Washington - Po teroristickém útoku na bulváru Champs-Élysées v Paříži americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že Francouzi už o mnoho více takových útoků nesnesou.
A předpovídal, že útok bude mít "velký dopad" na víkendové prezidentské volby.
Jak a zda vůbec útok z minulého týdne první kolo francouzských voleb ovlivnil, je teď otázka pro analytiky. Reakce amerického prezidenta ovšem dokládá něco jiného.
Another terrorist attack in Paris. The people of France will not take much more of this. Will have a big effect on presidential election!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) April 21, 2017
Každý takový útok posouvá americkou administrativu ke zpřísnění podmínek pro vstup cizinců do USA.
A to nejen pro lidi z převážně muslimských zemí, o což se Bílý dům už pokusil svým březnovým zákazem vstupu lidí ze šesti převážně muslimských zemí. Ale také pro občany zemí, kteří mají s USA v současnosti bezvízový styk. Tedy i pro většinu států Evropské unie, včetně České republiky.
Extrémní prověřování i pro Evropany
Možnost takzvaného "extrémního prověřování" (extreme vetting) by se mohla podle vyjádření zástupců amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost vztahovat na všechny osoby přijíždějící do USA.
Součástí tohoto prověření může být pro cestujícího i povinnost odevzdat ke kontrole mobilní telefon nebo poskytnout soukromá hesla k přístupu na sociální sítě.
Zákaz laptopů na palubách letadel, který v současnosti platí pro cestující z osmi zemí Blízkého východu, se pak pravděpodobně rovněž rozšíří na další státy.
"Musíme se velmi vážně podívat na bezvízový program. Ne jej zrušit, ale velmi vážně se na něj podívat a zeptat se, co můžeme udělat," uvedl americký ministr pro vnitřní bezpečnost, generál John Kelly, minulé úterý na přednášce na George Washington University.
Bezpečnostní riziko bez víza
Pachatel čtvrtečního útoku na Champs-Élysées byl podle tamních úřadů Francouz, narozený v roce 1977 nedaleko Paříže. Inspirovaný ke svému činu pravděpodobně radikálními islamisty z takzvaného Islámského státu.
Z hlediska USA jsou podle Kellyho přesně takoví lidé bezpečnostním rizikem. Sympatizanti nebo přímo bojovníci Islámského státu. A zároveň občané zemí s bezvízovým stykem.
Teoreticky jim stačí vzít pas, vyplnit z domova po internetu elektronický formulář ESTA a vycestovat na 90 dní do Spojených států.
Podle ministra Kellyho lze očekávat, že s blížící se očekávanou porážkou Islámského státu na Blízkém východě se budou jeho "evropští" bojovníci vracet do svých zemí v EU. "A většina z těchto zemí má s USA bezvízový styk," upozornil Kelly.
Nebylo to poprvé, co o této věci ministr Kelly mluvil. Bezvízový styk, který v současnosti zahrnuje 38 zemí, označil za problém už během svých slyšení v Kongresu.
"Víme, že v současnosti 10 000 evropských občanů bojuje v řadách chalífátů, v Iráku, v Sýrii," uvedl generál Kelly na začátku dubna v Senátu.
"A jsme v situaci, kdy někdo, kdo je teď v Rakce, se vrátí domů, není v žádné databázi, sedne na letadlo a v rámci bezvízového styku se dostane do USA," popsal ministr scénář, který už teď přivedl americké úřady ke zpřísnění podmínek cestování do USA.
"Chceme se například ptát, jaké internetové stránky navštěvujete. A dejte nám svá hesla, ať víme, co na internetu děláte," popisoval ministr Kelly letos v únoru nově zaváděná opatření.
"A když nám to nebudou chtít poskytnout, nepřijedou," potvrdil zároveň, že odmítnutí může pro cestujícího znamenat zákaz vstupu do USA.
Bezvízový program je děravý
Někteří členové Kongresu a také americké organizace na ochranu lidských práv jsou proti těmto opatřením. Jiní zákonodárci ale naopak sami dlouhodobě zmiňují bezvízový program jako bezpečnostně benevolentní a děravý.
Už za předchozí administrativy prezidenta Baracka Obamy byly některé podmínky bezvízového styku zpřísněny.
Od jara 2016 platí nařízení, že lidé, kteří v posledních pěti letech (tedy od 1. března 2011) navštívili Irák, Sýrii, Írán, Súdán, Somálsko, Libyi a Jemen, musejí požádat o vízum, i když jsou občany země, která jinak patří do bezvízového programu.
O seznam výše zmíněných zemí se pak letos v únoru opíral i prezident Trump, když pro jejich občany vydal zákaz vstupu do USA.
Jeho verdikt zrušily soudy. Z následné druhé březnové verze dekretu byl vypuštěn Irák, ale i tento navrhovaný zákaz je v současnosti pozastaven soudním rozhodnutím.
Ať už soudní bitva o tento zákaz skončí jakkoli, je ovšem zcela zřejmé, že se zpřísněním podmínek pro vstup do USA ze zemí, které mají v současnosti bezvízový styk, to Trumpova administrativa myslí zcela vážně.
"Chtějí se k nám dostat, chtějí nás poškodit. Vracejí se do Evropy, jejich skutečným záměrem ale může být cesta do Spojených států," mluvil ministr Kelly minulé úterý na George Washington University o občanech ze zemí Evropské unie, kteří se v minulých letech přihlásili k Islámskému státu.
Spojené státy jsou pro tyto "teroristy něco jako Super Bowl", přirovnal ministr Kelly bezpečnostní riziko, které spatřuje v evropských džihádistech, k finále ligy amerického fotbalu, které je v USA každoročně nejsledovanějším televizním pořadem.
