Trump: Rozumím politice jedné Číny, ale nevím, proč by ji USA měly dodržovat. Peking kvůli tomu zuří

Marek Hudema Marek Hudema
13. 12. 2016 11:00
Komunistickému Pekingu se nelíbí, že nově zvolený americký prezident Donald Trump nechce dodržovat politiku jedné Číny a naznačuje, že může uznat Tchaj-wan za nezávislý stát. Trump řekl televizní stanici Fox News, že sice zcela "rozumí politice jedné Číny," ale neví, proč by jí USA měly být vázány. Peking je rozzlobený na nejvyšší míru.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

Komunistická Čína se zlobí. Oficiální místa v Pekingu jsou "vážně znepokojená" tím, že by nově zvolený americký prezident Donald Trump mohl přestat dodržovat politiku jedné Číny, kterou doposud respektovali jeho předchůdci.

Čínské noviny Global Times napsaly, že pokud se USA nebudou této politiky držet, je třeba se ptát, proč má Peking dávat přednost "mírovému sjednocení" s Tchaj-wanem před "sjednocením silou". Čína považuje malý ostrovní Tchaj-wan za svoji odštěpenou provincii.  

Něco za něco

Nový americký prezident Donald Trump řekl v neděli americké televizní stanici Fox News, že sice zcela "rozumí politice jedné Číny," ale neví, proč by jí USA měly být vázány, "než s Čínou uzavřou dohody týkající se jiných věcí, včetně obchodu".

Nastupující šéf Bílého domu obviňuje Čínu z toho, že uměle snižuje hodnotu své měny a tím zlevňuje své zboží, které vyváží do Spojených států. Podle Trumpa tím Američané přicházejí o pracovní místa. Stěžuje si taky na to, že v Číně jsou vyšší dovozní cla na americké zboží než cla uvalená na čínské zboží dovážené do USA. 

Peking navíc podle Trumpa "staví masivní pevnosti" v Jihočínském moři, bohatém na ropu, plyn i ryby, a poškozuje tím USA i jeho spojence v oblasti. Číňané budují v této oblasti umělé ostrovy s vojenskými základnami. Peking navíc označuje za své území i to, co USA a další země chápou jako mezinárodní vody, a mohl by tím ohrozit důležité námořní trasy.

Zbraň proti Pekingu

Trump by rád uzavřel s Pekingem nové, podle něj pro USA výhodnější smlouvy. Mají se týkat obchodu a zřejmě i bezpečnostních otázek v Asii. Oficiálnější vztahy s Tchaj-wanem nebo případně hrozba uznání nezávislosti ostrova mu mají posloužit jako prostředek nátlaku na Peking.

Reakce z druhé strany jsou ostré. Pokud se Trump nebude držet politiky jedné Číny, není "nic k jednání," varovala Trumpa podle listu Financial Times čínská vláda. "Politika jedné Číny není nic, co by se dalo koupit nebo prodat," dodává čínský tisk.

Komunistické Číně se povedlo vytlačit malý ostrovní Tchaj-wan do diplomatické izolace a velmi ostře reaguje na náznaky, že by ho mohl někdo diplomaticky uznat. 

USA uznaly Peking namísto Tchaj-wanu za jediného zástupce Číny v sedmdesátých letech minulého století, s nezávislým ostrovem přerušily diplomatické styky. Američany pak následovaly další země. Z Číny se stal pro Spojené státy důležitý spojenec proti Sovětskému svazu. 

Obchod je obchod 

Většina zemí, včetně USA, ale i pevninské Číny, ale zároveň s Tchaj-wanem obchoduje. Spojené státy mu taky dodávají moderní zbraně a jsou jakousi poslední pojistkou ostrova proti čínské komunistické velmoci. 

Na ostrov se v roce 1949 stáhly zbytky čínské vlády poražené komunisty. Peking od té doby několikrát naznačil, že by Tchaj-wan rád získal i silou. V roce 1992 se ale dohodl s tamní vládou na takzvaném "konsensu". Od té doby mu jde formálně o mírové sjednocení, i když pořád posiluje vojenské jednotky v okolí. 

Americká brzda 

Vyvíjí se i americká politika směrem k Tchaj-wanu. Podle zákona přijatého Kongresem v roce 1979 budou USA považovat snahu "rozhodnout budoucnost Tchaj-wanu jinými než mírovými prostředky" za "hrozbu míru", která se "vážně dotýká USA".

Politici i diplomaté to někdy vykládají tak, že USA přijdou Tchaj-wanu v případě jeho napadení Pekingem na pomoc. Jiní to popírají. Čína a Spojené státy se každopádně vzájemné vojenské konfrontaci snaží vyhnout, i z velmi pragmatických důvodů.

Ekonomiky obou velmocí jsou těsně propojené a větší problémy by je mohly poškodit. Čínský vývoz do USA tvoří zhruba 4 procenta výkonu tamní ekonomiky a země byla loni největším dovozcem do Spojených států.

Americký export do Číny je čtyřikrát nižší. Peking má navíc ve svých rezervách velké množství dolarů a je taky největším světovým držitelem amerických státních dluhopisů. Případný diplomatický konflikt by tedy silně bolel obě strany. Zatímco omezení dovozu do USA by podle listu The New York Times poškodilo více Čínu, rychlý výprodej amerických státních dluhopisů, ke kterému by mohl sáhnout Peking, by zase mohl poškodit Spojené státy.

Významný britský ekonomický historik Niall Ferguson dokonce označil Čínu a USA dohromady za jeden ekonomicky provázaný celek, tzv. Chimericu.

Bylo to prohlášení jako každé jiné, které jsme jako ústavní činitelé v minulosti k zahraniční a bezpečnostní politice dělali, říká Milan Štěch. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 48 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy