Sahají islamisté před svou porážkou v Mosulu v poslední křeči ke stále brutálnějším útokům? Může s nimi podle vás souviset i ten poslední v Berlíně?
Islamisté sice u Mosulu ustupují, určitě si ale nemyslí, že jsou poraženi.
To, že ztrácejí Mosul nebo byli poraženi jinde, pro ně nic neznamená. V podobné situaci byli už mnohokrát. Jen velmi chytře používají zbraní nebo taktiky, které se jim v minulosti osvědčily.
To jenom my jsme tou změnou vždy zaskočeni. Použití automobilu, lodě nebo letadla jako teroristické zbraně, to všechno tady už v minulosti přece bylo. Šílenec z Berlína se velmi pravděpodobně inspiroval obdobným červencovým terorem v Nice (v létě tam na promenádě najel sebevražedný atentátník nákladním autem do lidí a zavraždil 86 lidí – pozn. red.).
A nedalo se tomu proto předejít?
Lidská vynalézavost je, bohužel, i v tomhle směru nekonečná. Když teroristovi zabráníte nastoupit do letadla, ukradne náklaďák. Když mu betonovými bloky zamezíte vjet na vánočním trhu do lidí, znovu vymyslí něco jiného. Třeba tam přijde chlap s batohem plným výbušnin. Jen těžko můžete všechny návštěvníky kontrolovat, co si nesou v zavazadlech a taškách nebo zda si někdo nenavlékl sebevražednou vestu.
Když už jsme u těch aut nebo kamionů: už v srpnu 1998 díky nim zahynulo v Dar es Salaamu (přístav ve východoafrické Tanzanii – pozn. red.) při souběžných bombových útocích na tamní velvyslanectví USA přes dvě stě lidí.
Buďme tedy rádi, že berlínský kamion nebyl naložen trhavinami. Štěstí je podle mě i to, že útočník se zřejmě zradikalizoval až v poslední době, a nebyl proto součástí teroristické sítě. Zřejmě se v něm něco hnulo a nechal se inspirovat nějakou výzvou k útoku proti bezvěrcům všemi možnými prostředky. Ukradl tedy kamion a šel na to.
Rizikem je hlavně radikalizace společnosti
Nepotřebují islamisté vlastně odpůrce islámu, kteří svým chováním provokují nebo radikalizují umírněné muslimy a vedou je postupně k odvetě, teroru?
Tady platí staré dobré latinské přísloví verba movent, exempla trahunt – "slova hýbají, příklady táhnou". To zaprvé.
Extrémně rizikové pro naši společnost je její rozdělení, polarizace. Pokud se tohle islamistům nebo komukoliv jinému podaří, tak se tu začnou množit radikální pravicoví blázni typu Anderse Breivika (norský masový vrah, který během teroristických útoků 22. 7. 2011 zavraždil 77 lidí – pozn. red.) se vším, co z jeho myšlenek a činů vyplynulo. Teprve tohle je pro naši společnost opravdové nebezpečí. Nesrovnatelně větší než nějaký zfanatizovaný uprchlík, aniž bych zlehčoval tragédii v Berlíně.
Jak chcete průměrnému Čechovi zabránit, aby neudělal něco podobného? Aby jako Breivik nezmasakroval levicově smýšlející studenty na jejich setkání? To bychom se pak ocitli v téměř válečném stavu.
Okamžitě by se vyrojily názory, že vláda nedokáže bránit své občany, že je slabá, že je úplně k ničemu a že nastal čas vzít věci tvrdě do svých rukou. Breivik si ke své šílené protestní akci vybral nevinné děti jen proto, že sympatizovaly s levicovými myšlenkami. To bylo podle něj zhoubné pro ochranu bílých Norů před přistěhovalci.
Měli bychom si tedy na teror zvyknout a naučit se s ním žít?
Zní to možná hrozně, ale je to tak. Jen když se naučíme žít s terorismem, který už je za českými humny, budeme schopni se mu bránit.
I já si rád zajedu na vánoční trhy do Německa, ale třeba jen do Pasova. I kvůli neopakovatelné tamní atmosféře. Právě v Pasově by navíc neměl žádný terorista s kamionem šanci. Úzkými středověkými uličkami by s ním na vánoční trh nedojel. Zůstal by s návěsem viset na prvním domovním rohu.
Máme si tedy zvlášť nyní před Vánocemi dávat pozor, kam jdeme? A pokud někam vyrazíme, tak sledovat, co se kolem nás děje?
Měli bychom si na to dávat pozor vždy, nejen o Vánocích. Vezměte si třeba Izraelce. Letitý teror je naučil ostražitosti. Sledují své okolí i to, co se v něm podezřelého děje. Naučili se být předvídaví, i když za cenu nemalých ztrát svých občanů. Poučme se z příkladu Izraelců a naučme se předvídat, co všechno se nám může stát.
Betonové bloky už v Praze byly
Takový život ale může být dost únavný.
Samozřejmě, že je vyčerpávající. Když už se ale ocitnete v ohrožení života, s velkou mírou pravděpodobnosti přežijete. Ve jménu sebezáchovy to přece není úplně marná snaha. Odvykněme si chodit na vánoční trhy jako ovce na porážku. Vnímejme i o vánočních radovánkách, co se kolem nás děje.
Je to podobné jako řízení automobilu. I za volantem přece předvídáte situace, které vás mohou ohrozit. Pak se jim můžete vyhnout. I jízda autem je přece – například v Praze – vyčerpávající.
Dodnes jsem třeba úplně nepochopil tragédii v Nice. Ten chlap tam jel s náklaďákem dál a dál a porážel na kolonádě další a další lidi. Ti si evidentně podobné riziko vůbec nepřipouštěli, nekoukali kolem sebe. To říkám ve vší pietě k těm, kteří nepřežili.
Není nic nebezpečnějšího, než je sebevražedný atentátník, který nemusí složitě plánovat útěk z místa teroru. Ten vám zabere osmdesát procent času a energie.
Když se ale z místa vašeho teroru nechcete dostat, je to už docela snadné. Před podobným šílencem je obrana téměř nemožná. Vezměte si vraždu ruského velvyslance v Turecku (turecký policista, sympatizující s islamisty, tam v pondělí večer zastřelil ruského velvyslance Andreje Karlova, když mluvil na otevření umělecké výstavy v Ankaře – pozn. red.). Útočník tam přišel a jednoduše ruského diplomata popravil.
Na berlínských vánočních trzích lze policii těžko něco vytknout. V Turecku ale tamní bezpečnostní složky fatálně selhaly.
Možná se tedy začnou opět na některých místech ve městech rozmísťovat betonové bloky.
Vždyť už jsme je přece v Praze před Rádiem Svobodná Evropa i s obrněnými transportéry měli, ne?
