Hlavním důvodem je, že kvůli pandemii koronaviru letos bezprecedentně vysoký počet Američanů využije možnost zaslat svůj hlas poštou. Jenže mnohé státy USA nejsou na tento příval poštovních hlasů připraveny.
Zcela reálný tak může být scénář, že v řadě států budou zaslané hlasy ještě dlouho ověřovat a dopočítávat po samotném volebním dnu, který připadá na 3. listopad.
Názorně to ukazují dosavadní primárky, ve kterých voliči jednotlivých stran vybírají své kandidáty do listopadových všeobecných voleb. Ve státě New York se konaly primárky 23. června, ale teprve tento týden se v některých místech tamní volební úřady vůbec dostaly k tomu, že začaly otevírat obálky a započítávat zaslané hlasy.
Celkem přitom voliči jen v tomto státě letos poštou poslali 1,7 milionu hlasů, což je desetkrát víc než v primárkách před čtyřmi lety. A tamní volební infrastruktura, navíc ještě více omezená bezpečnostními opatřeními kvůli koronaviru, tento nárůst prostě nezvládá.
"Musíme se začít připravovat teď, jinak bude pozdě. Je to krize, a tak je třeba to vzít," varoval Nathaniel Persily, profesor práv ze Stanfordovy univerzity, na konci května v deníku Wall Street Journal, že řada států nemá pro poštovní hlasování potřebné logistické zázemí.
Například je potřeba vytisknout miliony speciálních obálek s čárovým kódem, který by měl zajistit, že si nikdo nepřivlastní identitu a hlas někoho jiného. Je nutné opatřit přístroje pro scanování a sčítání hlasů. Je potřeba prověřit, jak nával zásilek zvládne poštovní služba.
V týdnech mezitím se ovšem situace mnohde nijak nezlepšila a příčinou je i zcela protichůdný přístup republikánů - a na druhé straně demokratů. Republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem prosazují co nejpřísnější podmínky, za kterých lidé smějí hlasovat poštou. Demokraté naopak propagují co nejvolnější režim.
Twitter zasáhl
Trump opakovaně upozorňuje na údajnou nespolehlivost a nevěrohodnost poštovní volby. "Hlasování poštou bude zásadní podvod. Poštovní schránky budou vykrádány, volební lístky budou podvržené, a dokonce nezákonně vytištěné a podvodně podepsané," napsal Trump na konci května na Twitter.
There is NO WAY (ZERO!) that Mail-In Ballots will be anything less than substantially fraudulent. Mail boxes will be robbed, ballots will be forged & even illegally printed out & fraudulently signed. The Governor of California is sending Ballots to millions of people, anyone.....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 26, 2020
Šlo o vůbec první Trumpův vzkaz, který společnost Twitter následně doplnila vlastním "opravným" upozorněním, že prezidentovo tvrzení je fakticky "neopodstatněné a hlasování poštou je jen velmi zřídka doprovázeno podvody".
Podle demokratů je volba poštou stejně bezpečná jako osobní hlasování a skutečným důvodem Trumpova odporu podle nich je, že se bojí, že by ho tento způsob hlasování - při kterém lze předpokládat vyšší volební účast - znevýhodňoval.
To nakonec potvrdil i sám Donald Trump. "Kdybychom s tím souhlasili, tak už by v této zemi nikdy nebyl zvolen republikán," odmítl Trump letos v březnu návrh demokratů v Kongresu uzákonit celonárodní pravidla poštovního hlasování, která by byla závazná pro všechny státy USA.
Republikáni v Kongresu zároveň zablokovali návrh demokratů, kteří chtěli uvolnit čtyři miliardy dolarů na technické a logistické zabezpečení poštovního hlasování. Kongres na tento účel nakonec v květnu schválil jen 400 milionů dolarů.
V praxi to znamená, že teď záleží na jednotlivých státech, jak si se situací poradí. Jen pět amerických států (Washington, Oregon, Colorado, Utah a Havaj) je na systém poštovního hlasování zařízeno. Ve většině ostatních to ale byl dosud jen okrajový doplněk tradičního způsobu, kdy se lidé vypraví osobně k urnám.
Hrůzostrašný scénář
Dosavadní letošní primárky přitom potvrzují předpoklad, že zatímco před čtyřmi lety hlasovala v prezidentských volbách poštou necelá čtvrtina voličů, letos to může být až 80 procent. A pokud by se v listopadu měla opakovat zkušenost z některých primárek, má před sebou Amerika podle řady politologů hrůzostrašný scénář.
Ve Wisconsinu, kde před čtyřmi lety hlasovalo poštou 200 tisíc lidí, si před letošními dubnovými primárkami o obálku zažádalo 1,1 milionu voličů. Když se pak ukázalo, že úřady a pošta těžce nestíhají a do dne voleb mnohým nebude doručen hlasovací lístek, pokusil se demokratický guvernér Tony Evers volby odložit nebo alespoň prodloužit lhůtu pro přijímání hlasů poštou.
Republikánský parlament se ovšem postavil proti, platily jen hlasy s razítkem odeslání v den voleb. Několik desítek tisíc hlasů propadlo a i ty, které došly včas, se ještě dlouho sčítaly. Výsledek byl oznámen s více než týdenním zpožděním.
Obdobná situace se na začátku června opakovala v Pensylvánii. Před čtyřmi roky tam poštou hlasovalo 84 tisíc lidí a letos, uprostřed pandemie, to bylo 1,5 milionu voličů. Rovněž tam došlo k roztržce mezi demokratickým guvernérem a republikánským parlamentem o možném prodloužení lhůty platnosti poštou zaslaných hlasů. A také tam se výsledky dopočítávaly osm dní.
V Georgii v polovině června čekali lidé mnohahodinové fronty před volebními místnostmi, protože kvůli pandemii jich bylo otevřeno mnohem méně než obvykle. I v tomto státě přitom mnohonásobně vzrostl zájem o hlasování poštou a rovněž tam byly výsledky známy až deset dní po volebním dnu.
Společně ještě s Michiganem přitom byly právě Wisconsin a Pensylvánie v roce 2016 klíčovými státy, kde Trump velmi těsně zvítězil. Dohromady v nich získal o 86 tisíc hlasů víc než Hillary Clintonová a díky americkému volebnímu systému tím vyhrál celé volby. Přestože celonárodně měl takřka o dva miliony hlasů méně než jeho demokratická soupeřka.
Už teď padají žaloby
V těchto státech - a ještě například na Floridě či právě v Georgii - se bude lámat chleba i v letošních volbách. Vedení Republikánské strany (RNC) s posvěcením svého prezidenta ovšem už nyní v řadě států hlídá, jaké podmínky pro hlasování poštou tamní politické reprezentace a úřady nakonec stanoví.
Jde například o to, zda voliči musí o lístek požádat nebo ho dostanou automaticky všichni. Nebo o to, jestli poštovní hlasy od voličů může hromadně vybírat a odevzdat třetí osoba. A tam, kde se republikánům podmínky nelíbí, už padají žaloby, například právě ve Wisconsinu, Pensylvánii a na Floridě nebo také v Kalifornii či v Nevadě.
RIGGED 2020 ELECTION: MILLIONS OF MAIL-IN BALLOTS WILL BE PRINTED BY FOREIGN COUNTRIES, AND OTHERS. IT WILL BE THE SCANDAL OF OUR TIMES!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 22, 2020
Osobní hádka o volby už propukla i mezi prezidentem Trumpem a jeho pravděpodobným demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem. Trump na Twitter opakovaně píše, že hlasování poštou je podvod. "Miliony volebních lístků budou vytištěny v cizích zemích," napsal například na konci června.
"Mojí největší obavou, skutečně tou jednou největší obavou je, že prezident se pokusí ukradnout volby," varuje z druhé strany Joe Biden. Podle něj si lze představit, že Trump odmítne uznat výsledky voleb a z Bílého domu bude muset být "eskortován" pod dohledem vojenského velení USA.
"Je to jen další nesmyslná konspirační teorie ze strany Joea Bidena," odmítl to mluvčí Trumpovy předvolební kampaně Tim Murtaugh. Mnozí američtí politologové a komentátoři ovšem mezitím hledí k letošním prezidentským volbám se stále většími obavami.
"Mysleli jste se, že Florida 2000 byl chaos? Tak si počkejte na tento listopad," napsal před nedávnem například komentátor Greg Sanger ve Washington Post. Narážel tak na prezidentské volby před 20 lety, ve kterých se utkal George Bush a Al Gore. Výsledky v klíčovém státu Florida byly tak těsné, že o vítězi a novém prezidentovi USA musel po dlouhých tahanicích rozhodovat Nejvyšší soud.
