Moskva/Praha - Více než dvě třetiny Rusů podporují rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina bombardovat povstalce v Sýrii a zapojit se do války na straně režimu Bašára Asada.
Zjistil to průzkum centra Levada po zahájení náletů.
Státem kontrolovaná média jsou také zajedno. Známý moderátor stanice Rosija Dmitrij Kiseljov uvedl, že "Rusko počtvrté zachraňuje Evropu. Po Mongolech, Napoleonovi a Hitlerovi bojuje s Islámským státem".
List Komsomolskaja Pravda napsal na titulní straně: "Evropa je okupována islamisty - Rusko ji osvobodí".
A co si myslí ruští politologové a arabisté? Online deník Aktuálně.cz přímo oslovil dva z nich.
Arabistu Dmitrije Mikulského z Institutu orientálních studií Ruské akademie věd v Moskvě a Andreje Kortunova, generálního ředitele Ruské rady pro zahraniční politiku. Kortunov je v radě blízkým spolupracovníkem jejího prezidenta, bývalého ruského ministra zahraničí Igora Ivanova.
Mikulskij i Kortunov se shodují v tom, že intervence v Sýrii je zároveň obranou Ruska proti extremismu a islamismu.
"Rozdíl mezi námi a Spojenými státy je v tom, že pro nás je Blízký východ sousedem a otázka stability této oblasti se nás přímo dotýká. Stabilita pro nás znamená nejen ekonomický prospěch plynoucí z obchodů s těmito zeměmi, ale také omezení vlivu extremistů v našich muslimských regionech. Hlavně na Severním Kavkazu. Pro Spojené státy není tak strašné, když je tady chaos, jako pro nás," uvádí Mikulskij.
Proto se podle něj Moskva snaží v posledních letech posilovat vztahy s mnoha zeměmi, například s Egyptem nebo Irákem.
Kortunov tvrdí, že hrozba Islámského státu pro ruskou bezpečnost je akutní.
"Pro Rusko je Islámský stát velkou hrozbou, protože má propracovanou propagandu a dokáže rychle expandovat do dalších zemí. Už dnes jsou v jeho řadách asi dva tisíce radikálů z Ruska (prezident Putin v pátek odhadl počet dokonce na 7000 - pozn. red.). Je to typ organizace, jaká tady ještě nebyla,“ říká.
Na dotaz ohledně kritiky, že ruské nálety míří na jiné povstalce spíše než na Islámský stát, tvrdí, že až tak velké rozdíly mezi jednotlivými složkami syrské opozice nevidí.
"Rozdíly mezi povstaleckými skupinami samozřejmě jsou. Ale spíše v jejich cílech než v ideologii. Část syrské islamistické opozice chce hlavně převzít vládu nad Sýrií a nemá globální ambice a dosah, jako má Islámský stát. Ale jiné podstatné rozdíly ne."
Asada nesmíme nechat padnout
Bývalý sovětský diplomat na Blízkém východě, orientalista Alexej Malašenko, prohlásil v rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel, že Putin si podle jeho názoru uvědomuje nevyhnutelnost odstoupení Bašára Asada, ale chce mít slovo v jednáních o budoucnosti země.
"Kdybychom nezasáhli a nechali Asada padnout, budeme považování za slabé a nerozhodné nejen na Západě, ale i na Blízkém východě," je přesvědčen Malašenko.
Andrej Kortunov Aktuálně.cz řekl, že dohodě v Sýrii musí předcházet dohoda mimo Sýrii. "Válka může skončit, jen když všechny okolní země a vůbec všechny země, které jsou nějakým způsobem zúčastněné v konfliktu, budou spolupracovat. Podstatné je především zmírnění rivality mezi Saúdskou Arábií a Íránem." (Saúdové podporují rebely, Írán Asada - pozn. red.)
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Zejména v sunnitských islámských zemích, jako jsou Turecko nebo právě Saúdská Arábie, se ruské angažmá v Sýrii setkalo s kritikou, Islámský stát už vyzval k útokům na ruské cíle.
Policie zadržela kvůli podezření z přípravy teroristických útoků několik mužů v Moskvě a na Sibiři.
Podle Mikulského ale Rusku nehrozí vzestup náboženské nesnášenlivosti.
"Islamofobie není ruské společnosti příliš vlastní. Rusové jsou na život s muslimy v jednom státě zvyklí už od čtrnáctého století, a muslimští vojáci dokonce sloužili v ruských vojskách už v desátém století," soudí arabista.
