V Krasnodarské oblasti na jihu Ruska na pobřeží Černého moře stojí jedna z největších soukromých budov světa. Uvnitř se nachází kasino, aqua diskotéka, divadelní sál, herna nebo lázně, na stejném pozemku vyrostl hokejový stadion, kostel a vinice. Honosný palác, jehož výstavba stála téměř 30 miliard korun, podle vězněného opozičníka Alexeje Navalného patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Kdo rezidenci obývá, zjistil Navalného antikorupční tým po rozsáhlém pátrání. Jeho výsledky zveřejnil 19. ledna 2021, dva dny po opozičníkově zatčení při návratu do Moskvy. Od té doby investigativní video na YouTube zhlédlo 130 milionů lidí. Šéfka týmu a ruská novinářka Marija Pevčichová nyní deníku Aktuálně.cz vysvětlila, jak se k ní dostaly informace z nejstřeženějšího Putinova soukromí.
"Pamatuji si na moment, kdy jsme seděli u stolu a prohlíželi si fotky, které nám zaslal jeden z dělníků, který na výstavbě paláce pracoval. Na několika z nich byl pánský klub. Byl to pro něj trapas, ukázali jsme na jeho nejoblíbenější hračku. Putin se prezentuje jako konzervativní a tradiční politik a najednou si celý svět představoval, jak se asi po večerech baví ve svém paláci," vylíčila Pevčichová.
Když Navalného tým dával dohromady obsáhlou reportáž, trvalo roky, než se jim podařilo sehnat potřebný materiál, aby byla takzvaně "fakticky neprůstřelná". Využil záběry z bezpilotních letounů, uniklé půdorysy z budovy i svědectví Putinových podřízených.
Plány do posledního rohu
Hledat zdroje podle Pevčichové nebylo vůbec složité, lidé jim vynášeli informace, protože chtěli. Složitější je pak bylo ověřovat. Koncem roku 2021 se k vlastnictví paláce přihlásil Putinův přítel a oligarcha Arkadij Rotenberg. Navalného hnutí je ale přesvědčené, že skutečným pánem paláce je ruský prezident.
"Několikrát jsme nad pobřeží vyslali drony. Pozemek má ale silný antidronový systém, a tak trvalo, než jsme uspěli. Později se k nám dostaly půdorysy, konkrétní plány každé místnosti a patra až do posledního rohu s velmi podrobnými detaily. Na stavbě totiž pracovaly tisíce malířů a konstruktérů, kteří měli k takovým dokumentům přístup. A tak nám je jeden z nich prostě poslal," vypočítala Pevčichová. Protože nákresy byly dostatečně podrobné, Navalného tým mohl vytvořit 3D model paláce.
Ten pak srovnávali s pěti stovkami reálných fotografií budovy, které získali asi o rok později. "Přestože jsme se snažili, aby to na 3D modelu vypadalo dostatečně směšně, a použili jsme co nejvíce zlata, jak to má Putin rád, stále jsme nezašli dost daleko. Realita byla o mnoho horší," konstatuje Pevčichová.
Putinův palác v době výstavby s kolegy navštívil i ruský ekologický aktivista Dmitrij Ševčenko. Německé veřejnoprávní stanici Deutsche Welle před dvěma roky sdělil, že v té době nebylo místo dobře chráněné, k paláci se tak dostal téměř bez problému. "Nemuseli jsme se schovávat, brána byla otevřená. Zamířili jsme tedy do hlavní budovy. Zpočátku si nás nikdo nevšímal. Dělníci procházeli kolem, ale na nic se nás neptali. Až když nás spatřili agenti FSB, nastal velký rozruch," popsal.
Ekologičtí aktivisté místo monitorovali od roku 2004 nebo 2005, kdy unikly plány na výstavbu obřího paláce. "Byli jsme naštvaní, protože v této oblasti jsou nedotčené borové lesy Pitsunda, které jsou v Rusku chráněné. Bylo jasné, že les bude vykácen," uvedl Ševčenko. Až když se se svými kolegy dozvěděl, že rozestavěná budova se nestane dětským domovem, ale rezidencí ruského prezidenta, začali případ dále zkoumat.
Agenti FSB u staveniště
Zvěsti o Putinově paláci se poprvé objevily v roce 2010, kdy o něm podnikatel Sergej Kolesnikov napsal v otevřeném dopise tehdejšímu prezidentovi Dmitriji Medveděvovi. Kolesnikov tvrdil, že celou akci řídil obchodník Nikolaj Šamalov, který měl jednat za Putina. Odhalení tehdy vyvolalo značný zájem médií. O několik měsíců později Šamalov prodal nemovitost podnikateli Alexandru Ponomarenkovi, který řekl, že ji chce přeměnit na hotel.
Po zveřejnění reportáže v lednu 2021 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Putin žádný palác u Černého moře nemá. Podle Pevčichové i Ševčenka však jde o pouhé zastírací manévry. "Samozřejmě že komplex patří Putinovi. Proč by jinak během jeho výstavby byli na staveništi agenti FSB, pokud by šlo o soukromý pozemek?" vysvětluje Ševčenko a dodává, že prostředí paláce monitoroval ještě dlouho poté, co je odtamtud vyvedla bezpečnostní služba.
Ševčenko také dodal, že palác u města Gelendžik je špatně vidět z moře. "Pokud se někdo neplaví na jachtě poblíž, celý ten architektonický kolos na dálku nespatří. Také okolní pláž patří Putinovi. Viděl jsem, jak z ní pohraničníci vyhánějí lidi. Později jsem se ze zpráv dozvěděl, že Putinova jachta Olympia se v tu dobu nacházela blízko pobřeží," vylíčil Ševčenko, podle kterého byl ruský prezident zrovna v té době u Černého moře na dovolené.
