Kaskáda událostí od minulé středy, kdy příznivci Donalda Trumpa vzali po jeho projevu ve Washingtonu útokem americký Kongres, je pro dosluhujícího prezidenta zdrcující. Demokraté v Kongresu v pondělí proti němu vznesli ústavní žalobu za "podněcování vzpoury".
Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová chce do úterý ještě počkat, zda viceprezident Mike Pence, jak ho vyzvala, neuplatní 25. článek ústavy a sám navrhne Trumpovo odvolání na základě nezpůsobilosti k výkonu funkce.
To ale Pence nevyslyší, i když pod událostech minulého týdne se vztah mezi ním a Trumpem dramaticky zhoršil. Pelosiová už oznámila, že v tom případě bude sněmovna už ve středu o ústavní žalobě hlasovat.
"Prezidentova hrozba vůči Americe je urgentní a taková bude i naše akce," uvedla Pelosiová. Demokraté mají ve sněmovně dostatečnou většinu, aby impeachment schválili.
Od první ústavní žaloby, kdy demokraté v prosinci 2019 proti Trumpovi uplatnili impeachment kvůli jeho telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským, přitom uplynul jen rok a měsíc.
Trump se nejspíše stane prvním prezidentem USA, který bude hned dvakrát odsouzen sněmovnou za porušení ústavy. Aktuální impeachment ale zároveň s největší pravděpodobností vyústí stejně jako ten první. K tomu, aby byl prezident následně odvolán z funkce, by musel žalobu potvrdit Senát. Ale ten to - stejně jako v prvním případě loni v únoru - nejspíše odmítne.
Co je impeachment
Proces odvolání amerického prezidenta z úřadu může zahájit Sněmovna reprezentantů, dolní komora Kongresu. Horní komora Kongresu, Senát, pak vystupuje jako soud. Ke zbavení prezidenta funkce je zapotřebí souhlasu dvou třetin přítomných senátorů.
Prvním obžalovaným prezidentem USA byl Andrew Johnson v roce 1868. Jako druhý prezident v historii čelil impeachmentu Bill Clinton kvůli aféře s Monikou Lewinskou.
Jakou to má logiku?
Demokraté sice nyní přebírají kontrolu i nad Senátem, ale k potřebné dvoutřetinové většině by se k nim muselo přidat nejméně 17 republikánů. Ti ani přesto, že mnozí z nich po středečním útoku na Kongres odsoudili Trumpovo jednání, ruku pro jeho sesazení z funkce nezvednou.
Demokraté však budou trvat na tom, aby byla žaloba v Senátu projednána, i když se tak stane až po řádném vypršení Trumpova termínu 20. lednu. Usilovat zpětně o jeho odvolání z funkce má ale logiku.
Vedle toho, že demokraté tím chtějí podtrhnout své přesvědčení, že Trump nebezpečně porušil ústavu, uvádějí někteří demokratičtí politici ještě jeden důvod. Tvrdí, že kdyby se Trumpa podařilo i takto zpětně odvolat z úřadu, nemohl by už v budoucnu, tedy nejblíže v roce 2024, znovu kandidovat na prezidenta.
Podle právníků, citovaných v amerických médiích, ale ústava v tomto bodě není jednoznačná, záleželo by na výkladu soudu. I kdyby byl Trump Senátem odvolán, což se nyní zdá jako nepravděpodobné, patrně by mělo následovat další hlasování senátorů o tom, jestli zbavit Trumpa možnosti v budoucnu kandidovat do veřejných funkcí.
Jako odvolaný prezident by Trump ztratil nárok na doživotní prezidentskou penzi, která v současnosti činí 219 tisíc dolarů ročně (přes 4,7 milionu korun). Některých dalších výhod, jako například ochranky, by ovšem patrně stále mohl požívat.
Bez Twitteru
Donaldu Trumpovi tvrdou ránu navíc zasadily sociální sítě. Twitter v pátek Trumpovi natrvalo zrušil účet, Facebook jej dočasně do 20. ledna pozastavil.
"Jak už jsem dlouho říkal, Twitter zachází dále a dále v zákazech svobody projevu a dnes večer zaměstnanci Twitteru v koordinaci s demokraty a radikální levicí odstranili můj účet z jejich platformy, aby mě umlčeli - a VÁS, 75 milionů úžasných vlastenců, kteří mě volili," reagoval Trump v pátek ve svém prohlášení.
Podle deníku New York Times se Trumpova nálada o víkendu pohybovala mezi "rozhořčením a přijetím" nové reality, kdy prý lidem kolem sebe řekl, že je i bez Twitteru v "pohodě".
Američané každopádně od doby, kdy Trump v létě 2015 oznámil kandidaturu a miliony lidí ho postupně začaly sledovat na sítích, nezažili z jeho strany takové mediální ticho, jaké zavládlo od minulého pátku.
Uzavřené finanční kohoutky
Trump by se mohl pokusit přesunout na radikálně pravicovou sociální síť Parler, kde už jsou kromě jiných jeho synové Donald Junior a Eric. Jenže její situace se nyní také zásadně zkomplikovala, když ji velké internetové firmy Google, Apple a Amazon vyřadily ze svých služeb.
Další nepříjemnou zprávou pro Trumpa bylo rozhodnutí technologické firmy Stripe Inc., že už nebude zprostředkovávat internetové platby od Trumpových přispěvatelů na účet jeho kampaně. Pro Trumpa může jít - než jeho tým najde jinou společnost - o velmi citelný finanční výpadek.
Podle firmy Stripe by další spolupráce s Trumpovou kampaní odporovala firemním stanovám, podle kterých společnost nesmí zprostředkovávat platby pro subjekty, které se "účastní, podporují, propagují nebo oslavují protizákonné násilí nebo poškozování osobního zdraví či majetku".
Své sponzorské strategie a preference směrem k politikům od minulé středy v USA přehodnocují také velcí donátoři, banky a korporace. Některé z nich, například banky JP Morgan a Citigroup a firmy Facebook, Google a Microsoft oznámily, že dočasně pozastavují veškeré dotace pro demokraty i republikány.
Jiné společnosti, jako například American Express, Marriot nebo chemický koncern Dow, zavřely finanční kohoutky jen směrem k republikánům. A to zcela konkrétně těm, kteří minulou středu poté, kdy bezpečností složky potlačily násilí v Kongresu, stále hlasovali proti potvrzení vítězství Joea Bidena ve volbách.
Mohutná, bohatá korporace Dow, která po celém světě zaměstnává 36 tisíc lidí, oznámila, že embargo na dotace bude platit nejméně pro celé nadcházející volební období, tedy do roku 2022 pro kongresmany a až na šest let pro republikánské senátory.
Jen se nestydět před mámou…
"Nic podobného jsem dosud neslyšel, tyto korporace dělají naprosto něco nového," komentoval to Craig Holman z washingtonské neziskové organizace Public Citizen pro list Washington Post. Podle Holmana mohou republikánům, kteří jsou nyní stále loajální vůči Donaldu Trumpovi, tyto peníze v budoucnu citelně chybět.
"Mluvíme tady o milionech dolarů, o příspěvcích na kampaň, které teď vyschnou. Pokud vás firmy z Wall Streetu jako politika označí za radikála, tak to bude rezonovat," dodal Holman pro Financial Times.
Ruce pryč od Trumpa dalo po minulé středě i velmi vlivné Národní sdružení výrobců, které dlouho patřilo mezi nejvýznamnější prezidentovy spojence. Například šéf těžařské společnosti Canary Dan Eberhart dal před listopadovými volbami do podpory Trumpovy kampaně 100 tisíc dolarů a dalších 600 tisíc shromáždil od jiných sponzorů.
Potom, co minulou středu v televizi sledoval násilí na Kapitolu, řekl listu Financial Times: "Skončil jsem. Nechci, aby si moje máma myslela, že jsem tohohle součástí."
