Washington - Jako kandidátovi na amerického prezidenta Donaldu Trumpovi uprostřed loňské prezidentské kampaně trvalo několik týdnů, než se otevřeně zřekl veřejné podpory ze strany Davida Dukea, bývalého šéfa Ku-klux-klanu (KKK).
Už tehdy si nejen americká média, ale také republikánští politici kladli otázku, zda Trump nezachází ve své snaze oslovit americké bílé nacionalisty a vyhraněnou pravici příliš daleko.
A už tehdy ho mnozí republikáni či lidé z podnikatelské sféry varovali, že jejich podpora končí přesně na červené čáře rasismu.
Donald Trump se mezitím stal americkým prezidentem. A po bezmála sedmi měsících jeho pobytu v úřadě stojí jeho mnozí dosavadní příznivci znovu před stejným dilematem.
Mohou ještě podporovat politika, který podle nich přinejmenším podceňuje nebezpečí bílého ultrapravicového extremismu, rasismu a neonacismu v americké společnosti?
Důvodem je prezidentova reakce na události z minulého pátku v Charlottesville ve Virginii, kde na závěr demonstrace krajní pravice najel jeden z účastníků, hlásící se k neonacismu, autem do protestujících příznivců levice. Jedna žena zahynula a dalších dvacet lidí bylo zraněno.
Pochvala od Ku-klux-klanu
"Vina je na mnoha stranách," prohlásil prezident o víkendu v prvním komentáři tragického incidentu. Pod tlakem svého okolí a po palbou kritiky i z řad republikánů Trump o den později, v pondělí, svůj pohled upravil.
"Rasismus je zlo. Ti, kdo v jeho jménu způsobují násilí, jsou zločinci, včetně KKK, bílých 'supramačistů' (Američanů vyznávajících nadřazenost bílé rasy - pozn. red.) a jiných skupin podněcujících nenávist," zacílil prezident na nebezpečí rasismu.
V úterý však už bylo opět všechno jinak. Prezident se vrátil ke svému názoru, že za násilí ve Virginii "nesou vinu obě strany". Od bývalého šéfa Ku-klux-klanu Davida Dukea si za to prezident vysloužil pochvalu.
Ve svém vzkazu na Twitteru Duke prezidentovi poděkoval za "poctivost a odvahu říkat pravdu o Charlottesville a odsoudit levičácké teroristy".
Ale právě s výjimkou skupin propagujících extrémní pravicové, rasistické a tvrdě nacionalistické názory se prezident Trump se svými postoji dostává do izolace.
Tisková konference změnila program
Na úterní tiskovou konferenci, která se měla původně věnovat plánovaným investicím do americké infrastruktury, prezidenta doprovodili členové jeho týmu, ministr financí Steven Mnuchin a šéf ekonomických poradců Gary D. Cohn.
Oba jsou židovského původu. Namísto vysvětlování ekonomických plánů ovšem mlčky poslouchali prezidentovy názory na demonstranty, kteří minulý pátek v Charlottesville vykřikovali hesla nacistické ideologie ("krev a půda") a skandovali "Židé nás nevytlačí".
Mlčky, se svěšenou hlavou, poslouchal prezidentovu přestřelku s novináři v úterý i generál John Kelly, který před dvěma týdny nastoupil na místo šéfa kanceláře Bílého domu. S úkolem udělat pořádek v Trumpově týmu a také zklidnit způsob, kterým prezident komunikuje s americkou veřejností.
Prezidentovi se postavili i "jeho" republikáni
Proti prezidentově výkladu událostí v Charlotesville se jasně vyhranili i vůdčí osobnosti republikánů v Kongresu. Předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan uvedl, že ideologie "bílé nadřazenosti je zavrženíhodná" a že nelze připouštět "žádnou morální dvojznačnost".
Podle republikánského senátora Marka Rubia, Trumpova loňského soupeře z republikánských primárek, byl měl prezident události v Charlottesville jasně pojmenovat tak, "jak jsou, jako teroristický útok ze strany bílých supramačistů".
"Kongres od něho uteče. Každý normální člověk od něho uteče," citoval deník The Wall Street Journal obavy nejmenovaného "prezidentova poradce" z prezidentovy "rozdělující rasové rétoriky".
Potvrzením těchto slov byl krok několika významných představitelů amerického byznysu, kteří záhy rezignovali na účast v Trumpově poradním sboru.
Už o víkendu odešel šéf farmakologického koncernu Merck Kenneth Frazier, dále prezidenta na protest opustili vedoucí manažeři společnosti Intel a Under Armour.
V úterý se k nim pak přidal šéf největšího amerického prodejního řetězce Wal-Mart, který v USA zaměstnává přes 1,5 milionu lidí a kam chodí nakupovat právě ti Američané, kteří loni tvořili základ Trumpovy vítězné voličské koalice.
Dosavadní spolupráce s prezidentem se v úterý zřekl také Richard Trumka, šéf největšího amerického odborového sdružení AFL-CIO. "Nemohu sedět v poradním orgánu prezidenta, který toleruje 'bigotnost a domácí terorismus'," uvedl Trumka ke svému rozhodnutí.
Trump v reakci na odchod řady šéfů velkých firem dva své poradní sbory nakonec sám rozpustil.
Pojítkem byl poradce Bannon
Nejen komentáře v médiích, ale také republikánští analytici a politici se snaží najít důvod postojů, které prezidenta evidentně stojí podporu vlivných osobností, jež navíc potřebuje k prosazování svého ekonomického programu.
Mnozí pozorovatelé přitom míří na prezidentova poradce Stevea Bannona, který je propagátorem nacionalistických postojů a obecně politiky v duchu hesla "Amerika na prvním místě".
V loňské prezidentské kampani byl Bannon, který předtím vedl pravicový web Breitbart News, důležitým pojítkem mezi Trumpem a tvrdým jádrem jeho příznivců. Tedy bílých Američanům, kteří mají pocit, že pod proudem imigrace a globalizace se "jejich" Amerika mění směrem, který nehodlají podpořit.
"Osobně věřím, že Bannonovy názory už prezidentovi nepomáhají. Bannonova ideologie stojí mimo republikánský konzervativní proud," vyjádřil Karl Rove, někdejší poradce prezidenta George Bushe, před pár dny v deníku The Wall Street Journal názor, který sdílejí i mnozí další republikáni.
Bannonovy postoje jsou podle nich extrémní a prezident by se ho měl zbavit. Některá média spekulují, že právě v souvislosti s tragickým incidentem v Charlottesville jsou Bannonovy dny v Bílém domě sečteny. Například podle televize CBS by měl nuceně odejít ještě do konce tohoto týdne.
Bannon sám však nyní učinil nečekané prohlášení, když pravicové radikály označil za "klauny" a jejich roli za "přeceňovanou". "Tihle lidé, to je sbírka klaunů," řekl Bannon liberálnímu magazínu The American Prospect.
Trump nechce ztratit voliče
Podle některých komentátorů je to ale sám prezident Trump, kdo nechce přijít o podporu svých voličů, kteří mu pomohli do Bílého domu. A proto není ochoten zcela jasně odsoudit rasismus.
V tomto smyslu lze připomenout názor deníku The Washington Post z loňské předvolební kampaně, z doby, kdy se Donald Trump několik týdnů vymlouval, než se zřekl podpory ze strany Davida Dukea.
"Donald Trump není rasista, ale patrně mu nebude vadit, když ho budou rasisté volit," napsal tehdy deník.
A podle dlouholetého respektovaného publicisty a demokratického analytika Jeffa Greenfielda to může být ještě jinak.
"Trump je a vždy byl zcela odtržen od jakéhokoliv porozumění americké politické tradici," napsal Greenfield na webu Politico.com, že prezident nevnímá, jak výbušné je téma rasismu v americké společnosti a politice.
"Necítí potřebu proti tomuto jedu mluvit, protože nemá ani potuchy o tom, jak tento jed nakazil naši minulost, a stále je nakažlivý i pro naši přítomnost," míní Greenfield.
Podle Lawrence Summerse, který byl ministrem financí ve vládě Billa Clintona a byl vrchním ekonomickým poradcem Baracka Obamy, by měl ale Donald Trump počítat s tím, že jeho postoje jej budou uvnitř podnikatelské komunity stále více izolovat.
"Nemyslím, že by šéfové korporací z účasti v poradních orgánech (Bílého domu) něco měli," uvedl Summers pro The Wall Street Journal. Podle Summerse je pro ně blízkost k prezidentovi už spíše rizikem, a budou se tak od Trumpa odtahovat.
