible Iran deal, and now this (U.N.)! Stay strong Israel, January 20th is fast approaching!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) December 28, 2016
Středeční první setkání prezidenta Trumpa s izraelským premiérem v Bílém domě ale vůbec nemusí být tak jednoduché. Donald Trump totiž v poslední době výrazně proměňuje své dřívější radikální postoje v zahraniční politice.
Írán i ambasáda
V předvolební kampani Trump tvrdil, že "škrtne" mezinárodní jadernou dohodu s Íránem, uzavřenou za prezidenta Obamy. Označil ji za "nejhorší, jaká kdy byla vyjednána".
Pro Netanjahua, který proti dohodě před jejím uzavřením lobboval přímo v americkém Kongresu, to byla skvělá zpráva.
Trump taky vyhlásil, že přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tím by USA potvrdily izraelský nárok, že Jeruzalém je hlavním městem jejich země.
Navíc naznačil, že dosavadní americká politika, která v posledních dvaceti letech stavěla na principu dvou států (Izraele a palestinského státu), se může změnit. Včetně toho, že by Washington toleroval výstavbu nových osad na okupovaných územích.
Pokud by to Donald Trump chtěl vše dodržet i jako prezident, zažil by ve středu premiér Netanjahu velký osobní triumf.
Jenže Trump od svých plánů mezitím couvá.
Íránskou jadernou dohodu nechce vypovědět, ale "důsledně" dodržovat, jak uvedl v telefonickém rozhovoru s králem Salmánem ze Saúdské Arábie. Navíc to potvrdil i jeho ministr zahraničí Rex Tillerson během washingtonské schůzky s šéfkou diplomacie EU Federicou Mogheriniovou.
Přesun ambasády a další rozšiřování osad by pak podle něho mohly ohrozit snahu o dosažení mírové izraelsko-palestinské dohody. "Nepomohlo by to tomuto procesu," řekl Trump minulý týden pro izraelská média.
Donald už není ideologicky zaťatý?
"Každý prezident zjistí, že z oválné pracovny vypadají věci jinak než v předvolební kampani. Skutečnost, že prezident Trump ukazuje pružnost v některých klíčových zahraničních otázkách, napovídá, že je méně ideologicky zaťatý, než naznačovaly jeho původní záměry," uvedl Martin S. Indyk, viceprezident Brookings Institution, pro americký deník New York Times.
Trump v posledních dnech také výrazně slevil z ostrého tónu vůči Pekingu.
V kampani hlásal, že okamžitě po nástupu do úřadu obviní Čínu z měnové manipulace - podhodnocování její měny jüanu. A že dovoz z Číny zatíží clem ve výši 45 procent.
Hned po svém zvolení pak uvedl, že Spojené státy se už do budoucna nebudou cítit vázány politikou jedné Číny. Tedy principem, který je základem vztahu mezi Washingtonem a Pekingem už od konce 70. let.
Nicméně jako prezident žádné asertivní kroky vůči Pekingu nepodnikl. V telefonickém rozhovoru se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem minulý čtvrtek Trump naopak jasně potvrdil, že i on hodlá nadále v americké zahraniční politice dodržovat princip "jedné Číny".
Stejně tak Trump hodlá dostát dosavadním, tradičním bezpečnostním závazkům USA vůči Japonsku. To potvrdil během svého víkendového jednání s japonským premiérem Šinzóem Abem.
"Americko-japonské přátelství je základem míru a stability v tichomořském regionu," uvedl Trump. Později během jednání s Abem prohlásil: "Děkujeme, že hostíte naše ozbrojené síly."
Přitom v kampani Trump vyhrožoval, že přehodnotí tradiční spojenectví, protože "Japonsko a ostatní spojenci nám neplatí, co by platit měli, a my jim poskytujeme obrovskou pomoc a utrácíme na to jmění".
Trumpa mění jeho okolí
Podle amerických médií je zřejmé, že na změnu Trumpových postojů mají vliv členové jeho vlády. Především ministr obrany James Mattis a šéf diplomacie Rex Tillerson.
Oba dva ve svých nominačních slyšeních v Senátu, v dosavadních vyjádřeních pro média a také při prvních jednáních se zahraničními politiky například potvrdili jasnou podporu Severoatlantické alianci.
Trump přitom během kampaně a i pouhý týden před příchodem do Bílého domu NATO opakovaně označil za "překonané". Dokonce naznačil, že Američané by se nemuseli cítit vázáni ustanovením o společné obraně.
Pak ale svůj postoj zase zmírnil. "Podporujeme NATO, jen žádám o to, aby si všichni členové NATO plnili své, adekvátně finančně přispívali, což mnozí z nich nedělají," uvedl prezident Trump během nedávné návštěvy na velení amerických sil (U. S. Central Command) na Floridě.
Ve svém tlaku na členské země, aby plnily své závazky, však patrně nesleví. A ministři obrany NATO se už ve středu na jednání v Bruselu mohou přímo od šéfa Pentagonu Mattise dozvědět, co Trump od spojenců přesně vyžaduje.
Dalším důležitým fórem bude na konci týdne Mnichovská bezpečnostní konference, které se vedle generála Mattise zúčastní i americký viceprezident Mike Pence.
Podle Davida Rothkopfa, manažera a šéfredaktora magazínu Foreign Policy, je však zřejmé, že prezident Trump se od extrémních názorů přesouvá ke "konvenčnějšímu" diplomatickému vidění. "Jsme teprve na samém začátku, ale je zřejmé, že Trump dostává zdravou dávku reality. Tím, jak se potkává se zahraničními státníky i s profesionály z americké vlády, začíná být jasné, že jeho rétorika z kampaně byla nedomyšlená," uvedl Rothkopf pro americký list Wall Street Journal.
