Madrid - Do Španělska každoročně přijíždějí tisíce migrantů a stovky z nich dostanou azyl. Ještě loni o něj požádalo přes 14 000 lidí, letos ale zatím země z uprchlických táborů nepřijala jediného běžence.
Španělský deník El País upozorňuje na zajímavou skutečnost: s růstem uprchlické krize se snižuje schopnost mnoha evropských zemí přijímat azylanty. Od té doby, co se Španělsko na podzim zavázalo, že v rámci přerozdělení uprchlíků přijme téměř 16 000 lidí z přetíženého Řecka, přicestovalo z táborů do země pouhých 18 z nich. Od prosince ani jeden.
Přitom do Španělska na vlastní pěst stále přijíždějí zejména Syřané, jejichž žádosti o azyl jsou běžným způsobem vyřizovány.
Místní politici podivnou situaci zdůvodňují pomalým tempem vyřizování přesídlení běženců v unijních strukturách. Podle vlády "koordinace mezi jednotlivými členskými zeměmi selhala".
"K rozhodnutím v Evropské unii bohužel nedochází tak rychle, jak bych chtěl. Věci se dějí pomalu," nechal se slyšet premiér Mariano Rajoy.
Nevládní organizace, které se příjmu uprchlíků věnují, však přišly s jiným vysvětlením. Tím je nedostatek politické vůle jak ve Španělsku, tak i v celé Evropě.
Prostor i peníze máme, chyba je jinde
Běženci, kteří do Španělska přijdou, nejprve stráví šest měsíců v takzvaných ubytovacích centrech, kde je jim kromě přístřeší a potravy poskytnuto také právní a pracovní poradenství nebo jazykové kurzy.
Během této doby probíhá azylové řízení a v případě odepření práva na azyl jsou migranti vyhoštěni. Podle neziskových organizací bylo v roce 2015 kladně vyřízeno asi 40 procent všech žádostí.
Většina uprchlíků ale ve Španělsku zůstat nechce a pokračují dále do Německa, Francie nebo Švédska. Ubytovací prostory jsou tak zaplněny zhruba do 80 procent a nová centra se stále otevírají. V současné době mají podle informací listu El País tato centra volnou kapacitu pro zhruba dva tisíce lidí.
Nevládní organizace jsou přesvědčeny, že problém tedy netkví v nedostatku místa, infrastruktury ani peněz. Na péči pro uprchlíky je z rozpočtu vyhrazeno 200 milionů eur.
Na podzim loňského roku Španělsko slíbilo, že v rámci evropského programu na přerozdělení uprchlíků přijme v letech 2016 a 2017 z táborů v Itálii a Řecku 15 888 běženců a ze zemí sousedících se Sýrií dalších zhruba 1500. V listopadu a prosinci jich z těchto destinací přicestovalo 18.
Na jihu Evropy tak dochází k překvapivé situaci. Nejen nevládní organizace, ale i část obyvatelstva kritizuje Madrid, že se k uprchlíkům neobrací s dostatečně otevřenou náručí. Levicová starostka Barcelony Ada Colau se v únoru nechala slyšet, že je nízkým počtem přijímaných uprchlíků zklamaná.
Obyvatelé města na břehu Středozemního moře se na příjem slíbených několika set běženců připravují již několik měsíců. Jak informoval server The Local.es, radnice obdržela stovky e-mailů od lidí, kteří byli připraveni jako dobrovolníci přispěchat na pomoc.
Podobná iniciativa vznikla například i v Madridu, Cádizu nebo ve Valencii. Na uprchlíky z přeplněných táborů v Řecku se ale dodnes čeká.
V březnu vláda vyhlásila, že ve druhé vlně přijme hned 450 uprchlíků. K tomu však ještě nedošlo.
Když se španělský list dožadoval vysvětlení, odpovídala vláda stížnostmi na zdržování celého procesu v Bruselu. Můžou za to nedořešené kontrolní otázky bezpečnosti a dalekosáhlá byrokracie. "Španělsko nemůže jednat samo," zní z ministerstva vnitra.
