reklama
 
 

Izraeli, zůstaň silný. Trump utěšuje premiéra Netanjahua, do předání Bílého domu zbývají jen týdny

29. 12. 2016 18:35
Končící americká administrativa Baracka Obamy odmítla vetovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN kritizující výstavbu izraelských osad. Donald Trump následně na Twitteru obvinil Obamovu vládu, že mu komplikuje hladké předání moci. "Obama se rezolucí OSN do určité míry pokusil omezit Trumpa, který se k výstavbě osad staví mnohem méně kriticky," vysvětluje analytička Irena Kalhousová.

Washington – Do nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu zbývají tři týdny, ale jeho názor – a tweety – už ovlivňují jeden z nejcitlivějších a nejsložitějších světových problémů: vztah Izraele k USA a k jeho arabským sousedům.

Končící administrativa Baracka Obamy tento týden odmítla vetovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN kritizující výstavbu izraelských osad. Americký ministr zahraničí John Kerry v nečekaně odvážném projevu obhajoval, proč USA nepoužily veto jako obvykle, tím, že jen existence dvou států – Izraele a Palestiny – může zaručit mírové řešení.

Trump následně na Twitteru obvinil Obamovu vládu, že komplikuje hladké předání moci v USA.

Do Obamy a Kerryho se pustil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který si nikdy s Obamou nepadl do oka a podle dosavadních prohlášení se těší, až do Bílého domu nastoupí Trump.

Kerry v projevu, v němž byla znát frustrace z nedostatku pokroku, přímo zaútočil na vládu izraelského premiéra Netanjahua kvůli tomu, že buduje osady na palestinských územích a tím podkopává možnost existence dvou států vedle sebe.

"Americká iniciativa není zase takovým překvapením. I minulí američtí prezidenti využívali období na konci mandátu, kdy už nejsou pod takovým tlakem, k tomu, aby změnili dosavadní postoj USA," domnívá se analytička Irena Kalhousová, která se věnuje problematice Blízkého východu a zejména Izraele.

"V roce 1988 prezident Reagan krátce před nástupem George Bushe uznal Organizaci pro osvobození Palestiny, kterou do té doby USA považovaly za teroristickou organizaci," vysvětluje Kalhousová.

"20. leden se už blíží"

Sám Trump sice Netanjahua povzbuzuje, aby vydržel do 20. ledna, ale evidentně nemá úplně jasno, jakou politiku bude na Blízkém východě zastávat. Ve svých tweetech a projevech během předvolební kampaně označil Izrael za "strategického spojence" a "kulturního bratra", který je provázán se Spojenými státy "nezpřetrhatelným přátelstvím".

Protože podle Trumpa "OSN není přítel demokracie", nastupující americký prezident v kampani odmítl jakoukoli rezoluci OSN týkající se arabsko-izraelského konfliktu. Sám o sobě pak prohlásil, že je schopen domluvit "definitivní dohodu", protože umí dělat obchodní dohody.

Podobné ambice, i když ne takto jasně řečené, měli dosud v zásadě všichni američtí prezidenti od roku 1948, kdy vznikl Stát Izrael. A jen několika z nich se podařilo uspět alespoň s nějakou dílčí dohodou jako Jimmy Carterovi v roce 1978, kdy Izrael uzavřel mírovou smlouvu s Egyptem.

"To, co Donald Trump neví o izraelsko-palestinském dilematu, by naplnilo galaxii Andromeda. Z toho, co víme, nemá na toto téma jasný názor, i když jeho zeť je ortodoxní žid a může se stát součástí vlády a jeho hlavní poradce Steve Bannon donedávna vedl zdroj antisemitských blábolů," řekl o Trumpově blízkovýchodní politice před Vánocemi Adam Garfinkle, editor časopisu American Interest, bývalý poradce několika republikánských ministrů zahraničí a expert na Blízký východ.

"Obama se rezolucí OSN do určité míry pokusil omezit Trumpa, který se k výstavbě osad staví mnohem méně kriticky. Obamova vláda je totiž dlouhodobě hluboce přesvědčena, že pokračující izraelská výstavba na Západním břehu je jednou z velkých překážek vzniku palestinského státu, a tedy dosažení mírového řešení mezi Izraelci a Palestinci," řekla Kalhousová.

Donald Trump už naznačil, že by mohl opustit principy, na nichž stála Obamova politika: že vedle Izraele by měl existovat palestinský stát, že Jeruzalém by měl být hlavní město obou států a že osady na okupovaných územích jsou překážkou míru.

Podle Kalhousové je jisté, že v Trumpovi budou mít izraelští jestřábi jako Netanjahu či Naftali Bennet, jejichž strany se perou o podobné voliče, v Bílém domě člověka, který nebude kritizovat Izrael takřka za nic. A tím pádem se zvyšuje pravděpodobnost, že v izraelském parlamentu může projít – nebo ho alespoň Netanjahu nebude automaticky odmítat jako dosud – zákon, který legalizuje okupaci Západního břehu.

autor: Martin Ehl | 29. 12. 2016 18:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama