Brusel chce posílat běžence do všech států EU. S kvótami nebudeme souhlasit, varuje Sobotka

Michal Žák Silvie Housková, Michal Žák
Aktualizováno 6. 4. 2016 17:16
Evropská komise navrhla stálý systém pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Ten současný, podle něhož mají uprchlíci žádat o azyl v první zemi EU, do které přijdou, je podle Komise neudržitelný a nesolidární. Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Předseda opoziční ODS Petr Fiala ho rovnou vyzval k tomu, ať kvůli kvótám podá žalobu.
Běženec na řecko-makedonské hranici poblíž vesnice Evzoni.
Běženec na řecko-makedonské hranici poblíž vesnice Evzoni. | Foto: Reuters

Brusel - Evropská komise navrhla stálé povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Nový systém pro přijímání běženců v celé Evropské unii má být "bezpečnější" a "spravedlivější".

Podle současných pravidel má uprchlík požádat o azyl v té zemi Unie, na jejíž půdu vstoupí jako první. Například Itálie nebo Řecko ale kvůli tomuto nesou nepoměrně větší zátěž než jiné státy osmadvacítky.

"Uprchlická krize odhalila slabiny našeho společného evropského azylového systému," prohlásil v Bruselu místopředseda EK Fans Timmermans s tím, že migrace bude jednou z největších výzev, jimž bude Evropská unie v budoucnu čelit, a proto je nový systém potřebný.

S myšlenkou permanentního systému na přerozdělování uprchlíků přitom Evropská komise u členských států tvrdě narazila už před půl rokem. S pomocí lucemburského předsednictví se jí podařily prosadit pouze kvóty jednorázové, a to proti vůli Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska.

Dvě varianty

Komise proto ve středu přišla hned se dvěma možnostmi, jak současný systém změnit.

První varianta počítá s tím, že by si země Unie automaticky přerozdělovaly všechny běžence, kteří v Evropě požádají o azyl.

Druhá možnost je, že by se systém přerozdělování spustil jen v případech velkého přílivu uprchlíků. Kolik jich která země přijme, by se mělo podle návrhu Komise odvíjet od velikosti státu, jeho bohatství a "absorpčních kapacit". V úvahu by se mělo brát také to, kolik běženců už země přijala a jak vysokou má nezaměstnanost. O tomto modelu Timmermans hovořil jako o "Dublinu plus".

Jsme proti, vzkazují Češi

Nový systém přerozdělování běženců má pomoci nejen zemím, do kterých vstupují uprchlíci jako první, ale také státům, jako je Německo nebo Švédsko, kam drtivá většina běženců míří.

Země visegrádské čtyřky přitom neustále argumentují, že není možné "přerozdělovat lidi jako pytle s pískem".

"Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Migrační politika musí zůstat pod kontrolou jednotlivých členských států," napsal na Twitteru český premiér Bohuslav Sobotka.

"Návrh na reformu evropské politiky v oblasti migrace je opět pozastaven na zavedení povinných kvót. Těm jsme opakovaně řekli NE," reagoval pro změnu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

"I aktuální případ s iráckými křesťany ukazuje, že kvóty jednoduše nemohou fungovat," poukázal na několik desítek uprchlíků přijatých Českem, kteří se snažili dostat do Německa. "Teprve se rozbíhá řešení s Tureckem a už se vymýšlí náhradní? To je buď málo sebedůvěry, nebo eurozmatek."

Vicepremiér Andrej Babiš míní, že "Evropská komise je fakt nepoučitelná". "Měli bychom se znovu vrátit k možnosti zažalovat kvóty."

Stop "sekundárnímu pohybu uprchlíků"

Případům "sekundárního pohybu uprchlíků", jakým je ten zmíněný s iráckými běženci, chce Komise v revizi současného systému zabránit. Lidé, kteří by chtěli odejít do jiné země, než kam byli přiděleni, by byli vystaveni sankcím. Mohli by například ztratit nárok na benefity v původní zemi i určitá práva.

Komise chce rovněž navrhnout další harmonizaci azylových řízení, tak aby bylo zajištěno "humánnější a rovnější" zacházení s žadateli o azyl napříč EU. Omezit by to také mělo faktory, které přitahují žadatele do malého počtu členských států.

Konkrétní legislativní návrh představí nejspíše před začátkem léta. Následně ho budou muset schválit ministři vnitra členských zemí Unie a Evropský parlament.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Odložená sezona formule 1 by mohla začít až v říjnu

Vedení formule 1 se připravuje na variantu, že koronavirem narušená sezona odstartuje až v říjnu. V rozhovoru pro server BBC to prohlásil technický ředitel mistrovství světa Ross Brawn s tím, že by se ročník mohl protáhnout i do příštího roku.

Mistrovství světa mělo začít v polovině března, ale úvodní závod v Austrálii byl stejně jako Velká cena Monaka kvůli pandemii koronaviru zrušen. Sedm následujících Grand Prix bylo odloženo a podle provizorního kalendáře je nyní nejbližším závodem Velká cena Francie, která by se měla jet 28. června.

Vedení šampionátu, který potřebuje odjet minimálně osm závodů, aby byl považován za plnohodnotné mistrovství světa, se však připravuje i na možnost říjnového startu. "Plány pro zbytek sezony se mění každý den, situace je dynamická a nestabilní. Nejzazším termínem je pro nás říjen," řekl Brawn.

Další zprávy